Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

Kontrola bytu, který jde do toho systému, pokud někomu poskytujete, kde součástí procesu zápisu bytu do té evidence musí provádět tedy pracovník, protože tam zaznělo k tomu RP přenesené působnosti nejčastěji budou vykonávat technici majetkových bytových odborů, tak to dělají například v Chomutově nebo v Písku, a jedná se o trochu jinou práci, než v tuto chvíli dělá úřad práce. Ten systém podpory je založený na činnosti těch kontaktních míst. Ta posuzují ty situace těch domácností, to je více podobné komplexnímu posuzování na sociálních odborech na obcích. Posuzují kvalitu bytu v systému a systémově dává smysl tedy výkon obcí. Ta kontrola bytu, která je tam popsaná, je vlastně součástí poměrně komplexní pojistky oproti obchodu s chudobou, a to je kontrola bytu, poskytování podpůrného opatření jen poskytovatelem z pověření, zastropování nejvyššího přípustného nájemného s využitím cenových map, které vydalo Ministerstvo financí, kontrola poskytování podpůrných opatření a kontrola sociálního a prostorového vyloučení.

Ne všechny ty podporované osoby v systému budou pobírat dávky na bydlení, proto musí tu kontrolu provádět to ORP, tam, kde bude ta dávka poskytována, tak to uleví tato činnost úřadu práce a v tom zákonu je i upravena provazba s ÚP a sdílením dat v systému, o čemž jsme se bavili, a ÚP pak může dávky vyplácet díky lepším informacím, které budou přicházet z toho kontaktního místa pro bydlení a naopak to kontaktní místo pro bydlení bude mít přímé informace z úřadu práce. To byly první nějaké dvě věci.

Pak tam byla otázka ohledně prioritizace a jestli se tam nebude v tom systému nadržovat, konkrétně jak budou ty osoby doporučeny poskytovateli, jestli to bude rozhodovat myslím, že rada města. Tak kontaktní místo posoudí, zda je osoba v bytové nouzi a zda skutečně potřebuje podpůrná opatření. Což odfiltruje ty, kterým lze pomoci nějakým způsobem jiným, než vlastně aplikací toho podpůrného opatření. Dále také, zda je to osoba zvláště zranitelná. Když se podíváte na přílohu 4, mladí, dospělí po odchodu z institucí a podobně, a zda má nějaké specifické potřeby, třeba potřebuje bezbariérový byt. A tohle všechno to kontaktní místo zapíše do té evidence. Ten systém je motivační, on nenakazuje nikomu, že si musí vybrat konkrétního nájemce, nebo že si obec má upravit pravidla pronájmu. Jinak za pronájem bytu zvláště zranitelnému člověku v evidenci získá poskytovatel příspěvek, ale konkrétního nájemce si vybírá sám.

Jinak díky těm bonusům dle zařazení mezi více skupin, to je zase popsáno v příloze 4, budou ti žadatelé obodováni a vlastně ta kumulace toho případného znevýhodnění pak znamená vlastně vyšší příspěvek, tím budou majitelé pomáhat těm, kteří jsou prioritou státu. Třeba ohrožené děti po návratu z dětského domova. Co se týče obcí, je na nich, jakého nájemce si vyberou. Pokud pronajmou byt nějak zvlášť zranitelné osobě v evidenci, mohou po určitou dobu čerpat příspěvek na podpůrné opatření. Pravidla pronájmu obecních bytů pak měnit nemusí. A garant tomu může kontaktní místo nájemce doporučovat, ten výběr je ale na garantovi, vlastníkovi bytu. Pokud opět pronajmou byt zvláště zranitelné osobě v evidenci, může ten garant po určitou dobu čerpat příspěvek na podpůrné opatření.

Jenom já jsem tady zaslechl několik referencí, možná je teď namístě to říci. My starostové, já když jsme měli možnost, že starostové se tomu velmi diví, tak zástupci SMS i SMO ČR mají pozitivní stanoviska a z výzkumu z SMO ČR vychází, že i většinová podpora těch jednotlivých nástrojů toho zákona. Já nemůžu úplně garantovat, že každý člověk, který v danou chvíli vystupuje, třeba za SMO ČR jako reflektuje názor celého Svazu měst a obcí ČR. Nicméně když se podíváme i na ty pilotní projekty, a tady kroutila paní místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová hlavou, protože z těch sedmdesáti projektů, tak ten Housing First není, to jsou projekty, které jsme realizovali ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Tak jenom pojďme si říci, že fungují víc jak ve čtyřiceti obcích a skutečně jsou odzkoušeny ty jednotlivé nástroje. Je to o kvalitě asistence a té práce. A právě ta občas dnes selhává. Není k tomu jasná metodika, nebyl sjednocen přístup jednotlivých poskytovatelů. Ten zákon jako dává možnosti, jakým způsobem lze tu situaci řešit.

Jinak z projektů, které jsme pilotovali po celou tu dobu vyplývá, že 85 % lidí, kteří do těch systémů vstoupilo a využili tyto podpůrné mechanismy, tak si to bydlení normálně udrží. Vrátil bych se ještě k otázkám, které zazněly od paní poslankyně Evy Fialové. Tam byla otázka týkající se toho stěhování a pojďme si ten příklad namodelovat. Ten uživatel je příjemce podpůrného opatření a teď tam jste se ptala, jestli mu bude poskytnuto to opatření v jiném místě jen z titulu, že už je veden v evidenci toho ORP, nebo zda bude odkázán tedy na soukromý sektor. Tady platí obecné principy té místní příslušnosti. Trvalý pobyt, nebo alespoň dva roky práce či studia v případě dva roky skutečný pobyt, a to, že toho nájemce si vybírá poskytovatel. Takže nemůže proběhnout nějaký automatický pronájem. Pokud se osoba přestěhuje v rámci jednoho správního odboru ORP, tak asi výměna toho bytu je možná. Pokud by se přestěhoval jinam, tak je nutné vlastně projít procesem zápisu a posouzení znovu.

Pokud v tom novém místě bude mít trvalý pobyt, tak si může požádat hned, pokud nikoliv, bude odkázán na to poradenství. A pokud tu podmínku místní příslušnosti splní, tak se posuzuje znovu ta bytová nouze. Prostě v bytové nouzi v Brně ještě nemusí být posouzen v Klatovech, pokud se tam přestěhoval za prací, takže to kontaktní místo musí posoudit jeho příjmy, zda potřebuje nějaké podpůrné opatření, jestli v Klatovech bude možné dostatečnou pomocí poradenství, kdy kontaktní místo může osobně najít, byt na volném trhu, případně mu pomoc vyřídit tu MOPku, která tady byla zmiňována na kauci a vlastně vůbec tam na to podpůrné opatření nedosáhne nebo nebude mít nutnost sahat.

Pak tady byla otázka garancí. Kdo všechno může být poskytovatelem a jaké jsou u toho pojistky. Tak poskytovatelem mohou být obce, kraje, příspěvkové organizace, nebo právnické osoby jimi vlastněné. Tam je pověření bez omezení, poskytovatelé z řad registrovaných služeb získávají nejprve to základní pověření, to je do správy deseti bytů a v případě, že se takto registrovaná sociální služba osvědčí, tak pak mohou získat rozšířené pověření bez omezení počtu bytů, nastávajícím poskytovatelům podobných služeb je pamatováno dokladem praxe. A pro ostatní právnické osoby platí podmínka doložení nejméně tříleté praxe v živnosti realitního zprostředkování, nebo správy a udržování nemovitostí, a i pro ně platí to dvoustupňové prověření.

Jenom já jsem chtěl říci, že samozřejmě, i když jste dneska majitelem třeba bytu, klidně to může být byt po babičce, tak vy samozřejmě máte možnost buďto ten byt pronajímat sám, anebo normálně máte nějakého správce a dáte ten byt k pronajímání a to správcovství za vás přebírá někdo jiný, ale děláte jako zafíčko. To není bohulibá činnost, to je normálně komerční činnost. Tak jenom když tady zaznívá nějaký socialistický experiment a nějaké myšlení, tak právě ta dobrovolnost možnosti zvolit si vložení toho bytu, my máme samozřejmě i průzkum mezi majiteli bytů, zda by takového nástroje využili, tak vlastně je vítaná. Tam byla ještě poměrně zásadní otázka, já se k ní možná vrátím v závěru, protože i paní poslankyně Fialová se k tomu vrátila v závěru, jestli ten systém nebude lákat spekulaci s byty, jaké jsou tam povinnosti majitele a jestli v tom nebudeme podporovat soukromý byznys.

Tak ten soukromý vlastník se spoluprací s poskytovatelem nezbavuje svých povinností, ty jsou upraveny v občanském zákoníku a nejsou žádným způsobem dotčeny v zákoně o podpoře bydlení. Ten soukromý vlastník je v postavení pronajímatele, uzavře normálně nájemní smlouvu s podporovanou osobou, podpůrné opatření poskytování ručení nebo nájemní smlouvu s poskytovatelem, který uzavře podnájemní smlouvu s poskytovanou osobou. Tam už potom aplikujeme to podpůrné opatření poskytování podnájemního bydlení. V obou případech musí plnit své povinnosti dle občanského zákoníku a s některými mu pomáhá poskytovatel. Jak jsem zmínil, existují ty služby na komerční bázi, systém selekce nájemníků ze strany těch subjektů, ale způsobuje, že vlastně tyhlety byty jsou pronajímány, nebo nejsou pronajímány lidem, kteří fakticky třeba mají z pohledu toho komerčního scoringu, a ti lidé se na to dívají tržně, třeba nějaké potíže, nebo mají bytovou nouzi. ***