Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

I v důvodové zprávě to musí být vysvětleno tak, že paní Nováčková, která se živí jako architektka, listonoška, lékařka, není právník, tomu porozumí a nebude se bát, jako se bojí paní poslankyně Pastuchová, nebo alespoň tady říká, jak já k tomu potom přijdu, když to tam nenajdu. Tak nám prosím, pane ministře, nebo paní zpravodajko, vysvětlete, jak to máte definované. Přečtěte nám část té důvodové zprávy, která nás zbaví našich obav. A já tady nemusím řečnit tři hodiny, protože je fakt, že ta hlasová indispozice, nebýt tedy toho gesta pana místopředsedy Skopečka, tomu budu dlouho vděčna, tak jsem nebyla schopna ani dokončit větu. Teď už tedy nemusím mluvit nahlas, nebudu mluvit tedy tak dlouho, ale opravdu je to velmi nepřesvědčivé, nemáte to připravené. A nás samozřejmě mrzí, i když už předem víte, že konec pro vás bude dobrý, ale on nemusí být dobrý. Protože pokud nám budete naše pozměňovací návrhy zase všechny vetovat nebo budete proti nim hlasovat, no tak taky to nemusí úplně skončit dobře. Ono se chýlí konec volebního období a kdo ví, jak to bude i s jednotou koalice a vůbec se vším.

Nebudu politická, je to velmi smutné, že u takového zákona jako je novela zákona, která se týká rodinných vztahů a ohrožených dětí, tady vytahujeme vlastně politické karty, ale vy jste mě k tomu donutila právě tím, že jako zpravodajka toho sněmovního tisku číslo 40, který byl připravený dobře legislativou Ministerstva spravedlnosti, za tím si stojím, několikrát to opakovali, tak jste radši dala přednost tomu, aby se to jako zdržovalo a výsledek je tenhle, že se o tom bavíme politicky. Nicméně náš klub vám zase ukáže, že nám jde o věc, neříkám na rozdíl od jiných, že nám jde o věc. A protože se skutečně tím návrhem zrychlí to řízení, tak my to zřejmě pustíme, nemůžu mluvit za ostatní, do dalšího kola druhého čtení. Nicméně ten tisk opravdu mě velmi nepříjemně překvapil. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní je přihlášen pan místopředseda Aleš Juchelka. Prosím.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. Já se vrátím zpátky k těm nezletilým dětem a vrátím se zpátky k těm svým otázkám, na které mi nebylo odpovězeno. To, že máme třeba s paní profesorskou Válkovou, vaším prostřednictvím, rozdílné názory, tak to nechte na nás. Ale určitě byste byla tak hodná, abyste nám odpověděla na ty naše otázky. Znovu se ptám: Proč jste tedy spojili to zakotvení ohledně těch fyzických trestů tady s tímto tiskem, který se zabývá rozvody. U kolizního opatrovníka u nezletilých dětí rozhodně trvám na tom, aby tam samozřejmě kolizní opatrovník byl, protože nikdy nedokážete a samozřejmě ani ten právník, který zastupuje jednu stranu, potom druhý právník, který zastupuje druhou stranu, vnést vhled do té rodiny natolik, aby to dítě bylo ochráněno.

A co to je tedy selhání rodičů. Myslím si, že každý rodič si myslí a opravdu se za to trošičku v hloubi duše stydí, když se rozvádí, protože toto je pro každé dítě velmi traumatizující záležitost. Protože ty děti se tam necítí v bezpečí, proto tam naskakuje ten kolizní opatrovník, aby zjistil, jestli to dítě není třeba pod nějakým permanentním tlakem hlavně třeba u nějakého domácího násilí, vyhrožování, u toho, že jak říkám, jeden z rodičů tahá za ten menší konec provazu. Proto já jsem rád osobně, že to je u toho soudce v tom jednoinstančním rozhodování nebo projednávání.

Takže mě zajímá, proč je tam v úpravě zakotveno to fyzické trestání. Jak se tam vlastně vůbec dostalo? Proč jako tady řešíme dvě nesourodé věci? A u toho kolizního opatrovnictví jsem skutečně jakoby na vážkách, protože mám pocit, že potom my neřešíme ani to B, a to jsou vlastně ty návazné nebo ty předtím sociální služby, jak jsem říkal, mediace, centra pro rodinu a tak dále. Vím, že tady toto v tuto chvíli funguje, je to někdy lámání přes koleno u těch partnerů kteří, protože tam musí jít, protože jsou opravdu tak strašně pohádaní, že jako v tuto chvíli nechtějí mít nic společného spolu ani přes mediátora. Ale například pro ty některé děti je to prostě velmi důležité. Protože tam ony se mohou otevřít a říct, jakým způsobem se v té rodině cítí a mohou být i díky tomu nějakému bezpečí toho vztahu třeba s tím sociálním pracovníkem nebo s tím ospoďákem chráněny právě před tím, co se v té rodině děje.

Takže když vy tady říkáte, že vlastně tam to selhání rodičů není, tak mě zajímá, co tam je tedy? Co je vlastně pro vás jako pro předkladatele to selhání těch rodičů? Co to je za konkrétní situace a co za konkrétní situace to naopak není? Protože někdy prostě můžou přijít opravdu před toho soudce a říct: My jsme se tady skvěle domluvili, tady na financích je to jakoby úžasné, ale stejně vždycky jeden z toho může odejít prostě jakoby nešťastný. A já to chápu, protože ten soudce to potom nakonec rozhodne. A jak říká má kolegyně Helena Válková, někdy to končí třeba i u Ústavního soudu. A v tuto chvíli je z hlediska domácího násilí a jsme svědky jedné velké mediální kauzy, která v tuto chvíli prostě běží, tak to není nikdy tak očividné, jak to vždycky vypadá a ty nejen soudy, ale i policie a další orgány prostě selhávají tady v tom. A mně se ty případy do rukou dostávají, vždyť jenom tady máme skupinu otců, která si stěžuje na soudy, vypořádání mezi rodiči ohledně styku s dítětem. Víme, jaký je velký problém pro jednoho nebo druhého rodiče a já rozumím tomu, že oni se prostě mohou domluvit, mohou přijít, a je to tak správně, v tuto chvíli se tak i děje.

Ale pozor, jenom říkám, ať my prostě nešlápneme do něčeho, kdy de facto to dítě uvádíme v nebezpečí tím, že řekneme, rodiče se domluvili, kolizní opatrovník tam být nemusí, ale přesto ten jeden z rodičů prostě je v tom slabším postavení. Takže hlavně mě teď zajímá, protože se k tomu můžeme dostat potom i v dalších diskusích, jak se dostalo fyzické trestání, a na to mi nebylo odpovězeno, právě tady do tohoto návrhu novely zákona. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně. Nyní mám, že se hlásí pan ministr, nicméně já tady mám dvě faktické. Takže nejprve mají přednost přihlášení poslanci s faktickými. Pan poslanec David Kasal, paní poslankyně Helena Válková a poté tedy pan ministr. Prosím.

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Nevím, jestli mi budou dvě minuty stačit, ale kdyžtak se potom přihlásím nebo i k vystoupení. Jedna věc, poznámka. Třicet let dělám s dětmi. Co se týká trestání. Musím říct, že za těch třicet roků se ta populace změnila. A změnilo se i vnímání těch rodičů, protože v současné době i ženy, které chodí rodit a teď neříkám všechny, tak v řadě případů, že došlo k přetrhání vazeb v rodinách a většina se získává z internetu, tak ta představa toho, co je už za hranou, co není za hranou z hlediska trestání, je fakt jako velmi složité a ti lidé chtějí úplně přesnou odpověď. Takže to je první část.

A druhá část, u těch kolizních opatrovníků. Před chvilkou jsme projednávali jiný tisk ohledně jaksi násilí v rodinách, které může být i psychické. Já jsem zažil jeden fakt nehezký případ a chodím občas taky k soudu, ale ne jako ten právník. A ten právník, já jsem tam nikdy nezažil, že by soudce hovořil s tím dítětem. Jak tedy ten soudce zjistí pocit toho dítěte? Z čeho ho zjistí? Nebo ten právník? On je psycholog? Jako z tohohle pohledu je tam fakt řada věcí, proč i za mě je to o každém jednom životu toho dítěte. Takže jestli tady bylo řečeno, že 80 % kolizních opatrovníků tam je v uvozovkách zbytečně, tak i kdyby tam bylo jenom jedno dítě, které tímto způsobem zachrání a nebude v nějakém problému, tak je to pořád správně.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně za dodržení času. Nyní paní poslankyně Helena Válková a poté pan ministr.

Poslankyně Helena Válková: Já bych chtěla jenom reagovat na tu poznámku paní poslankyně Decroix, že jsme v rozporu s panem místopředsedou Juchelkou, vaším prostřednictvím. Tak to není. Já nemám ráda, když překrucuje někdo, a je to na záznamu. Já jsem řekla, a v celém tom mém vystoupení jako červená niť se táhne, když už konsekventně reforma, tak reforma. Ale vy tady máte zastoupení dítěte kolizním opatrovníkem, řízení týkajícím se úpravě jeho poměru a v řízení péče soudu nezletilé obecně, když nadále nemělo být obligatorní u rodičů, kteří se dohodnou na smluveném rozvodu. ***