Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(9.50 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
Změny, které v této koncepci proběhly po roce 1989, byly jen kosmetické. Kromě změny v označení ze soudců z lidu na přísedící se na ní prakticky kromě zúžení rozsahu věcí, na jejichž projednávání a rozhodnutí se přísedící podíleli, nezměnilo nic, a opakovaně bylo odkazováno na vývoj v pozdějších letech, Přestože již před více než 30 lety bylo nepochybné, že současná koncepce nemůže obstát, bylo všechno volání po její změně oslyšena. I já jako ministryně spravedlnosti jsem chtěla reformu přísedících, ale ne je zrušit, pane ministře, a začala jsem na tom pracovat.
Ačkoliv bylo výstižně formulováno, že přísedící nemají být vybíráni politicky, ale podle své odbornosti na řešení té které věci, a že tedy přísedící jsou oprávněni působit jen v přesně vymezeném okruhu věcí, v pracovních věcech byl opakovaně zdůrazňován názor, že na jejich projednávání a rozhodování se přísedící mají účastnit jako zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů, členem Senátu by byl jeden přísedící ustanovený na návrh odborových organizací a jeden přísedící ustanovený návrh organizací zaměstnavatelů.
Pane ministře, máte možnost si udělat komparativní analýzu. Já znám velmi dobře systém v Německu a v Rakousku, tam by vám mohli poradit, jak výborně fungujou přísedící u pracovních soudů. Přísedící u soudů by typově neměli být spící důchodci a jiní věcí neznalých laici, ale lidé, kteří sice nemusí být právníci, ale jinak projednávaným věcem rozumí a mají s nimi své odborné zkušenosti. Nakonec se přistoupilo na řešení na první pohled nejjednodušší. Přísedící u soudu ve věcech civilních včetně pracovních zrušit a v trestních věcech je také v podstatě zrušit, výrazně omezit. K míře účasti přísedících na projednávání a rozhodování v trestních věcech se blíže nevyjadřuji, ale k tomu se bude obsáhle vyjadřovat za chvíli přípis, který jste dostal od stávajícího předsedy trestněprávního kolegia a pana doktora Púryho a pana doktora Říhy, jak jsem říkala. Takže vraťme se k pracovním.
Skutečnost, že současná koncepce přísedících nemůže obstát, by neměla vést k závěru, že by účast přísedících měla být zrušena také při projednávání pracovních věcí. Účast přísedících v pracovních věcích je v Evropské unii naprosto běžná. V Německu a Rakousku dokonce nejen v prvním stupni, ale i ve druhém a třetím stupni. A také u nás má svou tradici založenou zákonem. Prosím vás, poslechněte si to, jakým zákonem, pane ministře, je to zákon číslo 131 z roku 1931. Ten byl přerušený jenom tím zákonem z roku 1948 zlidovění soudnictví. Čili my tady navazujeme na prvorepublikovou tradici. A vy to chcete zrušit? Vy, kteří si říkáte, že jste strážci konzervativních hodnot? Já tomu prostě pořád nechci věřit! A vycházíte vstříc těm, kteří potom, když se to projednává na ústavně-právním výboru, jako například paní předsedkyně městského soudu Pokorná, tam argumentuje tím, že přísedící údajně prodlužují a tím prodražují procesy. A když za ní potom jdu a ptám se jí o přestávce, jestli by to mohla doložit, tak říká, že to je jenom podle jejího odhadu. A to říkám na mikrofon, protože takhle mi to řekla.
Čili takovýmhle soudcům vy vycházíte vstříc, a soudcům, jako je doktor Drápal, dlouholetý předseda Krajského soudu v Praze nebo doktor Púry, předseda trestněprávního kolegia, těm tedy nedopřejete sluchu? Návrh zákona v důvodové zprávě se ani nesnaží, a to podtrhuji, to je arogance hraničící s drzostí, vysvětlit, proč by měl být opuštěn podíl laických přísedících na rozhodování soudů v pracovněprávních sporech a proč v EU jsou přísedící pokládání za přínos pro fungování soudnictví a u nás za přítěž. No, pokud opravdu jsme neudělali reformu, tak u některých soudů tomu tak může být. Ale vy jste odpovědný za ten rezort s je mi úplně jedno, že to berete na lehkou váhu, já nikdy to nebudu brát na lehkou váhu jako poslankyně i jako bývalá ministryně spravedlnosti. Zrušení bez náhrady účasti přísedících v pracovních věcech v současné době nepředstavuje potřebné zefektivnění soudního rozhodování, ale ve svých důsledcích je spíše projev další izolace soudů od veřejnosti a nebezpečí dalšího zhoršení úrovně projednávání a rozhodování pracovních věcí.
S pozdravem JUDr. Ljubomír Drápal, předseda Krajského soudu v Praze.
Vy jste mu na to reagoval, pane ministře? Pochybuji.
A teď si přečteme vyjádření, které jsem avizovala v pořadí jako druhé, trošku delší. S ohledem na svoji hlasovou indispozici, která se mi dneska nehodí, budu mluvit trochu potišeji, ale na mikrofon to zůstane, a já bych byla ráda, aby to i historicky tady zaznělo, že jsme udělali všechno pro to jako opozice a možná i jako někteří z vás, určitě Piráti by pro tohle zvednout ruku neměli, tedy, když mají trestní politiku ve své gesci, tak aby to tady zůstalo zachováno, že jsme vás upozornili, co tím provádíte. Zapouzdřujete justici, děláte jí kabinetní, podlamujete důvěru ve spravedlivost rozhodování justice a ohrožujete respekt vůči soudcům, kteří poctivě a spravedlivě soudí. A že je jich podle mého názoru většinu.
Takže: "Vyjádření ke sněmovnímu tisku číslo 598 z devátého volebního období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky", píše předseda trestněprávního kolegia Nejvyššího soudu. "Obdrželi jsme vyjádření, sněmovní tisk číslo 598, týkající se změny zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů. Jde o vládní návrh..."
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vás jenom přeruším, paní poslankyně, a poprosím zejména v levé části sálu, aby se kolegové, kolegyně, vaši kolegové utišili, abyste mohla v klidu pokračovat. Děkuji pěkně.
Poslankyně Helena Válková: Děkuju, pane místopředsedo. "Jde o vládní návrh, který předtím prošel běžnou cestou jako jiné vládní návrhy zákonů, nicméně je dobré upozornit na některé aspekty a zvláštnosti při zjišťování stanovisek připomínkových míst. Z vládního návrhu samotného se zdá, že na opodstatněnosti změn v zákoně o soudech a soudcích je naprostá shoda napříč aplikační praxí, ale i vědeckými institucemi, že není téměř jediný kritický hlas vystupující proti předkládanému záměru. Přitom jde o jeden z nejvýraznějších zásahů do fungování české justice za posledních třicet let, který nebyl nijak medializován a prakticky neproběhla žádoucí odborná diskuse. Naopak, celý proces budí zdání, že se vše připravilo v uvozovkách v tichosti takovým způsobem, aby názory připomínkových míst či širší odborné veřejnosti prakticky nezazněly. Návrh zákona byl připomínkovým místům předkládán v nevhodnou dobu a s relativně krátkou lhůtou. Připomínkám nebyla získána adekvátní vyjádření, ba dokonce některé instituce, které by bylo žádoucí oslovit, byly zcela vynechány, viz zpráva Komise pro veřejné právo III při Legislativní radě vlády. Před projednáním návrhu vládou byl materiál předložen komisím při Legislativní radě vlády. Konkrétně Komisi pro trestní právo, Komisi pro soukromé právo, Komisi pro veřejné právo III, Komisi pro pracovní právo a sociální věci. Všechny tři uvedené komise Legislativní rady složené tedy z předních odborníků" - no, jestli na ně kašlete, tak je to také určitá výpověď o práci Ministerstva spravedlnosti - "svorně vznesly námitku proti záměru zcela zrušit u okresních soudů účast a u krajských soudů rozhodujících v trestních věcech ponechat je jen ve značně omezené podobě laického prvku na soudním rozhodování a považovali návrh za nepromyšlený, neprodiskutovaný, zcela nedostatečně odůvodněný a věcně nesprávný." ***
