Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!

Poslanec David Štolpa: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych za sebe říci jen pár slov k novele zákona o Národní rozvojové bance, která má být jedním z kroků směrem k modernizaci a zvýšení efektivity této instituce. Jen připomenu, že Národní rozvojová banka, původně založená v roce 1992 jako Českomoravská záruční a rozvojová banka, je akciovou společností ve vlastnictví státu s bilanční sumou přesahující 30 miliard korun, poskytuje klíčovou podporu malým a středním podnikatelům, a to především formou záruk a zvýhodněných úvěrů, které směřují k rozvoji infrastruktury krajů, měst a obcí. Svojí činností by měla podporovat zejména hospodářský, sociální a environmentální rozvoj České republiky a projekty obcí a krajů.

Dále se Národní rozvojová banka při své činnosti podílí na zahraniční rozvojové spolupráci a projektech ve třetích zemích a hraje tak významnou roli zejména, ale nejen v hospodářském rozvoji České republiky. Tady se asi shodneme, že podpora českých malých a středních podnikatelů je zásadní pro udržitelný ekonomický růst a prosperitu naší země a forma záruk a zvýhodněných úvěrů je pro ně často klíčová, protože jim umožňuje přístup k finančním prostředkům, na které by jinak nedosáhli. To jim poskytuje stabilitu a podporu potřebnou pro realizaci jejich podnikatelských plánů a růst.

Chtěl bych věřit, že tato právě projednávaná novela povede ve svém výsledku k významnému rozvoji infrastruktury krajů, včetně mého rodného Jihomoravského kraje, který trpí značnými nedostatky v dopravní infrastruktuře, ať už jde o silniční, či železniční spojení. Zároveň mám tak trochu obavu z toho, že hlavním cílem této novely není ani tak pomoc pro výstavbu další infrastruktury, jako spíše dostupná cesta pro pětikoalici, jak přes Národní rozvojovou banku a její garantované dluhopisy získávat další dluhové prostředky pro hospodaření země. Ostatně podobné situace jsme byli svědky loni v případě třicetimiliardového úvěru pro Státní fond dopravní infrastruktury.

Dalším problémem je, že o celém penězovodu má rozhodovat pouze ministr financí Stanjura, nikoliv vláda jako celek. V případě pana ministra financí Stanjury jsme se v posledních letech mnohokrát přesvědčili o tom, že on už by radši sám o ničem rozhodovat neměl.

Obě tyto záležitosti jsou pro nás nepřijatelné. A pokud nám nebudou dostatečně vyvráceny, jako klub hnutí ANO tuto novelu zákona zkrátka nemůžeme podpořit. Děkuji za pozornost.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je tedy přihlášený pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Pěkný večer, paní místopředsedkyně, pane ministře. No, já jsem byl na několika kulatých stolech, které pořádala Česká bankovní asociace i kolegové. Z té vlastně budoucí Národní rozvojové banky... Já mám k tomu pár poznámek, možná pár dotazů. Ale ty si asi řekneme ve druhém, možná ve třetím čtení. Ten princip asi, když to, kolegové, nevím, jestli to všichni jako znají, tam jsme se bavili hodně o tom, že u nás ty projekty jsou postavené na dotacích, tady by nově vlastně se více zdůraznily, co jsou nevratné peníze na těch úvěrech, co jsou vratné prostředky, nebo návratné prostředky, jak chcete, to znamená, ta Národní rozvojová banka by umožnila nebo měla možnost vydávat dluhopisy s ratingem na úrovni státu, to znamená samozřejmě zlevnění pro ty projekty, které by se úvěrovalo. To si myslím, že to je v pořádku.

Já k tomu mám několik jakoby dotazů nebo poznámek spíš. Za prvé bych se chtěl zeptat, jakých principiálně projektů by se to mělo týkat? Protože my jsme se bavili o tom, že by to měly být projekty v jednotkách miliard, protože ono to vydání dluhopisů nejde do deficitu státního rozpočtu, jde to do veřejného dluhu, ale ne do deficitu státního rozpočtu. Tam by se to objevilo, jak jsem pochopil to vysvětlení, v momentě, kdy by došlo k defaultu, kdy by ty úvěry nebyly splaceny. Takže to jsem se chtěl zeptat, jestli si pan ministr financí, i když tam nám někdo vysvětloval, že to splňuje nějaká kritéria, že to ani jinak udělat nejde, tak jestli to je takhle v pořádku s tím deficitem státního rozpočtu, že to vlastně jakoby obchází.

Ale primárně jsem se chtěl zeptat, jakých projektů se to týká? Protože na tom jsme se my, když jsme šli fakt do většího odborného detailu, lišili. Protože tady pan zpravodaj řekl, že by ta bilanční suma měla být 500 miliard. Pokud si dobře vzpomínám, tak dneska je nějakých 30, takže je pod tou úplně nejmenší bankou. Bavíme-li se o jednotkách miliard v rámci těch projektů, tak jak nám to bylo prezentováno, což si myslím, že by bylo v pořádku, tak v té chvíli se na těch 500 miliard nemáme šanci dostat. Protože já jsem se ptal typově i s Michalem Kohajdou, jestli tam budou jakoby větší projekty typově jako, já nevím, dopravní, liniové stavby, infrastruktura a podobně, kde jsme v desítkách miliard, a tam mi bylo odpovězeno, že ne. Tak já bych jenom potřeboval vysvětlit jakoby ten rozpor v tom, jak z 30 miliard udělat 500 miliard, aniž by to byly projekty v desítkách miliard, ale v miliardách, tak jak nám bylo prezentováno. Protože to si myslím, že jako vehikl, tohleto jako vehikl pro financování prospěšných projektů je to užitečné.

Ale my si musíme dopředu říct, co od toho očekáváme: financování velkých projektů, desítky miliard. Pak je ale potřeba si říct tu politickou odpovědnost, protože v tom návrhu je napsáno, že to podepisuje ministr financí. Aspoň takhle nám to bylo prezentováno. Doufám, že kdyby měl třeba faktickou Michal Kohajda, tak to potvrdí. Nebo by to měla, v té chvíli, kdy by to bylo v desítkách miliard, podepisovat a schvalovat vláda.

Takže tolik jako za mě ty poznámky k tomu, aby bylo úplně jasné i pro ostatní kolegy, kteří nebyli na kulatých stolech, nezabývají se bankovnictvím, jaký druh projektů, jaké jsou ty vize, kdo ponese základní politickou odpovědnost a tak dále. Takže tohleto je jakoby pro začátek. A myslím si, že pak si tu řekněme odbornější debatu dáme až v druhém a třetím čtení. Teď nechci v půl desáté zdržovat. Děkuju.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní se hlásí s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Kolegyně, kolegové, pane ministře, já jsem si dovolila vystoupit teď, protože předpokládám, že půjdete reagovat, takže zareagujete, aspoň doufám, kompletně jak na mého kolegu Patrika Nachera, tak i na mě. Já bych to vzala trošku ještě z jiného úhlu, i když navážu na Patrika Nachera. A třeba budeme mít to štěstí, že přijdete na rozpočtový výbor, a tam to třeba ještě technicky probereme do většího detailu.

Součástí zákonů, které ustanovují záměr na zřízení Národní rozvojové banky, je také ustanovení, které této bance umožní vydávání vlastních dluhopisů. Takže pokud tedy Národní rozvojová banka vydá a prodá své dluhopisy, odpovídajícím způsobem se zvýší veřejný dluh České republiky. Předpokládám. Kýváte, tak asi ano. Děkuju, když zareagujete. Co se však nezvýší, to je také taková řečnická teď otázka nebo konstatování, je ostře sledovaná výše státního deficitu. A za mě říkám, že tuto podstatnou skutečnost v žádném případě nelze nechat bez pozornosti, a to z jednoho prostého důvodu. A tím důvodem je praxe současného ministra financí Zbyňka Stanjury, který je již dva roky ostře kritizován nejen námi jako opozicí, ale i odbornou veřejností, konkrétní Národní rozpočtovou radu nevyjímaje, za umělé přesouvání deficitu právě do různých mimo rozpočtových entit. (Poslanec Kohajda něco řeší s ministrem u zpravodajského stolku.) No, myslím, že může pan poslanec Kohajda, prostřednictvím paní předsedkyně, si to říct jindy. Děje se tak přímo zcela záměrně, systémově a v rozsahu, který Česká republika ani náznakem nepamatuje.

Podle vyjádření Národní rozpočtové rady je vyvádění deficitu mimo státní rozpočet špatně hned z několika důvodů. Cituji její webové stránky: "Prvním předpokladem správného a efektivního řízení veřejných financí je jejich jednoduchá a transparentní struktura. Přenášení nerovnováh do mimorozpočtových fondů je nebezpečné právě kvůli snižování transparentnosti hospodaření centrální vlády. Nelze například meziročně srovnávat deficit státního rozpočtu v daném roce s deficity státního rozpočtu v předchozích letech." Konec citace. ***