(13.10 hodin)
Poslanec Radek Vondráček: Já už to nebudu zdržovat stále dokola, ale díval jsem se, že tento tisk a stanovisko vlády byly předloženy teprve v lednu. Máme v podstatě polovinu června a vy už chcete mít hotový zákon. Můžu tady citovat asi deset norem, které v předchozím volebním období trvaly kolem 400 dnů. To má nějaký důvod, aby třeba ta parlamentní debata zvedla celospolečenskou debatu, abychom ten problém nasvítili, aby měla možnost se k tomu vyjádřit veřejnost. My se bavíme o tom, že vy to tlačíte silou za pár měsíců, je vám to všechno jedno. Nejhorší na tom je, že je to svévolné, že to vlastně vy si sami říkáte, co je tak akorát. Tak, a už opozice mluvila dost a už jim budou muset stačit tři dopoledne. Víc jim nedáme. Co bude příště? Dvě dopoledne, pak jedno dopoledne a pak ten parlament vypnete úplně?
My se tady celou dobu bavíme o nějakých trendech. Tak prostě ten trend je jasný - omezovat možnost opozice. Tohle dosáhlo už kritické meze, protože když nenecháte mluvit v podstatě nikoho, tak je to špatně, je to příliš. Ústavní soud mluvil o tom, že většina má právo prosadit si svoji vůli, ale prostě ne aby to hrnula pomalu přes mrtvoly, aby opozice nemohla mluvit vůbec. Takto to tedy ten Ústavní soud rozhodně nemyslel. Ale nemáte žádnou záklopku a postupujete pořád dál.
Tady tenhle zákon byl trochu deformovaný, protože ano, byl tam sportovní výkon Tomia Okamury, mluvil 11 hodin. Ale když si škrtnete pár takových sportovních výkonů, tak zjistíte, že zdaleka tady netrávíme tolik času, jako to bylo za časů EET, kdy nám tady kolega Kalousek četl zápis z úplně jiné schůze, kdy opakovaně na tiskovkách řekl nikdy, nikdy to nepřijmete. Koneckonců, pusťte si svoje vlastní komentáře. Současný pan premiér říkal to samé, že budou obstruovat až do konce volebního období. (Předsedající: Čas.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Věra Adámková, pan poslanec Marek Benda, paní poslankyně Mračková Vildumetzová a další. Prosím.
Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, reaguji na ctěného kolegu, pana poslance Jakoba, který tu teď není, ale on to jistě uslyší. Proč popíráte parlamentní demokracii, přátele? Proč tady jste? Jakým právem kdokoliv říká někomu, že už mluvil dlouho a že toho řekl málo nebo hodně? Musíte si uvědomit prosím jednu věc. Hnutí ANO 2011 je nejsilnějším politickým subjektem této země. Ať se vám to líbí, nebo ne. Všichni ostatní máte k tomu potom pouze dílčí připojení. Jak se různě dáváte dohromady, je zase vaše věc. To nebudu komentovat.
Čili bylo by dobré si uvědomit, že jsme tu opravdu za všechny lidi, kteří bydlí ve vesnici, ve městě, jsou chudí, bohatí a tak dále. Oni mají své názory. Ty názory nám říkají a my tu jsme od toho, abychom vám je říkali. Že to trvá dlouho? No tak to je. Ale žádný z vašich klubů nemá těch 71 poslanců, co máme my, a všichni mají právo to tady říct. Jestliže to popíráte a říkáte: už jste toho říkali hodně... Já chápu, že se to nehezky poslouchá, já vám všechno věřím. Věřím, že vás to otravuje. Věřím vám to. Ale prosím pěkně, nemáte žádné právo tady říkat, jestli někdo toho řekl hodně nebo málo. Nepřisvojujte si boží vůli, protože to opravdu nejste. Musíte to strpět.
My víme, jak dopadne hlasování, o tom není žádná. Vy se nepoučíte. Ale prosím pěkně, dodržujme parlamentní demokracii. Jsem hrdá na to, že máme parlamentní demokracii, na to, že poslanec tedy může říkat názory svých voličů anebo lidí, kteří se na něj obracejí. No, že občas nejsou shodné s vámi, tomu rozumím, ale to se nedá nic jiného dělat. Čili buďme hrdí na to, že je parlamentní demokracie, a ta většina musí strpět to, že tedy dostává občas ne úplně hezkou zpětnou vazbu. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí pan předseda Marek Benda, po něm paní poslankyně Mračková Vildumetzová, pan poslanec Ondřej Babka a další. Prosím.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, jsme nejdéle jednající parlament v celé Evropě. Je to dáno tím, že máme silnou opozici, že máme daný jednací řád tak, jak ho máme udělaný. Já to pokládám za správně, nechci to měnit. Ale myslím, že to má mít nějakou míru důstojnosti.
Já jsem se přihlásil v okamžiku, kdy vystoupila paní předsedkyně Schillerová, a vaším prostřednictvím jí vzkazuji: Já žádnou opozici likvidovat nechci. Opravdu tady nejsme od toho, že bychom si mysleli, že nemá existovat opozice. Ono to tak z vašich slov vyznívalo. Já si myslím, že každý systém potřebuje i vládní koalici i opozici a že to je nezbytné. Nebyl bych nikdy hlasatelem toho, kdo říká, že nemá existovat opozice, nemá mít právo slova opozice. Ale jinak samozřejmě rozhodovat tu má ta vládní většina. A jak jinak než usneseními? Když ty rozpravy jsou trochu nekonečné, a upřímně řečeno dnes, a to jsem se poměrně pečlivě snažil ji poslouchat, už stále se cyklící a opakující, je to jenom o radosti těch jednotlivých vystupujících, jestli to umí říct znovu, stejnou myšlenku, počtrnácté, počtrnácté trošičku jinými slovy, tak holt ta většina ve Sněmovně v souladu s judikaturou Ústavního soudu nějakým způsobem rozhodne. Kdybychom se nezdržovali, tak si myslím, že na těch 40 lidí s věcnými poznámkami se klidně dostane.
Ale jediné, co jsem opravdu chtěl říci sám za sebe, je, že bych byl vždycky proti potlačení opozice.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Mračková Vildumetzová, pan poslanec Ondřej Babka, Michael Kohajda a další. Prosím.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych také ráda zareagovala na to, co se tady v tuto chvíli stalo, že tedy nám opět je odepřeno se nějakým způsobem vyjadřovat k tak důležité otázce, kterou jsou volby. Já si myslím, že naší úlohou je udělat všechno pro to, aby lidé k volbám chodili, abychom zachovali důvěru k volbám. Vy v tuto chvíli děláte pravý opak. Za velkou vinu ale tuto věc dávám i tomu, pod kterého volby jako takové v rámci kompetence spadají, a to je ministr vnitra Vít Rakušan. Jak je možné, že on v tuto chvíli sedí zde, schvaluje tento postup a schvaluje vůbec to, co je tady v tuto chvíli předloženo? Můžete se smát, pane Jakobe. Ještě více se můžete smát, ale on vás možná v budoucnosti ten smích přejde. Já se nikdy lidem nevysmívám, ale klidně se smějte.
Musím říct, že mně tedy velmi vadí - já si myslím, že řada vládních poslanců to vůbec neví, protože řada sem chodí třeba jenom mačkat to tlačítko, ale jestliže vy jako vládní poslanci především z těch deseti menších krajů souhlasíte s tím, že se ty hlasy budou připočítávat jenom těm čtyřem největším krajům, z kterého je například pan Jakob, prostřednictvím pana předsedajícího, tak to považuji za opravdu velmi nefér a za velmi nespravedlivé. Přece není možné, aby ty hlasy se dávaly pouze čtyřem největším krajům. To znamená, doufám, že všichni víte, že počet voličů rovná se počet mandátů.
Já se k tomu ještě jednou přihlásím. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Ondřej Babka, pan poslanec Michael Kohajda, Karel Haas a další. Prosím.
Poslanec Ondřej Babka: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já musím také zde říct, že mě to mrzí, že mě to štve, že nechápu ten váš postup jako vládních poslanců. Utrhli jste se ze řetězu. Je mi jedno, že je to tento zákon, ale mrzí mě to obecně. Mrzí mě váš přístup k tomu, jakým způsobem se snažíte potlačit opozici. My jsme ten zákon ve třetím čtení ve středu probírali cirka čtyři hodiny. Dneska po třech hodinách projednávání dáte návrh na pevné hlasování. Mrzí mě to, protože to je ukázkový případ toho, jakým způsobem pohrdáte opozicí, jakým způsobem chcete umlčovat opozici.
Přesně tohle chování - chci věřit slovům pana předsedy Bendy, že nechce likvidovat opozici - a tady ten způsob vedou k rozdělování společnosti. Nejenom tady nás, ale k rozdělování celé společnosti. Takto zásadní zákon, který přijmete v celé své (jeho?) šíři během pěti měsíců, je prostě špatně. Je to smutné, když víte, že k tomu máme spousty zásadních připomínek. A ještě smutnější je to, že vám Ústavní soud dal štempl k tomu, že si myslíte, že se domníváte, že můžete takovýmto způsobem postupovat úplně vždycky. ***
