(11.10 hodin)
Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych taky chtěla zareagovat na pana poslance Horáka, prostřednictvím pana předsedajícího. Pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, o kolika vlastně lidech se bavíme? To je právě ta studie dopadů, která tam chybí. To jsou právě ty zákony, které sem šoupáte, tak jak šoupáte, to znamená, že nejdou řádným procesem, nemají všechny ty náležitosti, které by měly mít. To je jedna věc.
A další. Zaručíte se mi tady, že nenastane to, co už je tady připraveno, to, co máte připraveno hezky v záloze, že dáte občanství třetí a čtvrté generaci? Zaručíte se mi tady? Slíbíte mi tady na tento mikrofon, že toto nenastane, že se opravdu bavíme jenom o těch lidech, kteří jsou v současné době třeba v zahraničí na nějakých stážích nebo nějakém krátkodobém pobytu, a že se nebavíme o tom, že třetí a čtvrtá generace dostanete občanství zadarmo, to, co tady připravujete? Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pan poslanec Novák nyní s faktickou poznámkou.
Poslanec Marek Novák: Ano, to bude rychlé, protože vesměs mě předběhli i mí kolegové. Ke ctěnému kolegovi Horákovi znovu. Ano, děkuji vám za tu osobní zkušenost. Ale dvě kategorie rozhodně vzniknou. Dvě kategorie vzniknou na základě toho, jak pohodlně budou moci volit. A teď je potřeba si říct, jestli první kategorie bude ten v zahraničí, pro něhož ve finále bude ta volba pohodlnější, anebo druhá kategorie bude ten člověk v České republice, který už takový komfort vlastně mít nebude. Tak asi tak.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní jsme vyčerpali faktické poznámky, vracíme se do obecné rozpravy a vystoupí nejprve paní kolegyně Ožanová, připraví se pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegové a kolegyně, já jsem se nezapojovala do faktických poznámek, neboť už jsem byla připravena k rozpravě. Jenom mě prosím vás omluvte, protože některé části svého připraveného projevu jsem si dovolila zkrátit s ohledem na to, že už dříve jsem některé informace řekla u faktických poznámek.
Dnes projednáváme ve třetím čtení poslaneckou novelu zákona o správě voleb. Ráda bych vás oslovila a přesvědčila o vhodnosti podpořit pozměňovací návrh evidovaný pod číslem 4306. Pozměňovací návrh podaly poslankyně Berenika Peštová a Zuzana Ožanová. Ještě před rozvedením vhodnosti podpory tohoto návrhu se musím vrátit k samotnému počátku vzniku tohoto poslaneckého návrhu zákona a k jeho samotnému principu zavedení korespondenční volby. Ve středu i dnes jsem se trochu vyjádřila k tomu legislativnímu procesu a já si dovolím, kolegové, se neopakovat a přejdu na další kapitolku svého projevu.
Při přípravě na nyní projednávaný bod jsem stále měla na mysli dvě věci: tajnost voleb a osobní volbu. Proč o tom mluvím? Začnu trochu jako z pohádky. Před mnoha lety jsem se v devatenácti letech stala předsedkyní volební komise jednoho okrsku v Ostravě. Mimo nutné podepisování každé obálky předsedou komise, což tehdy byla povinnost, jsem byla nucena řešit velmi nestandardní situaci. Partnersky pár důchodového věku přišel k volbám. Muž nechtěl dovolit, aby jeho partnerka šla sama za plentu, a chtěl tam jít mermomocí s ní. V tu chvíli jsem musela zasáhnout. Žena nebyla bezmocná a k volbě tak nepotřebovala přítomnost další osoby. Opakovaně jsem musela muže upozornit, že zákon zakazuje, aby byli za plentou společně. Musím říct, že nestačilo jedno upozornění, paní nakonec sama zašla za plentu a realizovala své volební právo bez ohledu na ovlivňování jinou osobou. Potom jen lehkým pokývnutím hlavy a úsměvem poděkovala, zjevně se bála nahlas říct "já chci volit sama a koho chci". Díky současnému systému voleb tak i osoby, které jsou submisivní a nedokážou se svému okolí vzepřít, mají šanci svobodně a především samy za plentou vyjádřit své rozhodnutí.
Vážení, dokážete si mnou uváděný pár představit u korespondenční volby? Já si to představuji velmi živě. Za dotyčnou paní by volil její partner, aniž by se ohlížel na její přání. Musím uznat, že částečně tuto situaci bude řešit pozměňovací návrh A5 osvojený ústavně-právním výborem. Přestože bude moci takzvaně osobní účastí člověk moci vzít zpět svůj korespondenční hlas, je to však cesta pro voliče, kterého někdo přinutil hlasovat proti jeho vůli, značně trnitá a neschůdná. Kolegové, opravdu se domnívám, že byť to zavádíme, samozřejmě jsem na ústavně-právním výboru hlasovala pro tento pozměňovací návrh, tak se stále domnívám, že to není dostatečná ochrana submisivních voličů.
Při prvním čtení jsem uvedla - cituji: Nyní přejděme k dalšímu požadavku vyplývajícímu z Ústavy České republiky, rovné a přímé volební právo. Jak je zaručeno přímé volební právo, když papíry k volbě může kdokoliv vzít a vyplnit za volící osobu, aniž by se na to přišlo? Mimochodem dost podstatná otázka. K tomu se náš právní řád vyjadřuje, a to precizně, v § 351 trestního zákoníku, jak se zmiňovala poslankyně Potůčková, vaším prostřednictvím, paní předsedající. Trestný čin se nazývá maření přípravy a průběhu voleb a referenda. Já jsem chtěla citovat tento trestný čin, abychom si ho připomněli, ale s ohledem na čas nemohu, ale položím k němu otázky. Vím, že má ctěná kolegyně, paní profesorka Válková, vaším prostřednictvím, paní předsedající, se k tomu vyjádří. Jak bude probíhat kontrola nad korespondenční volbou v zahraničí? Jak se budou prověřovat českými orgány podněty na manipulaci volbami v zahraničí? Budou moci české orgány řešit trestný čin maření voleb na území cizího státu? To je opravdu zajímavá otázka. Předpokládám, že mi neodpovíte, tak jak neodpovídáte na více otázek. Takže já se těším na vystoupení své kolegyně. Konec citace.
Na tyto dříve nastíněné úvahy, kterými se následně na plénu výrazně zabývala kolegyně profesorka Válková, reaguje pozměňovací návrh osvojený ústavně-právním výborem A6, týkající se trestné činnosti u voleb. Návrh podaly poslankyně Helena Válková a Lucie Potůčková. Je to pozměňovací návrh hodný podpory, avšak řeší to situaci zcela? Stále mi chybí odpověď na mnou položenou otázku v prvním čtení tohoto tisku. Budou moci české orgány řešit trestný čin maření voleb na území cizího státu? Já asi znám odpověď. Ale znáte ji také vy? Jak zajistíte to, aby nedocházelo k trestné činnosti na území cizího státu? Opravdu si myslíte, že české právo lze uplatnit v kterékoliv zemi? Já se domnívám, že úplně ne. Na tuto otázku pravděpodobně nedostanu odpověď. Možná by bylo vhodné, kdyby se tu někde pohyboval i ministr vnitra a někdo z aparátu mu nějakou odpověď poslal, ale vzhledem k tomu, že je to poslanecký návrh, tak asi odpověď nebude.
Teď už k tomu samotnému návrhu kolegyně Peštové a mému. Podání pozměňovacího návrhu bylo vyústěním naslouchání argumentům při prvním čtení tohoto návrhu zákona. Velmi k tomu dopomohla jedna z věcí. V rozpravě v prvním čtení jste byli upozorněni na zajímavý návrh zákona ležícího ve Sněmovně a čekajícího na projednání. Dokonce jeden kolega ze STAN se pohoršoval, že to do této rozpravy ke korespondenční volbě nepatří, avšak patří. Již dneska ho zmínila kolegyně Berenika Peštová, vaším prostřednictvím, pane předsedající.
Jedná se o tisk 585. Je to zákon, kterým se mění zákon 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů, tedy zákon o státním občanství České republiky. Zákon opět není vládní, předložila jej skupina koaličních poslanců. Zákon byl do systému vložen 16. 11. 2023. Organizační výbor určil jako garanční výbor pro bezpečnost, avšak zcela opominul, že zrovna takový zákon i vzhledem na odůvodnění by měl být v ústavně-právním výboru a že by rovnou organizační výbor měl navrhnout přikázání dvěma výborům. Poslanecký návrh zákona ve věci týkající se korespondenční volby byl kupodivu předložen jen o pár dní poté, a to dne 7. 12. 2023, tedy necelý měsíc po návrhu zákona, který chce na základě čestného prohlášení umožnit potomkům emigrantů přijít jednoduše k českému občanství až do čtvrté generace, a dle důvodové zprávy k návrhu je tak zjednodušení proto, protože nemohou řádně prokázat některé skutečnosti, tak přece postačí, jak jinak?, čestné prohlášení. Státní občanství tak budou moci získat lidé bez prokazování dříve požadovaných náležitostí, a to až do čtvrtého kolene. ***