Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(13.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Nyní je na řadě pan poslanec Wenzl, připraví se paní poslankyně Peštová, prosím.
Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo vážená paní místopředsedkyně. Já bych chtěl reagovat, vaším prostřednictvím, na místopředsedu pana Skopečka. On zmínil - a já s tím souhlasím - že vyjádření politiků, ať již teď na mikrofon, nebo do sdělovacích prostředků, mají velikou váhu. Ale mělo by se měřit všem stejným metrem, protože vzpomeňme si někdy na měsíc říjen 2022, kdy, nešťastným z mého pohledu, vyjádřením minimálně dvou vládních politiků došlo k tomu, že během jednoho dne spadla hodnota firmy ČEZ zhruba o 30 miliard korun, což bylo kritizováno i kdysi vlivným vládním politikem. Takže opravdu měřme všichni stejným metrem a važme slova. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě s faktickou poznámkou paní poslankyně Peštová, prosím.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem chtěla zareagovat na pana poslance Skopečka, prostřednictvím vás - ten už tady také není - a chtěla jsem mu říct, když nám tady dává ty hraběcí rady, že máme pokládat otázky konkrétním osobám. To znamená, pokud máme dotaz na pana premiéra, máme položit dotaz panu premiérovi. Vidíte ho zde? Já ho tady nevidím od rána. Jenom když se hlasovalo, tak přiběhl. To znamená, že my, když sice chceme tyto otázky pokládat, tak nemáme komu. Zaplaťpánbůh za těch pár statečných poslanců, kteří tady zůstali a snaží se s námi diskutovat. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a vracíme se zpět do rozpravy. Nyní je na řadě pan poslanec Stržínek, prosím.
Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych i já krátce interpretoval svůj pohled na novelu zákona o důchodovém pojištění. Po výrazném osekání inflačních valorizací důchodů loni v červnu teď přichází další koaliční supernápad. Vláda chce na důchodcích ušetřit, a proto provádí úpravu, rozumějme oddálení odchodu do důchodu. Ptám se proč? V současné době naši starobní důchodci spotřebovávají 7,7 % HDP. To je ale přece pořád výrazně méně, než je dnešní průměr v Evropské unii. Kupříkladu Francie - a zaznělo to tady již - vydává 14,5 %, Itálie 15,9 %. O co jsou naši důchodci horší? Za co mají být trestáni? Málo pracovali? To asi ne. O spravedlivý hněv důchodců si tak vláda říká sama.
Naděje na dožití, to je takový fíkový list celé této údajné reformy. Nevíme, co bude zítra, ale víme přesně, co bude za 20, 30 let. S věkem dožití nám zamával i covid. Já se ptám, co jej ovlivní do budoucna? Sama důvodová zpráva uvádí, že důchodový věk současně nesmí poklesnout, pokud by přírůstek naděje na dožití byl záporný. Důchodový věk se potom nezmění. Návrh má prý vést k tomu, aby počet důchodců nadále nerostl.
V důsledku realizace navrhovaného mechanismu zvyšování důchodového věku dojde údajně ke stabilizaci počtu starobních důchodců mezi 2,3 a 2,5 milionu. Oproti zachování současného stavu to kolem roku 2050 představuje o zhruba 600 000 starobních důchodců méně. Tolik říká důvodová zpráva. Bude tomu ale opravdu tak? Budou tito lidé opravdu schopni v takto vysokém věku pracovat, to vše v době nástupu robotů a umělé inteligence? Na to jsem určitě nejenom já velmi zvědavý. Delší doba dožití, i kdyby se věštby naplnily, přece neznamená delší možnost pracovat.
Vláda předkládá záměr zvednout odchod do důchodu nad 65 let. Přitom ale víme, že průměrná délka dožití ve zdraví je 61,6 let. Co to znamená v praxi? Poslední roky v práci jsou pro řadu zaměstnanců před důchodem doprovázené nemocemi a čerpáním nemocenské. Půjdou z práce rovnou do léčebny dlouhodobě nemocných? Obávám se, že nepůjdou, protože už dnes je tam totiž zoufalý nedostatek míst.
Jelikož řešíme problém především ekonomický a finanční, měla by přijít první na řadu ekonomická opatření. Stát by měl maximálně posílit příjmovou oblast a omezit oblast výdajovou. Mohl bych teď dlouho mluvit o jednotlivých možnostech. Vyjmenuji ale namátkou alespoň ty zásadní. Tento stát by každopádně měl přitlačit a omezit šedou ekonomiku, která ji každoročně připraví o desítky miliard korun. Tady bych mohl opět zmínit naprosto nelogické, protisystémové a pro stát škodlivé zrušení zavedeného a fungujícího systému EET. Stejně tak vláda přichází o desítky miliard kvůli nezvládnuté ekonomické politice v oblasti energií, což by ale bylo téma na samostatné dlouhé vystoupení.
Finanční prostředky na pokrytí důchodového deficitu by vláda mohla naopak získat plněním svých vlastních předvolebních slibů, například těch o snižování byrokratického aparátu, počtu úřadů a úředníků a dalších zbytných nákladů. I zde hovoříme o miliardách korun ročně. Takto by šlo pokračovat dále. Namísto nelehkého hledání úspor ve správě státu ale tato vláda volí cestu sice jednodušší, ale život občanů zhoršující až devastující zvyšování daňové zátěže, poplatků, snižování důchodů, zdražování energií a plateb s nimi spojenými.
Aby toho nebylo málo, přichází tato vláda nyní s plánem postupného zvyšování důchodového věku s odvoláním na ukazatel takzvané střední doby dožití, podle kterého umíráme později než naši předchůdci. Jenomže tento statistický ukazatel málo vypovídá o tom, jak kvalitní život co do reálných aktivit, využití volného času, cestování, postarání se sám o sebe a tak dále, stárnoucí občané nad 65 let vlastně vedou. Dámy a pánové, z mnoha důvodů, z nichž některé jsem zmínil, vládní návrh zákona o důchodovém pojištění nepodpořím a děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Kobza. (Není v sále.) Pan poslanec Kobza není, takže prosím pana poslance Ferance. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, dámy a pánové, já mám taky několik málo vět k tomuto návrhu zákona. Moje vystoupení jsem rozdělil na dvě části. V první části pochválím pana ministra jako opoziční poslanec, v druhé části budu k němu spíš kritický, respektive k tomuto návrhu. Takže ta první část. Skutečně - teď to myslím vážně - oceňuji pana ministra, že tady celé tři dny s námi sedí, snaží se odpovídat. Nemusím souhlasit s tím, co říká, ale skutečně poctivě, jestli to bylo v jednu, když to začalo, nebo v 11, tak to skutečně oceňuji a za to ho chválím. Tím končí ta první část.
Teď k té druhé části, spíš kritické. Ono tady zaznělo za ty tři dny hodně informací. Byly tady argumentace pana ministra nebo vlády, argumentovala opozice, co se jí nelíbí, proč to nepodpoří a tak dále. Já se nechci pouštět do nějakého rozboru těch 12 opatření, které ten zákon obsahuje. Navíc ta norma je hodně technicistní, jenom přečíst důvodovou zprávu celkem zabere.
Sám jsem si vyhodnotil takové čtyři hlavní oblasti, kde dochází k úpravě důchodů, když to řeknu takhle. To je - už to tady bylo řečeno několikrát - navyšování odchodu do důchodu a teď naděje dožití nebo délka dožití a tak dále. Což je vlastně fakt. Druhá je změna valorizace, což už také bylo řečeno, to znamená inflace a jedna třetina růstu reálných mezd. Vím, že teď to není aktuální, když reálné mzdy klesají, ale doufejme, že časem to aktuální bude. Takže zase určité snižování důchodů ve smyslu toho... ***
