Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(9.20 hodin)
(pokračuje Jan Síla)
Francie, (?) a spol., vypočítali střední délku života ve Francii podle kategorií povolání po dosažení věku 50 let a zjistili, že manuálně pracující trpí dvojím znevýhodněním, protože mají nejnižší a nejnezdravější očekávanou délku života u obou pohlaví, kromě toho, že nevykazovali větší rozdíly ve zdraví podle povolání, přestože zaznamenali menší rozdíly v naději dožití.
V Evropě byla zpracována studie v roce 2019, kde odhadli očekávanou délku života ve věku 50 až 75 let podle profesních skupin. A zjistili významné rozdíly mezi vyššími, to znamená, manažerskými, a nižšími, to znamená, manuálními, pracemi a pracovními pozicemi. Největší rozdíl byl zjištěn ve Finsku, kde muži i ženy ve vyšších profesních skupinách mohli očekávat, že budou žít 75 % svého zbývajícího života v dobrém zdraví. V nižších kategoriích, to znamená, u takzvaných modrých límečků, je to 47 % u mužů a 50 % u žen. Vidíte ten zásadní rozdíl.
Spojené státy a Velká Británie zpracovaly podobnou studii v roce 2020 a také použily profesní skupiny k posouzení socioekonomických nerovností v naději dožití bez zdravotního postižení. Dospěly k závěru, že v obou zemích mohou lidé z nejnižší profesní skupiny očekávat, že budou žít o sedm až devět let méně bez zdravotního postižení než lidé v nejvyšší skupině ve věku 50 let.
V Dánsku v roce 2020 studovali rozdíly v zaměstnání ve zdravé délce života a zjistili, že vysoce kvalifikovaní pracovníci žijí déle a zdravěji. Já mám tu studii zatím teprve přeloženou, ale ještě jsem s ní neudělal analýzu konkrétních výsledků, takže čísla z Dánska nemůžu dodat.
K tomu srovnání mezi pracujícími v různých pracích a různých profesních povolání jako různých skupinách byla použita vždy v mezinárodní standardní klasifikace povolání v jeho nejaktuálnější verzi, ISCO, 082. Podle té klasifikace zaměstnání má 1 992 položek. Stratifikace podle zátěže je vytvořena podle zátěže fyzické i duševní. Vzhledem ke zmíněným nedostatkům předložené novely, která vůbec nebere v potaz nějakou, jakousi bazální spravedlnost, to znamená, neustále se tady hovoří o tom, že má nárok člověk na 21,5 roku života v důchodu a placení dávek, které jste tady v předchozích dvou dnech neustále omílali, je naprostý nesmysl tady tuto hodnotu uvádět. Proto nemohu podpořit tuto novelu a proponuji nutnost vypracování skutečné důchodové reformy, která bude odpovídat současnému vývoji společnosti a zakotví mnou zmíněné údaje a čísla a jednotlivých studií prakticky z celého světa. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec David Pražák, připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.
Poslanec David Pražák: Dobré dopoledne, pane ministře, paní předsedající. Já mám vystoupení koncipováno v několika otázkách na pana ministra, tak bych se chtěl (otáčí se k předsedající) zeptat - já to nemyslím nějak špatně - jestli je reálné, aby tady pan ministr byl, nebo není reálné, jestli je omluven? (Hlas z pléna: Je tady celou dobu.) Jo, výborně, výborně! Já říkám, že to nemyslím konfrontačně, fakt jsem se chtěl jenom zeptat, mám to v některých bodech napsané. Takže děkuji.
Já bych se taky krátce vyjádřil a zamyslel nad takzvanou důchodovou reformou, kterou tady probíráme třetí den, a upozornil na některé skutečnosti a uvedl pár příkladů z reálného života. Začal bych asi u toho, co nás s panem ministrem, věřím, pořád, stále trochu nějakým způsobem spojuje, a to je zemědělství. Posloucháme tady argumenty pro a proti zvýšení, zvýšenému návrhu (věku) odchodu do penze. A úplně si neumím představit, že některé profese v zemědělství bude generace po nás chtít vykonávat u zaměstnanců dle vašeho návrhu vlastně skoro v 70 letech. Nemluvím o soukromnících, ti samozřejmě budou budlačit (?) na svých farmách až do smrti, nedovedou se dívat na prázdnou stáj nebo zarostlé pastviny. Ale mám na mysli zaměstnance zemědělských farem, a i když určitě za pár let v zemědělství bude více modernizace a nových technologií, tak stále tam budou profese, které ani robot, ani umělá inteligence nenahradí zaměstnance, a neumím si představit, že ještě třeba v 68 letech bude zaměstnavatel nutit svého zaměstnance čistit, nevím, třeba nějaký kanál na stáji. Tak by mě zajímalo, jak to vidí pan ministr. Jestli tam bude třeba nějaká varianta toho, že v zemědělství, třeba u těžších profesí v zemědělství, bude možnost jít do penze dříve, pokud se jí ten člověk dožije.
Další, třeba taková - dneska, jak jsem jel sem do Prahy, tak u některých věcí, (které?) mě tak jakoby napadly, které jsou fakt reálné. Já mám kováře na koně, který (ke) mně jezdí posledních 20, 25 let a strouhá a ková koně a tak dále. On to dělá celý život, je mu kolem 50, je poměrně vyřízený, má záda a plotýnky - prostě ne úplně v dobrém stavu, když to řeknu slušně, a stále jezdí, aby se uživil a dělá tuhletu těžkou práci. Má dva syny, kteří se teď v tuhletu chvíli rozhodují, co budou dál dělat v životě. A já jsem se ho ptal, jestli jako třeba někdo z nich půjde v jeho šlépějích, jestli půjde dál. A on mně říká: no, hele, mně je kolem 50, oni vidí, jak jsem vyřízený, a podle toho, protože oni občas i sledují to, co se děje v televizi, to poslouchají, podle toho návrhu, když si představí, že by šli v mých šlépějích a ještě ve skoro 70 mlátili kladivem do kovadliny, tak to fakt nikdo dělat po něm nebude. Tak se ptám, spíš i otázka, tyto profese - kdo si myslíme, že je potom bude dělat? Protože opravdu v 68, 70 letech ti lidi nebudou schopni tuto práci vykonávat.
Další příklad. Dneska, vlastně celé jaro už, když jezdím kolem Benátek nad Jizerou, tak tam po zemi - řeknu to úplně regulérně - po zemi lezou lidi a sbírají tam zeleninu. Jsou to samozřejmě hodně zahraniční pracovníci, ale jsou tam i naši, Češi a Češky. A to samé: myslíte si, že je budeme nutit v 70 letech, aby potom lezli po zemi a zeleninu tam sbírali? Nebo to nahradíme něčím jiným? Nebo kdo to bude dělat, podle vás?
V Mladé Boleslavi nám rozšiřují dálnici. Je tam neskutečný, čilý pracovní ruch. A když si představíte, že tam finišer pokládá asfalt, kolem něj tam skáčou chlapi. Já jsem s jednou partou jednou mluvil. Jeden pán mně říkal, že už je u té firmy 40 let. A myslíte si, že tam ten chlap vydrží být ještě v 70 letech, na tom finišeru? Nebo v 68? To už je jedno, ať tady neděláme nějaké ty... Nebo kdo to bude dělat místo nich? V 70 letech? Celý život být na finišeru a ještě v 70 letech ho nutit? Nevím. Nevím, jakým způsobem. Argument jsem už slyšel, i to, že tam nemusí být celý život u té firmy, že může dělat něco jiného. No, může. V 60 může skončit a jít třeba někam jinam. A kdo ho asi zaměstná v těch 60 letech? Nikdo. Ty problémy mají ti lidi už dneska.
Teď jsme vlastně v situaci, že tady něco prohlasujete, pravděpodobně. Je rok 2024 a vezměte si, že třeba za takových pět, šest let si nějaké - dneska děti, dejme tomu potom mládež - vygooglí a přečte si to, co jsem si přečetl já na stránkách Českého statistického úřadu: "Naděje dožití" se to jmenuje, vydala to Krajská správa ČSÚ v Brně. A tam je napsáno, že muž, který v Jihomoravském kraji se narodil v roce 2022, by se mohl dožít, má naději na dožití 75,6 roku. Tak on půjde do důchodu v 70 a tady si přečte, že 75 pravděpodobně, z nějakých výpočtů, je jeho věk na dožití. No, to je hrozná perspektiva, nemyslíte, pane ministře? V 70 půjde do důchodu, 75 se dožije, tak to máte pět let. A těch vašich 21 let, co furt tady říkáte, nějak nevychází.
Takže bych se chtěl zeptat na těch pár otázek, které jsem tady teď říkal, jestli byste mně mohl odpovědět, jak to vidíte třeba vy v zemědělství. Děkuju. ***
