Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(21.10 hodin)
(pokračuje Radek Rozvoral)
Všechny tyto návrhy jsme zpracovali a představili našim občanům v rámci projektu rodina na prvním místě. Jsme si vědomi, že podpora porodnosti by stabilizovala důchodový systém za několik desítek let, ale máme i podněty, že lze potřebné peníze sehnat i v krátkodobém horizontu. Během krátké doby lze získat do důchodového systému 100 miliard korun například tím, že se změní systém zaměstnávání lidí v exekucích, aby nebyli v šedé ekonomice, a nastavit takové kontrolní nástroje, aby se zabránilo daňovým únikům.
V rámci spolupráce na důchodové reformě musím též uvést pro naše hnutí SPD zásadní skutečnost, kdy se do jednání o připravované důchodové reformě za velké mediální propagace vložil prezident Petr Pavel, když na poslední pracovní den v měsíci březnu svolal jednání s ministrem Jurečkou a zástupci opozičního hnutí ANO k této reformě. Prezident Pavel argumentoval, že důchodová reforma dalece přesahuje horizont jedné vlády, protože ovlivní životy lidí na desítky let dopředu, a proto je nutné jednat i se současnou vládní opozicí. Velice nás zaráží, jak prezident České republiky, který by měl být prezidentem všech jejích občanů, může vůbec nepřizvat k jednání zástupce našeho hnutí SPD, které je druhou nejsilnější opoziční stranou zastoupenou v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Hnutí SPD volilo v parlamentních volbách v roce 2021 více jak půl milionu občanů, což přineslo zisk 20 poslaneckých křesel. Ze strany prezidenta Pavla je to velká neomluvitelná arogance, kterou přispívá k rozdělování naší společnosti.
Vážené dámy a pánové, nyní navážu na to, co jsem zmínil v úvodu svého vystoupení, když jsem uvedl, že Fialova vláda vůbec nehájí zájmy našich občanů, včetně těch nejzranitelnějších, tedy našich seniorů, a všech příjemců dávek důchodového pojištění. Jako jeden z mnoha příkladů uvedu zákon číslo 270/2023 Sb. ze dne 23. srpna roku 2023, kterým se mění zákon číslo 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a který s účinnosti od 1. října 2023 přinesl úsporná opatření v oblasti valorizace důchodů a výrazné snížení motivace k odchodu do předčasného starobního důchodu. Navrhovaná vládní novela, dnes projednávaná, na tyto kroky navazuje a přináší soubor 12 optimalizačních opatření a já nyní zmíním ty zásadní, se kterými jako hnutí SPD nesouhlasíme a máme k nim zásadní výhrady.
Jedná se o zavedení mechanismu navazujícího hranici pro odchod do starobního důchodu na naději dožití, když zcela zásadně odmítáme zvyšování hranice pro odchod do starobního důchodu nad 65 let. Konkrétní hodnoty důchodového věku pro jednotlivé skupiny jsou pro transparentnost uvedeny v tabulce, která je přílohou zákona o důchodovém pojištění, a každý má možnost se s ní seznámit. Podle poslední z uvedených novel má být současný proces zvyšování důchodového věku o příslušný počet měsíců v závislosti na příslušnosti pojištěnce ke konkrétní generaci ukončen dosažením hranice 65 let a sjednocením důchodového věku pro všechny ženy a muže v roce 2036, to je pro generaci narozenou v roce 1971. Například lidé narození v roce 1972 budou moci odejít do řádného důchodu po dovršení věku 65 let a sedmi měsíců, a to včetně žen, které vychovaly jedno nebo dvě děti.
Dále v hnutí SPD zásadně odmítáme postupné parametrické úpravy směřující ke zpomalení růstu nově přiznaných důchodů. Vše je vedeno s cílem, aby výpočty nových důchodů nerostly rychleji než průměrná mzda. To znamená, že v průběhu let 2026 až 2036 klesne meziroční nárůst nově přiznaných důchodů průměrně o 200 korun v každém roce. To bude ve finále znamenat, že příjemce důchodu přijde o více jak 2 000 korun ročně. Dle této novely postupně totiž klesne zápočet příjmů do první redukční hranice 44 % průměrné mzdy do výpočtového základu ze stávajících 100 % na 90 % a snížení procenta za rok pojištění ze stávajících 1,5 % na 1,45 %, což přinese postupné snižování relativní úrovně nově přiznaných důchodů, a to až o 8 %. Takže to ještě jednou zopakuji. Jsme proti postupnému zpomalení růstu nově přiznaných důchodů parametrickými úpravami.
K výše uvedené novele zákona o důchodovém pojištění, a to po důkladném prostudování, musím ještě zmínit, že zde vidím celou řadu problémů, které nastanou v souvislosti s případnou realizací do praxe, a souhlasím s definovanými riziky uvedenými v důvodové zprávě této novely. Zde se jedná o rizika, která lze očekávat pro orgány sociálního zabezpečení. Pro nás je zcela nepřijatelné, aby na nekompetentnost a neschopnost současné vlády efektivně řídit Českou republiku, která by vedla k její prosperitě a hlavně ke stálému zvyšování kvality života občanů, dopláceli právě lidé, kteří jsou nejvíce zranitelní, a to naši senioři.
Závěrem tedy zopakuji, že takto navrhovanou novelu zákona o důchodovém pojištění poslanci za hnutí SPD nepodpoří a v rámci dalšího projednávání se budeme snažit prosadit alespoň naše pozměňovací návrhy, neboť jsme si vědomi, že vládní poslanci se budou snažit všemi prostředky, a hlavně na základě své převahy v Poslanecké sněmovně tuto novelu co nejrychleji přijmout. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní požádám paní poslankyni Margitu Balaštíkovou, aby vystoupila se svým příspěvkem, poté se připraví paní poslankyně Monika Oborná. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý večer, vážené kolegyně a vážení kolegové. Úprava parametrů důchodového systému, kterou tato vláda hrdě nazývá důchodovou reformou, nastavuje tento režim: Lidé v produktivním věku budou platit třetinu ze svých příjmů na důchod, aby pak 20,5 roku dostávali zpátky necelou polovinu. Pokud projde postupné zvyšování věku odchodu do důchodu nad 65 let, což já osobně považuji za zbytečné, nepřijatelné a trochu nelidské, bude to vypadat následovně. Většina lidí nastoupí do práce nebo do podnikání ve věku kolem 20 až 25 let. Mají-li tedy platit, a tedy i pracovat povinně 35 let, vznikne jim jedna část nároku na starobní důchod ve věku 55 až 60 let. Ale to ještě do penze jít nemohou. Budou muset pracovat dál, až do dovršení 65 a více let. Ročníky 65 a vyšší, tedy i já, lidé, kterým je dnes pod 60 let, budou muset pracovat ještě déle, aby pak měli naději na 20,5 roku života v důchodu. Nikdo se neptá, jak na tom tito lidé budou se svým zdravím, jaký život budou mít před sebou a za sebou, když odpracovali 40, někteří možná i 50 let.
Spočítala jsem, kolik člověk za 40 let do penzijního systému zaplatí a kolik z něj pak za 20,5 roku dostane zpátky. Z každé tisícovky mu stát vezme 350 korun a pak mu tedy laskavě cirka 250 korun vrátí, a to je minus 20 %. A kde je ten rozdíl? Jednak správa sociálních systémů nás ročně stojí, jak jsem se dočetla, osm miliard korun, ale asi se není nutné tím zabývat. Další penze prostě zmizí v bezbřehých vodách státního rozpočtu a za 40 let, kdy člověk pracuje a pak jde do penze, nakonec bude muset poslouchat vládu, která říká: bereš moc, svým důchodem ujídáš ze státní kasy. Nezlobte se na mě, to je docela smutný příběh našich důchodců. A fakt smutným faktem je i to, když to slyšíte v televizi jako jednu z hlavních zpráv a hned po ní slyšíte zprávu druhou, zprávu o politicích vládních stran, kteří někde čachrují s byty v Brně, kradou ve stovkách milionů a miliardách, roztáčejí peníze v podezřelých kampeličkách a přitom všem se všichni tváří jako svatí na pražském orloji.
Důchodci, kteří souběžně s důchodem chtějí ještě pracovat, jsou biti a váš systém je evidentně nemá rád. Nikdo se nezamýšlí nad tím, že ti lidé asi něco dovedou, že si tu práci museli najít, že našli někoho, kdo jim za tu práci platí, a on jim platí rád. Věřte mi. Ti lidé, kterým je 60 a víc, umí dobře pracovat. Fajn. A tak jim předepíšete další sociální a zdravotní pojištění a platí se dál a jednou za rok, když se poprosí a požádá, tak jim ten důchod slavnostně přepočítáte, přidáte nějakou tu stovku, ale to si nemyslím, že to bude tolik, a čekáte a doufáte, že ten člověk třeba umře, anebo zapomene požádat. A to je další část toho smutného příběhu. Prostě řekněme si to, že na ty lidi kašlete. A kašlete také na lidi, kteří chtějí jít do předčasného důchodu. Zkracujete předčasný důchod o dva roky. A proč? Ten člověk 35 a více let pracoval a platil. A prostě už pracovat nechce a možná ani nemůže, protože je to nad jeho síly. ***