Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(20.40 hodin)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní máme tedy v pořadí paní předsedkyni Alenu Schillerovou a poté pana poslance Martina Kolovratníka.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Já ještě k panu poslanci Kohajdovi, docentu všeobecného práva, abychom měli jasno, s kým mluvíme prostřednictvím paní místopředsedkyně. Jaké matení? Kdo koho mate? Mátl veřejnost pan docent Svatoň, který byl zpravodaj té ústavní stížnosti a dospěl k úplně diametrálnímu závěru než potom ten druhý soudce zpravodaj, pan docent Šimíček, kterého asi dobře znáte? Mátl veřejnost pan profesor Fiala? Já nevím, kterou máte fakultu, prostřednictvím paní místopředsedkyně, jestli vás náhodou neučil na brněnské alma mater jako mě. Nebo pan profesor Šámal, který působil zase na pražské Právnické fakultě, pokud se nemýlím. Ti všichni mátli veřejnost? Když pan docent Šimíček, který byl tím druhým soudcem zpravodajem, když nezískal pan docent Svatoň pro své rozhodnutí podporu, pro své závěry podporu, tak hovořil o tom legitimním očekávání, které tam trochu je a trochu není, takže vlastně ani ryba, ani rak, ani obutá, ani bosá.
Takže já říkám znovu, je třeba respektovat rozhodnutí Ústavního soudu, ale není to žádná posvátná indická kráva, kterou bychom museli oprašovat a nemohli kritizovat. To promiňte, to si teda vyprošuji naprosto jednoznačně. A říkám, a už jsem to řekla veřejně v jednom ze svých komentářů, myslím si, že na toto rozhodnutí bude chtít jednou Ústavní soud zapomenout. A jak říká váš pan ministr financí, použiji jeho průpovídku, budoucnost a čas nás rozsoudí.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní vystoupí pan poslanec Martin Kolovratník, poté se připraví pan poslanec Karel Rais. Prosím.
Poslanec Martin Kolovratník: Já budu v podobném duchu pokračovat a prosím o vysvětlení. Já tomu nerozumím, kdo koho mate. Čtu veřejné zdroje - listopad 2022, už jsme to slyšeli tisíckrát: věk odchodu do důchodu se v průběhu našeho volebního období měnit nebude - premiér Petr Fiala. Věk odchodu do důchodu se v průběhu našeho volebního období měnit nebude. Stejně tak není ohrožena valorizace penzí - slova premiéra Petra Fialy v listopadu 2022. Věta číslo jedna.
Věta číslo dvě. Průměrný důchod je, nevím, necelých 20 500. Hnutí ANO říká, mělo to být 21 500. Každý přichází o tisícovku. Říkáme číslo. Za vás je to přes 20 000, my říkáme, mělo to být přes 21 000. My říkáme 65 let je nepřekročitelných, vy říkáte bude to víc než 65 let. Tak prosím, pane Kohajdo, kdo koho mate? Já tomu nerozumím. Jak těmito fakty, těmito argumenty my veřejnost mateme a premiér Fiala, který tvrdil něco úplně opačného, ji nemate. Opravdu tomu nerozumím a budu hrozně šťastný, když sem teď přijdete s faktickou a vysvětlíte mi to. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a současně požádám opravdu o oslovování mým prostřednictvím. Stejně tak nyní samozřejmě má prostor pan poslanec Karel Rais a poté pan pan poslanec Karel Haas.
Poslanec Karel Rais: Já bych se ještě rád vrátil k tomu slovu ožebračování, protože nevím, jak jinak nazvat situaci, kdy mám nárok na tisíc korun, zákonný nárok, a pak se tento nárok reaktivuje. Takto dopadli všichni ti důchodci v podstatě loni. Čili rozhodně to nebylo žádné získání, prostě ti důchodci o ty peníze přišli. Přišli tím, že v podstatě vlastně došlo k reaktivaci tohoto zákona a jak rozhodl Ústavní soud, to je druhá záležitost, o tom jsem vlastně já vůbec nemluvil. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní jsme tedy u příspěvku pana poslance Karla Haase, který nyní vystoupí a poté vystoupí pan poslanec Hendrych.
Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Já se snad vrátím do naprosto věcné debaty. Zazněla tady od váženého kolegy Aleše Juchelky vaším prostřednictvím otázka, která tady rezonuje velmi často a může být chyba i na vysílačích, to znamená na nás, že třeba špatně odpovídáme. Zazněla otázka, jakým způsobem jsme se dopočítali k tomu odhadovanému věku, k délce - omlouvám se, ať nejsem chytám za slovo(?) - k délce pobírání starobního důchodu 21,5 roku. Uvedu ty dva hlavní, snad odborné statistické důvody. Jedním důvodem je průměrná doba pobírání starobního důchodu z dlouhodobých, bez dvou let v tuto chvíli, já tu časovou řadu z otevřených dat ČSSZ mám za 23 let, to znamená bez dvou let čtvrt století, z dlouhodobých dat ČSSZ, z nichž vyplývá, že průměrná doba pobírání důchodu starobního - zdůrazňuji starobního, ať mluvím přesně - mezi lety 2000 a 2022 stoupla z 19,96 let na 24,55 let s tím, že tam jsou relativně velké rozdíly mezi muži a ženami, jeden z těch okruhů důvodů.
Druhý z okruhů důvodů jsou statistická data, ta jsou mnohem dlouhodobější než data ČSSZ. Data Českého statistického úřadu - omlouvám se za hlasovou indispozici - a naděje dožití, zdůrazňuji, pro věkové ročníky padesát let. Ta data nabízím s kolegou Patrikem Nacherem tady nepřítomným, ale prostřednictvím paní místopředsedkyně osloveným. Já jsem ukazoval tu kalkulačku, doslova říkám v uvozovkách, Českého statistického úřadu a zcela vážně nabízím, že kdokoli v této místnosti teď ke mně přijde, tak jsem mu schopen dokonce v regionálních rozdílech, po jednotlivých regionech pro jakýkoli váš věk ukázat naději dožití pro váš příslušný věkový ročník a v zásadě pro jakýkoli věkový ročník, nejen pro těch padesát let. Takže to je druhý okruh dat, z nichž vycházela tato doba. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní vystoupí pan poslanec Igor Hendrych a poté pan poslanec Jiří Mašek. Prosím.
Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Já bych chtěl reagovat na více předřečníků, ale na začátku na svého kolegu pana poslance Maška. On tady zmínil, že je vcelku typické, že se vlastně ty schodky důchodového účtu v různých zemích vyrovnávají z daní. Já jsem si v té souvislosti vzpomněl, jak jsme to tady před nějakým rokem v diskusi s panem ministrem Jurečkou počítali, že v podstatě veškerý schodek, který se nakumuloval od 90. let a když se potom vydělil počtem těch let, tak vycházel na nějakých 16, možná 16,5 miliardy ročně. Někdy to bylo víc, někdy méně, někdy dokonce schodek v podstatě neexistoval, ten účet byl přebytkový, a v té dlouhé časové řadě těch více než 30 let to dělalo nějakých 16,5 miliardy korun. To není málo, ale v kontextu toho, o čem jsme se tady bavili, že tady tak nějak bylo odmítnuto EET, o kterém odborníci na ekonomii tvrdili a tvrdí to do dneška, že to mohlo dělat nějakých 14, možná i více miliard korun ročně a dokonce jsou hlasy, že v dnešních cenách by to mohlo dělat i 20 miliard korun ročně, pmlus ta naše mnohokrát zmiňovaná šedá ekonomika, tak si myslím, že toto by se mělo postavit vedle sebe do nějaké rovnice a mělo by se uvažovat takto. Ano, predikce ukazují, že by ty schodky mohly být vyšší, ale ten současný stav je takový, jaký jsem před chvílí řekl. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a my se dostáváme k faktické pana poslance Jiřího Maška.
Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Nejprve tedy odpovím na kolegu Hendrycha. Ano, skutečně nám do budoucna fakt nezbude nic jiného než ze státního rozpočtu jako jiné státy ten důchodový účet dotovat. A ještě řeknu jednu poznámku. Na jednu stranu - a prosazují to hlavně Piráti, tady paní Richterová jejím prostřednictvím, když mluví o tom, že by propagovali ty zkrácené úvazky, chtějí delší volno pro péči o děti, prostě aby byly ty rodiny šťastné a podobně, ale když bude pracovat část té mladé generace na částečné úvazky, tak samozřejmě se nebude plnit důchodový účet, protože to je dané těmi nižšími příjmy a samozřejmě ještě navíc mohou být ty rodiny potom dotovány, když se propadnou ekonomicky pod nějaký příjem a budou třeba čerpat sociální dávky.***
