Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

Přitom my bychom mohli říct, že máme názor jako Petr Fiala z prosince 2022. Takže vy vlastně kritizujete Petra Fialu z prosince 2022, že je populista vlastně, nebo byl populista. Takže jestli mi na tohle můžete odpovědět, tak bych vám byl vděčen. Já vám děkuju za pozornost. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Strýček, a než dorazí k mikrofonu, načtu omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Bělohlávková - pardon, paní poslankyně Bělohlávková bere zpět svou omluvu, omlouvá se pan poslanec Radim Fiala - celý jednací den ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Maříková od 18 do 20 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Staněk od 17 do 20 hodin bez udání důvodu, pan poslanec Šimek od 17 do 19 hodin z pracovních důvodů. Z členů vlády pan ministr Válek od 12 hodin do 13.30 z pracovních důvodů a paní poslankyně Jermanová ruší svoji omluvu. A nyní už je prostor pro vás. Pane poslanče, prosím.

Poslanec Jiří Strýček: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, když jsem se připravoval na toto dnešní vystoupení, tak jsem tak nějak uvažoval, co tady asi budu říkat, o čem tady budu hovořit. Vzhledem k tomu, že nejsem stoprocentní odborník na důchodovou reformu, tak tu odbornou debatu samozřejmě jsem ponechal spíše svým kolegům, kteří se této tematice a problematice dlouhodobě věnují a jsou na ni odborníky.

Moje dnešní vystoupení bude spíš takovou úvahou a zamyšlením nad tím, jaká je ta generace, o které hovoříme a které se dotklo anebo se ještě dotkne to, co tady vláda Petra Fialy předvádí ekonomicky, jakož i parametrické změny v rámci vaší kvazidůchodové reformy. Kdo jsou ti takzvaní staří, starší boomeři nebo zbyteční důchodci, jak jsou chápáni, vnímáni a označováni v dnešní společnosti, zejména v rámci mladé generace? Možná, co teď řeknu, bude pro některé z vás znít trošku pateticky, nicméně v kontextu toho následujícího to považuji za nutné říci.

Kdo tedy jsou, nebo kdo je ta generace? Jsou to lidé, kteří se narodili ve čtyřicátých, padesátých, šedesátých letech, vyrůstali v padesátých, šedesátých, sedmdesátých letech, prožili sedmdesátá, osmdesátá, devadesátá léta. Je to generace lidí, která zažila převratná léta v roce 80 a devadesátá léta. Prošli různými desetiletími, dvěma stoletími a dvěma různými tisíciletími. Přešli od telefonů s operátorem a placených telefonních budek k videohovorům po celém světě, přešli od černobílých snímků k YouTube a od ručně psaných dopisů na e-maily a Whatsapp. Poznali první počítače na děrné štítky a teď mají giga- a megabyty v chytrých telefonech. Byli svědky biologické revoluce, objevu DNA, RNA a tak dále. Měli analogové dětství a digitální dospělost. Tato generace doslova žila a byla svědkem a součástí obrovských změn než kterákoliv generace jiná. Je to generace, která se uměla přizpůsobit a přizpůsobila se těm obrovským změnám, a tím pro mě - nevím, jak pro vás, ale pro mě zůstane navždy jedinečná. Je to generace, plody jejíž práce a vytvořené hodnoty sdílíme dodnes: tepelné elektrárny, atomové elektrárny i ty zatracované králíkárny na sídlištích, bez kterých už bychom se dneska v podstatě ani neobešli, dálnice, přehrady, metro, doly, nemocnice, továrny a tak dále.

Jsou to lidé, kteří celý život pracovali a kteří si zaslouží naši úctu a obrovský dík. Jsou to naši prarodiče, rodiče a v mnoha případech jsme to i my. Jsou to lidé, kteří se právem těšili na zasloužený odpočinek, kvalitní život v důchodu, hlídání vnoučat, práci na zahradě a tak dále. Bohužel však jsem nucen říci, že díky některým krokům vaší pětikoaliční vlády se mnozí dočkali pravého opaku. Místo toho, pokud jim to samozřejmě zdravotní stav umožňuje, musí dále pracovat, aby zabezpečili svou ekonomickou a sociální udržitelnost, anebo jim zbývá potom šance možná živořit. Podpůrný systém, který tady byl nastaven státem, je pro ně natolik složitý a komplikovaný, že to raději vzdají, což přispívá k jejich vyčerpání a někdy i chudobě.

Úprava mimořádné valorizace, která tady byla prezentována jako první krok důchodové reformy, samozřejmě žádnou důchodovou reformou nebyl. Bylo to pouze fiskálním krokem ke snížení schodku státního rozpočtu. O tom my jsme tady hovořili. Obrovská 30% inflace zaviněná neschopností vlády, zejména v souvislosti se zastropováním cen energií u výrobců, zvyšování cen potravin, léků, zrušení slev na jízdné, zvýšení daně z nemovitostí, nedostatek odborných lékařů, prodloužení věku odchodu do předčasného důchodu, zvyšování hranice věku pro odchod do řádného důchodu. To je všechno tak náhodně vražedný mix toho všeho, čím se tato vláda odvděčuje stávajícím nebo budoucím důchodcům.

Vláda neustále zdůrazňuje nutnost finanční udržitelnosti důchodového systému, přičemž podle mne svojí fiskální politikou sama tomuto kolapsu napomáhá. Všichni víme, jak obrovské investice se tady připravují - jádro, F-35, snížení energetické náročnosti budov, což představuje skoro 500 miliard v průběhu 10 let. Dodnes nevíme, kde na to vláda chce vzít, nicméně už teď je všem jasné, že příčinou finanční neudržitelnosti státní kasy jsou a budou důchody. Lidí v důchodovém věku je v současné době zhruba, možná mě pan ministr opraví, zhruba 2,4 milionu, z nichž převážná většina bohužel patří do kategorie takzvaných inflačních smolařů, kteří hlásí, že došlo ke zdražení jejich individuálního spotřebního koše nad rámec té oficiálně vykazované inflace. Bohužel však je nutno konstatovat, že v rámci této skupiny existuje i další skupina skoro 900 tisíc Čechů, kteří patří mezi takzvané neviditelné seniory, tedy ty, kteří mají nízké, respektive žádné úspory, je pro ně velmi obtížné přizpůsobit se rychle měnícímu se světu, nežijí úplně důstojný život a společnost je v podstatě ani nevnímá.

A teď já se dostanu k tomu v podstatě, na co bych se chtěl úplně nejvíce zaměřit, ono už to tady zaznělo z úst mých předřečníků, mne osobně tedy děsí nejvíce to, co často zaznívá zejména z úst mladší generace, a jsou to názory, že důchodci jsou jen přítěží pro státní kasu, že si užívají zasloužený odpočinek na úkor pracující generace a že jejich názory jsou přehnané. Neměli by mít volební právo, v podstatě by bylo lepší, kdyby vůbec neexistovali. Čtvrtina mladých lidí do 29 let, to je velmi zajímavé, si myslí, že senioři žijí na úkor mladší generace a představují pro ně jenom ekonomickou zátěž a zdroj problémů, který jim odčerpává peníze, které jim podle jejich názoru patří. Na Facebooku se více než čtvrt milionu mladých lidí v různých skupinách vymezuje proti důchodcům. Za seniory přitom často považuje mladá generace lidi již po čtyřicítce a stále více mladých lidí se odmítá identifikovat se staršími osobami jako lidskými bytostmi. V české společnosti převažuje falešný obraz stáří a seniorského věku. Velkou roli samozřejmě zde zastávají i některá média, protože čteme to dnes a denně, o starých lidech se v mnoha případech nepíše, a když ano, tak v mnoha případech spíše s hanlivým kontextem.

Bohužel svůj podíl na tom má i stávající vládnoucí garnitura, jejíž politici ve snaze prosadit důchodovou reformu hovoří o stáří a stárnutí společnosti jako o ekonomické zátěži. Neustále je zdůrazňováno to, že mladí budou muset platit vysoké daně na starší spoluobčany a že kvůli nim nebude na jejich důchody. A to je přesně to, co vykopává tu mezigenerační nevraživost, nechci říkat úplně nenávist, ale bohužel je to tak.

Hlavním argumentem vlády je finanční udržitelnost důchodového systému, což podle mě je samozřejmě omezený a technokratický pohled, protože zcela opomíjí třeba sociální udržitelnost. Výroky vlády typu, že nebude na důchody, ukazují, že sociální udržitelnost není relevantní kategorie, a dále jen prohlubuje tuto mezigenerační propast. Důchody nejsou sociální dávka. Je to nárok nebo odměna lidem, kteří se svou celoživotní prací podíleli na vytváření hodnot a budování naší společnosti.

A co je důležité zmínit, samozřejmě, že velkou nebo velkou významnou roli v tom hrají samozřejmě i média, protože často se stávají takovou hlásnou troubou vládnoucí garnitury a vytváří pocit viny a obrazu, že důchodci jsou ti, kteří jsou příčinou této neudržitelnosti veřejných financí. ***