Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(11.40 hodin)
(pokračuje Jan Bartošek)
Zazněl procedurální návrh, abychom dnes jednali meritorně a procedurálně hlasovali po 19. i 21. hodině.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 6. Přihlášeno je 138 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 56. S návrhem byl vysloven souhlas.
A my budeme tedy v tom případě pokračovat v projednávání tohoto bodu a budeme pokračovat faktickou poznámkou, kterou má přihlášenu paní poslankyně Mračková Vildumetzová.
Ještě než vám udělím slovo, požádám vás, kolegyně a kolegové, vy, kteří máte potřebu diskutovat, tak vás poprosím, abyste diskusi přenesli do předsálí a svým hovorem nerušili toho, kdo zde vystupuje. Kolegové v pravé části sálu, jestli mohu poprosit. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já bych ráda reagovala na vystoupení mé ctěné kolegyně Jany Pastuchové, která tady jasně z toho místa řekla, že osm let Ministerstvo práce a sociálních věcí vedla sociální demokracie. Já považuju za nutné tady ale toto uvést na pravou míru a předpokládám, že pan Bělobrádek, který teď hovoří s panem ministrem práce a sociálních věcí, panem Jurečkou, mě budou bedlivě poslouchat. Protože málokdo pořád říká ty věci tak, jak jsou. KDU-ČSL s námi čtyři roky byla ve vládě. A také si dávali své lidi na jednotlivé resorty. A kdo měl v roce 2015 až v roce 2018 za KDU-ČSL člověka na Ministerstvu práce a sociálních věcí? Pane ministře, kdo to byl? Nebyla to náhodou paní Iva Merhautová? A neměla náhodou na starosti tu důchodovou reformu a důchody jako takové?
Příchodem nové paní ministryně paní Maláčové odešla na Úřad práce a příchodem na ministerstvo se vrátila nejdříve jako náměstkyně a teď už jí máte jako vrchní ředitelku. Tak já jenom, abychom si řekli, kdo to měl ty čtyři roky na starosti, kdo to měl ty čtyři roky nějakým způsobem vést, kdo měl přinášet ty návrhy, až opět budete i vy, kolegové z řad koalice, tady říkat, že se nic nedělo. KDU-ČSL s námi byla čtyři roky ve vládě a měla svoji náměstkyni, která to měla na starosti. Děkuju vám.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Lenka Dražilová. Řádně přihlášená. Po ní se připraví paní poslankyně Lucie Šafránková se stanoviskem klubu. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já od včerejška přemýšlím, jak tento zásadní návrh zákona nás všechny, myslím tím opozici, sjednocuje v názorech na tuto reformu. A i já zde budu asi opakovat to, co zde už bylo řečeno, nicméně cítím tuto potřebu.
Vládní poslanci tu plánují naši budoucnost za 20 až 30 let a velmi důležitě na základě jednoho statistického údaje, kdy říkají, co všechno je potřeba udělat. Protože oni úplně přesně vědí, jak bude vypadat trh práce za 26 let, kam se posune, jak bude vypadat zdravotnictví a jak bude vypadat ekonomika. Já si zde dovolím oponovat panu docentu Svobodovi, kterého si samozřejmě velmi vážím, který zde hovořil o té predikci. Já jsem se na internetu dočetla, cituji: "Dlouhodobé predikce nejsou spolehlivé a v praxi nefungují. Pokud jste slyšeli, že do 20 let je důchodový systém bez peněz, tak na to rovnou zapomeňte. Dlouhodobé predikce sociálních jevů, pozor, sociálních jevů, jsou extrémně nespolehlivé, protože i ty jevy, které je možné předvídat, jako je například stárnutí populace, jsou ovlivněny jevy, které předvídat neumíme. A to může být například válka, může to být pandemie nebo cokoliv jiného. Vždycky jde o to, kam vláda peníze, které na daních vybere, dá." Konec citace.
Jen pro představu, rok 2050 je za 26 let. Před stejnou dobou, tedy v roce 1998, frčely tlačítkové mobily Nokia 3310 popřípadě 3610, internet v mobilu byl pro většinu populace science fiction a místo GPS se v obchodech prodávaly tištěné mapy a pivo bylo za 7.20. Také nikdo neznal termíny jako home office nebo překladač DeepL.
Chci tím jen říct, že v době, kdy jsme na počátku rozvoje umělé inteligence a v procesu robotizace, je hodně smělé predikovat, co bude za 10 let, natožpak za 26 let. Jen pro představu, podle poradenské společnosti Gartner by do pěti let měly být běžně k dispozici aplikace, které umožní programování bez znalosti kódovacího jazyka.
Já to neříkám proto, abych vás zde ohromila, ale abyste si uvědomili opravdu, před jak velkou změnou stojíme.
A do toho přicházíte vy a říkáte, že je potřeba prodloužit věk odchodu do důchodu, protože vám to prostě jinak nevychází. Nic neukazuje lépe to, že vůbec nechápete, co máte dělat, než právě vaše parametrické změny v důchodech, které se, jak už zde bylo řečeno, chystáte na sílu protlačit.
Ekonom Václav Kreps se domnívá, že vláda by měla spíš motivovat k tomu, aby lidé pracovali déle dobrovolně. A já zase budu citovat. "Vždyť řada lidí nemůže pracovat ve vyšším věku kvůli zdravotnímu stavu. Vláda si spočítala, kolik by vybrala peněz, když zvýší hranici pro důchod, ale už přece neví, kolik lidí bude invalidních, kolik jich půjde do předčasného důchodu." Konec citace. Ani on nesouhlasí s postojem vlády, že pokud se důchodový věk nezvýší, nebude mít stát peníze na penze. "Je to strašení. Dlouhodobý vývoj nelze odhadnout. Pokud se nezhroutí ekonomika, nevypukne válka, tak na důchody bude. Jde vždy jenom o to, kam peníze, které se vyberou na daních, dáte," konstatuje Kreps. A dodal, že by stát měl spíš lidi vybízet a motivovat, aby si k důchodům, které dostanou od státu, sami naspořili.
Ještě než se posunu o bod dál, tak bych ráda připomněla, že to byla ODS, která nám před 30 lety slibovala, že když zatneme zuby, tak se dočkáme toho, že v životní úrovni předeženeme Rakousko a Německo. A výsledek? Po 30 letech od revoluce se nám v posledních dvou letech Německo i Rakousko v životní úrovni vzdaluje. I když je fakt, že jeden z vašich slibů jste splnili. A to, že budeme jezdit nakupovat do Německa, do Rakouska, stejně jako dříve jezdili Němci a Rakušané k nám. To, co jste ale neřekli, je, že to budeme dělat proto, že i když budeme mít podstatně nižší mzdy než oni, tak u nich bude levněji.
Stranou také nechávám paradox, na který upozornil Aleš Juchelka, že na jednu stranu všude v EU uvažují o čtyřdenním pracovním týdnu a my cílevědomě jdeme cestou zvýšení věku odchodu do důchodu.
Hlavní problém vládních pokusů o změny v důchodech spočívá v tom, že nejsou vůbec, ale vůbec promyšlené. A nejde zdaleka jen o vyšší věk odchodu do důchodu. Pan ministr ani jeho tým třeba dodnes nemají zpracováno, jak se například promítne snížení důchodu do vyplácení dalších sociálních dávek. Byla zde už o tom řeč. ***
