Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, po dlouhé době jsem si dovolila i já přihlásit s faktickou poznámkou. No, já se přiznám, že jsem poslouchala představitele Pirátů, jak pana předsedu Michálka, (tak) i paní místopředsedkyni Sněmovny, vaším prostřednictvím, a oba dva uváděli jednu věc - počítali počet pracujících na jednoho seniora. Mě by zajímalo, zda někdo spočítal počet pracujících na jednoho zdravého člověka, který dlouhodobě pobírá dávky ve věku 40 let - kolik (na) takového člověka, kolik pracujících na člověka, kterému se nechce pracovat, je zcela zdravý a my ho platíme? Na to nepočítáte, počítáte stále jenom na seniory! Zkuste se podívat na tyto další věci.

Ministerstvo údajně připravuje superdávku, chce, aby se nezneužívaly dávky - souhlasím, je dobré řešit nezneužívání dávek - ale proč předtím, než začnete řešit zneužívání dávek, řešíte seniory, tu zranitelnější část obyvatel - ne ty zdravé lidi, kterým se některým nechce do práce? To mi, prosím vás, na tom vadí. Pořád se bavíte jenom - my platíme seniory, seniory. Ale my neplatíme jenom seniory, my platíme i těm, kterým se do práce prostě nechce a ještě se tím chlubí, že je to výborné. Už vám někdo do očí řekl - jdi do práce, ať mám na dávky? Vám ne - mně se to stalo. Zkuste se vžít do mé kůže. A tady budete (říkat?), že moji rodiče nemají nárok na to, aby si normálně užili důchod? Celý život pracovali a odváděli do sociálního pojištění, nešli do předčasného důchodu - a prostě, co za to? Víte, jaké jsou nůžky u těch 80+? Víte, jaké mají důchodci v tomto věku důchody? Zkuste se na to podívat.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Přeji hezký večer, přebírám řízení schůze a budeme pokračovat faktickými poznámkami. Pan poslanec Mašek, poté pan ministr Jurečka. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo. K panu poslanci Kohajdovi. Děkuji za upozornění o těch státních úřednících, já jsem se tam u těch 480 tisíc státních zaměstnanců přeřekl a skutečně, 80 tisíc úředníků. A na pana ministra - bych chtěl odpovědět, proč jsem uvedl ten Hradec Králové. Já jsem to uvedl jako příklad, že ať chceme, nebo nechceme, ať to deklarujeme, nebo nedeklarujeme, tak úředníků spíše přibývá, jo? A já jsem to uvedl jako konkrétní poznatek z posledního zastupitelstva, kde ve vedení města je obdobná koalice, jako je pětikoalice, a tam jsme o tom poměrně hodně diskutovali jako o dalších zbytečných - zbytných nákladech. A vlastně to, že deklarace o tom, že se počty úředníků budou snižovat, že v podstatě neplatí ani třeba v některých městech nebo v některých krajích - a neplatí asi těch 10 % ani na těch ministerstvech. Nebo pokud mně ty informace nějaké k tomu řeknete, upřesňující. Já jsem to tady říkal jako příklad možných úspor, těch úspor je celá řada, jsou to i některé zbytné nákupy - opět se vrátím k těm F-pětatřicítkám. Je to v průměru výdaj 10 miliard korun každoročně až do roku 2035 plus paralelní výdaje na budování infrastruktury. Víme všichni, že by to šlo zařídit jiným způsobem, prodloužit pronájmy gripenů, nákup levnějších letadel, nicméně jeden ze zásadních požadavků, možnost nést atomové zbraně, který tady zdůraznila i paní ministryně obrany, tak si myslím, že byl jeden z těch rozhodujících požadavků. Takže všechno nakonec v podstatě zbývá na ty důchodce a my bychom to mohli seskládat - zmíněné EET, lepší výběr daní, kde se uvažuje až o 10 % nedovýběru daní díky šedé ekonomice, zlepšení výkonu ekonomiky, prostě vláda má v rukou řadu nástrojů, kterými může situaci zlepšit.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou je přihlášen pan ministr Jurečka, poté pan poslanec Kohajda. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já bych si dovolil zareagovat, vrátit to k té debatě ještě, jakým způsobem se třeba i vyspělé ekonomiky vypořádávají s problémy v rámci důchodového systému u průběžného pilíře. Když se podíváme prakticky na všechny země vyspělé Evropy, ať už na západ, na jih nebo výrazně na sever, tak v zásadě všechny - buďto v posledních několika málo letech udělaly důchodovou reformu, jejich hranice věku odchodu do důchodu se pohybuje v intervalu 66 až 70 let, nebo ty země - to je pravda, je to veřejně dohledatelný zdroj, doporučuji se na to podívat - a to stejné, když se podíváme i na země, které dneska důchodovou reformu projednávají, tak v zásadě baví se o nastavení hranice věku odchodu do důchodu na dobu dožití. To znamená, je to i jedno z doporučení, které je ze strany OECD.

Pokud se podíváme na otázku České republiky a podílu šedé ekonomiky, jsme v nějakém průměru, to znamená, nejsme země, která by v tomto vybočovala - jsou země, které mají daleko větší problémy s tímto - my jsme země, která, když se podíváme (na) země, které jsou před námi, řekněme, v tom lepším srovnání, tak jsou to země - třeba jako je Rakousko, těsně blízko nás je Německo, ale jsou země, které jsou zase ze západní Evropy, které mají podíl šedé ekonomiky vyšší než my. Takže neříkám, že se tomu nemáme věnovat, určitě máme hledat cesty, jak to eliminovat. Není tady jediný nástroj jako je EET. Je tady debata o tom, jakým způsobem podporovat například elektronický platební styk a tak dále, a to není zdaleka jenom o EET, to chci říci. Otázka cash only není otázka jenom EET.

A k té otázce ještě, která tady zaznívá. Já se vrátím ještě znovu k důchodcům - už se nevrátím, posledních šest sekund, tak to si nechám na příště.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Michael Kohajda, poté paní poslankyně Hanzlíková. Prosím, máte slovo.

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji, paní předsedající. Je to dnes moje poslední faktická poznámka, protože vidím, že je přihlášena spousta kolegů, a myslím si, že by měli také vystoupit se svými příspěvky. Já jenom chci zareagovat na tři jednoduché věci. První je - a bohužel paní předsedkyně Schillerová právě odcházela - to porovnávání, jak jsem mluvil po obědě. Ta čísla, která říkala, právě směšují čisté a hrubé výdaje z veřejných prostředků na důchody. Bylo by lepší porovnávat ty čisté a samozřejmě by bylo dobré - kromě států, které dávají vyšší objem výdajů na důchodový systém z veřejných prostředků - citovat i ty nižší. Irsko dává dvě celé - zhruba - šest, Holandsko v čistých číslech 4,2. Takže bych taky mohl říkat, že vlastně my už teď dáváme dvakrát tolik co Holandsko? A to Holandsko je přece bohatá země. Tak jak je to možné, že my dáváme dvakrát tolik z veřejných zdrojů než Holanďani? Právě proto, protože mají fungující třetí pilíř. A to je ten problém.

Rovnou mě navádíte tím, že druhý pilíř, ten, který tady byl zmiňován, teď paní předsedkyně říkala třetí pilíř - samozřejmě můžeme debatovat o tom, jestli by se do nějakého takového pilíře neměly dávat státní investice a tak. Ale na druhou stranu, není jednodušší použít to, že si my jako stát půjčíme přes státní dluhopis do těch fondů účastnických, kde si šetří peníze na postproduktivní věk lidé, tak (z těch?) peněz si (?) ty dluhopisy koupí? Vždyť to je standardní proces, přece není potřeba nastavovat nějaký jiný zdroj.

A co se týká - poslední moje poznámky - vytváření dluhů. No, samozřejmě v příštím roce máme dluhovou službu cirka za 100 miliard korun. To by stačilo, každému důchodci by vyšlo, že bychom přidali 41 tisíc korun (Předsedající: Čas.) na důchodu, kdybychom nemuseli těch 100 miliard zaplatit.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášena paní poslankyně Hanzlíková, připraví se paní poslankyně Marie Jílková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo. Já bych asi v prvé řadě zareagovala na pana ministra, kdy tady hovořil o lidech v předdůchodovém věku v souvislosti s jejich uplatněním na trhu práce. A on tady zmínil, že ve 40 letech přece není problém se rekvalifikovat. Ale my tady přece nemluvíme o lidech ve 40 letech, protože ti asi jakoby málokdy jsou nějakým způsobem donuceni kvůli tomu, že už nezvládají pracovní aktivitu, měnit práci. My tady mluvíme o lidech, kterým bude třeba 60 let. Takže tam už tedy za mě ten problém s rekvalifikacemi je.

A já jsem tady ve svém příspěvku zmiňovala, že už teď, kdy vlastně odchází třeba ženy s dětmi relativně v nižším věku, tak přesto už ti lidé, a to už od 55 let, mají na trhu práce problém, a úřady práce tedy si s tím úplně rady nevědí. ***