(18.20 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)
Další nesystémový prvek je, že každý dosáhne 20 % průměrné mzdy jako minimální důchod. Opět v důchodech, v tom důchodovém systému, řešíme sociální problém. Tohle nemůžeme o průběžném systému hovořit takhle jako o spravedlivém. Pokud někomu vyjde důchod nižší, než je 20 % průměrné mzdy, ať se to kompenzuje přes systém státní sociální podpory. Ať vezme důchod spravedlivých třeba 6 000, ale ať ten systém nezatěžuje těm, kdo do něj přispívali celý svůj pracovní život a díky tomu opatření budou biti například u řádných valorizací, protože se jim důchod bude zvyšovat pomalejším tempem, než těm, kteří přispívali desítky let. A já znovu opakuji, že neříkám, zdali je to dobře, anebo špatně. Jen, že těmito nesystémovými prvky zatěžujeme celý systém a pak se divíme, a vládní koalice argumentujeme tím, že máme průběžný systém v deficitu. Ano, máme. Ale rozhodli jsme se tak kvůli sociálnímu smíru.
Proto hovořím o politickém rozhodnutí. Hovořím o tom, jak se tedy chceme postarat o seniory, i když to bude státní rozpočet bolet. Je to společenská otázka. Je to otázka pro naši vyspělou společnost, zdali pošleme seniory na sociální dávky, nebo se o ně postaráme důstojně a spravedlivě. Co se týká demografie jako takové, řekněme si to na rovinu - no, děti nebudou. Nebudou, přátelé. A bez dětí nebude udržitelný důchodový systém, ani kdybychom věnovali tisíce hodin u kokosového latte diskusím, jak je potřebný. Prostě bez dětí nebude! To bychom se ale museli vrátit k tomu, jakou hodnotu má pro nás rodina. Co to znamená, jaké požehnání je mít děti. Co to znamená partnerské soužití a co je jeho součástí. Jak si představujeme prorodinnou politiku. Proč se nám zkrátka rodí nejméně dětí za posledních třicet, příští rok možná za posledních sto let. Pokud tu hodnotu v sobě nemáme, pak nemůžeme mluvit o udržitelném sociálním systému. To není možné. Nedá se to udělat. Jedině na úkor sociálního smíru, že zkrátka těch několik málo pracujících, kteří se nám narodí, pokryjí zlomek důchodů. To ale není sociální smír. Můžeme říct lidem, chceme vyrovnaný systém, důchod bude 15 % průměrné mzdy, ne jako teď těch 37, 40. To ale není sociální smír.
Naštěstí důchodový systém je závislý na zaměstnanosti více než na porodnosti a na ekonomických cyklech. Na nich je závislý velmi. Zaměstnanci a zaměstnavatelé odvádějí do systému, a proto si musíme uvědomit, jaký chceme charakter české ekonomiky. Chceme mít ekonomiku postavenou na migraci nebo na přidané hodnotě a do budoucna zdaňovat robotizaci, automatizaci, digitalizaci práce? Jaký tedy v rámci udržitelnosti, což je mantra vládní koalice, udržitelný její důchodový systém, tak jaký budeme mít v roce 2050 pracovní trh? Máme nějakou analýzu? Výhled, vizi, jak bude vypadat pracovní trh v roce 2050? Protože ty důchody my měníme teď, ale o pracovním trhu v roce 2050 nevíme zhola nic. Krom toho trendem je, a jedna a možná i více stran ve vládní koalici nad tím uvažuje, je zkrácení pracovního týdne. Vidíme to teď v Polsku. Zkrátíme si týden na 32 pracovních hodin ze 40, ale budeme lidem prodlužovat věk odchodu do důchodu. Pecka!
Takže pokud se podíváme skutečně v tuto chvíli na ten průběžný důchodový systém, tak jak jsem říkal, rok 2017 minus 3,6 miliardy, 2018 přebytek 18,6 miliardy, 2019 - 16,4 miliardy, 2020 během covidu minus 40 miliard, v roce 2021 minus 2,3 miliardy. To znamená víceméně vyrovnaný. A rok 2022 byl minus 21,5 miliardy a v roce 2023 máme minus 73. Mě tady samozřejmě fascinovaly některé výroky. Když se podíváme u pana premiéra, ale říkají to samozřejmě jakoby všichni, chceme prožít 21,5 roku ve starobním důchodu, tak například ročníky, které se narodí letos, v roce 2024, půjdou do důchodu v 73 letech a 8 měsících. V 73 letech a 8 měsících. Jo, jo. Ti, kteří se narodí (narodili) v roce 2000, tak půjdou v 70 letech a 3 měsících, pánové, je to tak. To je ta tabulka, jo. Já rok 1976 - už půjdu v 66 letech. A když si k tomu připočtu svých 21,5 roku, které tam mám zažít, tak dobře, 66 plus 21,5 je 87,5 roku, ale průměrný věk dožití je 83 u žen, u mužů 81, možná že to je malinko, malinko nižší. Vždyť to přece nedává v tuto chvíli žádnou logiku. My prostě nevíme, co bude v roce 2050.
Takže si to shrňme. První vlna, kterou byla změna valorizací, tak důchodci přišli v rámci mimořádné valorizace a změny tady tohoto o 7 000 korun do konce roku 2023. OK, to už je za námi. U řádné valorizace - a to pozor, tady se říká velikánská nepravda, a to v tom, že se to netýká současných důchodců. Není to pravda. Řádné valorizace se týkají současných důchodců a tam jsme jim změnili vzoreček výpočtu z jedné poloviny na jednu třetinu reálných mezd a o inflaci. Ta druhá vlna, tak to bylo sešněrování předčasných důchodů. To znamená podmínek, kdy můžu jít do předčasného důchodu, taktéž to bylo jenom z důvodů rozpočtových, aby se prostě ušetřilo na starobních důchodcích. A v tuto chvíli tady máme třetí vlnu, která řeší dvanáct opatření a samozřejmě k nim i náročné profese. Náročné profese se definují v kategorii tři a čtyři jako u Ministerstva zdravotnictví. Trojku my částečně vypouštíme, čtyřku dáváme celou. Takže ze 450 000 v tuto chvíli lidí, kteří mohli jít díky náročným profesím do důchodu, tak se nám to smrsklo na 120 000 lidí.
Budeme probírat taktéž zvýšení věku odchodu do důchodu. To už tady naznačovali mí kolegové. Tady s tím nesouhlasíme a máme s tím zásadní problém. Bude to velmi komplikované, jak jsem říkal, jak se k tomu došlo. Každému má být garantováno, že v důchodu bude žít podle věku dožití tedy těch 21,5 roku. Každý se to dozví zhruba ve svých 50 letech, kdy odchází do důchodu. Odsouvat se to má nanejvýš o dva měsíce ročně. Problém s navyšováním, které navrhuje ministerstvo, taktéž mají samozřejmě demografové, poněvadž je to navrženo nerovnoměrně a nespravedlivě. Spravedlivě by to mohlo být, pokud by se například věk prodlužoval kontinuálně a rovnoměrně, ale to není pravda. Navíc do vzorečku vstupují i excesy, jako byl covid. Zkrácení doby dožití v těch letech nebylo projevem trendu, ale výkyvu, který na faktické dožití generace, které bylo tehdy 50, nemá žádný, ale vůbec žádný vliv. To je prostě nesmysl.
Snižování tempa růstu u důchodů - účinnost od roku 2026. Tak tam se domníváme, že prostě když se bude vypočítávat právě a bude se zohledňovat část výdělku, která se nebude zohledňovat ze 100 %, ale nově od roku 2026 pouze z 90 % a sníží se zápočet za každý rok pojištění z takzvaného výpočtového základu důchodu z 1,5 % na 1,45, tak u každého ročníku bude změna znamenat snížení, snížení jeho starobního důchodu. No, domnívám se, že tady lidé budou prostě padat do státní sociální podpory, do těch sociálních systémů. A tady toto opatření, snižování tempa výpočtu růstu důchodů, tak zvýší míru (?) těch seniorů, kteří budou ohrožení chudobou. A to se přiznává i v důvodové zprávě.
Minimální penze. Ta by měla být 20 % průměrné mzdy. O tom jsem už tady hovořil. Celá tato věc je opravdu velmi ošidná, která jenom komplikuje, a tím jenom velmi prodražuje administrativu. Návrh chce, aby důchodový systém pomáhal nepojistným dávkám, ale příjemce minimální penze stejně pro dávky půjde, protože z něj a jednoduše nevyžije. Dávku mu vypočítají nižší. Proč? No protože důchod bude mít automaticky vyšší díky tomu, že to dáváte právě na těch 20 % průměrné mzdy. Takže ve výsledku nula od nuly pojde, jenom si stát víc zaúřaduje. Česká správa sociálního zabezpečení totiž bude valorizace počítat jinak. Jinak než ostatním. ***
