(18.10 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)
Proč to celé říkám? Protože diskuse o důchodech je diskuse ani ne politická, ale celospolečenská. Musíme si tedy uvědomit, co vlastně chceme, jaká jsme společnost a jakou ji do budoucna chceme. Chceme se postarat o naše seniory, aby měli tedy důstojný život i ve stáří, se vším, co k tomu patří? Chceme být společností, která se o slabší stará, která si váží jejich celoživotního nasazení v hodnotách, jako je rodina, práce? A jak se společensky jako politici k tomu postavíme? Jaký dáme vzkaz do společnosti? Že si stůj co stůj vážíme seniorů? Nebo naopak?
Pokud si rozkliknete diskuse pod články o důchodech, tak se to hemží názory: když měl malý důchod, měl se lépe snažit, měl studovat a měl se vzdělávat, pak by se měl určitě lépe. Většinou to píší mladí, životem nezkušení, proto jim to odpusťme, ale mnohdy to slyším i od vlivných lidí na sociálních sítích. Dokonce jsou tyto názory vtisknuty do komentářů některých novinářů. A to je horší, protože společně s námi politiky právě oni určují atmosféru ve společnosti, která je v tuto chvíli spíše, to si řekněme na rovinu, proti seniorům. A hodně k tomu přispěly i parametrické změny, které tato vláda dělat nemusela a které lživě nazývá reformou, s tím, že to bohulibě dělá pro příští generace. Ale copak si tato vláda neuvědomuje, jak rozděluje společnost, jak štve mladé proti starým? Naštěstí je jich jen hrstka, ale občas to slyšíme velmi hlasitě. A komu spílají tito sociální inženýři, z nichž někteří dokonce chtějí vzít seniorům volební právo? No těm, kteří se za mizerný plat o ně starali například v mateřské školce, potom je učili na základce, kde chodili každý den na obědy, které jim chystaly kuchařky, školník opravil záchody, vychovatelky se postaraly v družině a uklízečky po nich uklidily, aby mohli na druhý den přijít po vytřené podlaze do třídy. Na střední je určitě za nadprůměrný plat řidič autobusu hodil vždy do školy a po cestě domů se zastavili na svačinu, kde jim prodavačka za plat, během kterého si přece mohla ušetřit na tom penzijku, prodala svačinu. A to nemluvím o dalších, skvěle a fantasticky placených profesích, které běžně člověk nevidí anebo je bere za samozřejmost.
Víte, kolik bere učitel na základní umělecké škole? A třeba sociální pracovník? Víte, kolik je plat vysokoškoláka na Úřadu práce, když tam nastoupí? Někteří dokonce dosáhli na příspěvek na bydlení po osmi hodinách své práce. A tato vláda za potlesku některých asociálů snižuje současným seniorům i budoucím pro světlou budoucnost příštích generací důchody? To jako vážně? A je jí jedno, že třeba skončí na sociálních dávkách a budou tak brát ze stejného šuplete ze státního rozpočtu, ale z jiné přihrádky, že se budou drbat pravou rukou za levým uchem? Změna těch hlavních parametrických změn je prostě špatně. Jde proti společenskému konsenzu, proti společenské dohodě, proti sociálnímu smíru. Bohužel se na změny důchodů díváme jen pohledem rozpočtu, peněz, o tom je celá diskuse. Jde o love, o prachy, ale samozřejmě taky o lži. Tou první je udržitelný důchodový systém. Paráda.
V roce 2023 máme deficit minus 73 miliard korun. Později se k tomu ještě dostanu, proč tomu tak je. Přece průběžný důchodový systém byl přebytkový, protože se dařilo ekonomice, měli jsme dokonce přebytkové státní rozpočty. Nyní můžu spílat nad touto vládou, co všechno udělala špatně a jak místo ekonomického růstu a honbou za ním podsekla české firmy a podnikatele svými špatnými rozhodnutími. Ale je to důležité. Pokud firmy nebudou prosperovat, nevznikne tlak na zaměstnavatele na růst mezd, a tím pádem budeme mít nižší příjmy i do průběžného důchodového systému.
Čísla hovoří jasně, proto je tam ten propad. Nezaměstnanost se nijak zvlášť nepohnula, ale důchodový systém ano. Strádají firmy, rostou ceny, tím pádem nezvládnutá inflace navýšila příjmy seniorům díky mimořádným valorizacím a podsekla příjmy ekonomicky aktivním. Vždyť nám devět čtvrtletí po sobě klesají reálné mzdy, což je nejvíce v historii České republiky. Ale nebojte, toto se už nikdy nestane, protože pokud nás zase někdy potká vysoká inflace, tak díky této vládě a hlavně Ústavnímu soudu nedostanou senioři mimořádnou valorizaci na kompenzaci inflace, ale jen jakousi sociální dávku. Pokud bude tedy šlapat ekonomika, nemám strach o průběžný systém. Musíme si jen jako vyspělá společnost říct, zdali se důstojně chceme postarat o naše rodiče a prarodiče v jakékoliv generaci a ať to stojí, co to stojí.
Proč je důchodový systém v deficitu minus 73 miliard korun, když byl ještě před dvěma lety minus 20 miliard, před třemi lety minus 2 miliardy, v covidu sice minus 40, ale dva roky předtím přebytkový plus 19 a plus 16 miliard korun? Co se za těch pár let změnilo, že se dostal do minus 73 miliard? Ekonomika nešlape, to jsme si řekli. Vysoká inflace a mimořádné a řádné valorizace prohloubily ten schodek. To se zdá zase všechno... dá se to v průběhu let zvrátit, pokud další vláda stejně jako tato nerezignuje na hospodářskou politiku státu a ekonomický růst. Takže proč je v takovém deficitu? No jsou to různé nesystémové zásahy do toho průběžného systému. Řekněme si to na rovinu. Děláme z důchodového systému paralelně další sociální systém. A teď v tuto chvíli neříkám, zdali je to špatně, nebo dobře, nic nekritizuji, jen budu konstatovat věci právě v tom duchu filozofie postarání se o generace našich rodičů a prarodičů.
Začněme výchovným. Výchovné je sociální dávka, která nemá co dělat v průběžném důchodovém systému, řekněme si to na rovinu. Je to sociální kompenzace pro ženy, které měly menší důchody než muži, protože v drtivé většině to byly ženy, které se staraly o malé děti do tří let věku, muž pouze pracoval a žena pouze, v uvozovkách, hlídala. Do budoucna se tato dávka jistě vypustí z důchodového systému, poněvadž v současné době nepřehledných rodinných vztahů nebudeme vědět, kdo se skutečně staral, a tak přibude více problémů než řešení. Bude o výchovné žádat otec dítěte, který se ale se svou manželkou rozvedl, takže se o něj nakonec stará její nový partner, který má nárok na výchovné, ale otec si dítě bral na víkendy, proto mu z výchovného náleží dva dny v týdnu? No, pro úředníka z České správy sociálního zabezpečení, který to má spočítat, je to čirá hrůza. Prostě v budoucnu je výchovné mrtvé. Proto jsem pro toto opatření hlasoval. Je to dočasná věc a já s ní žádný problém nemám, poněvadž to kompenzuje ženám důchod za péči, kterou dětem věnovaly v době, kdy byla máma mámou a táta otcem. V dnešní době patchworkových rodin by se spravedlnost hledala velmi těžko. Některé děti žijí ve spleti nepřehledných a nejistých rodinných vztahů, které budou do budoucna pro výplatu výchovného problémem. Ale v rozpočtu je to minus 19 miliard z těch minus 73 miliard a je to sociální dávka. Měli jsme to kompenzovat ze sociálního systému, ne z důchodového. To je největší položka.
Ty další nesystémové jsou v tom, že každý, kdo chce nějak uspokojit určitou skupinu lidí, slíbí odpustit nebo odložit nebo snížit platby na sociální pojištění. Ne na zdravotní, na sociální. Vždycky to odnese důchodový systém. A přes tento důchodový systém řešíme tak nejen sociální, ale i rozpočtovou politiku. Naposledy návrh mého ctěného kolegy, který tady není, Vojtěcha Munzara, na odložení plateb na sociální pojištění pro začínající OSVČ. Možná to doplatí do budoucna, za dva roky, kdy se to odkládá, možná ale taky ne. Proč nemohou odložit platbu na zdravotní? Když si troufají podnikat, tak jsou asi zdraví a plní sil. Proč zrovna na sociální, důchodové pojištění? A proč jim neodložíte třeba, vážená vládo, platbu daní? Proč to řešíte přes sociální systém? A proč má někdo jako nápad zase zmírnit platbu na důchody u zemědělců? To je přece daňová věc. Všichni budou staří, tak nezasahujte do důchodového systému, ale ulevte třeba zemědělcům přes daně nebo jinak. ***
