My jsme vám řekli, a velmi dobře to víte, pane ministře, jak by mohly vypadat ty parametry. Tak ještě jednou to zopakuji. Není to ten Nečasův spořící pilíř, který byl komerčně orientován a který nezafungoval mimo jiné proto, že lidé tomu nevěřili. Je to pilíř, který je motivačního charakteru. Pilíř, který nebude čerpat zdroje z prvního pilíře, což už jsme si řekli, pane ministře, víte to. Pilíř, který by využil zdrojů těch, které dnes obyvatelé mají, mají uloženy v bankách a je to víc než dva biliony korun. Já neříkám, že tam všechny přistály hned, jenom říkám, že to jsou zdroje, které, když se dobře zamotivují, tak by se částečně mohly pouštět do tohoto nového pilíře. Byl by nepovinný. To znamená, podobně jako švédská cesta. Mimo jiné v tom Švédsku získaly 50 % obyvatelstva. Samozřejmě, že ne hned. Kontinuitou těch vlád, na tomhle se shodly ty vlády. Motivací. Byl by, a to je důležité, a to je ta odlišnost, buď státem spravovaný, nebo státem garantovaný. Rozumím tomu, že se to nelíbí některým pojišťovacím společnostem, protože by se tím pádem mohl snižovat zase ten zdroj, který by šel do toho třetího pilíře. Muselo by se to dobře nastavit, ale v každém případě lidé tomu budou věřit tehdy, pokud tam bude ta garance státu.

To, co zde říkal pan poslanec Kohajda, prostřednictvím paní předsedající, kdy vlastně říká jenom pojďme vylepšovat ten třetí pilíř, no, tím ale nezískáme ten zásadní zdroj. Tím získáme možná nějaké v uvozovkách drobné navíc, ale tím neuděláme ten zásadní zlom, kdy do toho napumpujeme těch peněz více. Toto musí být skutečně ve větší míře a jinak než přes tu státní garanci to nepůjde.

Dá se to řešit, ta motivace, i tak, že se posílí prostřednictvím zapojení zaměstnavatele s povinným příspěvkem. Jinými slovy, bylo by to nepovinné, ale kdyby se rozhodl ten zaměstnanec do toho jít, tak by mohla z toho vyplývat povinnost pro zaměstnavatele na úrovni třeba 0,5 %, 1 %, o tom nechť je diskuze, ale myslím si, že by to byl další motivační prvek. Můžeme se podívat na různé země, jak k tomu přistoupily, ale v zásadě každá, která začala dělat tu důchodovou reformu, tak určitou formu pilíře zvolila. Německo to vzalo hodně tržně, hodně kapitálově, navíc do toho přispívá 12 miliard euro ročně, což je docela velká částka, a ty zdroje následně zhodnocuje na otevřeném kapitálovém trhu. Troufám si tvrdit, že toto by v České republice nenašlo tu odezvu. Za prvé, ten stát nebude mít tolik peněz, kolik by do toho mohl napumpovat. A i kdyby to bylo méně, tak se domnívám, že lidé u nás jsou konzervativnější a že by to úplně nepřijali. V tom Německu to řídí přes jakousi správní nebo dozorčí radu, která je činěna státem. Švédsko na to jde trochu jinak. Mimo jiné to právě propojuje s výstavbou infrastruktury, v tomhle tom případě třeba té energetické infrastruktury. A to je určitý model, který my jsme doporučili. Netvrdíme, že tak musí definitivně fungovat, ale uvědomme si to, a proto jsem to tady ukazoval, že stát bude muset vynakládat nemalé zdroje právě na infrastrukturu. Jádro, VRTky, připusťme třeba ještě ty F-pětatřicítky, případně prostě jiné větší investice, jenom toto nás bude stát dva biliony korun navíc, v ceně peněz, to jsou čtyři biliony. To je jednoduchá matematika, jednoduchá ekonomika na 20, 25 let.

Co tím vlastně říkáme? Stát bude muset zaplatit v horizontu jedné generace kolem dvou bilionů korun, 2 000 miliard jenom na úrocích. A ten stát to bude muset zaplatit. Pokud chceme to jádro, pokud chceme ty VRTky a případně další investice, které jsou dneska naplánovány, no tak bude muset si ty peníze půjčit, protože dneska na to negeneruje zdroje. Znovu říkám, stát dneska nemá ani na to, aby zaplatil těch 200 miliard korun ročně, které má naplánované ve svých kapitálových výdajích. I na to si musí půjčovat, to přece musíte vědět, že si na dopravu pan ministr Kupka musí půjčovat z Evropské investiční banky. A v tuto chvíli tam chce skoro dvojnásobek v horizontu několika let. To znamená, musí si půjčit. Jiná cesta není. Nevytiskneme ty peníze. A když si musí půjčit, musí zaplatit úrok. Celá ta diskuze je o tom, jestli ten stát má ty úroky platit bankám, nebo jestli ty úroky má platit například střadatelům, kteří si budou spořit na ten důchod.

Argument, který proti tomu jde, a já mu rozumím, je takový, že samozřejmě ten stát si umí půjčit levně a v tomhle případě by to těm střadatelům zúročoval za nižších úrokových sazeb, než kdyby si to dali třeba do toho třetího pilíře. Tomu rozumím, to je pravda. Ale na druhou stranu ten motivační faktor tam je, a to je to, že ten stát to dělá, ten stát tam vytváří tu záruku, to znamená, ten stát to musí zaplatit, ty investice, musí zaplatit úroky, to znamená, on musí zaplatit těm střadatelům, jinými slovy těm, od kterých si to půjčí.

Já jenom tvrdím, že toto je jedna z variant, a dokonce se mi líbí i to, s čím přišel dneska pan předseda Michálek, který říkal, pojďme to ještě, on neříkal, rozšířit, ale že by se mu docela líbilo, kdyby se to využilo i na výstavbu bytů. Určitě s tím souhlasím. Myslím si, docela rozumná cesta. Takže máme tady VRTky, máme tu jádro, máme tady byty. Toto všechno stát bude muset platit. Je na vás, vládo a pane ministře, abyste si s tímhle tím následně poradili. Já už jsem to zde říkal, vy máte týmy, tuto myšlenku, víte, že vám neříkáme poprvé, mnohokrát jsme vám ji řekli, a ve své podstatě na tom nevymyslíte nic geniálního. Teď jde o to to rozpracovat, a to už je na vás, dát tomu nějaké parametry a přinést to jako návrh. My jsme připraveni nad tím diskutovat, my jsme připraveni řešit detaily.

Další premisa, kterou jsem zde říkal, byla ta, že naším cílem musí být zajistit stáří důstojné a že musíme motivovat ku práci. Jenom se pojďme zamyslet nad tím, jestli to stáří důstojné skutečně zajišťujete. Tak si pojďme jenom zrekapitulovat poslední dva roky. Změnili jste několikrát valorizaci. To bylo v tom minulém roce. Zrušili jste pro seniory jízdné. Zvýšili jste daň z nemovitosti, která tedy mimo jiné na ty seniory docela rovněž dopadne. Spočtěte si, prosím, jak se seniorů dotklo to, že se zvýšily zásadním způsobem energie, že se jim zvýšily ceny potravin a tak dále. Určitě to sledujete a víte, jaká je jejich spotřeba a co všechno si museli prožít.

Vyděsili jste je klimatickými změnami ve smyslu toho, co je bude čekat za několik let! Ano, budou muset zateplovat baráky a tak dál. Já vím, že máte argument a řeknete, ale nebojte se, pane Havlíčku, budou muset zateplovat, ale my jim na to dáme dotaci. Prosím pěkně, uvažujte lidsky, uvažujte logicky! Vy dneska říkáte 75letému člověku: Za pět let si budeš muset zateplit barák nebo byt a buď klidný, my ti na to dáme dotaci. On z toho už dneska nespí! Ani ne z toho, že by na to neměl a že by tu dotaci nedostal, ale z toho, že to bude muset za pět let zařizovat, z toho, že bude muset někde žádat, z toho, že si muset objednávat řemeslníky a tak dál. Prosím pěkně, proč tam ty lidi nenecháme dožít? Myslíte, že tím změníme nějaké klima? Nezměníme tím vůbec nic! Rozumím tomu, že na těch nových bytech, nový barácích, ano, ať tam jsou přísná pravidla. Ale nechápu, proč bychom neměli tuhletu generaci nechat dožít v normálních bytech, normálních barácích a necpat jim do hlavy to, že jim to všechno zaplatíte z dotací. Já jenom říkám, vžijte se nikdy do těch lidí, jak ti lidé uvažují. Že to kolikrát není jenom o tom, že vy jim něco zaplatíte a dáte jim dotaci. Ale to je věc další.

No a nově, jak už jsem zde říkal, v tom návrhu, který máte, tak zvyšujete věk odchodu do důchodu, měníte profese, předčasné důchody a ten nárůst těch důchodů vlastně tu křivku snižujete. To znamená, když to celé sečtete a podtrhnete a zabalíte, tak si představte, jak ti důchodci to asi v tuhletu chvíli vnímají. Ono je to totiž každý měsíc něco. Takže zajistit důstojné důchody já považuji za hlavní nebo jeden z hlavních úkolů jakékoliv vlády. Nemůžeme se tvářit, že jsme produktivní ekonomika, fungující ekonomika, že jsme, já nevím, v TOP třicítce, padesátce a tak dále, ve světě, a současně nezabezpečit ty důchody důstojné. A prosím pěkně, hlavně mi neříkejte, že důstojný důchod je to, když dneska někdo bere 18 nebo 19 000. Já rozumím, že mu nemůžete přidat, tak, aby měl 28 000. To já chápu, ale zkuste si někde s těmi penězi vyžít, když se podíváte, kolik stojí energie, kolik stojí byty a tak dále.

Za další, odmítám, aby se opět vykopávaly příkopy, aby se vyhrožovalo a aby se brali jako rukojmí, ať už mladí, nebo staří. To už je jedno, kdo si tam koho vezme. Protože to, co vlastně tady dneska děláte, je to, že vlastně říkáte, když to neuděláme, milí mladí, tak budete mít v budoucnu tady pekelný problém. A my vám říkáme, nebudete ho mít, když budete postupovat tím, co jsme říkali, a budeme důsledně tady řídit ekonomiku a hospodářství, a když tady budeme vytvářet nové mechanismy pro další pilíře, tak to nebude pro ty mladé nějaká katastrofa. Tak je prosím přestaňme strašit a hlavně nerozdělujme to, protože samozřejmě se zase dostáváme do situace, že to někomu musíme vzít. ***