Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já si myslím, že to nezaplevelujeme. Ta diskuse tady má být, protože když vidím to tempo, jak potom jedete druhé a třetí čtení, tak já si to klidně řeknu i v tom prvním, já s tím nemám absolutně žádný problém, jo? Pojďme si o potom klidně tady povídat, protože v tom druhém nám potom utnete tipec a ve třetím už úplně, takže je lepší si to tady říct hezky v prvním čtení.

Já s vámi nesouhlasím. Vrchní ředitelé se museli dostat na tu cestu právě od rady a šli nahoru, to je ten kariérní řád. A mají právě paměť, mají to, že oni vědí. Když tady vám řeknu Basilejská úmluva, vy můžete být výborný manažer, ale pokud nebudete od začátku té úmluvy a nebudete vědět, jak postupně se měnila, tak nebudete vědět nic. Ano, vy si přečtete nějakou sjetinu, kde vám dají nějakou stručnou informaci, ale ten základ, to, co se tam dělo, co se vyjednávalo, o co tam vlastně šlo, to vědět nebudete. A to právě vědí oni, protože tam rostou postupně nahoru. To stejné - říkám, řekla jsem Basilejskou, můžu vám říct Rotterdamskou, můžu vám říct jakoukoliv, jo, třeba z mého oboru - ale opravdu to není jednoduché potom někoho najít, kdo si pamatuje, kdo jak tenkrát třeba hlasoval, proč třeba Poláci byli proti, z jakého důvodu. Protože oni tam postupně rostli a oni se na tom vyprofilovali, oni se na tom udělali - a teď se bavím třeba o odpadech, jo, můžu si vzít i ovzduší, můžu si vzít cokoliv jiného - říkám, já čerpám ze své zkušenosti, nevím, jak je to na ostatních ministerstvech, ale předpokládám, že to tam takhle postupně roste vždycky. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan poslanec Lang s faktickou poznámkou bude reagovat. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní předsedající. Já jsem nechtěl původně vystupovat v této věci, ale když to tady poslouchám, tak analogicky, samozřejmě jsem byl taky státní úředník, byl jsem pod služebním poměrem, také jsem si to prošel, jakoby odšlapal od začátku až někam na Ministerstvo vnitra ve finále, a když to vztáhnu zpět k novele zákona o státní službě - bavíme se o těch vrchních ředitelích - tak představte si opravdu člověka, který proroste státní správou, má zkušenosti, všechno si to odšlapal, splnil určité povinnosti, určité předpoklady pro to, aby prostupoval nahoru, a teď je mu třeba 56 let, a najednou se dostane do situace, že my tady schválíme, že po pěti letech ho někdo bude přesoutěžovat. Takže myslím si, že to je i jakoby neslušné vůči těmhle vrcholným manažerům, dalo by se říct, kteří jsou ale v té státní správě. Netvrdím, že na vrcholných pozicích potom ty platy jsou třeba nízké, ale ten člověk, kdyby nepracoval pro stát a pracoval třeba v soukromé firmě, tak by nebyl zatížen celou řadou věcí, které tito státní úředníci vrcholní musí splňovat, ať už to jsou nějaké bezpečnostní prověrky, nějaká omezení - přece jenom, pracujete pro stát, tak musíte držet nějakou lajnu. V soukromé firmě by se dostal třeba k daleko větším benefitům a ten člověk se rozhodne, že věnuje svoji odbornost, věnuje svůj um státu a na druhou stranu se potom najednou dostane do situace, kdy může přijít změna politická, nebude úplně konvenovat nově nastoupivšímu managementu, že jo, a z nějakého důvodu se toho člověka budou chtít zbavit. To tak prostě je, to si můžeme říct, i tady občas někteří kolegové i z pravé strany v uvozovkách brečeli - a neberte to, jako že brečeli - že byli třeba odejiti a podobně, protože vždycky samozřejmě nová garnitura, někdo vám konvenuje víc, někdo vám konvenuje méně. Já se domnívám, že to není úplně dobře a že prostě měli bychom si těch lidí ve vrcholných pozicích, ať už je to tady pod zákonem o státní službě, případně ve služebním poměru, více vážit. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní se přihlásil k faktické poznámce ještě pan poslanec Tom Philipp. Prosím, máte slovo.

Poslanec Tom Philipp: Pane poslanče Langu, prostřednictvím paní předsedající, jak - brečeli? Co to tady vyprávíte? Vaše garnitura v minulém volebním období mě normálně sprostě vyhodila. Já jsem vyhrál soud, nikdo se mně ani neomluvil, žádné odstupné nebylo, takže nevymlouvejte se, že jak - brečeli?

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Vyčerpali jsme - ještě paní poslankyně Berenika Peštová s faktickou poznámkou, prosím pana ministra o strpení. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já bych to vrátila zpátky do věcné debaty. Já bych se chtěla oprostit od takových těch napadání, kdo co jak brečel, nebrečel. Pojďme se bavit věcně, já si myslím, že tento zákon si to zaslouží. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Reagovat bude s faktickou poznámkou pan poslanec Philipp. Prosím, máte slovo.

Poslanec Tom Philipp: Milá paní Bereniko Peštová, také úřednice, prostřednictvím paní předsedající, já jsem si s brečením nezačal, já jsem jenom připomněl to, že vaše garnitura vyhazovala odborné úředníky s nejlepším hodnocením bez nejmenších skrupulí, a soudem je prokázáno, že to bylo v rozporu se zákonem. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, vystoupení vyvolalo další faktickou poznámku. Přihlásila se paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Berenika Peštová: Tak naposledy. Děkuji, paní předsedající, za slovo. Já za svoji dobu osmi let jako státního úředníka jsem nevyhodila nikoho za nějaké politické názory, byť vím - a vím to i dnes - že spousta mých ředitelů vás třeba volí. A nikdy jsem to, politiku, do práce netahala, tam totiž politika nepatří. A je mi úplně jedno, jaké dresy kdo má, koho si volí, protože já jsem po nich chtěla pouze práci. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou se přihlásil pan poslanec Tom Philipp. Prosím, máte slovo.

Poslanec Tom Philipp: Vážená paní kolegyně, já si nemyslím, že jste to byla vy, ale vaše garnitura, to znamená, předseda a další kolegové, kteří tady dneska sedí s námi - nebo nesedí, měli by tu sedět s námi, ale nesedí - takhle tu praxi nastavili, prostě státní úředníci byli vyhazováni, soudem prokázáno, v rozporu se zákonem.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Jenom bych vás chtěla poprosit, abyste své kolegy a kolegyně oslovoval prostřednictvím předsedající. Děkuji.

Paní poslankyně Jana Pastuchová se přihlásila k faktické poznámce, poté paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Pane kolego Philippe, vaším prostřednictvím, uštěpačná poznámka, že by tu měli sedět... Hlavně by tu měli sedět (Gestikuluje směrem do vládních lavic.) tihleti za mnou, a není tu ani jeden. Je to vaše ostuda a my jsme tu ostudu tady nezačali. Neděláte interpelace, nesedí to, nic, takže nepouštějte se do našich řad a udělejte si pořádek ve svých. (Potlesk zleva.)

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Určitě chci zareagovat na pana doktora, který tady reaguje, reaguje ze své vlastní zkušenosti. No, pane doktore, ale to je přesně právě ono (Předsedající: Prostřednictvím...), prostřednictvím paní předsedající. (Předsedající: Děkuji.) Máme zákon o státní službě, a pokud k některému takovému případu dojde, tak vy můžete se obrátit samozřejmě na soud, který konstatuje, že ty kroky tedy byly v rozporu se zákonem o státní službě, jenže vy zákon o státní službě v tuto chvíli chcete právě nastavit tak, když byste se pak někdy v budoucnosti do té situace dostal a na soud se obrátil, tak aby řekl, že to je v souladu se zákonem o státní službě. A to je právě to, co já prostě pořád vnímám, že musíme udělat všechno pro to, aby bylo odpolitizování státní správy a aby to ve služebním zákoně bylo takto nadále nastavené. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Vyčerpali jsme všechny faktické poznámky a nyní s přednostním právem vystoupí pan ministr Rakušan. Prosím, máte slovo, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, paní místopředsedkyně. Teď už mám pocit, že jsem polovinu věcí zapomněl, tak to možná bude kratší, než by to bylo před těmi sedmi minutami, kdy jsem se přihlásil. Jenom jedna technická poznámka ke všem kolegyním především, které se tady teď baví o pětiletém funkčním období. Já to chápu, že to dáváte do kontextu obou dvou změn, které jsme tedy provedli, protože se nebavíme o tomto zákonu, jo? Jenom upozorňuju, že pětileté období platí, takže pokud teď diskutujeme o tomto tisku, novela zákona o státní službě, který je teď předložen Ministerstvem vnitra, tak tam žádná změna funkčních období není, protože to už je věc, která v téhleté chvíli platí. Já jenom formálně upozorňuju, že se tedy nebavíme teď o meritu zákona, který je předkládán - máme na to samozřejmě právo, je to věcně související věc - jenom ať si tohle vyjasníme.

Ale když už u té debaty jsme, já absolutně se nemůžu ztotožnit s tím vaším pohledem, že je to špatně, že pro státní službu je správná definitiva, to znamená, když dosáhnu nějaké kariérní pozice, v tomhle případě vrchního ředitele, že to mám jakoby navždycky. Vždyť tenhle zákon má právě tu ambici státní správu přiblížit i jiným sférám naší společnosti, v byznyse, kdekoli, ale i v nezisku, ve vrcholných manažerských funkcích, což vrchní ředitelé jsou - máte ten moment, kdy obhajujete svoji dosavadní práci. A naopak, definitiva vede k takové jisté zatuchlosti, vede k tomu, že ty změny se tam dostávají hůře. ***