Ministerstvo vnitra bude nadále vyžadovat cestovní pas v těch případech, kde to předložení vyžaduje zákon. Zákon o pobytu cizinců stanovuje povinnost pobývat na území s platným cestovním dokladem a oprávněním k pobytu. Jednou z povinností cizince pobývajícího na území je na požádání policie prokázat totožnost předložením cestovního dokladu či dokladu k pobytu. Cizinec má povinnost hlásit změnu údajů v cestovním dokladu. Cestovní doklad je také povinnou náležitostí pro udělení a prodloužení pobytových oprávnění podle zákona o pobytu cizinců. Pokud cizinec cestovní pas nepředloží, není možné pobytové oprávnění udělit či prodloužit do té doby, než si platný cestovní doklad opatří.

Tady poukazuju na to, že ve chvíli, kdy my budeme - a to řešíme spolu v lex Ukrajina VII - říkat, že někomu tady dáme dlouhodobý pobyt na území České republiky, tak dlouhodobý pobyt za těch přísných pravidel, o kterých budeme diskutovat, která už jsem tady jmenoval, dlouhodobý pobyt nikdo bez platného pasu nedostane. Takže nám se tady nestane, aby k dlouhodobému pobytu byl přijat kdokoliv. U té dočasné ochrany, tam ta podmínka tak striktní není, to je stanoveno evropskou legislativou. A co my teď budeme řešit i na té evropské úrovni, je, jakým způsobem vůbec prodloužit nebo neprodloužit tu dočasnou ochranu. To je velká diskuse, která se určitě už teď povede. Myslím, že tentokrát máme v Lucemburku na začátku června setkání a zároveň budeme řešit možné zpřísnění a specifikace té dočasné ochrany u nás, což samozřejmě se musíme držet té legislativy celoevropské. Tam by nějaký posun třeba také mohl nastat a určitě je v našem zájmu, aby tady mohli pobývat jenom lidé, kteří mají platný cestovní doklad, a také chceme, aby si konzulárně o něj mohli zažádat nebo aby o něj mohli zažádat v rámci konzulární činnosti přímo tady v Praze, čímž se nám ta situace zjednoduší.

Co se ukrajinských mužů týče, k tomu směřovala ta vaše další interpelace. Nevím, jak moc to stihneme. My samozřejmě podle platné legislativy teď nemáme právo po nich chtít, po těch lidech, prokazovat, kdo z nich podléhá branné povinnosti na Ukrajině, nebo nepodléhá, takže my teď neumíme říci, protože to není údaj, který nám povinně někdo musí sdělit, kdo z těch cirka 180 000 mužů opravdu té branné povinnosti podléhá, nebo nepodléhá. Stejně tak podle současné platné legislativy nemáme možnost navracet lidi z důvodu porušení branné povinnosti zpátky na Ukrajinu. Ta možnost legislativně neexistuje. Otevřel to polský ministr nikoliv vnitra, ale obrany. To je taky zajímavé, polský ministr vnitra zatím nic takového nepřipravuje. Ale ty debaty o nějakém ztížení podmínek, omezení nějakých benefitů pro nějaké skupiny obyvatel, to tady určitě existuje. Ale to už jsem trošku předběhl do té další interpelace, protože nevím, jestli ji stihneme.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec Lang má zájem položit doplňující otázku. Prosím.

Poslanec Hubert Lang: Pane ministře, tak jako kontinuálně, protože my se tady setkáváme často - nestihneme tu interpelaci, takže to si necháme na nějakou jinou debatu. Já tam mám i nějaký návrh řešení, který není nějaký nekomfortní vůči těm lidem, kteří opravdu nechtějí odejít bojovat, chtějí tady prostě zůstat s námi, protože nemůžeme tam opravdu nikoho násilím jakoby odchytit a někam ho strčit na frontu, aby tam padl. Jsem rád, že tady jsme se shodli na tom, že ve své podstatě cizinecký zákon říká, že vždycky se jedná o platný cestovní doklad.

Ta evropská směrnice, pakliže něco v rámci vašich jednání vyjednáte - protože my, kdybychom byli momentálně u moci, budeme hledat podobné řešení. U určité kategorie cizinců, co si tak pamatuju ze svého předchozího zaměstnání, existuje, že když ti lidé prostě neměli cestovní doklad a měli nějaké vízum, třeba azylové za účelem strpění a podobně, jde ten vízový štítek vylepit vlastně i na nějaký blanketový formulář, který třeba by Ministerstvo vnitra vymyslelo. Možná, že Evropa nějaké takové řešení jakoby najde, pakliže třeba ty konzulární služby by nefungovaly pro ty muže, kteří se nebudou chtít vrátit, a není vlastně cesty pro ty lidi, ti se potom dostanou do pasti vlastně a nemají šanci. Takže děkuju za vaši odpověď.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. Pan ministr nebude už odpovídat, čili končím tuto interpelaci.

Na 22. místě byl vylosován pan poslanec Hubert Lang a bude opět interpelovat pana ministra Víta Rakušana ve věci personálních podstavů u Policie České republiky, minus 5 000 policistů, proč se nedaří nábory. Prosím, máte slovo.

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní předsedající. Nám jde o každou minutu, že děkuju, že to takhle pěkně hezky napíšete. My potřebujeme tady honit čas i pro další interpelující.

Já, pane ministře, tady zase opět nekomfortně. Teď vyšly opět nějaké články, kdy Policie České republiky se dostává do stále větších podstavů. Ve své podstatě dneska už se jedná o více jak minus řádově 5 000 policistů - plus minus, neberte mě za slovo, protože jsem nesledoval úplně poslední částky. Je to z toho důvodu, že se vlastně po roce 1990, kdy nastoupila spousta lidí k policii, dneska se dostávají do výsluhových náležitostí, a pakliže se jim naskytne nějaká příležitost jiné práce, prostě už mají ty nároky, tak si to nějakým způsobem spočítají a odchází. Ten poměr je přibližně 60 ku 40 těch délesloužících, protože těm policistům, kteří nastupovali v průběhu toho delšího času a nemají ještě třeba ty výsluhy tak velké.

Chci se zeptat: musíme hledat nějaké řešení. To řešení, ať bychom byli u moci my, nebo vy, prostě jde o bezpečnost, vnitřní bezpečnost našeho státu. Já vím, že mi odpovíte, že třeba kontinuálně za poslední období jste provedl třeba nábor nějakých dvou, dvou a půl tisíc lidí. Ptám se, nešlo by tedy do té policie za prvé dát nějaké větší stimuly na trhu práce pro nastupující policisty, i když se zvedly platy, to víme všichni, ale pořád prostě na trhu práce evidentně to nestačí. Otázka je třeba zmírnění nějakých psychotestů, na kterých nám odpadá obrovské množství lidí, když nechceme, aby do služby nastupovali lidi ke zbrani, kteří třeba nejsou psychicky úplně v pořádku. Hovoří se o nějakém zmírnění dejme tomu vzdělání, že by si až dodělávali v průběhu služby maturity, že bychom mohli vzít i lidi bez maturity, takové období už tady také bylo. Sice se moc neosvědčilo, ale možná by to bylo řešení pro nějaké základní funkce, třeba nějakých pochůzkářů a podobně. A potom samozřejmě jde o ty délesloužící policisty, protože mělo by nám jít všem o to, aby ti délesloužící policisté neodcházeli - jestli tam nezvednout nějaké benefity nebo služební zákon neupravit tak, aby se vyplatilo těm lidem zůstat sloužit, než si to rozmyslet a odejít. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Slovo má první místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan, který vám odpoví na vaši interpelaci. Prosím, máte slovo, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, paní místopředsedkyně. My už se s panem poslancem známe, takže my už bychom si mohli telepaticky dávat ty odpovědi. Nicméně já ten souhrn stejně udělám, protože obnovovat a refrešnout - obnovit data, která jsme si tady říkali - je určitě důležité.

Teď momentálně, a já to zaklepávám a vím, že ta situace se na základě nejrůznějších faktorů může změnit, v náborové krizi objektivně nejsme. V měsících leden až duben 2024 bylo do služebního poměru přijato 1 831 policistů, což je o téměř dvě stovky více policistů, než bylo v loňském roce. Mimochodem, teď přišla policie i s nějakým takovým dalším moderním náborovým instrumentem, který má a který je zajímavý a tu práci prezentuje zase trochu jinou metodou, takže na ty náborové kampaně - virtuální náborová místnost se to jmenuje - prezentováno to bylo, pokud se nepletu, včera s docela velkým úspěchem.

Máte i správnou informaci, a tady se shodneme, že ty platy už za naší vlády vzrostly. Byli jsme v situaci, kdy v dřívějším období byl nástupní plat policisty přes 26 000 korun. V současné době je to od ledna roku 2023 přes 30 000 korun, což samozřejmě rozhodně není žádná hitparáda. Ano, víme, jaká je konkurence na trhu práce, víme, za kolik nastoupí prodavač do Lidlu, a víme, za kolik nastoupí policista. Jenom říkám, že to, co jsme měli tady v minulosti, a i v tom těžkém covidovém období tolik policisté brali, to znamená, nějakých 25 500, se nám povedlo zvýšit téměř o 4 000 korun v nástupu. Budu velmi rád, pokud se samozřejmě podaří s tím ještě hnout. My hledáme i s policejním prezidentem metody nějakého přeskupení, aby právě pro ty nastupující se tam větší odměny vygenerovaly. Ale aspoň něco už se tady v tom ohledu stalo. Rozhodně to neberu ale jako naplnění nějaké cílové mety.

Co se týče zkušených policistů, tam se s vámi shodnu. Ale i to je naše filozofie - spíše než teritoriální stabilizační příplatek mít ten, který odpovídá věku, to znamená, věkový stabilizační příplatek. Motivovat ty lidi spíše než podle toho, kde slouží, protože policejní práce je prostě ve svém důsledku těžká všude, je stejná. Samozřejmě ty regiony jsou různé, ale každý má své plus a minus, takže tady je důraz právě na to, abychom zastabilizovali tu nejperspektivnější věkovou skupinu policistů. To jsou ti, kteří už mají odslouženo, něco umějí, mají zkušenosti, ale ještě mají dostatek sil fyzických i psychických na to, aby u policie zůstali. ***