(14.40 hodin)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a vnímám zájem o položení doplňující otázky. Prosím.
Poslanec Karel Rais: Děkuji. Prvně komentář. To navýšení o 5 miliard, když vezmu jenom tu zhruba 9% inflaci, a ona byla vyšší, dvakrát 15 % za dva roky, se ztratí v podstatě. To je jedna věc.
Potom - na to jsem se vlastně ptal, jak to bude s tím dodatečným zvýšením pedagogických pracovníků, jaký bude tlak na ten rozpočet. Na to jsem svým způsobem nedostal vlastně konkrétní odpověď.
Co se týká ředitele, ono je to hezké, že je rozhodovatel, že to všichni chceme, jenomže když mu vezmeme třeba ty ONIVy o 15 % nebo 12, tak nějak, rozhodně přes 10, tak jemu se zmenšuje ten rozhodovací prostor. Prostě on by rád přerozděloval peníze, to je fajn, že už to není limitované na jednu nebo na druhou stranu, ale je otázka, jestli bude mít vůbec co rozdávat nebo rozdělovat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, děkuji, a ještě reakce pana předsedy vlády.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ono toto není vlastně jednoduchá materie z toho důvodu, že tady stát platí něco, o čem úplně přímo nerozhoduje. To oba víme a je to na jinou debatu, kterou určitě rád povedu. Chci říct, že tady ta naše opatření by určitě měla vyřešit letošní rok, ale v mezirezortním připomínkovém řízení je návrh novely školského zákona, jehož předmětem je úprava modelu financování regionálního školství, která je naprosto nezbytná, abychom mohli pružněji reagovat na potřeby doby a školského systému. Je dokončován také legislativní proces návrhu novely nařízení vlády o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu, celá ta debata o PHmaxech. Musí to být racionalizováno, musí v tom být větší řád.
Když jsem mluvil o novele školského zákona, tam bude také regulace meziročního nárůstu počtu odučených hodin financovaných státem ve školách a bude to navazovat na tu novelu, kterou jsem tady také zmínil, a to je nařízení vlády k PHmaxům. A je to potřeba proto, aby stát měl v budoucnosti lépe možnost alokovat lidské finanční zdroje ve školství, což teď nemá.
A pak je diskutována věc, která je také velmi důležitá, také ne úplně jednoduchá, a to je změna financování nepedagogické práce ve školách a školských zařízeních, třeba ve formě převodu financování této oblasti na zřizovatele, což by přineslo do systému nepochybně větší racionalitu a větší blízkost těch, kteří o těch penězích rozhodují, vůči těm, kteří je potom čerpají, protože stát tady zrovna v této věci je od toho poměrně daleko.
Tak to jsou kroky, které by mohly pomoci tu situaci do budoucna řešit opravdu systémově.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně i za dodržení času. Nyní s další interpelací vystoupí pan poslanec Zdeněk Kettner, ten byl vylosován jako druhý, a připraví se pan poslanec Robert Králíček. Prosím.
Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, paní předsedající. Tak, pane premiére, máme nového ministra pro vědu a výzkum, což je ministerstvo bez ministerstva. Je to vlastně uměle vytvořený post, aby byly uspokojeny všechny požadavky personální v rámci pětikoalice, to ale teď nechci probírat. Každopádně nově nastoupivší ministr říkal, že hlavní jeho prioritou, což je priorita prakticky všude, je sehnat dostatek finančních prostředků tak, abychom vědu nějakým způsobem alespoň zachránili nebo alespoň trošku posunuli, a vaše reakce byla taková, že s tím naprosto souzníte a že samozřejmě věda a výzkum je pro vás prioritou. A to mě trošičku vyděsilo, protože já slyším, že pro vás prioritou je školství. Finance ve školství jdou dolů prostě neskutečným, neskutečným způsobem. Bylo přislíbeno 800 milionů, které by měly nejhůř vyřešit to nejhorší, co se týká nepedagogických pracovníků. Bylo to přislíbeno, na základě toho byla odvolána stávka v pedagogickém prostoru, a ony peníze nejsou. Teď slyším, že ředitelé jsou nuceni propouštět, jsou nuceni propouštět nejenom nepedagogické pracovníky, i pedagogické, to jsou ta neobsazená místa. Nevím, jak z neobsazených míst se můžou propouštět zaměstnanci, když by tam teoreticky tedy žádní býti neměli. Každopádně když jste se tedy vyjádřil, že věda je pro vás skutečnou prioritou, nebylo by od věci, abyste byl konkrétní a vědcům vysvětlil, jak si takovou prioritu vy sám osobně představujete. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času a nyní má slovo předseda vlády České republiky Petr Fiala. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji za tu otázku. Především bych chtěl opravit některé informace, které zazněly od pana poslance Kettnera. To, že člen vlády koordinuje velmi širokou oblast podpory výzkumu, vývoje a inovací, to není vynález současné chvíle a určitě to není kvůli tomu, že by pětikoalice, jak jste to nazval, potřebovala nějaké posty. Myslím, že když se bavíme o vědě, lze to doložit jednoduše fakty. První člen vlády, který měl na starosti koordinaci výzkumu a vývoje, byl pověřen touto funkcí už v roce 2002, což prokazatelně nebylo z důvodu působení naší koalice, koaliční vlády a pěti koaličních stran. Ta pozice se postupně objevovala v různých vládách a já si myslím, že to je dobře, a nekritizují tady vlády sociální demokracie a některé jiné za to, že zřizovaly tuto pozici, protože podporu výzkumu je potřeba koordinovat mimo jiné i proto, že tato oblast nemá jednotnou státní autoritu, respektive některé ty funkce supluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, některé funkce má poradní orgán, Rada pro výzkum, vývoj a inovace, velkou úlohu mají poskytovatelé, specifickou roli mají některé výzkumné organizace v našem politickém a společenském systému, takže pozice člena vlády, který se věnuje výzkumu, je určitě správná.
Zmiňuji to tady i proto, že jestli je něco priorita, tak se to samozřejmě projevuje i ve financování, ale nejenom. A i to, že máme člena vlády, který se této oblasti věnuje, je důkaz toho, že to je priorita. Ale sám říkám, že priority se mají ukázat v tom, jakým způsobem z hlediska financování k nim vláda přistupuje, takže oblast výzkumu patří k těm, vedle vzdělávání a vedle některých dalších, které jsou určitě prioritou vlády, a proto také nijak v době, kdy většina rezortů zaznamenávala v důsledku rozpočtové situace určitý pokles, peníze, které šly na výzkum, vývoj a inovace žádný takový pokles nezaznamenaly. Rozpočet pro rok 2024 zachoval prostředky pro oblast výzkumu ve výši více než 40 miliard korun a na institucionální podporu jde dokonce o více než 1 miliardu korun více než v předcházejícím roce. To je další věc, kdy reagujeme na to, co se děje v našem výzkumném prostředí a co jsou požadavky výzkumných institucí. Zvýšili jsme, a odpovídá to i trendům v mezinárodním prostředí, zvýšili jsme podíl institucionální podpory, který byl třeba před deseti lety někde kolem 48 %, až k téměř 58 %, to se projevuje už v rozpočtu na letošní rok a je to určitě žádoucí směr.
Staráme se také o to, aby byl mnohem efektivnější aplikovaný výzkum. Třeba ve vysokoškolském sektoru do aplikovaného výzkumu míří 44 % z celkových výdajů na výzkum a vývoj. I tady se zvýšení institucionální podpory projevuje zvýšením podpory aplikovaného výzkumu. Přitom ale poznamenávám, že podpora aplikovaného výzkumu ze strany státu má být - nebo že tam hraje i podstatnou roli - ta nepřímá podpora skrze daňové úlevy, nikoliv tedy přímá skrze dotace, což platí zvlášť pro podporu podnikového výzkumu. ***
