(12.20 hodin)
(pokračuje Jiří Strýček)
Už v roce 2015, a to je třeba zdůraznit, Ministerstvo energetiky v Chile zveřejnilo národní energetickou strategii do roku 2050, která zahrnuje širokou řadu cílů v oblasti energetické účinnosti pro rok 2035 až 2050. Tato strategie zahrnuje hlavní odvětví národního hospodářství včetně cílů, nové role pro veřejný sektor, daně z CO2 a bohatou legislativní agendu. Tento plán potom počítá rovněž s výrobou 60 % energie z moderních obnovitelných zdrojů do roku 2035 a 70 % do roku 2050. Do roku 2040 je plánováno postupné vyřazení 28 uhelných elektráren, které vypouští nejvíce emisí. Cílem Chile je dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050. Chile se tedy stalo světovým hráčem pro výrobu energie především ze slunce a větru, pro které má příznivé podmínky. Je zde největší sluneční svit na Zemi a nová legislativa podporuje investice do výroby energie v celém odvětví energetiky.
Rozšířená úloha státu v energetickém plánování pomohla podpořit rozvoj projektů zejména v oblasti přenosu elektřiny. Země má nyní také nově propojenou vnitrostátní energetickou elektrickou soustavu. Pro zajímavost, energetický mix obnovitelných zdrojů energie na začátku roku 2023 byl následující: 22 % vodní elektrárny, 16 % solární elektrárny, 12 % větrné elektrárny a 2 % biomasa. Takže je jasně vidět, že se tady otvírají cesty pro naše investory, zejména z pohledu budování nových elektráren a tak dále.
Bateriová úložiště energie, to také stojí za zmínku, protože tady se v současné době také otevírá velmi široké pole pro naše investory, protože Chile se stala průkopníkem v ukládání energie v Latinské Americe. Země pracuje na využití svého silného potenciálu obnovitelných zdrojů energie. Již v letech 2009 až 2016 byla instalována bateriová úložiště energie o přibližně výkonu 56 megawatt spolu s 460 megawatty tepelných akumulačních systémů roztavené soli pro solární elektrárny. Energie ukládaná v bateriích do národního elektrického systému se pohybuje okolo 175 megawatt. Plán Politica Energetica National počítá, že do roku 2030 budou instalovaná další bateriová úložiště.
Co také zaznělo na této konferenci, rovněž byla otázka bezpečnostního softwaru, protože této konference se samozřejmě zúčastnily i firmy, které se zabývají touto problematikou. Takže jenom pár slov tady k tomu bezpečnostnímu softwaru - potírání trestných činů, které souvisejí s bezpečností obyvatelstva v Chile. Také tam padlo, že v Chile kriminalita přece jenom je, proto potírání těchto trestných činů je jedním z hlavních cílů chilské vlády. Pravidelně se hlásí domácí vloupání a pouliční zločin. Kromě toho jsou násilné incidenty na farmách a lesních plantážích souvisejících s nároky na půdu domorodých obyvatel. Na chilském trhu tedy roste obrovská poptávka po bezpečnostních, monitorovacích, detekčních inteligentních systémech, infrakamerách, softwaru pro identifikaci osob a technologiích na bázi umělé inteligence.
Jelikož jsou v Chile na denním pořádku rovněž přírodní katastrofy, jako jsou zejména zemětřesení a požáry, lesní požáry a tak dále, jsou poptávány u zahraničních firem výrobky a služby detekující tyto katastrofy, které mají za cíl snížit výši škod jimi způsobených.
Dalším důležitým aspektem v tomto odvětví je rovněž přelidnění věznic. Všichni víme, známe to z médií, známe to z televizního vysílání a tak dále, že jihoamerický kontinent, zejména Latinská Amerika, se potýká se značnou kriminalitou ve věznicích, jsou tam vzpoury, násilnosti a tak dále. Takže toto je také velmi důležitý aspekt, na který by se naši exportéři a investoři měli zaměřit. Je to tedy přelidnění věznic. Národní vězeňský systém zahrnuje 84 věznic pro přibližně 40 000 vězňů, a jedním z kroků ke zmírnění přeplněnosti bylo tedy přijetí elektronických náramků pro pachatele, což otvírá cestu i pro naše investory.
Potom je tady ještě e-commerce, k tomu v krátkosti.
Ale co je tady zajímavější, co tam tedy zaznělo, je voda a životní prostředí. To znamená v podstatě to, že většina chilských regionů se dlouhodobě potýká se suchem - což samozřejmě víme - a potýká se i s nedostatkem vody. Pozornost se soustřeďuje především na rostoucí povodňová rizika, neefektivní využívání vody v městských a venkovských oblastech, úniky a neoprávněná spotřeba vody, nedostatečný sběr dat či zefektivnění administrativních postupů. Soukromé společnosti do roku 2025 odhadují investice v tomto sektoru na více než 1 169 miliard USD. Příležitosti pro české firmy jsou zejména v oblastech vodního hospodářství, závlahových systémů, nakládání s odpady nebo dodávek technologií pro čištění odpadních vod.
Velmi zajímavé je také z pohledu i České republiky třídění a likvidace odpadů. Zajímavé je to, že Chile je jedničkou v Jižní Americe v třídění odpadu. Denně tady vzniká zhruba 1,20 kilogramu odpadu na osobu. Ročně se tak v zemi vyprodukuje 7,4 miliony tun odpadu, přičemž recyklace se týká pouze 15 % odpadu. Z toho množství jsou 3 % nebezpečného odpadu a plastový odpad se recykluje pouze z 8,5 %. Vláda se tedy snaží účinně prosazovat programy na recyklaci a uvažuje o výstavbě první spalovny v Chile. Jsou instalovány kontejnery na tříděný odpad, bohužel lidé se třídění odpadu zatím jenom učí. To znamená, zhruba podle informací jenom 20 % obyvatelstva pravidelně třídí odpad. Fungují sběrné dvory, kde se odebírají použité elektrospotřebiče, kovy, plasty, papír a nebezpečný odpad. V zemi v současné době funguje zhruba 38 % oficiálních skládek a ve střednědobém strategickém plánu se počítá s recyklací dvakrát většího množství odpadu. Uvádí se, že je Chile nejméně dvacet let pozadu v oblasti infrastruktury, sběru a provádění plánu na nakládání s odpady, což je zase samozřejmě další cesta, která se otevírá našim investorům zabývajících se problematikou likvidace a recyklace odpadů.
Těch bodů, které tam zazněly, je samozřejmě daleko více. Mě třeba zaujala osobně oblast dopravy a to je obnova a rozšiřování metra v Santiagu. V dubnu 2023 se počítá s novým modelem Los Libertadores, dále pak s nasazením nových modelů vlaků NS 16 do provozu na několika linkách v rámci Santiaga. Plánuje se rovněž obnova a modernizace eskalátorů a celých stanic, které byly poničeny zejména v průběhu říjnových protestů v roce 2019. Do rekonstrukce metra je zahrnuto také zlepšení infrastruktury, bezpečnosti celého metra a oprava vozů poničených díky vandalismu. Navíc se počítá s rozšířením tunelu pro linku 3. Dále byly zahájeny stavební práce na čtyřech stanicích linky 2 a v roce 2021 byla zahájena výstavba nové linky číslo 7.
Takže jenom chci ukázat na to, že v podstatě tahleta dohoda, která bude podepsána, schválena, bude mít opravdu velký význam pro naše investory, pro naše firmy, pro naše exportéry, protože jak už jsem řekl, Chile je opravdu zemí, která za to stojí. Omlouvám se za delší projev, ale považoval jsem za nutné vás s tímto seznámit. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní je přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Bělor. Pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Roman Bělor: Pane místopředsedo, dámy a pánové, nebojte se, já budu opravdu velmi stručný. Byla tady zmíněna Brazílie, nyní obšírně Chile. Já jsem chtěl jenom doplnit určitou impresi, kterou jsem měl jako člen miniaturní delegace našeho parlamentu v Argentině, delegace, kterou vedl pan místopředseda Skopeček, jejímiž účastníky byli také kolegové Ženíšek a Ratiborský. Tam jste se jistě znovu přesvědčili - navazuji na to, co tady již bylo řečeno - že Jižní či Latinská Amerika je jakousi druhou Evropou. Má z hlediska kulturních, hospodářských a dalších hledisek ohromný potenciál.
Bylo by dobré, kdybychom si nastavili ten, jak se říká, mindset trošku jinak, když mluvíme o euroatlantické solidaritě, o euroatlantických vztazích, a vzali v potaz to, že také jižní Atlantik a Latinská Amerika jsou vlastně velkým potenciálem a výzvou pro nás. Máme tam řadu historických referencí, hospodářských, krajanských a tak dále. Je to potenciál, který bychom měli lépe využívat. Je to výzva pro naši zahraniční službu a pro všechny rezorty. Děkuji. ***
