(20.10 hodin)
(pokračuje Zuzana Ožanová)
Změny ve jmenování státních tajemníků: místo vlády jmenuje státního tajemníka nejvyšší státní tajemník.
Dále úprava zastupování představeného: služebním předpisem se stanoví, kdy je pro určení zástupce představeného nutný předchozí souhlas služebního orgánu, a dále stanoví podmínky pro určení zástupce představeného.
Dále úprava závaznosti služebních předpisů nejvyššího státního tajemníka: ruší se vyloučení závaznosti služebních předpisů nejvyššího státního tajemníka pro státní zaměstnance nezávislých služebních úřadů.
Další oblast: zrušení jednotného vzhledu služebního průkazu státního zaměstnance. Zrušením vyhlášky č. 388/2017 Sb., o vzoru služebního průkazu státního zaměstnance, si úřady samy určí vzhled vydávaných služebních průkazů a má tak dojít k optimalizaci nákladů na výrobu služebních průkazů státních zaměstnanců.
Dále: bude nový modul informačního systému o státní službě. Bude to evidence systematizace a organizační struktury.
Poslední oblast: rozšíření způsobu doručování písemností nad rámec správního řádu; za prvé na adresu elektronické pošty státního zaměstnance, jež mu byla zřízena služebním úřadem, za druhé na adresu elektronické pošty, kterou si státní zaměstnanec zřídil a kterou sdělil služebnímu orgánu nebo jinému příslušnému orgánu jako adresu elektronické pošty, za třetí prostřednictvím elektronického nástroje pro komunikaci ve věcech služby.
Tolik mám k tisku jako zpravodaj a dále se tisku vyjádřím v obecné rozpravě z pozice poslance.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám, paní zpravodajko. Vystřídali jsme se při řízení schůze, takže srdečně zdravím při úterním večeru a otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášena právě paní zpravodajka. Prosím.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Teď z pozice poslankyně. Byla jsem velmi překvapena, když jsem zjistila, že jednu z úprav zákona, kterou jste, pětikoaliční kolegové, předložili v tisku 215 v roce 2002 (správně 2022), už chcete změnit. Mám na mysli § 28a odst. 1. Zavedlo se, že při obsazování služebních míst zařazených v rozsahu 5. až 9. platové třídy nebude nutný výběr prostřednictvím výběrových komisí. Nyní měníte rozsah na 6. až 12. platovou třídu. Změnu z 5. na 6. třídu chápu, jelikož v platové třídě již nebudou zaměstnanci spadat pod služební zákon, avšak až na 12. třídu? To jste rychle změnili názor, že po necelých dvou letech musíte toto ustanovení, které jste si sami navrhli, tak rychle měnit.
Teď ke změně koordinace a přechodu státní služby z Ministerstva vnitra na Úřad vlády. Ano, tato změna mi přijde logická. Jen jsem se velmi pobavila důvodovou zprávou. Cituji z důvodové zprávy: "Vzhledem k potřebě nenavyšovat náklady vynaložené ze státního rozpočtu se jeví jako efektivnější, racionálnější pouze převést agendu státní služby na Úřad vlády, nikoliv vytvářet nový samostatný úřad." Ano, s tím souhlasím, avšak při vzniku Digitální agentury zjevně tento argument na Ministerstvu pro místní rozvoj neslyšeli a musela vzniknout nesmyslná agentura. Neměli byste být konzistentní ve svých názorech? Pokud byste byli konzistentní, tak byste měli vytvořit opět novou agenturu. Nicméně děkuji, že tak nečiníte, byť tím popíráte své předchozí rozhodování.
Ve zhodnocení platného právního stavu je mimo jiné uvedeno, že v roce 2022 byla provedena analýza zákona. Jsou uvedeny nedostatky, které předkladatel v novele zpracovává, až na jeden. Tím je vysoká administrativní zátěž spočívající v provádění pravidelného služebního hodnocení. Mimo kosmetické úpravy je v návrhu zákona uložena povinnost vládě stanovit hodnoticí kritéria, na základě kterých je státní zaměstnanec v rámci jeho služebního hodnocení posuzován, způsob určení závěru služebního hodnocení a vazbu výše osobního příplatku na výsledek služebního hodnocení. Tato povinnost vydat nařízení je zcela nesystémově uložena v § 155 odst. 4, ačkoliv další tři zmocnění pro vládu jsou hromadně v § 205. Otázkou je, proč nemohou být všechna zmocnění v jednom ustanovení jako dosud. Navíc připomínám: povinnost tak není, ale přesto se s tím počítá.
Po přečtení zákona s vyznačenými změnami jsem v souhrnu nabyla přesvědčení, že je vše uděláno pro zjednodušení, jak se zbavit zaměstnanců. Na jedné straně chcete umožnit, aby se na profese, kde je nedostatek vysokoškoláků, mohly přihlásit osoby s nižším vzděláním, na druhé straně zůstávají různá omezení, avšak snižujete benefity, které mohly mít motivační faktor a vyvážit horší finanční ohodnocení vůči soukromému sektoru. Jak chcete zajistit, aby k vám lidé přicházeli? A naopak, proč se chcete zbavovat zkušených? Zavádíte adaptační proces, výborná myšlenka. Otázkou je, proč jste na to nemysleli při přípravě zákona o úřednících samosprávných celků? Proč jste to nenavrhli v nějaké podobě také tam? Jen si připomeňme, že tento zákon už budeme mít ve třetím čtení na této schůzi, ale nicméně návrh zákona připravuje stejné ministerstvo. Proč se tyto prvky adaptačního procesu nepromítly také do zákona o úřednících samosprávných celků? Je to výborná myšlenka. Tak proč je jenom někde? Proč jenom některý úředník? Proč ne i ten úředník na obci? Já se domnívám, že by stálo za to se zamyslet nad touto otázkou a případně vrátit zákon o úřednících samosprávných celků zpátky do druhého čtení, aby ministerstvo samo mohlo obdobnou úpravu zavést do tohoto zákona. Opravdu, domnívám se, že je to dobrá úprava.
Zrušením vyhlášky č. 388/2017 Sb., o vzoru služebních průkazů státního zaměstnance, si úřady samy určí vzhled vydávaných služebních průkazů. V důvodové zprávě uvádíte, že tím dojde k optimalizaci nákladů. Promiňte mi, to je fakt úspora! Po přečtení tohoto moudra jsem se zaměřila na svou oblíbenou kapitolu - předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky. Je to kapitolka 7. Nejdůležitější je první věta: "Dopady navrhované úpravy na státní rozpočet nelze konkrétně vyčíslit." Opravdu jste nedokázali provést ani odborný odhad? Mimochodem, v této kapitole se velmi obecně rozepisujete o různých maličkostech, ale vůbec se nezabýváte dopadem ve vztahu k novému organizačnímu útvaru Ministerstva vnitra, pětičlenné služební komisi. Proč? Proč jste neuvedli odhad aspoň zde? To opravdu nevíte, kolik vás těch pět lidí bude stát?
Další téma služební komise, jak už jsem naznačila, je velmi zajímavé. Služební komise rozhoduje o skončení služebního poměru vysokých státních úředníků a jejich odvolání. Tato komise má pět členů. Připomeňme si, jak už jsem říkala v důvodové zprávě: dva členy jmenuje vláda, dva ředitel NKÚ a jednoho ombudsman. Předsedu komise jmenuje vláda z těch členů, které jmenovala bez návrhu, tedy ze svých nominantů, takže předsedou je vždy osoba nominovaná vládou. Nicméně i představa, že prezident NKÚ není spjat s politikou, je velmi překvapivá. Tak takhle vypadá v praxi pojetí depolitizace. Proti rozhodnutí této komise není přípustné odvolání. Takže politická komise bude rozhodovat o představených. To, že do důvodové zprávy napíšete, že se jedná o nezávislý orgán, ještě neznamená, že tomu tak skutečně je nebo bude. Prokazatelně pouze politický nominant může být předsedou a při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Funkční období členů služební komise je 7 let. Proč? Funkční období představených 5 let. Proč takový rozdíl? ***
