(20.00 hodin)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře, a prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Zuzana Ožanová. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, splním přání pana ministra, opravdu budu trošku detailnější. Takže nejprve trošku z historie.
V tomto volebním období se jedná již o druhou novelu zákona o státní službě. První novelu předložili předsedové koaličních klubů, tisk 215, a nikoliv příslušné ministerstvo. Novela byla rozeslána 13. 5. 2022 a schválena byla 30. 9. 2022. Argumentem pro předložení poslaneckého návrhu koalicí tehdy bylo vytvoření předpokladu pro ještě hlubší depolitizaci a profesionalizaci státní služby, motivování státních zaměstnanců k dalšímu profesnímu rozvoji a k vyšší kvalitě vykonávané služby a posílení odpovědnosti představených. Dále bylo tehdy uvedeno, že další novela bude předložena Ministerstvem vnitra v roce 2023. Depolitizace spočívala tehdy ve zrušení odborných náměstků a umožnění zřízení neomezeného počtu náměstků, to je náměstků politických, a přesoutěžení většiny míst představených.
Nyní již k tisku 673. Dle legislativního plánu prací na rok 2023, nikoliv tedy na tento rok 2024, měla být novela zákona o státní službě předložena vládě v září 2023. Vláda však novelu projednávala až 10. dubna letošního roku a k předložení Sněmovně došlo 16. dubna letošního roku. Ano, bylo to pravděpodobně tím, že opravdu v legislativním procesu vyvolal tento návrh značnou bouři.
Hlavní změny navrhované právní úpravy: převedení koordinační úlohy v oblasti státní služby z Ministerstva vnitra na Úřad vlády, změny v oblasti systematizace. Vláda již nebude schvalovat počet míst s požadavkem státního občanství České republiky, schvalovací pravomoc přechází na služební orgán. Vláda dále nebude schvalovat změny systemizace, ty bude schvalovat Úřad vlády po kladném schválení žádosti o rozpočtové opatření.
Další oblast: týká se výběrového řízení, možnost ověřit schopnosti a předpoklady žadatelů prostřednictvím třetích osob. Do služebního poměru se budou moci přijmout na jiné pozice i osoby, které prošly výběrovým řízením a skončily na druhém nebo třetím místě. Tato úprava není umožněna u představených.
Další oblast: zjednodušení personálních procesů, zúžení výčtu procesů realizovaných v řízení ve věcech služby. Ve vyjmenovaných případech se nebude rozhodovat o zařazení mimo službu, bude se jednat o překážky ve službě, například mateřská či rodičovská dovolená, nebude se vydávat rozhodnutí o přeložení zaměstnance, přeložení bude realizováno prostřednictvím příkazu. Jedná se o možnost rychlého reagování na nenadálé situace a potřebu dočasného personálního posílení. Výrazně se zkracuje doba zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů z 6 na 3 měsíce. Pokud bude představený žádat o své odvolání ze služebního místa nebo pokud bude státní zaměstnanec žádat o ukončení pracovního poměru, nepovede se řízení a nebude vydáváno rozhodnutí.
Další oblast úpravy: úprava struktury zabezpečení organizace a dalších náležitostí úřednické zkoušky. Návrh přeformulovává ustavení (ustanovení?) o úřednické zkoušce, zůstává zachováno členění úřednické zkoušky na část obecnou a část zvláštní. Obecná část tak namísto dosavadních 12 měsíců musí být vykonána již do 9 měsíců, avšak zvláštní část musí být vykonána namísto 12 měsíců do 18 měsíců.
Další oblast: zavedení adaptačního procesu a úprava vzdělávání. Nově se zavádí adaptační proces jako povinný soubor opatření usnadňujících nástup do státní služby či případně významnější změny služebního zařazení.
Dále změny v předpokladu vzdělávání, vzdělání: vyjímají se činnosti v 5. platové třídě ze státní služby. Služebním předpisem bude možno stanovit pro služební místo, s výjimkou služebního místa představeného, že na něm výjimečně může vykonávat službu i státní zaměstnanec, který dosáhl nižšího vzdělání, než které zákon o státní službě stanoví pro dotčené služební místo jako předpoklad vzdělání. Umožňuje se uznání vzdělání získaného v zahraničí.
Další oblast: přijímání do služebního poměru primárně na dobu neurčitou. Všichni státní zaměstnanci budou přijímáni do služebního poměru na dobu neurčitou, respektive na dobu, která byla uvedena v oznámení o vyhlášení výběrového řízení.
Další oblast se týká změny služebního označení. Mění se služební označení, dříve bylo služební označení dle vzdělání, nyní dle platových tříd. Samozřejmě zákon připouští i nějaké výjimky.
Zavedení osvědčovací doby, za mě nejzajímavější část zákona. Zaměstnanci, který je zařazen na jiný úřad nebo se stane představeným na jiném úřadě nebo byl mimo výkon služby a je zařazen na jiné vhodné místo, může být stanovena osvědčovací doba až na 3 měsíce. Zařazení, jmenování nebo převedení na jiné služební místo v jiném služebním úřadě zaniká zrušením v osvědčovací době služebním orgánem z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Kolegové, kolegyně, protože je to složitá materie, tak jsem si to dovolila převést a přirovnat k zákoníku práce. Přirovnáme-li tedy situaci k zákoníku práce, osoba zaměstnaná na dobu neurčitou, která již není ve zkušební lhůtě, se opět může dostat do zkušební lhůty, v níž může být bez jakéhokoliv odůvodnění s touto osobou rozvázán pracovní poměr. To jenom tak, abyste věděli, o co se skutečně jedná u zavedení osvědčovací doby.
Další oblast: úprava důvodů pro odvolání ze služebního místa představeného. Rozšiřují se důvody pro odvolání představeného, jedná se o důvody navázané na služební hodnocení představeného a dvě písemná napomenutí za dobu 12 měsíců. Jen na okraj: zákon odstraňuje povinnost provádět pravidelné služební hodnocení.
Změny v oblasti kárné odpovědnosti: návrh ruší úpravu kárné odpovědnosti a přenáší rozhodování o porušení povinnosti státního zaměstnance na služební orgán.
Změny v oblasti služebního hodnocení: v oblasti služebního hodnocení se navrhuje odstranění povinnosti provádět pravidelné služební hodnocení, které bylo služebními úřady hodnoceno jako zbytečně administrativně zatěžující. Služební orgán však může tuto povinnost zachovat, pokud tak stanoví ve služebním předpisu. Racionalizuje se počet hodnocených oblastí, hodnoticí kritéria stanoví vláda nařízením. Přestože se navrhuje odstranění povinnosti provádět pravidelná služební hodnocení, v dalších oblastech k němu navrhovatel zákona vrací. Služební komise bude u představených rozhodovat ve věcech námitek proti služebnímu hodnocení. Rozšiřují se důvody pro odvolání ze služebního místa představeného, a to konkrétně, pokud jde o důvody navázané na služební hodnocení představeného. Ve své podstatě, byť navrhovatel deklaruje odstranění provádět pravidelné služební hodnocení, tak s tím počítá. Je otázkou, zda to tak není nadbytečné.
Další oblast, zřízení služební komise: jedná se o nový institut týkající se výhradně představených. Nově se zřizuje služební komise jako zvláštní orgán rozhodující ve věcech porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, služebních předpisů a příkazu k výkonu služby, porušení služební etiky a ve věcech námitek proti služebnímu hodnocení nejvyšších státních úředníků. Navrhovatel považuje služební komisi za nezávislý orgán, stejně jako v jiných evropských státech. Proti rozhodnutí komise není přípustné odvolání. Služební komise má pět členů, které jmenuje a odvolává vláda, z toho dva členy na návrh prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a jednoho člena na návrh veřejného ochránce práv. Předsedu služební komise jmenuje vláda z těch členů, které jmenovala bez návrhu. Funkční období členů je 7 let, členství ve služební komisi je veřejnou funkcí. ***