Při přípravě návrhu byla v maximální míře respektována integrita zákona o sociálních službách, zákona o zdravotních službách a zákona o veřejném zdravotním pojištění a s ohledem na současný právní stav a jeho nedostatky byly tyto návrhy tvořeny tak, aby rozsah navrhovaných úprav byl s ohledem na požadovaný cílový stav vždy minimální. Snažili jsme se do systému co nejméně zasahovat, abychom ale akcentovali kvalitu, a bezesporu o tom bude velká diskuse a předpokládám, že se objeví řada pozměňovacích návrhů, ať už zleva, zprava nebo ze středu, které se ukážou být třeba velmi užitečnými, ale toto byl ten cíl.

Druhý takový cíl byl maximální důraz na práva klienta, respektive pacienta, v případě zdravotních. Zásadním prvkem návrhu zákona je respektování dosavadních práv klienta nebo pacienta a jejich další rozvoj a prohlubování, a to hlavně v oblasti zdůraznění potřeby k zajištění kvalitní a koordinované služby respektující jejich komplexní potřeby. Konečně zvyšování dostupnosti koordinovaných sociálních a zdravotních služeb jsme považovali za zásadní problém, tedy aby ta zařízení finálně byla schopna poskytovat nejenom dostupnou, ale především také kvalitní sociální i zdravotní službu, aby pacient nebo klient nemusel pendlovat mezi dvěma typy zařízení.

Navrhované změny jsou provázeny s ohledem na cíle zvyšování dostupnosti sociálních a zdravotních služeb pro klienty, respektive pacienty s komplexními potřebami, které jsou poskytovány koordinovaně, zvyšování kvality a bezpečí poskytovaných sociálních a zdravotních služeb, protože vždycky jde o obojí dohromady. Navrhované změny jsou prováděny s ohledem na zvyšování nejenom kvality, ale i bezpečí poskytovaných sociálních a zdravotních služeb klientům a pacientům s komplexními potřebami. Bavíme se o polymorbidních klientech, polymorbidních pacientech, a tím směrem, jak půjde tedy změna péče o geriatrické klienty, byť geriatrický klient nemusí být jenom samozřejmě stár, může to být i člověk mladšího věku, který je ale polymorbidní.

Součástí navrhované právní úpravy je i stížnostní mechanismus v segmentu sociálních služeb, který by měl mít výrazný kvalitativní dopad na kvalitu poskytovaných sociálně-zdravotních služeb. Konečně k poskytování sociálně-zdravotních služeb bude prováděn poskytovatel sociálních služeb ve vybraných typech sociálních služeb, zařízení těch sociálních služeb, pokud bude mít registraci k poskytování těchto sociálních služeb a zároveň bude mít oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Tedy chceme, aby ta zařízení byla COS, komplexní, a měla oprávnění k obojímu. Tady je samozřejmě problém z mého pohledu, a to si plně uvědomuju, úhradová vyhláška a dohodovací řízení a nutnost upravit úhradovou vyhlášku a dohodovací řízení. (Řečník se odmlčel. Poslanci v přední lavici se hlučně baví.)

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, pane ministře, rozumím. Poprosím kolegy a kolegyně, aby se ztišili a pan ministr mohl...

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji. Tady bude potřeba upravit dohodovací řízení. I proto začínáme diskutovat o tom, jak rozšířit počet účastníků o dohodovací řízení, o ty, kteří ve větší míře poskytují sociálně-zdravotní pomezí. Pořád nemůžeme ze zdravotního pojištění hradit sociální služby. Na druhé straně v sociálním zařízení nemohou kulhat zdravotní služby jenom proto, že to jsou tedy zařízení sociálně-zdravotní.

V návaznosti na úpravu sociálně-zdravotních služeb má být podle předloženého vládního návrhu zákona, účinnost od 1. ledna 2029, zrušeno poskytování sociálních služeb, ale 2029 ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče. Tedy chceme, aby tady nebyly poskytovány čistě sociální služby.

Já bych mohl pokračovat v tom vysvětlování. Předpokládám, a trochu se toho bojím, že jsem možná nepřesností nebo neobratností v tom, co jsem říkal, vyvolal řadu faktických poznámek, to se za to omlouvám, ale věřte, že oba rezorty na tomto zákonu pracovaly. Diskutovali je odborníci obou rezortů s dalšími organizacemi a jsem si vědom toho, že je to velmi komplexní, složitý zákon a bude potřeba diskutovat daleko šířeji tuto problematiku než pouze na úrovni čistě sociální nebo zdravotní. Bude potřeba do ní vtáhnout i ty, kteří mají na starosti, jak říkám, úhradovou vyhlášku. Proto bych velmi plédoval za to, aby byl projednáván rozhodně i ve zdravotním výboru, a abychom opravdu možná při určité fázi projednávání zákona, pokud to výbory schválí a budou s tím souhlasit, udělali možná společné jednání obou výborů a prodiskutovali tam tady to sociálně-zdravotní pomezí, protože to, co je zřejmé ve zdravotnictví a zdá se to naprosto jasné, pak když člověk má možnost - a já se absolutně necítím expertem, který by nahlédl do hloubky problematiky, ale jenom trošku vidí do problematiky sociální - tak se ukazuje, že je vlastně složité, a naopak. A proto si myslím, že pokud oba dva výbory budou o tom diskutovat společně, tak bychom mohli udělat kus dobré práce.

Tady naprosto souhlasím s tím, co tady padlo. Koneckonců děláme to pro stárnoucí populaci, pro populaci, která bude stárnout, kdy bude přibývat seniorních pacientů, kdy se tady snad, dá-li pánbůh, objeví například lék na léčbu Alzheimerovy nemoci, aspoň v časných stadiích, a některé další věci, a my na to budeme muset být připraveni. Budeme muset být připraveni na to, abychom začali intenzivně debatovat ne o sociálně-zdravotním pomezí, ale o kvalitě života těchto občanů, pacientů, klientů, kterým je poskytována péče na hraně zdravotně-sociálního pomezí.

Opravdu jsem se snažil být maximálně upřímný a to, co jsem řekl, si opravdu myslím, a omlouvám se za nepřesnosti. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Juchelka. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. My máme někdy problém se dokonce nějakým způsobem, a potýkáme se s tím skoro v každém regionu, vždycky v nějaké periodě, popasovat s neregistrovanými sociálními službami, například. To jsou právě ti soukromníci, kteří nejsou moc pod nějakou ochranou nebo nějakým metodickým vedením kteréhokoliv ministerstva.

V minulém volebním období jsem dva roky připravoval zákon, který se jmenuje centra komplexní péče, což byla transformace z kojeneckých ústavů na centra komplexní péče, a doufám, že Ministerstvo zdravotnictví to opráší a že ještě do konce volebního období bychom tady tento zákon mohli přijmout. Vím, jakým způsobem jsme naráželi právě na úplně jinou rétoriku ministerstev, kde jedno ministerstvo používá pacient a nezná vůbec slovo klient, druhé zase nezná slovo pacient, ale preferuje slovo klient, a ty zákony se samozřejmě míjejí.

V minulém volebním období jsme - a já jsem rád, že se mohl být u toho - udělali a de facto jsme prosadili pilotní projekt center provázení, což je vlastně typická sociální služba, ale hrazená úhradovou vyhláškou ve zdravotnictví v nemocnicích, která provází toho klienta, když se například dozví u svého dítěte nějakou třeba infaustní diagnózu. Tady toto se de facto samozřejmě podařilo a já jsem za to vděčný.

Nicméně v tuto chvíli máme velikánský problém právě s tím, že máme pocit, a mají pocit i experti, odbory a tak dále, že tento zákon je prostě napsán proto, aby upřednostňoval soukromé poskytovatele služeb, to znamená ty velké, a naopak ty malé pobytovky budou samozřejmě upozaděny. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou se hlásí paní poslankyně Knechtová a následně ještě pan ministr Válek. Paní poslankyně, prosím, vaše dvě minuty.

Poslankyně Lenka Knechtová: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych chtěla navázat na slova pana ministra Válka. Je potřeba si uvědomit, že když jsme opravdu v situaci klientů nebo pacientů, tak tam nerozlišujeme, kde končí sociální úkon a kde začíná zdravotní úkon. Tam to chceme samozřejmě v tom globále, to znamená, potřebujeme ošetřit, potřebujeme stravu, potřebujeme opečovat, a to si myslím, že je ten vstup do té problematiky, vidět to prostě v reálu tak, jak to potřebujeme. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Pan ministr Válek a připraví se pan poslanec Juchelka k další faktické poznámce. Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já bych možná, byť je to vážné téma - ono zdravotnictví zná termín klient, vaším prostřednictvím, pane poslanče Juchelko, my ho používáme u screeningu, kde screening je typická oblast, kde vlastně zdravého člověka chceme přesvědčit, aby si nechal udělat v pravidelných intervalech vyšetření, které nemusí být úplně nejpříjemnější - dámy bezesporu potvrdí. Já to mohu potvrdit z opačné strany barikády jako ten, co to vyšetření dělal, že mamografický screening není úplně to, co by si člověk dal jaksi úplně... nebo kolonoskopie anebo některé další výkony. Tam používáme důsledně termín klient, ale bohužel ten termín klient nepoužíváme v tom slova smyslu jako sociální služby. S tím naprosto souhlasím. ***