(16.30 hodin)
(pokračuje Miloš Nový)
Přistupme k druhé straně našeho rozhodovacího principu a tím jsou náklady spojené s účastí ve volbách. Zatímco v případě tuzemských voleb lze tyto náklady spočívající v ceně dopravy a v ceně obětovaného času počítat maximálně v řádech stakorun, pak v případě voleb v zahraničí jsou tyto náklady o několik řádů výší. V této Sněmovně v průběhu rozpravy zazněly desítky konkrétních příkladů, jak vysoce nákladné jsou daleké, mnohdy letecké cesty na nejbližší zastupitelský úřad, kde dosud bylo možno volby vykonat. Porovnáme-li tedy přínosy a náklady, pak v drtivém případě většiny našich občanů v zahraničí lze konstatovat, že náklady mnohdy v řádech desítek tisíc korun by vysoce převažovaly nad přínosy. Účast ve volbách by tak byla neracionální. Řečeno opačně, ekonomicky racionální by byla neúčast. O tomto výsledku jednoznačně svědčí velmi nízká volební účast našich občanů v zahraničí.
My ale nechceme, aby účast ve volbách byla neracionální. My nechceme, aby za naše absentující voliče volili jiní. My nechceme, aby volební hlasy propadaly. Řešení je jediné: výrazným způsobem snížit náklady spojené s účastí ve volbách. Právě z tohoto důvodu má korespondenční volba, jež řádově snižuje náklady voličů, své opodstatnění. Právě z tohoto důvodu vás vyzývám k její plné podpoře. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji. Přeji hezké odpoledne, vystřídali jsme se při řízení schůze. A nyní je na řadě paní poslankyně Adámková. Paní poslankyně, prosím.
Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, v tomto pozdním pátečním odpoledni není možné neříci několik slov. Vzhledem k tomu, že se dostávám na pořad poměrně pozdě, tak své povídání poněkud zkrátím, protože to, co tu někdo říkal opakovaně, nebudu opakovat. Ono i tak zbývá několik bodů, které bych potřebovala vysvětlit. Ptala jsem se tak již v předchozím, bohužel ne zcela šťastně zkráceném prvním čtení, ale odpovědi stále nemám. Proto se ptám i nyní ve druhém čtení a předpokládám, že dopadnu stejně. Nicméně ptají se a píší naši občané a mají plné právo na to, abychom jim odpověděli. Tedy vy. Mám ráda bez emocí provedená srovnání, protože ty emoce samozřejmě nám mohou nějakým způsobem zabarvit výsledky, a proto bych dala veřejně dostupnou SWOT analýzu přínosů a negativ jednotlivých typů voleb.
Jinak musím říci, že myšlenka korespondenční volby není nová. To opravdu ne. Jenom, protože to je tak problematické, tak se s tím zatím nevypořádaly vlády několik desetiletí před vámi. A myšlenka, že by byly hloupé, doufám, že vás nenapadla. Nebylo tomu tak. Nebylo to lehké. Navíc i v těch vládách byly současné strany vládní koalice, a jistě se snažily tímto problémem zabývat, leč nenašly řešení. Nacházíme ho nyní ve velmi pokřiveném jednání, ale to je za vámi a předpokládám, že to budete umět vysvětlit.
Takže podívejme se na snadnost volby v zahraničí klasickou metodou, říkejme tomu, a korespondenční volbou. Ta korespondenční volba bezesporu má vyšší pohodlnost. Může jistě přispět tomu, že přijde více lidí k volbám. Takže kdybychom jí dali v té evaluaci 0 až 5, tak toto hodnocení má 4. Podíváme-li se na klasický způsob volby, jsme na dvojce. No a teď tam máme ale další věci, a to tedy třeba důvěryhodnost toho volebního procesu, která je vysoká v případě klasického volebního systému, hodnocená čtyřkou. Důvěryhodnost volebního procesu řekněme korespondenční volbou je tři.
A tady mám dvě osobní glosy. Korespondenční volba opravdu není nic nového. To jistě ne, a mnoho mezinárodních institucí nebo společností, jejichž jsem členem, tento typ voleb pořádá. Ono není jinak možné, abychom všichni třeba v Evropské společnosti kardiologické nebo pro hypertenzi se někde sjeli. Je to velmi nepohodlné a bylo by to možné pouze na sjezdech. Takže se volila korespondenční volba. A přestože bychom řekli, že se jedná o zájmové věci, což je pravda, je to profesní záležitost, tak se opakovaně stalo, že tyto volby byly zrušeny pro nepřehlednost, anebo tedy bohužel i pro snahu o podvod. Nebudu tady už znovu připomínat ani rakouské, ani americké volby, nicméně mohu vám říci, že z voleb amerických máme naprosto konkrétní přímé informace od lidí, kteří se jich zúčastnili.
Co se týče rovných podmínek, to znamená rovné podmínky doma i v zahraničí, tak jak nám říká ústava, klasická volba řekněme čtyři v té škále evaluace a korespondenční volba tři. Nicméně by to byla jistě minimálně pro 100 000 lidí řekněme šance, nikoliv jistota, Ale je to tady hodnoceno nižším stupněm. A důvod je proto, že vy jste v tom návrhu absolutně opomněli české občany žijící v České republice, kteří mají nějaký jiný problém a jistě by korespondenční volbu uvítali.
Proto moje otázka zní: jestliže nemáte postranní úmysly a je to opravdu dělané s cílem pomoci co největšímu množství lidí, aby mohli volit, rozšiřte, máte stále k tomu možnosti, rozšiřte korespondenční volbu i pro české občany, kteří se jí zúčastnit nemohou, anebo mi vysvětlete důvod. Takto to na mě činí dojem, že to je velmi účelové jednání zejména pro dvě strany z koalice - a to je topka a Piráti - aby vyzískaly, možná, to já také nevím, jak to dopadne, své hlasy. Rozšiřte to, prosím pěkně, protože tato účelová jednání, a věřte, že to už ukázala historie opakovaně, obvykle nemají dlouhé trvání. Rozšiřte to pro všechny možné, není s tím žádný problém, si myslím, máte to zcela v ruce.
No a co se týče prodloužení času vyhodnocení voleb, u klasického způsobu je to evaluace jedna, neboť není. Spočítají se hlasy za kontroly všech zúčastněných, a máme výsledky. U korespondenční volby máme řadu technických problémů. A já je tu nebudu znovu opakovat, slyšeli jsme dneska a včera mnohokráte, vy je jistě víte. Jenom buďte tedy tak laskaví a přímí, připusťte je a napravte je, když už jste tedy otevřeli tuto Pandořinu skříňku. Protože to sčítání hlasů korespondenčně není v tom zákoně podle mě řádně ošetřeno, aby se opravdu zhodnotil počet, aby se zkontrolovalo, že tam nedošlo k nějakému poškození, a podobně. Nehovořím ani o mrtvých duších, což je samozřejmě také nepřijatelné.
No a co se týče další věci, kterou slyšíme, že to je zvýšení komfortu třeba těch lidí na cestách a tak dále, možná ano, možná ne. Myslím si, že když někdo někam cestuje, taky s tím počítá. Ono ta možnost volit je opravdu privilegium, to nikdo nikoho nenutí, je to právo, ale není to povinnost, což je velmi důležité si zopakovat.
Neodpustím si tedy informaci, opět veřejně dostupnou, ředitele Společnosti pro obranu svobody projevu, kde se ukázalo v těch amerických volbách v roce 2020, že zhruba každý pátý volič, který hlasoval poštou, připustil, připustil podvodné jednání. To je prosím pěkně 20 % osob. To je strašné číslo. A představte si, že ono to možná nedopadne, jak vy si představujete, a že by to bylo ve váš neprospěch. A já bych strašně chtěla vidět, jak tady pak budete argumentovat tím, že vlastně je to špatný zákon a že ho musíme zrušit. Ono už to třeba nepůjde. Já jenom chci říct, že je jedno české přísloví, takové hezké, a to je: Nečiň jinému, co nechceš, aby ti jiní činili. A kdo jinému jámu kopá, občas do ní sám spadne. Zvažte podání tohoto zákona v tomto stylu, v jaké máte, napravte tam ty věci. Může se tam dát řada samozřejmě pozměňujících zákonů a možná, možná, že by byl k přínosu. Zatím tam ten přínos nevidím prosím pěkně.
A pak bych chtěla říct jenom mladším kolegům, kteří samozřejmě mají jiné nápady, entuziasmus. Věřte mi, že v roce 1989 na Václavském náměstí, já jsem měla to štěstí, že jsem tam mohla být, ale je to mé rodné číslo. Vy máte to štěstí že ne. Tak jsme chtěli, aby tam byla ta svoboda slova. A tady vidím, že by bylo potřeba, kdybyste opravdu si znovu promysleli tento zákon. Není dobře napsán. A vy to víte, že není dobře napsán, a odmítáte tam slyšet ty relevantní připomínky. Není to k dobru věci a myslím, že si neposloužíte ani sami. Děkuji. ***
