(0.00 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
A já jsem proti. Proč? Proč? No tak právě, tak není argument, že něco funguje ve většině zemí. Vy si vždycky vyzobáváte, tady se vám to hodí, u hromadných žalob to promlčíte, psst, hlavně o tom nemluvte. Pojedeme si tou třetí českou cestou, hlavně zase odrbat ty spotřebitele, že jo. Hlavně jste zlobbovaní bankami, pojišťovnami. Takže toto tady prosím neargumentujte, anebo to používejte pak všude pro všechno. Funguje to ve většině zemí Evropské unie, tak to použijeme taky. Pak je to fér. Ale takhle si to vyzobávat, to opravdu říká, že nemáte žádné argumenty. Nemáte. Toto je fakt slabý, slabý čajíček. Slabý.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan poslanec Juchelka. Paní poslankyně Lesenská je nyní na řadě, poté pan poslanec Juchelka a pak pan ministr s faktickými poznámkami. Jenom tady na dotaz pana ministra. Nekončí se, nekončí se o půlnoci, protože bylo prodlouženo jednání i hlasování po jedenadvacáté hodině, tudíž i po čtyřiadvacáté, protože jednací den končí v 8.59.
Tak prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Já moc děkuji za slovo, paní předsedající. Pan kolega Nacher tady konstatoval korespondenční volbu v dalších a dalších zemích, já k tomu přidám to, že vlastně mně chybí porovnání korespondenční volby v těchto zemích s jejich ústavou. Ale to jsme se nikde v poslaneckém návrhu nedočetli.
Ale já jsem chtěla využít přítomnosti pana ministra k něčemu jinému, protože interpelace už nebyly, ani nepamatuju, a mě by strašně zajímalo, protože oprávněný volič v zahraničí může korespondenční volbu, nebo vyžádat si sadu ke korespondenční volbě buď zasláním na adresu, nebo osobně vyzvednout na zastupitelském úřadě, anebo ho za něj může vyzvednout někdo další na základě plné moci. Ta plná moc musí mít ověřené podpisy. Jak v které zemi se ověřují podpisy? Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní pan poslanec Juchelka vystoupí s faktickou poznámkou, poté pan ministr Lipavský. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Aleš Juchelka: Já děkuji moc a bude to samozřejmě na pana ministra. Na stránkách Poslanecké sněmovny je článek, který se jmenuje: Nová továrna na čipy v Drážďanech bude významným impulsem pro intenzivnější česko-saskou spolupráci. A je tady citace těch úžasných a obligatorních prázdných vět i paní předsedkyně Sněmovny, že česko-saské vazby mají hluboké kořeny v oblastech společenských i ekonomických. Sasko je naším přirozeným partnerem, si představte, což se dnes ukazuje mimo jiné v oblasti polovodičů. Výstavba nového závodu pro výrobu pokročilých čipů je pro naše firmy i výzkumníky příležitostí, továrna totiž bude potřebovat řadu specialistů zapojených do celého dodavatelského řetězce a naše vysoce kvalifikované firmy napojené na tyto řetězce z toho budou profitovat. Tak mě zajímá, kdy po tom jednání s předsedou Saského zemského sněmu Matthiasem Rößlerem, jaké jsou z toho tedy konkrétní věci, jestli je tady můžete říct, když tady tak obhajujete tu drážďanskou, drážďanskou továrnu na čipy, se pro české firmy konkrétně udály, pane ministře zahraničí, jak z toho budou konkrétně ty české firmy profitovat v těch Drážďanech, které firmy z toho profitovat budou nebo kolik pracovních míst jste tam pro české občany zajistili v té drážďanské továrně za těch 5 miliard eur, když tady jako český ministr obhajujete zahraniční investici ne v České republice, ale v Německu. To je neuvěřitelné.
A ještě k paní poslankyni Zajíčkové. Mně ta její argumentace připadá úplně stejná, jako když si z toho dělali legraci teď nedávno v jednom videu. Když Věrka skočí z okna, ty skočíš taky? A mami, ale oni všichni měli z testu z matematiky trojku. Takže to je zhruba asi jako na stejné argumentační úrovni.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan ministr Lipavský, připraví se paní poslankyně Balaštíková. Prosím, máte slovo.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, no, asi se moc neposloucháme. Já jsem tady rozhodně neobhajoval nějakou německou investici. Mluvil jsem o tom, že tam jsou i příležitosti pro české firmy, a samozřejmě tato investice nikdy do Česka nemířila. Takže tady nevytvářejte nějaké falešné, falešné dilema.
Jinak co se týče manipulací s volbami, pane poslanče Juchelko, máte pravdu, asi jsem v tomto nezkušený, ale vy, jak jste o tom hovořil, tak to znělo, kdybyste s tím nějaké zkušenosti, měl. To jenom dojem, který vaše vystoupení na mě vyvolalo. Já bych si samozřejmě nic takového nepřál.
Proběhla tady také debata o tom, co se stane, když bude volit jenom jeden volič korespondenčně. No, úplně stejný scénář může nastat, když vám v nějakém malém volebním okrsku bude hlasovat malý počet voličů nebo jenom jeden volič, tak to dopadne úplně stejně. A myslím si, že každý systém je plný různých krajních případů, to nikdo nezpochybňuje. Na druhou stranu víme, že nikdy ani tyto krajní případy nelze eliminovat, ale to neznamená, že se na tu věc nepodíváme jako na celek. Takže já si myslím, že ten systém je dobře připravený a nemá smysl se zabývat tímto skutečně okrajovým scénářem, kdy by přišla pouze jedna obálka.
Úplně na závěr ještě padl dotaz pana poslance Kobzy, jakým způsobem se postavit ke službám poštovních společností. Tak bylo řečeno, že v některých zemích volby probíhat nebudou, tedy v zemích, ve kterých bude vyhodnoceno, že prostě není funkční poštovní systém. A mně už dobíhá čas (Předsedající: Čas.), takže případně někdy jindy. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní paní poslankyně Renáta Zajíčková s faktickou poznámkou a bude následovat paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Renáta Zajíčková: Mně to nedá, já musím reagovat. Tak nejdříve na paní kolegyni Bereniku Peštovou. (Předsedající: Prostřednictvím.) Prostřednictvím vás, paní předsedající. (Předsedající: Děkuji.) Ano, ti, co tam žijí, OK, to beru, to vnímám. Samozřejmě nemusí mít potřebu toho jít volit, neplatí daně, nemají žádnou vazbu v České republice. OK. Ale my přece tu korespondenční volbu neděláme jenom pro tuto skupinu obyvatel. Ta korespondenční volba bude sloužit lidem, kteří tam studují, kteří tam pracují dočasně, rok, dva, tři a mají vazbu v České republice a znají, co se v České republice dělá, a mají zájem na tom, aby v České republice byl u vlády ten nebo onen. Takže i pro ně tuto korespondenční volbu děláme. Ad jedna.
Pak jste hovořila zase o té Američance a tak dále, tomu taky rozumím. Ale my teď máme čerstvou zkušenost se svojí kolegyní Janu Berkovcovou. Dneska jsme se vrátili ze Švýcarska, kde jsme měli včera setkání s komunitou švýcarských občanů, bylo jich 30. Žijí od roku 1968 ve Švýcarsku a věděli o České republice tolik věcí, tolik, že možná některý občan České republiky toho tolik neví jako oni. Jsou to občané České republiky, přestože od šedesátých let nežijí v České republice, jezdí sem a mohou samozřejmě a chtějí ovlivňovat dění v České republice.
A za třetí budu reagovat, prostřednictvím paní předsedající, na pana Nachera. Ano, Patriku, i vy to děláte, vy, když tady představujete zákon o referendu, já vám pustím, nebo pusťte si vaše první slova, nebo pana kolegy Tomio Okamury, jak prostě tady prezentuje referendum a ukazuje na to, jak je to úžasný v tom Švýcarsku, jak to tam funguje. Jo, funguje, to jsme se o tom taky přesvědčili. Ale to je úplně jiná mentalita, úplně jiný svět a to není přenositelné. A já jsem ta, která se chce řídit tím, co je tady v České republice možné a reálné. Já mluvím o zkušenosti ze zahraničí. (Předsedající: Čas.) Já neříkám, že máme dělat to, co dělají v zahraničí.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Čas, paní poslankyně. Děkuji. Paní poslankyně Mračková Vildumetzová vystoupí s faktickou poznámkou a poté je na řadě pan poslanec Vít Vomáčka. Prosím.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Já bych také chtěla reagovat na paní Zajíčkovou, prostřednictvím paní předsedající, kdy jasně tedy říká, že lidé žijící v zahraničí mají právo volit, vždycky to právo měli, mají spoustu lidí. Já jsem dneska ve svém projevu to jasně říkala, že mnoho lidí si myslí, že ho dodnes neměli. Vždycky ho měli a museli volit na zastupitelském úřadě, jako my chodíme do volební místnosti. ***
