(19.20 hodin)
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Dovolila bych si reagovat na pana Michálka, prostřednictvím pana předsedajícího. Znovu říkám, že ten návrh byl, abychom jako opozice - já si myslím, že to je zcela férové - dostali stanovisko Legislativní rady vlády. Můžete se smát, pane Michálku, máte na to určitě nárok. Musím říct, že Sněmovna je suverén. Pokud Sněmovna o této věci rozhodne a pokud Legislativní rada vlády - a mě nezajímá stanovisko předsedy Legislativní rady vlády, v té Legislativní radě vlády je 30 odborníků, odborníků na ústavní právo a na další práva, a mě zajímá, aby Legislativní rada vlády se k tomu návrhu (vyjádřila). A já si myslím, že to je velmi důležitý zákon pro občany. Vy tady pořád říkáte, že... Vždyť vám přece o ty občany vůbec nejde. Kdyby vám o ty volby jako takové šlo, tak se přece snažíte o to, aby to bylo tak, jak to má být. Ale vám jde jenom o to, aby to platilo v roce 2025 v rámci sněmovních voleb. Vůbec o nic jiného vám nejde.
Takže prosím vás, nechte si prosím vaše nějaké tady perličky a tyhlety věci. Vy v minulém funkčním období, já jsem tady seděla, pane Michálku, prostřednictvím pana předsedajícího, vy jste říkali: všechno musí být v souladu s legislativou. Proč to máte v tom programovém prohlášení? Proč máte v programovém prohlášení, že všechno budete dělat řádným legislativním procesem? Tohle vám připadá, že volební zákon by se měl takto dělat? Ano, vy mi řeknete, že to je v pořádku, že to je v souladu. Ale předložili to ministři. Na tom návrhu jsou podepsáni ministři. Nepřipadá vám to nestandardní? Nepřipadá vám to nestandardní? Připadá vám to, jako že členové vlády předkládají zákon. Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Patrik Nacher a poté Taťána Malá.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo. Také si dovolím reagovat na Jakuba Michálka, vaším prostřednictvím. Já mám pocit, že my si rozumíme. Jakub moc dobře ví, jak to je. On nás tady zkouší. My to můžeme tady vysvětlovat zleva, zprava. Ta podstata je přece jasná. Když my tady přijdeme s poslaneckým návrhem u mnohem méně důležité věci, tak vy vždycky řeknete, nechte to být, my to vyřešíme vládní novelou, ať je to komplexní a ať to projde všemi připomínkovými místy, ať je to koncepční a jakoby rozsáhlé, správně jakoby udělané, připravené. A když se vám to nehodí, tak u takovéto důležité věci, která je na hraně změny ústavy, můžeme se o tom tady bavit, tak najednou to vynecháte a uděláte poslanecký návrh. A my na tohle upozorňujeme úplně od začátku.
Já se těším, jak vystoupí pan ministr Šalomoun. Ale upřímně, ať tady vystoupí jakkoliv, říkám to dopředu, tak mně to nebude stačit. Mně to nebude stačit, protože vy jste se zavázali i vznikem tohoto úřadu, tohoto ministerstva, že budete tu legislativu dělat čistěji a lépe než ta předchozí vláda. Proto tady vznikl tento nový ministr. A výsledkem toho je, že vy tady necháte podepsat pět předsedů klubů a nespočet ministrů poslanecký návrh, abyste vynechali ten proces, aby to nebyl regulérní vládní návrh, kde by se k tomu museli vyjádřit odborníci, LRV a podobně. A takhle tímhletím způsobem mimochodem fungujete napříč. Takhle podobně je to u insolvenčního zákona. Ministr spravedlnosti má poradní orgán, který mu doporučí A, a vy stejně uděláte B. Vy si tady z toho fakt děláte jako úplnou šaškárnu.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím paní poslankyni Malou, poté paní poslankyni Hanzlíkovou.
Poslankyně Taťána Malá: Hezký dobrý večer. Já musím taky reagovat na pana kolegu Michálka, prostřednictvím pana předsedajícího. My bychom se strašně rádi pana ministra Šalomouna ptali třeba na interpelacích ústních, kterých tady řada nebyla, že jo? Nemáme je moc často. A když už je máme, tak tady pan ministr není. To je první věc.
Druhá věc - k tomu, že je to poslanecký návrh. Já si moc dobře pamatuju, protože to není tak dlouho, když jsme tady řešili novelu trestního zákoníku, změnu definice znásilnění, kde jsme se dohodli na tom, že je to tak zásadní změna práva, právní úpravy, že bude vhodné to udělat vládním návrhem, aby to prošlo Legislativní radou vlády, aby to prošlo připomínkovým řízením.
A pak bych chtěla ještě reagovat na kolegyni Janu Mračkovou Vildumetzovou, prostřednictvím pana předsedajícího. Paní kolegyně, ono je úplně jedno, že budou mít stanovisko Legislativní rady vlády. On už to tady načal Patrik Nacher. My k insolvenčnímu zákonu máme taky stanoviska všech odborných skupin, že je to prostě úplná blbost a úplný nesmysl a že to nebude fungovat a že je to právní úprava, která je k ničemu a možná je taky v rozporu s ústavním pořádkem. Ale ono je to prostě té pětikoalici úplně ukradené.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní poslankyně Hanzlíková.
Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo. Také bych ráda reagovala na pana poslance Michálka, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Pan Michálek nám tady znovu vysvětlil, jak to myslel. On to řekl v podstatě trochu jinými slovy, ale to samé. A mně opravdu přijde zvláštní, že se tady koaliční poslanci podivují nad tím, jak je pro nás důležité tady mít stanovisko Legislativní rady vlády. A pan poslanec Michálek nám vlastně doporučil, že jsme se měli obrátit na pana ministra Šalomouna. Ale já si velmi dobře pamatuji, že při projednávání v prvním čtení tady pan ministr seděl a z naší strany tady padaly desítky dotazů, bylo tady spousty pochybností, pokud jsme začali trochu podrobněji probírat ten volební proces, tak se tam objevovaly ty nedostatky a ty pochybnosti byly opravdu velké. A nepamatuji si, že by pan ministr Šalomoun nám nějakým způsobem to vysvětlil a podobně.
A chtěla bych ještě navázat na paní kolegyni Vildumetzovou, že skutečně úplně něco jiného je stanovisko Legislativní rady vlády, kde těch odborníků je opravdu spousta a jsou to lidé s celoživotními zkušenostmi, než nějaké stanovisko jednoho člověka, ač ministra. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že jsme vyčerpali všechny faktické, tak nyní máme dva přihlášené s přednostním - pan ministr Šalomoun a poté paní místopředsedkyně Richterová. Prosím, pane ministře.
Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jsem rád, že jsem se konečně dostal na řadu. Hlásil jsem se hnedka, jak tady byla paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Měl bych k jejímu vystoupení pár poznámek.
Pokud jsem se trošku ošíval k tomu, že v Legislativní radě jsou ti nejlepší právníci, tak jsou tam opravdu špičkoví právníci. Ale myslím, že i ti nejlepší nebo stejně neméně špičkoví jsou i v jiných pozicích, zejména vrcholně justičních. Takže ne že by Legislativní rada vlády byla tímhletím jako katalogem. Ne že by tam všichni byli ústavní právníci. Pár jich tam sice máme, máme samozřejmě pracovní komise Legislativní rady vlády a myslím, že to zastoupení je velice jako odborně zastoupené.
Pokud jste tady uváděla, že jsme jako jediná vláda, která má speciálního ministra, předsedu Legislativní rady vlády, není tomu tak. Vlády byly nadesignovány zhruba tak, že polovička vlád kumulovala post předsedy Legislativní rady vlády a ministra spravedlnosti, polovička vlád to tak neměla. Třeba vláda Miloše Zemana, tam předsedou Legislativní rady vlády byl pozdější předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a ministr spravedlnosti byl pozdější první veřejný ochránce práv Otakar Motejl. Odborná veřejnost se spíš shoduje na tom, že by tyto posty měly být vlastně oddělené, aby se ta oponentní role předsedy Legislativní rady vlády úplně nestírala.
Pokud se týká toho požadavku, že by ten návrh měl být podroben nějaké oponentuře ve strukturách Legislativní rady vlády, tak k tomu ale došlo. Došlo k tomu tedy v tom materiálním slova smyslu, ne teď v tom ryze formalistním. A teď se pokusím vysvětlit, jak to vlastně bylo. A navazuje to i na předchozí vládu a její programové prohlášení, že tedy udělá ten zákon o správě voleb a vlastně tam zařadí korespondenční volbu. A to se skutečně stalo. Tehdejší ministr vnitra Hamáček na tom začal pracovat a dal dohromady to, co známe dneska pod názvem zákon o správě voleb, kdy ten leitmotiv je ten, že máme tuším šestery volby, pět volebních zákonů. A na začátku každého volebního zákonu jsou takové ty věci, jak se ustanovuje volební komise, jak se distribuují, tisknou volební lístky, jak se potom vhazují do urny, kolik máme volebních dnů a podobně. Každý ten zákon to nějak řeší zhruba podobně, ne úplně stejně, tak je tady namístě udělat vlastně ten zastřešující zákon o správě voleb. ***