(17.00 hodin)
(pokračuje Klára Dostálová)
Včera byl státní svátek, dozvěděli jsme se, že zasedl Coreper neboli velvyslanci, kteří připravují vlastně takové podhoubí pro zasedání Rady, která by se měla se migračním paktem zabývat. Česká republika se zdržela na tomto jednání, proti bylo Maďarsko a Polsko. Slovensko v některých nařízeních bylo proti, někde se zdrželo. To znamená V4 jako komplet má velmi negativní postoj k migračnímu paktu jako takovému.
Korespondenční volba je určitě důležité téma, na druhou stranu migrační pakt skutečně má potenciál ohrozit bezpečnost České republiky, naši kulturu a naše hodnoty. Celý migrační pakt, a já jsem ráda, že se v tomto tématu shoduji například i se zástupci koalice, je od samého začátku špatně. Ten migrační pakt řeší až následky, to znamená, řeší "jsem migrant na pláži, Evropo, postarej se o mě", místo toho, aby řešil ty nejdůležitější věci, které by předcházely tomu, aby se uprchlíci odebírali do zemí Evropské unie.
Migrační pakt vůbec neobsahuje ta nejdůležitější témata, jako je ochrana vnějších hranic, boj s pašeráky, efektivní návratovou politiku nebo spolupráce s třetími zeměmi. Bohužel, a opravdu tady potřebuju zdůraznit to slovo bohužel, celý tento paskvil, který je nyní na světě a který pravděpodobně tedy opravdu bude definitivně schválen příští týden na jednání Ecofinu připravila česká vláda za českého předsednictví, což koneckonců potvrdila i paní komisařka Johansson. Žádná explicitní výjimka pro Českou republiku v migračním paktu neexistuje a nikdy neexistovala. Já myslím, že tady pan ministr Rakušan nejenom že podvedl Českou republiku, ale podvedl i svou vlastní vládu, protože to, co v migračním paktu je, je v podstatě jenom pro všechny členské země, které se dostanou pod nějakou migrační vlnu, že mohou o toto požádat. Česká republika se ohání slovy pana ministra Rakušana, že tady máme mnoho Ukrajinců, kteří vlastně... a budeme moci požádat o tu výjimku na základě dočasné ochrany.
Znovu, prosím, znovu tu zopakuji: Ukrajincům končí dočasná ochrana. 31. 3. 2025. I kdyby to vláda prodloužila o rok, tak to bude rok 2026, a celý migrační pakt začne platit od schválení, tedy pokud to schválí rada Ecofin, za dva roky. To znamená, to referenční období bude rok 2026 a první migrační zpráva bude k 15. říjnu 2027. Takže s nejvyšší pravděpodobností se na nás nikdy tato výjimka vztahovat nebude a Česká republika se dostane pouze do té situace, tak jak o tom hovoří migrační pakt, to znamená povinná solidarita, minimálně 30 000 uprchlíků v rámci přerozdělení, nebo se vyplatit 20 000 eur za jednoho.
Ještě bych ráda zmínila, že jsme slyšeli i tady na půdě Poslanecké sněmovny od pana ministra Rakušana, že přece je tam ještě ta třetí možnost, že můžeme poslat tu technickou pomoc těm členským zemím. Tak prosím vás, to se nazývá takzvané alternativní solidární opatření a je to o tom, že je to pouze na vyžádání členského státu. Pokud členský stát, který je pod migrační vlnou, řekne, že o nic takového nemá zájem, tak nám nezbývá nic jiného než buď přijmout, anebo se vyplatit. Takže já se k tomu ještě potom vrátím, protože už mě opravdu nebaví ten věčný ping-pong mezi námi, takže si tady budeme citovat přímo z migračního paktu, abyste přesně slyšeli ty věty, jak je to tam napsáno.
Co je dále zarážející, je, že v tom samém migračním paktu je napsáno, že Komise může určit vyšší počet. Vyšší počet. To znamená, těch 30 000 uprchlíků a 20 000 za jednoho je pouze minimální hranice minimální částky. Rada to může schválit kvalifikovanou většinou, to znamená, že je jasné, že malé státy budou přehlasovány. Zároveň je v migračním paktu klíč, který vlastně udává, kolik, jakými procenty se ty členské země budou na té povinné solidaritě podílet. Je to na základě počtu obyvatel a výkonnosti ekonomiky, to znamená, pokud bych to počítala k dnešnímu dni, tak to je někde zhruba kolem 3 %, ale předpokládám, že snad se konečně začne české ekonomice trochu dařit, to znamená, v tom roce 2027 to také klidně může být 4-5 %.
Já bych se moc ráda vyjádřila k některým věcem, které jsem zaznamenala i v médiích, a jsem moc ráda, že i česká média se k tomuto tématu vyjadřují. Například Novinky uvádějí, že nařízení o řízení o azylu a migrace uvádí, že Evropská komise každý rok navrhne počet přerozdělovaných migrantů a částku, která má být ve společném fondu. Jako výchozí bod je uvedeno 30 000 osob na přerozdělení a 600 milionů eur ve fondu. Z toho vyplývá, že za jednoho nepřijatého migrantů a zaplatí země 20 000 eur, tedy půl milionu korun. Na Českou republiku připadají i podle slov pana ministra Rakušana zhruba 3 % celkové zátěže podle uvedených hodnot. To znamená, pokud se budeme bavit pouze o tom minimální množství, tak se bavíme, a znovu říkám, minimální množství, tak se bavíme o 900 migrantech za zhruba 500 milionů korun. Ovšem na rovinu tady přiznávají i vlastně novináři, že Komise může určit vyšší počet relokací nebo vyšší finanční příspěvky, než je stanoveno.
Návrh Komise pak zamíří do Rady Evropské unie, kde sedí ministři členských států, ti mohou návrh dále měnit. Členské státy zde nemohou použít právo veta, hlasuje se kvalifikovanou většinou. Státy tak mohou být prakticky přehlasované, vysvětlil Michal Tomášek, odborník na evropské právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Stačí, když se pro návrh vysloví 55 % členských států, které tvoří 65 % obyvatel. Pokud se tato většina rozhodne navýšit počet přerozdělovaných migrantů nebo finanční příspěvek, menšina nic nezmůže.
Tak a teď si podívejme na aktuální čísla. Tak například podle statistiky Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky přišlo vloni pouze přes Středozemní moře 270 000 lidí. To znamená, pokud bychom na to aplikovali ten distribuční klíč a Česká republika by nechtěla tyto migranty přijímat, tak jsme na částce 4 miliardy korun. Pokud bychom ale už aplikovali číslo, které například bylo v roce 2015, anebo celé číslo uprchlíků z loňského roku, což je 1,2 milionu lidí, a na to jsme aplikovali ta 3-4 %, tak už se tady bavíme o 10 000 lidech na přerozdělení, anebo vyplacení v řádech desítek miliard korun.
A teď se ptám, a ptám se velmi vážně vlády České republiky, jak to budeme platit? Protože zároveň, když se budeme bavit o tom roku 2027, kdy bychom se začali poprvé vyplácet, tak chceme splácet jádro, splácet F pětatřicítky, teď do toho přistála nová směrnice na snížení energetické účinnosti budov, kde podle CNN Prima News bude částka zhruba 500 miliard korun na deset let, a do toho se budeme vyplácet z těch uprchlíků. Já jsem nikdy nechápala některé kroky české vlády. Vždycky jsem si říkala, jak to prostě ta vláda jako myslí? Prostě zdaňuje lidi, nemyslí na důchodce, nemyslí na naše rodiny. Ale já už tomu teď začínám rozumět. To je prostě systém po nás potopa, protože oni sami si nepřejí vyhrát ty volby parlamentní, protože nejsou vůbec připraveni na to, všechny ty závazky, ke kterým se nás tady zavazuje do naší budoucnosti, vůbec realizovat. ***
