Co bych tady ale uvítal - nebo jsem rád, že se dostavil pan ministr zdravotnictví, a chtěl bych ho velmi zdvořile požádat, aby nám vysvětlil, proč chce, aby se hygienické stanice vzdaly kompetencí týkajících se kontrol většiny provozoven, v čem vidí to zjednodušení, že nebudou hygieny kontrolovat, jak se staví k alimentárním onemocněním. Protože ony se tam zase dostanou ty hygieny vlastně na základě těchto onemocnění. A to on jako pan profesor jistě ví. Takže já si myslím, že to bude zajímat hygieniky i ty zaměstnance a další, proč ministr zdravotnictví chce sebrat kompetence týkající se kontrol většiny provozoven. Proč nás včas o takovéto závažné věci ministerstvo, nebo ministr zdravotnictví neinformoval na zdravotním výboru, proč se o tom vlastně nemluvilo? Anebo je to taková marginálie, že to nikoho nemá zajímat? Takže budu rád, když se pan ministr k tomuhle vyjádří a jako ministr zdravotnictví řekne, proč sbírá kompetence hygienikům a zdravotníkům. Děkuji. (Potlesk z levé strany.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Tím jsme vyčerpali všechny faktické poznámky a nyní s přednostním právem se hlásí pan ministr Vlastimil Válek. Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já nebudu krátký, proto přednostní právo. Tak já si myslím, že ta diskuse tady probíhá už řadu let v Poslanecké sněmovně. Pokud vím, tak ji otevřel pan předseda Faltýnek jako předseda zemědělského výboru, kdy tehdy zemědělský výbor i mým hlasem jednoznačně schválil rozdělení kompetencí. Hlasovali pro to všichni poslanci zemědělského výboru, část z nich tady stále sedí. Pak to podpořila část poslanců zdravotnického výboru. A poté co standardně, jak se to opakovaně děje, hygieny začaly lobbovat, tak použily řekněme velmi nepřesná fakta a argumenty a dopadlo to, jak to dopadlo.

V roce 2015 se rozdělila dozorová činnost stravovacích služeb mezi krajské hygieny a zemědělskou inspekci. Bylo to tehdy rozdělení na základě doporučení obou dvou těchto rezortů a šlo to 50 na 50. Rozdělení bylo výhradně u stravovacích zařízení otevřeného typu, to jsme teď dali do zákonu, tedy vy tomu říkáte restaurace, ale tam je to definováno jako stravovací zařízení otevřeného typu, a provozovny nebyly rozděleny dle míry rizika na lidský organismus, přestože to takhle mělo být, protože to byla tehdy implementace jakési směrnice nebo doporučení Evropské unie.

To znamená, první krok, který jsem udělal a změnil: chci, aby hygieny opravdu a stejně tak zemědělská inspekce - a my to dotáhneme vyhláškami s panem ministrem Výborným do konce - aby hygieny a zemědělská inspekce opravdu ty kontroly dělaly podle míry rizik. Pokud jsem si vyhodnotil, které otevřené stravovací provozy v jednotlivých městech hygieny navštěvují, tak čím více hvězd, tím více návštěv, čím méně hvězd, tím méně návštěv; čím je to spíš restaurační zařízení v hotelu, tím více návštěv a kontrol; čím je to kebabárna, tím míň návštěv a kontrol. To znamená, opravdu si nemyslím, že větší riziko je v restauraci pana Pohlreicha nebo v michelinské restauraci a menší riziko v kebabárně. Ale hygieny to takhle vnímají. A není to můj názor, ale je to statistika, kterou jsem si nechal udělat.

Dál jsem zjišťoval, jak vlastně ty kontroly probíhají a proč tam, pokud se nekontroluje to stejné, nejde současně zemědělská inspekce a hygiena. Já si myslím, že všichni jsme tady kvůli voličům, nikdo tady nejsme kvůli tomu, abychom hájili státní dozorové orgány. Ty jsou od toho, aby prováděly ten dozor tak, aby pomáhaly, ale ne aby šikanovaly. A dozor v těch potravinářských zařízeních a v restauracích by měl opravdu odpovídat míře rizik. Prostě změnila se situace, změnila se doba. A vy sami jste navrhovali, co tady sedíte napříč politickým spektrem, vzpomenu si na Julka Špičáka, který o tom opakovaně mluvil, že je potřeba transformovat - vzpomeňme si na covid - hygieny a Státní zdravotní ústav na Kochův institut, ano, já s tím souhlasím, nebo na Pasteurův institut, a já s tím souhlasím, a soustředit se na veřejné zdraví. Tak proto jsme do toho dali, že ta hlavní role hygien by měla být kontrola těch zařízení podle míry rizik, která musí vyhodnocovat. Za druhé, důsledně se soustředit na provozy veřejného stravování, tedy na ty, které nejsou otevřené, ať už jsou to provozy v nemocnicích, ať jsou to provozy v sociálních službách, ať už jsou to stravovací provozy ve školách, tedy ty, kde ta míra rizika je samozřejmě z logiky věci podstatně větší, protože tam je veřejné hromadné stravování. Cílem bylo, aby ta dozorová činnost byla tedy podle potravinového práva a byla sjednocena.

Posuzování zdravotního stavu - to znamená požadavky na osobní hygienu, čistý ochranný oděv a osobní čistota, osoba nesmí trpět onemocněním nebo kožními infekcemi, vředy, průjmy, poraněními - je mylně, velmi mylně uváděno jako činnost, která je výhradně dozorována krajskou hygienickou stanicí. To není pravda. Není tomu tak. A v zákoně o Státní zemědělské a potravinářské inspekci je posuzování zdravotního stavu jak v kompetenci Státní zemědělské a potravinářské inspekce , tak v kompetenci hygien, tedy je to v nařízení číslo 852 z roku 2004. Tedy pokud chceme, a pokud chce většina z vás, aby Státní zemědělská a potravinářská inspekce nekontrolovala zdravotní stav, pak čekám, že zemědělský výbor přijde s tímto návrhem. Já ho samozřejmě podpořím, ale pak to opravdu rozdělme. Je absurdní, aby do zařízení přišla zemědělská inspekce a pak vzápětí za týden totéž kontrolovala hygiena a naopak.

To znamená, já jsem požádal - a tady je potřeba odborům velmi poděkovat, a velmi poděkovat paní kolegyni Břeňkové a Žitníkové, které to udělaly, především paní Břeňková - já jsem je požádal, ať mně pošlou výživáři z těch hygien, co tedy považují za to zásadní zkontrolování. Protože na první sérii dotazů, kterou vyslala hlavní hygienička, protože to je můj styčný orgán, teď už tedy ne, tak odpověď zněla: Kontrolují především čistotu rukou, pak zdravotní stav pacienta, například pohledem do úst, a kvalitu potravin senzoricky. Tak jsem se ptal, jak to probíhá, jestli to probíhá tak, že přijdou například k panu Pohlreichovi, řeknou: ukažte ruce, dobré, jsou čisté, pak udělej ááá, jste zdravý, a finálně si nechají uvařit a řeknou ano, je to dobré. A tím pádem je to v pořádku. Chtěl jsem vidět technicky ty parametry, jak to probíhá, a to jsem dostal, a velmi za to děkuji kolegyni Břeňkové, respektive odborům, protože opravdu na základě toho teď postupuji dál. A vysvětlím, jak.

Stravovací služby otevřeného typu, tedy dozor dle nařízení 852/2004, podle návrhu bude realizovat výhradně Státní zemědělská a potravinářská inspekce, pokud ty kompetence měla obě zařízení. Já vám rád tu tabulku pošlu, udělal jsem podbarvení, barevné, a z té tabulky uvidíte, že vlastně ta náplň byla jak u krajských hygienických stanic, tak u Státní zemědělské a potravinářské inspekce, to znamená, to, co ze zmocnění tohoto zákona mohla dělat Státní zemědělská a potravinářská inspekce i hygieny současně, jsme nechali Státní zemědělské a potravinářské inspekci z logiky věci, protože je nesmysl, aby obě dvě ty organizace kontrolovaly totéž. Ale zavedli jsme některé nové věci, respektive jsme v některých oblastech posílili roli krajských hygienických stanic. To je také důvod, proč se neseberou žádné peníze krajským hygienickým stanicím a proč se nepřevede žádný pracovník z krajských hygienických stanic na zemědělskou inspekci, aby se tomu opravdu mohly věnovat.

Krajské hygienické stanice dál musí zjišťovat příčiny ohrožení zdraví včetně kontroly zdravotního stavu, musí dál pracovní prostředí k ochraně zaměstnanců kontrolovat, musí kontrolovat zákaz kouření. Tedy bavíme se o objektech otevřeného typu, říkejme jim zjednodušeně restaurace. Musí kontrolovat pitnou vodu a food contact materials obecně, což se doposud neděje. Pokud to zařízení má řekněme přípravu potravin, které pak balí do nějakých obalů a mohou je rozvážet dovážkové služby, tak toto musí kontrolovat právě hygiena, hygienická služba. Kdybychom se podívali na ten zákon, respektive nařízení 852/2004, tak vlastně jim nově ze zemědělské inspekce přibyla povinnost materiály a předměty přicházející do styku s potravinami kontrolovat, to je nařízení 1935 z roku 2004, které měly obě dvě ty organizace, nebude je mít zemědělská inspekce, budou je mít hygieny. A nařízení 10/2011, plastové materiály a předměty přicházející do styku s potravinami, které sice měly kontrolovat obě dvě ty skupiny, ale neprováděly to a se teď na to se budou soustředit hygieny.

To znamená, my jsme rozdělili jasně ty činnosti mezi hygieny a zemědělskou inspekci. Zemědělská inspekce bude kontrolovat to, co jí přísluší podle zákona z roku 2004, respektive nařízení 852, hygieny budou kontrolovat to, co jim přísluší, plus některé nové věci, jako food contact materials, což považuju za velmi důležité, protože toto je samozřejmě místo rizik. Pokud to připravené jídlo se balí do materiálu a odváží se těm zájemcům, tak tam je obrovské riziko zdroje infekce. ***