(19.30 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
Skončím tedy svoje připomínky tím, že pokud by se tedy skutečně podařilo odstranit tyto rozpory a možná i zvážit opravdu to vyloučení toho zákazu reformace in peius, tak bychom měli normu, která je spravedlivá, přísná, systémová, transparentní, a já bych asi mohla závidět panu ministru spravedlnosti, že se mu podařilo dotáhnout to, o co my jsme se pokoušeli a co justice by možná uvítala, byť někteří by možná to zpřísnění považovali za příliš razantní.
Rozhodně tedy pozměňovací návrhy... pokud najdu nějakou odezvu i v rámci koaličních stran, abych zase zbytečně nedělala návrh, který tady budu hájit, a pak vy zvednete svých 108 hlasů a bude to všechno zbytečné. Je to profesionální norma, je to norma, která se týká ostře sledované skupiny soudců, státních zástupců a soudních exekutorů a řeší situace, kdy oni buď selhali, nebo se domníváme, že selhali, to je přesnější, a nastavuje jasná pravidla, jak se s tím vypořádat, jaké sankce uložit a jaké mají oni opravné nyní prostředky brojit proti podle jejich názoru třeba nespravedlivému rozhodnutí a nespravedlivě uložené sankci. Čili já to vítám a doporučím, aby se samozřejmě tím zabýval, to bude asi zpravodaj, ústavněprávní výbor ten to i musí posoudit. Přes to asi nejede vlak.
Za mě nyní v té první fázi, možná vystoupím ještě v rámci faktických připomínek, a to jsem, pane ministře, chtěla, abyste tyhle zásadní připomínky právě slyšel a slyšel i to, že na jedné straně to vítám a na druhé straně doplňuji něco, nebo snažím se odstranit nejasnosti a odstranit ty nesystémové prvky, které tuto normu zbytečně zatěžují. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji paní poslankyni. Přeji všem dobrý večer, vystřídali jsme se při řízení schůze. Než předám slovo dalšímu přihlášenému, tak načtu omluvy, které v mezičase dorazily. Omlouvá se pan poslanec Kamal Farhan od 19.15 hodin z pracovních důvodů, Radim Fiala od 19 hodin ze zdravotních důvodů, Michael Kohajda od 17.20 hodin do 19.10 hodin z pracovních důvodů, Ondřej Kolář od 19 hodin do 19.30 hodin z pracovních důvodů, Jan Síla od 20 hodin ze zdravotních důvodů. Z členů vlády pan ministr Marek Výborný od 19.45 hodin do 21 hodin bez udání důvodu. To by byly omluvy, co v mezičase dorazily.
Pane poslanče, ujměte se slova. Prosím.
Poslanec Kamal Farhan: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, obecně lze koncepci a systematiku novely vnímat jako snahu o nápravu nevyhovujícího stavu, kdy v kárném řízení soudců, státních zástupců a exekutorů absentovala možnost dostatečného přezkumu rozhodnutí kárného soudu na podkladě řádného opravného prostředku, neboť jsou vedena v jednom stupni, takzvaném jednoinstančním. Tato právní úprava je značně diskriminující směrem ke kárně obviněným, kteří tak mají možnost domáhat se nápravy rozhodnutí kárného soudu pouze podanou ústavní stížností či formou mimořádného opravného prostředku, obnovou řízení. A to všechno v situaci, kdy kárné řízení je vnímáno jako řízení trestní, což rezonuje vlastně i v dalších částech navrhované právní úpravy, ať ve formě zakotvení dohody o vině a kárném opatření, či prohlášení viny, tak například odkazy na přiměřené použití trestního řádu v rámci kárného řízení.
Samozřejmě nelze přitom odhlédnout, že v trestním řízení má právo řádného opravného prostředku proti rozhodnutí soudu prvního stupně, rozsudku, obviněný vždy, ať odsuzujícího, tak zprošťujícího, s výjimkou podle § 226 písm. a) trestního řádu, kdy je zproštěn z důvodu, že nebylo prokázáno, že se stal skutek, podle nějž byl stíhán, což je samozřejmě nejpříznivější forma vyřízení trestní věci pro obžalovaného, tedy i při projednávání bagatelní trestné činnosti, zatímco soudce, který je odvolán z funkce v rámci kárného řízení, tuto možnost samozřejmě nemá. Naproti tomu v rámci předpokládané novely dochází k nepřiměřenému posilování exekutivní moci vůči státnímu zastupitelství a soudům, přičemž Ministerstvo spravedlnosti se materiálně posouvá do role orgánu výkonu dohledu nad státním zastupitelstvím.
V rámci kárného řízení by bylo vhodné, aby v případě, že kárný senát Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dospěje při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v řízení podle tohoto zákona v rozhodnutí Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, postoupí věc k rozhodnutí sjednocujícímu kárnému senátu. Při postoupení svůj odlišný právní názor náležitě odůvodní. V kontextu významu a charakteru této agendy by se měla zveřejňovat rozhodnutí sjednocujícího kárného senátu jak ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, tak ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, a to z důvodu kontinuity a praktičnosti vyhledávání těchto rozhodnutí.
Zároveň je třeba položit si otázku, zda úprava postupu při výkonu soudnictví spočívající v působení ve sjednocujícím kárném senátu a jeho činnosti by neměla být legislativně zakotvena ve vyhlášce Ministerstva spravedlnosti, neboť tím nemůže dojít k případnému nesouladu v úpravě jednacího řádu Nejvyššího soudu a jednacího řádu Nejvyššího správního soudu. Nebyla shledána ani existence zvláštních důvodů, které by převážily pro existenci jednacích řádů jak Nejvyššího soudu, tak Nejvyššího správního soudu. Zároveň by plně postačovalo namísto detailního popisu procesu schválení dohody o vině a kárném opatření odkázat se na subsidiární užití trestního řádu s ponecháním specifik, která v trestním řádu se neobjevují, stejně jako rozsah, způsob uhrazení regresní úhrady podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.
Na základě i tohoto, co jsem vlastně zde zdůvodnil, tak samozřejmě se pokusím připravit a dohodnout se na podání pozměňovacích návrhů v druhém čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A vnímám ještě z místa přihlášeného pana předsedu Michálka. Prosím.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já budu opravdu velmi stručný. Mám tři body. Za prvé, domnívám se, že délka toho promlčení nebo prekluze by měla být nastavena tak, aby se to v praxi ministerstva a dalších kárných žalobců podařilo opravdu dotáhnout do konce. Za druhé, domnívám se, že by měl existovat pokud možno jeden orgán, který to bude řešit aspoň s odvoláním, a ne aby si posílalo několik senátů různé písemnosti. Myslím si, že Nejvyšší správní soud se celkem osvědčil a bylo by dobré v této praxi pokračovat tak, aby se to u něj sjednocovalo. A za třetí, měli bychom dbát na to, aby v případech, kdy došlo opravdu k porušení povinnosti, byly uplatněny adekvátním způsobem, tak jak to zákon stanoví, regresy, což je ale věc spíše naplňování toho zákona, a legislativa může přispět vytvořením předpokladů pro to, aby nedošlo k žádnému promlčení nároku státu. Takže to jsou tři věci, na které bych se ještě v průběhu dalšího projednávání rád zaměřil. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S faktickou poznámkou mám přihlášenu paní poslankyni Válkovou. Prosím.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Možná jsem tomu nerozuměla, nevím jestli tedy kolega, pan poslanec Michálek, vaším prostřednictvím, paní předsedající, je, protože ty regresy tam jsou zakotvené, tedy alespoň já jsem je tam našla v té novele v dostatečném rozsahu. A pokud jde o tu prekluzi, tak bylo by možné to nějakým způsobem upřesnit? Děkuji.***
