(13.00 hodin)
(pokračuje Lubomír Brož)
Další obavy vyvolává i způsob řízení a financování těchto institucí. Byť pan ministr se již k mnoha těm výhradám vyjadřoval v průběhu své řeči, ty výhrady tady stále jsou a pro mě úplně zodpovězeny určitě nejsou. V návrhu se zmiňuje odpolitizování a zvýšení efektivity, ale ve skutečnosti zůstává moc nad financováním a řízením v rukou zakladatelů, státu nebo územních samosprávných celků, což může v praxi vlastně ztížit dosažení těchto cílů. Například i situace, o které pan ministr mluvil, že vlastně je výhodou, že tedy ztěžuje odvolání ředitele, pokud jsem tomu rozuměl, veřejné kulturní instituce, naopak je velice jednoduché někoho jmenovat. Mně to nedává úplně smysl - takže jmenovat někoho je velmi jednoduché, ale odvolat ho je pak velmi těžké.
Kritika se týká i komplexnosti a možné neefektivity systémů nabývání a správy majetku a na to zase poukazovala Legislativní rada vlády. A právě nabývání a správa majetku je jedna z největších výhrad, které nejen v připomínkových řízeních padly, ale padly v mnoha diskusích, kdy se o veřejné kulturní instituci hovoří.
Kromě těchhletěch strukturálních a administrativních otázek stojí za zmínku i široká škála nesouhlasných připomínek ze strany mnoha významných institucí a organizací, jež tady byly jmenovány - nebudu je jmenovat, ale například Jihočeský kraj vyjádřil obavy o nedostatečnou ochranu sbírek muzejní povahy a o možné negativní důsledky na paměťové instituce. Tento návrh zákona také čelí kritice za nedostatečné zohlednění potřeb a specifik soukromoprávních subjektů a neziskových organizací v kulturním sektoru, tedy v celém kulturním prostředí. Mnoho těch připomínek, které sice pan ministr říká, že byly projednány, ale nebyly uznány a vzaty v potaz, dal i například Svaz měst a obcí.
Já úplně na závěr jenom projedu takové ty nejhlavnější výtky, které ten návrh provázejí. Za prvé to, co jsem již říkal, právní komplexita a nejasnosti, prostě nový typ právnické osoby, který kombinuje prvky veřejnoprávní a korporátní instituce. Potom je to finanční a administrativní zátěž. My nevíme, jaké budou další náklady - tady také to padalo i v předchozích projevech, - a naopak to neznamená více peněz pro kulturu. Potom je to ochrana kulturního dědictví, již jsem zmiňoval některé ty připomínky. Dále je to rovnost v přístupu a financování. Některé regiony a organizace kritizují návrh za to, že neumožňuje spoluzakládání veřejné kulturní instituce soukromými nebo neziskovými organizacemi, což může vést k nerovnosti přístupu k financování a podpoře.
Potom je to nedostatečná účast odborné veřejnosti. Je tam samozřejmě tady ta jedna třetina ve správní radě, ale co si budeme povídat, správní radu, dozorčí radu jmenuje zakladatel, stejně tak financuje, to znamená, tam není záruka velké účasti odborné veřejnosti. Potom je to zachování stávajících právních norem, to taky tady padlo a je to jedna z těch největších výhrad, že několik připomínek naznačuje, že opravdu cíle návrhu by se možná daly dosáhnout s využitím stávajících právních forem právnických osob bez potřeby zavádění nového typu právnické osoby, která, jak tady i padla a jak i zástupci vládnoucí koalice uznali, může být vhodná pouze pro určitý typ příspěvkových organizací. A potom je to riziko finanční neudržitelnosti, které myslím, že tady nezaznělo, protože paradoxně od toho, že negarantuje nějaký zvýšený příliv peněz do kultury, tak tady existují obavy, které prošly těmi diskusemi a připomínkovými řízeními, že nový systém financování může vést k finanční neudržitelnosti těchto institucí, a to zejména, pokud nebudou zajištěny dostatečné zdroje z veřejných i soukromých fondů.
To jsou tedy ty klíčové připomínky a pochybnosti a kvůli nim já s tímto návrhem nesouhlasím v současné podobě a vyzývám k jeho důkladné revizi s cílem zohlednit tyto výhrady. Je zásadní, aby zákon o veřejných kulturních institucích, o kterém se mluví již mnoho let - s tím plně souhlasím - tak aby takovýto zákon reflektoval potřeby všech zainteresovaných stran a přispíval ke skutečnému rozvoji naší kulturní společnosti a ochraně našeho kulturního dědictví. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Mám zde jednu faktickou poznámku - paní poslankyně Levko. Paní poslankyně, prosím.
Poslankyně Jarmila Levko: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jenom jednu větu k té finanční neudržitelnosti. Ta právě hrozí teď, kdy se nemůže třeba společně s městem podílet na financování například těch velkých divadel stát, takže naopak. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další s faktickou poznámkou pan poslanec Bělor. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Roman Bělor: Ještě jednou děkuji za slovo. Nemohu nereagovat na předcházející zmínku kolegyně Jermanové stran toho financování. Je pravda, že ANO nemělo ministra kultury, ale ANO mělo ministra financí a později premiéra, tak já si myslím, že i v těchto rolích může významný funkcionář státu ovlivňovat financování kultury. Asi to bude způsobeno třeba tím, že ministr financí a pozdější premiér, známý majitel svěřenských fondů Andrej Babiš, nenavštívil během osmi let svého funkcionaření ani jednou festival Pražské jaro. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou pan poslanec Králíček. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Robert Králíček: Vážená paní předsedající, pane Bělore, prostřednictvím paní předsedající, když už se obouváte do pana Babiše, tak mi řekněte, kolik dal váš předseda na charitu oproti panu Babišovi, když ho tady pérujete od toho, kde se účastnil a neúčastnil? Tak se buď držte tématu, nebo si zjistěte ty informace pořádně, než někoho urážíte. (Potlesk z lavic ANO.)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou paní poslankyně Pokorná Jermanová.
Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Já bych chtěla reagovat na svého kolegu, vaším prostřednictvím, paní předsedající. Pane poslanče Bělore, já si vás vážím, protože většinou, když spolu jednáme, je to bez emocí, a tenhleten výstřel směrem k Andreji Babišovi fakt byl úplně mimo cíl a myslím si, že to je škoda.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a jsme zpět v obecné rozpravě. Je přihlášen pan poslanec Babka. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Já se s dovolením vrátím k projednávanému návrhu, který si myslím, že i z té debaty to nějakým způsobem vyplývá, že je to zákon, který by mohl nebo mohl by ovlivnit budoucnost kulturního života v naší zemi, zákon, který - a už to tady bylo také řečeno - vzniká už nějakou dobu, ale do Poslanecké sněmovny nebo do mezirezortního řízení se dostal až letos, a důvod jeho vzniku je zřejmý. Je to proto, že chod příspěvkových organizací nespadá pod žádný konkrétní zákon a jejich fungování je jen stručně upravené v rozpočtových pravidlech. Bohužel místo toho, aby tento zákon řešil celou kulturní sféru, tak je, jak ho čteme, šitý pouze pro velká divadla, a v tom je zásadní problém této předložené novely. ***
