Proto já jsem po dohodě s panem ministrem tady... nebo budu tady navrhovat prodloužení lhůty pro projednání mezi prvním a druhým čtením o 10 dní, to znamená z 60 na 70, a moc bych vás poprosil, abyste toto podpořili, protože když se to pořádně prodiskutuje a projedná, tak je vyšší šance, že to, co tady přijde potom na třetí čtení, bude kvalitní materiál, který pak všichni můžeme s klidným svědomím podpořit.

To je z mé strany zatím všechno. Já vám moc děkuji za to, že jste mě vyslechli, a žádám o podporu tohoto návrhu zákona a přidělení jako garančnímu výboru hospodářskému. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. požádám vás poté, abyste prodloužení lhůty načetl v obecné rozpravě. Děkuji vám.

A já tedy otevírám obecnou rozpravu, v rámci které jako první vystoupí pan poslanec Karel Sládeček, potom Roman Kubíček, Tomáš Müller a další. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji za slovo, vážený pan předsedající. Kolegyně, kolegové, předložený návrh zákona je pouhou transpozicí evropských předpisů do české legislativy a neadresuje potenciální rizika související s transformací energetického sektoru vynucenou Green Dealem, jako jsou nedostatek řiditelného výkonu zdrojů elektřiny, riziko narušení stability energetické sítě a v důsledku toho i dramatické zvýšení cen pro spotřebitele energií v důsledku mimořádné poptávky v uvedených případech. Takto nekoordinovaný přechod na takzvané čisté zdroje může ohrozit energetickou bezpečnost a nezávislost České republiky. Návrh zákona by proto měl obsahovat především konkrétní opatření, která budou schopna reagovat na výše uvedená rizika a zajistí v případech, kdy bude hrozit stav energetické nouze nebo mimořádné tržní situace, dostatek zdrojů s řiditelným výkonem za účelem zajištění zdrojové přiměřenosti a stabilních cen energií. SPD nepodpoří žádný návrh, který bude našim občanům zvyšovat náklady na energie. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Roman Kubíček, připraví se pan poslanec Tomáš Müller. Prosím.

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, slibuji, že dnes ještě nebudu tolik dlouhý, ale jednou budu, a jenom nějakým způsobem zhodnotím ten návrh zákona, který se svým způsobem tváří jako čistá implementace nařízení Evropské unie, ale úplně tak to není. A ještě nám tady zbyly některé resty z OZE II, které jsme slíbili, že nějakým způsobem vyřešíme.

Navrhovaná právní úprava energetického zákona upravuje primárně ukládání energie v elektrizační soustavě, agregaci a flexibilitu a odpovědnost za odchylku spojenou s výkonem těchto činností. Koncepčně je upraveno téma ukládání energie, respektive ukládání elektřiny, včetně práv a povinností provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny, protože zvyšování akumulačních schopností elektroenergetických soustav je současným trendem po celém světě a jako reakce na zvyšující se výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

Protože je schopnost soustavy reagovat na nečekané výkyvy výroby a spotřeby dosažena zlepšeným řízením konvenčních zdrojů soustav nebo spotřeby, ve stále větší míře se uplatňují i takzvané akumulační systémy. Jejich účelem je časové řízení spotřeby elektřiny vyrobené eminentními zdroji energie, tedy vyrovnáním rozdílných okamžiků výroby elektřiny a její potřeby, případně uložení elektřiny pro vlastní potřebu výrobce elektřiny. Nové možnosti ukládání elektřiny se tak stávají důležitou součástí energetického systému s rychlým pokrokem k oblasti nových technologických řešení - v současné době se jedná především o baterie - a dále rostoucím podílem variabilní výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Skladování elektřiny nebylo v minulosti prioritou Evropské unie při koncipování strategických záměrů rozvoje energetiky, a to částečně proto, že v energetice založené na fosilních palivech byly výhody skladování velmi omezené, a částečně také proto, že vznikající technologie nebyly pro skladování ve velkém měřítku ekonomicky výhodné. Z toho důvodu nebyla problematika akumulace dříve řešena ze strany Evropské unie, ani legislativně. Nové možnosti skladování se však stávají důležitou součástí energetického systému s rychlým pokrokem v oblasti nových technologických řešení, opět především baterií, a rostoucím podílem variabilní výroby obnovitelné energie. V současné době se obecně nejrychleji rozvíjí akumulace využívající baterie, což asi zná každý z nás. V České republice je ovšem komerční využití velkých systémových zařízení pro ukládání energie využívajících baterie dosud omezené, a to za prvé z důvodu nedostatečného nastavení právních podmínek pro provozování takových zařízení, například není dosud vyjasněno, zda případný provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny musí být také držitelem licence pro výrobu elektřiny, protože s provozem tohoto zařízení je spojena i zpětná produkce elektřiny, obdobně jako v případě výroben elektřiny, nebo zda absence výslovné zákonné úpravy povolání podnikatelského provozování znamená, že je možno zařízení pro ukládání elektřiny na základě obecného podnikatelského oprávnění ve formě živnosti podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, dále jako živnostenský zákon, omezení pro uplatnění zařízení pro ukládání elektřiny na trhu s elektřinou, například omezené možnosti využívání zařízení pro ukládání elektřiny pro účely poskytování podpůrných služeb. Rovněž je za tím velmi omezené využívání zařízení pro ukládání elektřiny pro řízení odchylky obchodníků s elektřinou, protože bez poskytování podpůrných služeb nejsou zařízení pro ukládání elektřiny pro řízení odchylky ekonomicky rentabilní.

Akumulace je de facto pouze časově odložená dodávka vyrobené elektřiny do soustavy, také proto zařízení pro ukládání energie nesmí podléhat žádnému dvojímu zpoplatnění, včetně takzvaných síťových poplatků. V případě komerčního provozu akumulace by měly být hrazeny platby zohledňující náklady využívání elektrizační soustavy a základním principem je, aby nedocházelo k dvojím platbám za některé služby. Z tohoto důvodu by za elektřinu dodanou zpět do příslušné soustavy neměly být hrazeny například platby vztahující se k podpoře obnovitelných zdrojů energie a provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny by měl hradit platby vztahující se k nákladům na provoz elektrizační soustavy. Mělo by se jednat především o kapacitní platby, poplatky za ztráty a tak dále.

Ostatní formy ukládání energie se v současné době nenavrhuje hmotně právně regulovat. Neznamená to, že by jiné formy ukládání energie než energie v zařízení pro ukládání elektřiny nebyly možné, není ale navrhována žádná zvýšená forma právní regulace takové činnosti.

Já jsem se tady dále zabýval ještě trošku flexibilitou a agregací, ale pan ministr to zmínil, takže nepovažuji to za velmi nutné. Nicméně upozorňuji na to, že daná problematika je velmi složitá a lze očekávat množství sporných výkladů této normy.

Obecná účinnost návrhu zákona je stanovena na 1. ledna 2025. U vybraných ustanovení, která nelze k tomuto datu fakticky zrealizovat, je stanovena odložená účinnost na 1. červenec 2026, protože od 1. července 2026 se předpokládá zprovoznění funkcionality EDC. Jedná se zejména o vyhodnocování flexibility a ukládání elektřiny z této strany - to je vlastně to datové úložiště. Prozatímní řešení vyhodnocení ukládání elektřiny v zařízeních pro ukládání je vyhořeno vyhodnocováním ukládání elektřiny ze strany PDS, do jehož distribuční soustavy bude zařízení pro ukládání elektřiny připojeno, a to z hlediska stanovení výše složky na podporu elektřiny podle zákona č. 165/2012 Sb. Počátek vyhodnocování ukládání elektřiny ze strany EDC je upraven přechodnými ustanoveními v části třetí, tedy ke změně zákona č. 165/2012 Sb., nikoliv odložením nabytí účinnosti příslušných ustanovení. Přechodná ustanovení čl. II, bod 9 a 10, nabývají účinnosti dnem následujícím po dni vyhlášení zákona z naléhavého obecného zájmu, kterým je zajištění funkčnosti řízení Energetického regulačního úřadu jako ústředního orgánu státní správy.

Bod 9 řeší situace, kdy by v průběhu roku 2024 došlo ke jmenování dalšího člena Rady Energetického regulačního úřadu, neboť ta má v současnosti mít podle stávající úpravy pět členů, ale jmenováni jsou zatím pouze tři, a jmenování dalšího člena Rady se zatím nepředpokládá, i když nelze vyloučit. A já se obávám, že v době přechodu na takto složitý systém je snížení počtu Rady ERÚ na 3 asi trošku hazardem. ***