(21.20 hodin)
(pokračuje Ladislav Václavec)
Jsou tady samozřejmě proti tomu výhrady, že snižujeme péči. My péči nesnižujeme, my tu péči naopak zajišťujeme, a tu péči zajišťujeme i tím, že ten zubař pracuje u kolegy pod přímým dohledem, který musí být v ordinaci. Pod jeho dohledem se také postupně připravuje na zkoušky a na to, aby měl dovednosti a vědomosti podle českých lékařů.
Takže my jsme, jak říkala paní kolegyně, udělali tento zákon napříč politickým spektrem. U nás v Senátu prošel víceméně jednohlasně kromě kolegů, kteří zrovna kouřili, takže ti se zdrželi hlasování. Máme ho prodiskutovaný jak s Ministerstvem zdravotnictví, kde nám k tomu nějaké připomínky dal pan náměstek Policar, je to prodiskutováno s paní Maříkovou, která je šéfkou IPVZ, která dělá zkoušky těchto lékařů, podílel na tom pan exprezident Pekárek a pan primář Beran, což jsou stomatologové, takže si myslíme, že zákon je vyvážený. Určitě má své chyby, určitě 95 chce celá předělat, ale je to běh na dlouhou trať. Takže my vás moc prosíme, abyste nám to podpořili, a myslíme si, že to bude mít obrovský efekt. Děkuji a ještě jednou máte moji úctu. Děkuji. (Potlesk v sále.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní poprosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, kterou je paní poslankyně Michaela Šebelová. Prosím.
Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji vám za slovo, vážená paní předsedající. Vážený pane ministře, vážení paní ministři, vážený pane senátore, vážená paní senátorko, kolegyně a kolegové, vše důležité již bylo řečeno, tak se pokusím tedy být velmi stručná. Cílem novely zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti, je řešit palčivý problém dostupnosti zdravotní péče. Novela má tedy umožnit pružnější zapojení zubních lékařů vzdělaných v zemích mimo Evropskou unii. Detaily představili oba páni senátoři. Já bych tedy hlavně zdůraznila, že novela nezmírňuje podmínky aprobačních zkoušek, jen dává dotčeným stomatologům prostor k rychlejšímu nástupu do praxe.
Seznámila bych vás tedy spíše s legislativním procesem. Senát Poslanecké sněmovně předložil návrh zákona 19. prosince. Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 603 dne 20. 12. Návrh byl zaslán vládě k vyjádření stanoviska 21. prosince a vláda zaujala neutrální stanovisko 22. ledna. To bylo rozesláno poslancům jako tisk 603/1. Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil a navrhl výbor pro zdravotnictví jako garanční.
Na závěr zmíním, jak již zaznělo, že aktuální situace v oblasti dostupnosti stomatologie v některých regionech je skutečně palčivá, proto považuji za vhodné odsouhlasit tento zákon již v prvém čtení v souladu s doporučením navrhovatele.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Ivo Vondráka. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec Ivo Vondrák: Děkuji. Dobrý večer, dámy a pánové. Přiznám se, že úplně nerozumím neutrálnímu stanovisku vlády k návrhu tohoto zákona, protože kdekoliv zajdete, slyšíte, že je nedostupná zdravotní zubní péče. To je prostě fakt, který slýcháváte všude. Já bych jenom dodal, že to není jenom mnohdy o těch stomatolozích, je to samozřejmě o celé řadě dalších profesí, a dle mého názoru je třeba si říct, jaká je reálná situace.
Často slýcháváme ze strany Stomatologické komory, že zubních lékařů je dost. Kdyby to byla pravda, tak ve 21.24 tady nesedíme a neřešíme novelu zákona. Prostě jich dost není. Těch důvodů je celá řada, některé jsou subjektivní, některé jsou objektivní. Mezi ty objektivní patří to, že dneska technika a náročnost této profese je taková, že to, co dříve za mých mladých let stíhal zubní lékař během deseti minut, dneska trvá třeba i hodinu i více. Jinými slovy řečeno, obecně platí, že v podstatě čas, který potřebuje zubní lékař na ošetření pacienta, je výrazně delší.
Další důvody jsou ty, že zubní lékaři rádi zůstávají v centrech, která jsou řekněme velká města, obce, a chybí nám potom řekněme v takových těch oblastech, které už nejsou tak zalidněné. A samozřejmě jeden z klíčových problémů je, že celá řada z nich v podstatě ani nepotřebuje mít podepsánu smlouvu se zdravotní pojišťovnou. Ale otázka zní, jak tento problém vyřešit, protože když se na to podívám, společným jmenovatelem je, že zubních lékařů je nedostatek.
Máme dvě možnosti, jak to vyřešit. Je tady možnost krátkodobá a dlouhodobá. Ta dlouhodobá tady zazněla. Jsem rád, že jsem byl u toho, kdy jsme pomohli Lékařské fakultě Ostravské univerzity vytvořit obor, který už je dneska akreditovaný. Je to zubní lékařství, má první své studenty. Stálo nás to nižší desítky milionů, ale dle mého názoru je to cesta, kdy jsme v podstatě vzali na sebe to, co by možná měly garantovat pojišťovny či stát. Budeme mít první absolventy zubního lékařství, ale bude to až někdy za pět let. Záleží na tom, jak rychle nám budou studovat, ale dříve to určitě nebude.
Takže nám nezbývá ještě než hledat krátkodobá řešení. Musím říct, že už v počátku ukrajinské krize upozorňuji na to, že k nám přichází lidé, kteří jsou vzdělaní, a neustále trpí tím, že nemohou své vzdělání uplatnit. Já tomu rozumím. Musíme zajistit jakési principy kvality, jakousi metriku, která je nám dávána za úkol, aby byla dodržena, abychom zajistili potřebnou kvalitu, o tom není sporu, ale také si musíme říct, zdali někdy princip toho, abychom uznali vzdělání takovýchto lidí, není příliš byrokratický a zdali nám nebrání v tom, abychom tyto vzdělané lidi využili.
Jsem rád, že tady přichází návrh zákona, který má logiku, myslím si, že lze mu vyhovět. Byl bych moc rád, kdyby tato Sněmovna si uvědomila, že i my v době různých krizí - v šedesátém osmém, osmačtyřicátém, když nám utíkali vzdělaní lidé, tak dostávali šanci v zahraničí. Myslím, že máme spoustu špičkových lékařů, kteří se uplatnili ve Spojených státech. Dám příklad pana doktora Pomahače, který je vlastně i absolventem mého gymnázia, kam jsem chodil.
Zkusme být tedy trošku objektivní a zkusme si říct, zdali bychom nebyli vstřícní k tomu, abychom těmto lidem dali šanci, protože než vychováme další zubní lékaře, tak to bude chvíli trvat, a já zatím nevidím jinou cestu, jak napomoci zajištění kvalitní zubní péče pro naše pacienty. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji. Nyní je přihlášen pan poslanec Jan Síla. Prosím, ujměte se slova.
Poslanec Jan Síla: Vážená místopředsedkyně, dámy a pánové, dovolte, abych se tedy vyjádřil k této problematice také ze svého pohledu. Zase tak, jak jsem se zmiňoval o svých osobních pocitech před chvílí v projevu o návykových látkách, vám musím říct, že moje manželka je zubařka, dcera je také zubařka. Jsme z Moravskoslezského kraje a řeknu vám, že nedostatek zubních lékařů je tam katastrofální. Tam několik desítek tisíc lidí vůbec nemá zubaře. Mají denně padesát, šedesát telefonátů, kdy musí prostě odmítat pacienty, kteří nemají ošetření. ***
