Na závěr bych ráda řekla, že doufám, že tohle nebyla poslední mezistranická spolupráce, kterou jsme na tomto tématu udělali, protože to téma je natolik zásadní, že si zaslouží to, že překročíme naše ideologické rozpory, stranické rozpory opozice versus koalice. Takže já věřím, že ta práce bude i nadále poslední rok a půl, nebo jak dlouho tady vlastně budeme, bude pokračovat, a těším se na další výzvy. Mockrát děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní poslankyni a poprosím paní poslankyni Helenu Válkovou, která je další přihlášená do diskuse. Máte slovo.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, tady už toho bylo systematicky a věcně řečeno hodně, takže se omlouvám, že budu jenom taková trochu nesystematická a budu se věnovat jenom pár věcem, které tady ještě nezazněly.

Není tady pan ministr; nicméně v úvodu jsem mu chtěla také poděkovat za to, že nám dal prostor pro to, aby ze začátku relativně různé názory měly šanci se spojit do toho, co tady řekla už paní zpravodajka, paní poslankyně Taťána Malá, vaším prostřednictvím, a totiž že jsme každý museli zrevidovat svoje původní představy, a myslím si, že tady opozice i ukázala to, protože původně jsme chtěli poslanecký návrh, v zájmu schválení a plynulého průběhu projednávání tohoto tisku jsme nakonec kývli a byli jsme rádi, že jsme měli i tu legislativní podporu na to, že to bude vládní návrh, a v tomto ohledu ten slib skutečně splněn byl. Takže nepřítomnému momentálně panu ministrovi tady za to, připojuju se k paní zpravodajce, děkuji.

Dalším bodem, ke kterému bych se chtěla vyjádřit, a v podstatě navázat na to, co tady řekla moje předřečnice, paní poslankyně Urbanová, to je v podstatě ta neopominutelná, nezbytná a nutná aplikační praxe - policie, státní zástupci a soudci, kteří pokud neuchopí novou právní úpravu, jak my jsme ji napsali, jak je i v důvodové zprávě vysvětlena, tak v praxi fungovat nebude. (Ministr Blažek přichází ke stolku zpravodajů.)

Pane ministře, já jsem vám děkovala několikrát ve vaší nepřítomnosti, takže už to nebudu opakovat, ale v každém případě, přišel jste o to nejlepší. (Pobavení v sále.) A teď už jsem u toho, co byste měl udělat. Říkám, že i ta nejlépe napsaná právní úprava, pokud v aplikační praxi nenajde nejenom pochopení - to ani už snad nechci často - ale nenajde ty, kteří by ji aplikovali tak, jak je zakotvena v právní normě, to znamená v tomto případě v trestním zákoníku a v důvodové zprávě, tak se nebude aplikovat dobře. Tady už zaznělo několik povzdechů na to téma, že nechápeme, jak je možné, že se ukládají podmíněné tresty za sexuální násilné trestné činy, zatímco třeba za hospodářskou, majetkovou trestnou činnost se ukládají vysoké nepodmíněné tresty. Teď bych měla říct s bázní v hlasu - ale já samozřejmě pro to jsem, aby se přísně trestali korupčníci a pachatelé majetkových trestných činů, ano - ale ještě víc jsem pro to, aby, když dojde k sexuálnímu násilnému trestnému činu a obětí je třeba dítě, tak aby byla ta sankce opravdu citelná - pokud ten člověk není nepříčetný, pak musí nastoupit něco jako zabezpečovací detence například. Čili abych to zkrátila, je třeba, aby Justiční akademie v Kroměříži včas se připravila na proškolení soudců, protože v rámci přípravy této normy jsme se setkali, když to řeknu velmi opatrně a diplomaticky, přinejmenším s nedůvěrou v novou právní úpravu a s nejistotou, jak bude aplikována a s jakými výsledky, a tady pro to není prostor. My musíme vysvětlit to, co se nám třeba nemohlo ani podařit v rámci těch legislativních prací. Optimální místo pro to je Justiční akademie v Kroměříži, kde můžeme citovat právě to, co jsem říkala včera v rámci druhého čtení, i výsledky těch komparativních analýz, jak aplikační praxe ve Švédsku, v Německu, Španělsku, Anglii, Walesu, Americe přistoupila a jak aplikovala novou právní úpravu. Například v Německu také překvapivě v roce 2016 jednomyslně Bundestag, Spolkový sněm, tuto novou právní úpravu - mají to trochu jinak, logicky, než my - schválil a ta aplikační praxe ji skutečně aplikuje. Nedošlo ale k nějakému dramatickému zvratu, že by byly přetížené soudy a státní zástupci. Čili za druhé, to Justiční akademie má před sebou úkol. Pane ministře, já se hlásím: kdyby nebyli odborníci, kteří by chtěli vysvětlovat tuto problematiku, tak si myslím, že paní poslankyně Malá... ale nebudu teď jmenovitě. Rádi se vystavíme případné kritice a i ve světle dosavadní judikatury se budeme snažit vysvětlit to, co zákonodárce teď přijímá, a doufám, že i díky vstřícnému postoji v Senátu dovede do zdárného konce.

Za třetí mám připravený návrh - říkám to tady nerada, protože mě to rvalo srdce, že jsem ho nemohla dát jako pozměňovací návrh. Přestože Ministerstvo spravedlnosti o něm ví, zatím je k němu zdrženlivé a i někteří státní zástupci a soudci říkají, abych úplně nepotopila tím návrhem dohodu o vině a trestu, takže zatím není podaný. Ale chci na tom příkladu demonstrovat to, že každý z nás musel ustoupit. Mně se prostě nelíbí, že poškozený zatím v těchto případech při sjednávání dohody o vině a trestu, moc se ho neptají. Bude to teď lepší v rámci novelizace trestního zákoníku, budou se ho muset zeptat, souhlas tam ale zatím není. A já pořád si myslím, že by bylo dobré, kdyby ten poškozený - a tady mám na mysli oběť sexuálního násilného trestného činu, ať už jde o znásilnění nebo sexuální útok - mohl k tomu něco říci v tom smyslu: Já ale opravdu nesouhlasím s ohledem na to, co se mi stalo, aby se uzavřela dohoda o vině a trestu a ten člověk odešel jenom s podmíněným trestem. Třeba ať to posoudí soud, opravdu chci, aby mě slyšeli všichni, celý senát, a chci se k tomu vyjádřit v rámci soudního řízení, a proto nesouhlasím s dohodou o vině a trestu. Tohle není uzavřená kapitola, ale abych neohrozila spolu ještě, nejsem sama, s dalšími plynulý průběh projednávání tohoto tisku, tak jsme ten pozměňovací návrh nepodali.

Třetí bodík, který mě napadá, pokud jsem dobře informována - a je zde pan ministr Šalomoun, což jsem moc ráda - dneska bude vláda projednávat i návrh zákona o dětském ombudsmanovi. To je tedy velmi krásná shoda, myslím si, protože když to tady slyší všichni, jak se snažíme děti chránit všemi prostředky, i v tom paragrafu novém 119a, kde v odst. 2 je výslovně stanoveno, že za bezbranné z důvodu nízkého věku se vždy považuje dítě mladší 12 let, tak to samozřejmě chce i to dotažení, aby tady byl veřejný ochránce práv dětí, který bude moci v případech, kdy je to třeba, vstupovat, nebo dokonce i zahajovat, byť v civilním řízení, takové procesy, respektive být tak aktivní a mít tu aktivní legitimaci, aby opravdu nejlepší zájem dítěte byl chráněn komplexně. Čili já si myslím, že to je dovedení potom až do těch konců, které už naše vláda nezvládla schválit, protože jsme neměli už čas. Ale vaše vláda má holt tu výhodu, že si jí to možná povede. A my budeme mít možnost ukázat jako opozice, že když jde o konstruktivní a kontinuální legislativní proces, pokračování záměru, který byl, tak že dovedeme být také velice, velice konstruktivní. Takže s napětím očekávám, jak to odpoledne na vládě dopadne.

Pak jsem se chtěla ještě vyjádřit k tomu opomíjenému prvku, se kterým se budeme setkávat hlavně v médiích, kteří říkají: Proč jste nenovelizovali jenom tu stávající definici? Jednou větou odpovím. Znásilnění - a třeba nerozšířili ho. No, je to jednoduché, ale složité současně. Jsme v 21. století a vycházíme z jiného filozofického a kulturního východiska. Chceme chránit právo na sexuální sebeurčení, na autonomii v sexuální oblasti, nestačí nám jenom chránit právo na ochranu před násilím, třeba v sexuální oblasti. Čili posunulo se nám to, úhel pohledu se definitivně posunul. Nebudu teď říkat svoje zkušenosti, protože jsem se narodila v padesátých letech a vyrůstala jsem a byla jsem mladá v těch sedmdesátých, osmdesátých, s čím jsem se já osobně setkávala. Nebyla to žádná legrace. Vždycky jsem si s tím díkybohu poradila, ale nechtěla bych, aby moje mladší kolegyně měly podobný problém v 21. století. Tady nejde o násilí, tady jde opravdu o ochranu prostředky trestního práva, ochranu práva na sexuální sebeurčení a autonomii. Takže to je z mé strany asi všechno. ***