(18.20 hodin)
(pokračuje Ivana Mádlová)
Dovolím si za pana profesora Špičáka přečíst usnesení zdravotního výboru z 30. schůze ze dne 1. listopadu 2023 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, jinými slovy zákon o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 512:
"Po úvodním slovu vrchního ředitele pro legislativu a právo JUDr. Radka Policara, zpravodajské zprávě poslance prof. MUDr. Julia Špičáka, CSc., a po rozpravě výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, zákon o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 512;
II. zmocňuje zpravodaje výboru, poslance prof. MUDr. Julia Špičáka, CSc., aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny PČR popřípadě navrhl i další nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny;
III. pověřuje zpravodaje výboru, poslance prof. MUDr. Julia Špičáka, CSc., aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny."
Což v tomto okamžiku činím já v jeho zastoupení.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní zpravodajko, ani neodcházejte, protože v tento moment otevírám obecnou rozpravu a vy jste přihlášena jako první. V tom případě můžete rovnou pokračovat s vaším projevem. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji, pane předsedo. Já bych se chtěla vyjádřit právě ke zmiňovanému § 65 Nahlížení do zdravotnické dokumentace, protože tam dochází k poměrně zásadním změnám, kdy se rozšiřuje okruh osob, které smějí nahlížet do zdravotnické dokumentace. Jedná se tedy o nahlížení bez souhlasu pacienta. To znamená, že se to týká každého pacienta, i tady v Poslanecké sněmovně. My na to upozorňujeme proto, že se domníváme, že by bylo potřeba okruh osob, účely, pro které bude nahlíženo, ještě více zpřesnit. V současné době bez souhlasu tedy mohou nahlížet osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání a jiní odborní pracovníci, za druhé jsou to osoby podílející se na správních záležitostech a osoby blízké zemřelému pacientovi. Pak je tam i výčet dalších osob, které mohou, a je tam přesně napsán i konkrétní účel.
V současné době v tomto návrhu je ale zásadní změna, kdy vlastně do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi mohou bez jeho souhlasu nahlížet, jestliže to je v zájmu pacienta nebo jestliže je to potřebné k naplnění účelů plynoucích z jejich pověření nebo k výkonu působnosti - je to zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení k poskytovateli, která má tedy tu způsobilost k výkonu zdravotnického povolání, anebo to je ten sporný odstavec, kdy plní další úkoly podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů. Tady v podstatě je to velmi bezbřehé, protože není přesně specifikováno, o jaké osoby se jedná. Tady v podstatě jakýkoliv zaměstnanec nebo jakákoliv firma, která má smlouvu s nemocnicí, by de facto, pokud by měli nějaký svěřený úkol, mohli nahlížet do zdravotnické dokumentace.
K tomuto paragrafu byly i připomínky v rámci připomínkového řízení z různých ministerstev. Určitě to bylo i z Úřadu pro ochranu osobních údajů, kdy vlastně oni tvrdí, že je nutné toto ustanovení přepracovat a dopracovat a ani po vypořádání připomínek vlastně nedošlo úplně k vypořádání tak, aby vše bylo v souladu v souladu s GDPR. Jedná se hlavně o vysvětlení účelu posouzení navrhovaného řešení z hlediska nezbytnosti, to znamená, proč je nutné, aby tyto osoby mohly nahlížet do zdravotnické dokumentace, a hlavně tam chybí i posouzení rizik, která potom budou spojena s tím, že do zvlášť citlivých údajů podle evropské směrnice, která je nadřazena našemu právu, tak proč tyto osoby budou nahlížet.
V současné době je to vlastně natolik široce pojímané, že do toho může nahlížet skutečně třeba i exekutorská firma, která bude vymáhat pohledávky dlužníků za poskytnutou zdravotní péči, nebo to mohou být různí brigádníci, nebo to mohou být různí referenti, prostě kdokoliv ve zdravotnickém zařízení, kdo bude mít svěřený nějaký úkol, kdy je potřeba zpracovat tato zvláště citlivá data.
My jsme to v tomto směru konzultovali s právníky na zdravotnické právo a i jsme se vlastně podívali na to, jak argumentuje Úřad pro ochranu osobních údajů, a v podstatě s tím naprosto souhlasíme, že je potřeba zpřesnit některé údaje. Souhlasíme s tím, jak říkal pan ministr, že je nedostatek zdravotnických pracovníků, že je potřeba rozšířit okruh osob, které potřebují zacházet se zdravotnickou dokumentací, jako je třeba řešení stížností, ať už je to pro úředníky příslušného odboru třeba na kraji, nebo jsou to příslušníci profesních komor a tak dále.
Čili toto my samozřejmě vnímáme a chceme k tomu přistoupit zcela konstruktivně, nicméně se domníváme, že takto, jak je to postaveno, je to opravdu velice široké, a domníváme se, že hrozí vysoké riziko možnosti úniku zvláště citlivých údajů, jakým zdravotnická data jsou. Je potřeba si uvědomit, že jsou to výkony z extrémně citlivých oborů, jako je třeba gynekologie, jako je umělé oplodnění a tak dále. To znamená, že těch citlivých údajů je spousta a my se domníváme, že není možné, aby to bylo takto široce pojímané, ale že to řešení se určitě najde, protože vnímáme, jaká situace ve zdravotnictví je a že je potřeba i s administrativou nějakým způsobem jinak zacházet a i zdravotníkům odlehčit.
Na to upozorňuje právě i Úřad pro ochranu osobních údajů, kdy vlastně považuje za velmi nedostatečné účely, které jsou vlastně v tom zákoně nebo v důvodové zprávě vymezené, a rozhodně nezohledňují všechno, pro koho je vlastně to zcela nové ustanovení 2 připraveno. Hrozí také to, že vlastně do toho budou nahlížet třeba i zaměstnanci korporací s nejasnou vlastnickou strukturou a podobně, čili tady skutečně je potřeba si na to konstruktivně sednout. Chtěla bych poděkovat panu ministrovi, že je otevřen dalšímu jednání, protože my s Ministerstvem zdravotnictví v tomto směru jednáme, zda by bylo možné tato ustanovení nějakým vhodným způsobem zpřesnit, aby to odpovídalo praxi.
Určitě vítáme to, že se tam rozšířil okruh konkrétních osob, jako jsou profesní komory, a zaznamenali jsme, a víme to i z vlastní praxe, že je problém třeba u vykazování výkonů na zdravotní pojišťovny. Tam my právě v pozměňovacím návrhu, který chceme podat právě k tomuto paragrafu, dáváme nové písmeno, kde chceme uvést konkrétně osoby, které budou vykazovat zdravotní péči. Domníváme se, co se týče odůvodnění, že takto široce koncipovaná výjimka vlastně představuje riziko prolomení vstupu do zdravotnické dokumentace pacientů, podotýkám, bez jejich souhlasu.
Pod tímto ustanovením je pouze příklad, že se jedná o zákon o veřejných zdravotních službách, ale tím, že je to uvedeno vlastně jenom jako příklad, tak tím se nezužuje ten výběr, ale je to jenom jakýsi příklad a nejsme schopni dopředu vlastně odhadnout, jaké další zákony se mohou tohoto ustanovení týkat. To znamená, že to považujeme, že je to na hraně nebo v rozporu s evropskou směrnicí GDPR tak, jako jsme to konzultovali s našimi odborníky. Myslíme si, že je potřeba hledat ještě další, jiný způsob, protože jsou to skutečně zvlášť citlivé údaje. Když si představíme, že skutečně do těchto citlivých údajů budou moci nahlížet studenti, brigádníci najatí na určitou činnost, tak je tam samozřejmě i vysoké riziko úniku těchto citlivých údajů mimo zdravotnická zařízení, třeba do novin, do bulváru. Tím samozřejmě nechci nikoho osočovat, ale myslím si, že je potřeba uvažovat o všech rizicích, která s tím mohou nastat, a my se domníváme, že právě únik (obava z úniku?) zvlášť citlivých údajů je vlastně namístě a že je potřeba být opravdu velmi, velmi obezřetný. ***
