(17.00 hodin)
Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně, já si dovolím tady načíst bod, jehož název uvedu až v závěru svého odůvodnění. Týká se jedné problematiky, která tady už byla dnes přednesena minimálně dvakrát, jak jsem zaznamenal - vnitřní bezpečnosti České republiky - a týká se to jejího segmentu trošku jiného, než tady přednášeli mí kolegové, týká se možných rizik na úseku vnitřní bezpečnosti, které ze zákona zajišťuje Vězeňská služba České republiky. Já jsem o této problematice tady hovořil už několikrát, tuším že čtyřikrát, naposledy na mimořádné schůzi, která se věnovala bezpečnostním hrozbám České republiky, a já se domnívám, že tato schůze v podstatě byla ve smyslu vnitřní bezpečnosti České republiky promarněna, přestože na té samé schůzi pan premiér Fiala hovořil, jak je pro Českou republiku důležitá nejen vnější bezpečnost, ale i bezpečnost vnitřní.
Jedno z mých vystoupení tady u tohoto pultíku byla interpelace na ministra spravedlnosti Pavla Blažka, Ministerstvo spravedlnosti má v gesci Vězeňskou službu a já jsem se dostal nedávno k odpovědi na tuto interpelaci, za kterou panu ministrovi děkuji. Jednak tedy přišla včas, což taky nebývá úplně obvyklé nebo stoprocentní v případě interpelací, a jednak se nesnažil nějak kličkovat a v zásadě vše, co jsem tady řekl, potvrdil, což mě na jedné straně překvapilo, na druhou stranu mile překvapilo, a zároveň to tedy oceňuji, že se nesnažil nějakým způsobem z těch odpovědí vyvléci, jak to také u některých interpelací bývá.
Já jsem hodlal na základě té jeho odpovědi, jejíž fragmenty tady krátce uvedu, interpelovat nějakého jiného člena vlády ve čtvrtek, bohužel interpelace byly opět zrušeny. Pravděpodobně by to byl buď ministr financí, protože se to týká finančního zabezpečení, anebo ministr vnitra, protože ten má obecně aspoň na základě toho, co mi pan ministr spravedlnosti píše, za úkol někdy od ledna zpracovat materiál, který pojednává v podstatě o tom, jak stanovit potřebné finanční náklady na zajištění nejenom financí pro Vězeňskou službu, ale obecně i pro ostatní bezpečnostní sbory v České republice.
O co v principu jde? Budu se snažit to relativně zkrátit. V principu jde o to, že tomuto bezpečnostnímu sboru aktuálně chybí zhruba desetina plánovaných tabulkových míst pro příslušníky ve služebním poměru a již několik stovek dokonce i občanských zaměstnanců. Práce je to náročná, ne každý projde náročným přijímacím řízením. Ono je to obecně trend všech bezpečnostních sborů, včetně Armády České republiky. Projde pouze 18 % z těch, kteří se do služebního poměru hlásí, a mnoho z nich ještě poté zhruba v době tří let odchází. A výsledkem je to, že tady máme katastrofální podstav v tomto bezpečnostním sboru, který je v podstatě alarmující ve vztahu k vnitřní bezpečnosti v tom smyslu, že pokud nebude dostatečně naplněn a ty služby budou vykonávat lidé v podstatě nad rámec své pracovní doby nebo služební doby formou přesčasů, tak se bude stávat to, že lidé budou dále odcházet z tohoto bezpečnostního sboru. V podstatě se dostáváme do bludného okruhu. Opravdu fatálními důsledky toho může být, že může docházet v daleko větší míře k napadání personálu ve věznicích a vazebních věznicích, může docházet ke vzpourám vězňů, může docházet k útěkům a tak dále a tak dále. Věřím, že to si nepřeje nikdo z nás. Tuto problematiku je nutné řešit, proto to tady načítám.
A jenom stručně z toho, co jsem řekl před chvílí, jak se k této problematice staví pan ministr. Staví se k tomu čelem, a dokonce v té odpovědi na mou interpelaci tvrdí: "Vysoká nenaplněnost stávajících systemizovaných míst příslušníků i občanských zaměstnanců je zásadní příčinou současné situace. Absencí příslušníků ve službě lze již úkoly plnit pouze za pomoci služby přesčas, výpomocí mezi věznicemi a omezováním služby na některých stanovištích, jako jsou strážní věže a tak dál. Příslušníci i občanští zaměstnanci Vězeňské služby se dlouhodobě potýkají s pracovní přetížeností, a přestože uvedený typ zaměstnání na trhu práce představuje jistotu a stabilitu, končí své působení u Vězeňské služby z důvodu zhoršujících se podmínek, a to zejména v oblasti přesčasové práce, psychické zátěže a platových podmínek. Je nezbytné doplnit a navýšit počty příslušníků, tak odborného personálu." Dál už pokračovat nebudu, ono se to všechno týká této problematiky. Jak říkám, oceňuji přístup ministra Blažka, ale zároveň si myslím, že to je natolik důležité téma, abychom se o tom bavili zde na plénu Poslanecké sněmovny a nečekali další týdny a měsíce na to, než se zpracuje na Ministerstvu vnitra, jak jsem to tady aspoň vyčetl z té odpovědi na interpelaci, nějaké řešení. Myslím si, že to je emergentní téma, které bychom měli řešit neprodleně.
A proto toto téma navrhuji prostřednictvím bodu - a teď se obracím na vás, pane místopředsedo - který by měl mít název Informace o řešení personálního a finančního zabezpečení Vězeňské služby České republiky, a dovolil bych si ho navrhnout v návaznosti na to, jak tady navrhovali body někteří mí kolegové předřečníci, jako čtvrtý bod zítřejšího jednacího dne. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeju vám pěkné odpoledne. Já si ještě poznamenám plné znění tohoto nového bodu a udělím další slovo. Jenom pro pořádek - jako čtvrtý bod dnes? Ne, zítra. Díky.
Budeme pokračovat v přihláškách k programu schůze. Jako další vystoupí paní poslankyně Jana Berkovcová a další bod chce navrhnout paní poslankyně Berenika Peštová. Nejprve paní poslankyně Jana Berkovcová. Prosím.
Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, žádám vás o zařazení bodu s názvem Aktuální finanční situace škol.
Vláda minulý týden schválila návrh ministra školství Mikuláše Beka na parametrickou úpravu financování regionálního školství, která má zpomalit nárůst počtu učitelských míst. Ministerstvo školství jde tímto krokem zcela proti vládnímu programovému prohlášení, ve kterém se pětikoalice zavázala zvyšovat kvalitu vzdělávání. Nicméně krácení maximálního rozsahu pedagogické práce nesporně kvalitu vzdělávání poškodí. Takzvaný PHmax neboli maximální počet hodin výuky financované ze státního rozpočtu na jednu třídu dává ředitelům škol široké možnosti pro individualizaci výuky. Nejčastěji se jedná o dělené hodiny předmětů, jako je například výuka cizích jazyků, matematiky, laboratoří, tělocviku nebo informatiky. Dělená výuka umožňuje pedagogům přistupovat k žákům individualizovaně, vnímat k tomu odlišné potřeby každého z nich. Výuka je potom mnohem efektivnější.
Ministr Bek tvrdí, že dosavadní nastavení systému je pro učitele a žáky až příliš komfortní a dlouhodobě neudržitelné. Přitom odhadované úspory jsou zcela marginální. Pokud by změna systému financování nastala už letos pro tento školní rok, přinesla by úsporu v řádu zhruba 400 milionů korun ročně, příští rok se odhaduje úspora 800 milionů korun ročně. S ohledem na výši rozpočtu celého rezortu školství se ale jedná o marginální částku, která bude vykoupena rozkolísáním vzdělávacího systému, koncem předvídatelnosti financování škol, a to nejdůležitější - zhoršením kvality výuky. Opravdu vám stojí za to destabilizovat vzdělávací systém, ohrozit kvalitu výuky kvůli pár stovkám milionů ročně? ***
