(16.50 hodin)
(pokračuje Vladimír Zlínský)
Když se podíváme na problematiku užívání bezdrátových sítí, tak jsou na to dva pohledy. První pohled je ten, že užívání je zcela bezpečné, že vlastně to radiofrekvenční záření, které je emitováno těmito technologiemi, má pouze tepelné účinky, a druhá skupina odborníků a vědců a výzkumníků tvrdí, že se nejedná jenom o tepelné účinky, ale že jsou přítomny netepelné účinky, které ovlivňují nějakým způsobem fungování buněk, v podstatě těch základních prvků, z kterých jsou ty buňky složeny, to znamená makromolekul anebo supramolekulárních struktur, to znamená struktur, které se z makromolekul skládají. Mezi tyto škodlivé účinky, o kterých se hovoří a hovoří o nich několik tisíc studií, patří poškození srdce, poškození centrálního nervového systému, tedy mozkových buněk, poškození spermií a vajíček a vznik nádorového bujení, ať už nezhoubného, nebo zhoubného.
Možná každého zvídavého člověka by zajímalo, jak se to vlastně vysvětluje, jak to působí kromě toho zahřívání - já jsem o tom hovořil, že ty záležitosti se odehrávají na makromolekulární úrovni, protože každá makromolekula, z které se skládáme, je kupodivu elektricky nabitá - to asi nevíte - a každá řekl bych struktura, která je elektricky nabitá a pohybuje se nějakým zrychleným pohybem, emituje elektromagnetické pole.
Další věc, která je důležitá, je ta, že bylo zjištěno, že při působení elektromagnetického záření radiofrekvenčního na buňky vznikají takzvané reaktivní formy kyslíku. Samozřejmě zase se zeptáte, jakým způsobem vznikají a co jsou zač. Reaktivní formy kyslíku jsou různé ionty reaktivní, které jakoby kradou elektrony z těch makromolekul, z kterých se skládáme, čímž způsobem narušují jejich funkci. A jak vznikají? Pravděpodobně vznikají tak, že je narušen nějaký řetězec, nějaká struktura v organismu, která ten kyslík zpracovává. Ale já jsem říkal, že napadají tedy ty organické molekuly. My se samozřejmě skládáme z organických molekul, to znamená z tuků, z proteinů, to znamená z bílkovin a z nukleových kyselin. A pokud dojde k jejich poškození, dochází k poškození našeho organismu. Možná se zase - ti zvídaví - zeptáte, proč vlastně by mělo ovlivňovat toto záření hlavně srdce a centrální nervový systém. Ti, kteří jste znali, kteří máte přírodovědné vzdělání, už asi tušíte, proč to tak je - protože vlastně tyto buňky jsou elektricky aktivní, produkují takzvaný membránový potenciál a jsou excitabilní, to znamená, že jsou ho schopny nějakým způsobem aktivně měnit ten membránový potenciál. Tak je pak jasné, že to elektromagnetické pole může nějakým způsobem tyto buňky ovlivňovat.
Já bych tady zmínil to, že elektromagnetické pole, aspoň silné intenzity, ovlivňující centrální nervový systém, bylo dokázáno. Jmenuje se to takzvaný mikrovlnný syndrom neboli mikrovlnná nemoc a možná jste se s tím setkali, bylo o tom hovořeno nedávno i ve sdělovací prostředcích hlavního proudu. Jmenuje se to takzvaný havanský syndrom nebo kubánský, kdy u zaměstnanců amerického a kanadského velvyslanectví na Kubě v roce 2016 se objevily takové neočekávané příznaky, které se projevovaly poruchou vnímání, excitací, apatií, únavou, ospalostí, neklidem, pocitem hladu, žízně, a pak také nesnesitelné - to byly šelesty, pískání, závratě, nechutenství, nespavost. Jedno z těch vysvětlení - a nejvíce pravděpodobné - je, že tam došlo k ovlivnění těchto zaměstnanců právě elektromagnetickým vlněním o vysoké intenzitě a dané frekvencí.
Ohledně toho, jestli buňky vykazují nějakou aktivitu v oblasti rádiových vln, aby tam docházelo k interakci s vlněním z těch mobilních zařízení, v tomto směru se ještě hodně bádá, asi se ještě hodně bádat bude - ten obor se jmenuje, který se tím zabývá, bioelektrodynamika. A dopředu říkám, že ten výzkum není ukončen, nicméně pokud by se toto dokázalo, že buňka je schopna emitovat nějaké elektromagnetické pole, samozřejmě pak se musíme ptát, jestli pomocí tohoto pole mohou buňky nebo součásti těch buněk mezi sebou nějakým způsobem komunikovat a jestli se podílejí nějakým způsobem na samoorganizací buněk, protože my to nevíme, jak přesně ty buňky spolu komunikují. Když třeba vzniká lidský organismus, to je v podstatě ještě taková záhada, jak se lidský organismus sám sestaví.
My si musíme uvědomit, že bílkoviny neboli proteiny jsou vysoce elektricky polární, a dochází tedy, jak jsem tady říkal, ke zrychleným pohybům o vysokých frekvencích a je emitováno elektromagnetické pole. Otázka samozřejmě je síla, jaká je intenzita toho elektromagnetického pole, protože ona ta intenzita samozřejmě bude velmi nízká. A pokud to nevíte - což je zajímavé, já jsem se to dozvěděl taky vlastně až při studiu tohoto materiálu - každá ta makromolekula nabitá elektricky vibruje, což je její základní vlastnost, a tím pádem produkuje elektromagnetické pole. A ještě ke všemu ta vibrace je důležitá pro její buněčnou funkci. A nejvíc pravděpodobné: produkcí radiofrekvenčních vln jsou supramolekulární struktury, které se jmenují mikrotubuly. Jsou to vlastně takové trubičky, které probíhají skrz buňky, které udržují jakoby tvar těch buněk, rozhodují o pohybu, dochází po nich k transportu jiných živin a enzymů a kromě toho jsou důležité při dělení buněk. Takže pak by nám to vysvětlovalo, proč by mohlo vznikat nádorové bujení při nadměrné expozici radiofrekvenčnímu záření.
Já jsem tady chtěl jenom nastínit, že úvahy o tom, že radiofrekvenční záření emitované mobilními zařízeními může být životu a zdraví neprospěšné, aspoň že bychom to měli brát v úvahu a že bychom měli udržovat a dodržovat zásadu předběžné opatrnosti - měli bychom před těmi zařízeními chránit děti, nepřikládat zařízení dlouhodobě k hlavě, nespat s IT zařízeními v jedné místnosti, omezovat počet vyzařujících IT zařízení v místě pobytu - hlavně dětí - a hlavně, dále intenzivně zkoumat, jaká je skutečná realita i přes všechna úskalí, která to přináší, protože měření na buněčné úrovni je nesmírně složité, a hlavně samozřejmě nesmíme zapomenout i na vliv zainteresovaných firem, které samozřejmě asi nemají moc zájem na tom, aby výzkum dopadl v jejich neprospěch. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já bych poprosil, pane poslanče. Já jsem byl úplně nadšený z toho, co jste říkal, protože teď už vím, že nebudu tedy spát s mobilem, jestli tomu správně rozumím. (Smích v sále.) Ale jak jsem poslouchal, tak jsem si zapomněl znamenat ten název. (Poslanec Zlínský se navrací k pultíku.)
Poslanec Vladimír Zlínský: Je využívání bezdrátových sítí zcela bezpečné?
Místopředseda PSP Karel Havlíček: (Zaznamenává si.) ... bezdrátových... (Poslanec Zlínský: První bod dnešního programu.) ... sítí zcela bezpečné? Já jsem studoval kdysi fyziku, ale jsem tedy úplně konsternován z toho. Raději předám řízení schůze. (Pobavení v sále.) Ale ještě předtím poprosím pana poslance Hendrycha o jeho vystoupení. Děkuji. ***
