(16.10 hodin)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím dalšího řádně přihlášeného, a to je paní Jana Mračková Vildumetzová. Paní poslankyně, máte slovo, a připraví se paní poslankyně Peštová.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já bych ráda zařadila několik bodů na jednání této Poslanecké sněmovny.
První bod s názvem Migrační pakt a jeho dopad na Českou republiku. Ráda bych zmínila, že tento týden na půdě Evropského parlamentu, bude to přesně zítra ve večerních hodinách, proběhne zásadní hlasování, a to k migračnímu paktu, který zavádí takzvanou povinnou solidaritu, kterou se do migračního paktu s největší pravděpodobností podařilo prosadit v rámci našeho českého předsednictví, které měla tato vláda v minulém roce. Chtěla bych připomenout, že povinná solidarita zavádí to, že Evropská komise si určila minimální počet na přerozdělení nelegálních migrantů, což je číslo 30 000, a pokud daný stát nepřijme takového migranta, bude muset za jednoho zaplatit 20 000 eur. Chtěla bych zdůraznit, že se jedná o minimální počet na přerozdělení, v žádném případě o maximální počet.
Kdybych to vzala na čísla, kolik migrantů vstoupilo na půdu Evropské unie v minulém roce, tak bychom se dostali na číslo 1 200 000. Pokud bych z tohoto migračního paktu, který, znovu zdůrazňuji, za Českou republiku v červnu minulého roku schválil a podpořil ministr vnitra Vít Rakušan, kde je uveden jasný distribuční klíč, kde kritériem je HDP a počet obyvatel, tak na Českou republiku by to znamenalo 70 až 80 tisíc nelegálních migrantů. Pokud bychom to přepočetli na finanční částku, kterou by Česká republika popřípadě musela zaplatit, kdyby se rozhodla, že nepřijme tyto migranty, je to částka 40 miliard korun. Ano, slyšíte dobře.
Chtěla bych říct, že je neskutečné, že ministr vnitra pro takovýto migrační pakt zvedl ruku. Chtěla bych připomenout, že v roce 2018 se podařilo zabránit kvótám díky tlaku V4. Když se podíváme na hlasování o migračním paktu minulý rok v červnu: Polsko proti, Maďarsko proti, Slovensko se zdrželo hlasování, protože mělo úřednickou vládu. Když se hlasovalo po trialogu, všechny státy Vé čtyřky měly konzistentní názor, to znamená Polsko proti, Maďarsko proti, Slovensko proti. Česká republika se v tu chvíli zdržela hlasování. Když jsem tady na půdě Poslanecké sněmovny poslouchala Víta Rakušana, že je to z důvodu toho, že tam je vyšší administrativní zátěž, tak jsem si říkala, jestli dobře slyším - protože povinná solidarita v tom migračním paktu zůstala.
Zároveň je nutné říct, že v migračním paktu je i takzvané krizové nařízení a to říká, že každý rok dojde k přerozdělování, a pokud dojde k tomu, když se 60 % těch nelegálních migrantů nepřerozdělí, tak to může Evropská komise nařídit. Zároveň je nutné zdůraznit - a to mi velmi vadí, a myslím si, že by to mělo vadit každému - že právo veta můžete na půdě Evropské unie využít v otázkách bezpečnostních, ale migrace z toho byla vyjmuta. To znamená, že se o tom, jestli budou tyto nelegální migranti přerozděleni, nebo popřípadě jestli za ně budou dané státy platit, tak se o tom vždy bude hlasovat kvalifikovanou většinou, a některé... a můžeme se dostat do situace, že nás tyto státy mohou přehlasovat. To znamená, že můžeme být i donuceni k tomu, tyto nelegální migranty přijmout.
Co je na tom úplně hrozné, že pan Rakušan se tady chlubil, jak vyjednal výjimku. Žádná výjimka pro Českou republiku v migračním paktu není. Je tam 23 kritérií, která se stanoví, a není tam, že musí, ale že může. To znamená, že taková situace a takováto výjimka v žádném případě nemůže být naplněna.
O migračním paktu a o jeho dopadu na Českou republiku je velmi nutné hovořit. Opakujeme to neustále, že nikdo nemá omezovat naši suverenitu, naši kulturu, naši hodnoty, a nikdo by nám neměl diktovat, kdo bude v naší zemi žít. Pan ministr vnitra neustále hovoří, že tento migrační pakt přináší větší ochranu vnější hranice. Já bych ho chtěla požádat, kdyby ukázal tu pasáž, kde ta ochrana vnější hranice je. To, co by tam právě mělo být, a to, co by bylo velmi účinné a po čem všichni voláme, je právě důsledná ochrana vnější hranice a návratová politika.
Takže to je první bod, Migrační pakt a jeho dopad na Českou republiku. Já bych si dovolila tento bod zařadit. Vidím, že pan ministr vnitra a ještě jsem ho dnes tady neviděla, nevím, zda je přítomen, z důvodu toho asi není dnes přítomen, si dovolím zařadit tento bod zítra jako první bod, protože je asi logické, že by ministr vnitra Vít Rakušan měl být u takového bodu přítomen.
Druhý bod, který si dovolím zařadit, je s názvem Česká pošta a její privatizace ministrem vnitra Vítem Rakušanem. Nemusím připomínat, že 1. července minulého roku bez jakékoliv komunikace se starosty a primátory se uzavřelo 300 poboček České pošty. Říkalo se, že se to dělá z důvodu ekonomiky, z důvodů úsporných. Dodneška jsme nevěděli žádnou analýzu, podle čeho se ty jednotlivé pobočky zavíraly, jestli to byly ekonomické dopady, protože řada těch poboček byla například bezbariérových. A když se s některými starosty bavíte, tak vám jasně řeknou, že právě když pak za nimi přijelo vedení České pošty, viděli, jak transakce se na té jednotlivé poště, která se zavřela, se zvyšovaly, přesto Česká pošta bez jakékoliv analýzy takovou poštu zavřela a městům a obcím nedala vůbec šanci, aby si tam zřídili Poštu Partner, aby se snažily získat třeba nějaký podnikatelský subjekt, který by tu poštu provozoval tak, jako je rakouský model, to znamená, že ty pošty jsou rozmístěné, jsou do toho zapojeny právě podnikatelské subjekty, které již mají třeba nějaké provozovny, a tu poštu si tam pouze přidají. Myslím si, že to je velká škoda, že jsme touto cestou nešli, ale tak ušetřili jsme 700 milionů korun. Propustili jsme doručovatelky, propustili jsme lidi na přepážkách a teď se dozvídáme, že si Česká pošta bude obnovovat svůj vozový park a utratí za to více než 1 miliardu korun, zároveň že bude Česká pošta vyřizovat sociální dávky, že se budou kontaktní pracoviště úřadů práce uzavírat. V tuto chvíli už by se to mělo realizovat na 50 poštách. ***