(18.40 hodin)
(pokračuje Petr Hladík)

O loňském velikonočním víkendu byla cena minus 1,6 koruny za kilowatthodinu. S tímto zákonem musel přijít až pan ministr Síkela. Až tahle vláda musela za poslední dva roky vyřešit všechny tři novely zákona energetického, které měly být hotovy, ano, už v roce 2020. Na Ministerstvu životního prostředí jsme tak konečně mohli spustit výzvu na podporu rozvoje komunitní energetiky a byl o něj enormní zájem. Jenom na náš webinář se přihlásilo přes 600 starostů. To je 10 % všech starostů z celé České republiky. Ten zájem o komunitní energetiku, o to připravit se na komunitní energetiku, vytvořit si veškeré dokumenty včetně investičních finančních rozvah, to vše teď můžeme konečně podpořit.

Za čtvrté - vláda Andreje Babiše zapomínala na mladé lidi a na rodiče s dětmi. Nedala jim žádnou příležitost si opravit třeba zděděnou nemovitost. I proto jsme museli přijít s programem Oprav dům po babičce, který míří především na mladé lidi a rodiče s dětmi. Ti mohou v rámci tohoto programu získat až 1 milion korun na kompletní renovaci domu. Vyjednali jsme také pro ně výhodný úvěr ze stavebních spořitelen. Tři procenta úroků k úvěru na bydlení v dnešní době, takový finanční nástroj pro lidi, Čechy, Moravany a Slezany, tady ještě nikdy nebyl. Tyto peníze se totiž lidem vyplatí. Dotaci dostanou předem, půjčku dostanou hned dohromady, tak aby si mohli zrekonstruovat, opravit svůj dům a mohli v něm spokojeně bydlet. Dosud bylo v rámci této finanční pomoci podáno 1 480 žádostí; 1 480 rodičů, rodin s dětmi, kteří díky tomu mohou dobře bydlet.

Za páté - Andrej Babiš naprosto ignoroval bezpečnostní riziko v souvislosti s dodávkami plynu z Ruska, ačkoliv se o možné válce na Ukrajině spekulovalo už od anexe Krymu. Vláda Andreje Babiše neudělala nic pro to, aby zvýšila energetickou bezpečnost České republiky, a vystavila tím naše občany obrovskému bezpečnostnímu riziku. Naše vláda musela během jednoho roku naplnit zásobníky díky uzavřeným dohodám na dovoz energií s jinými zeměmi. Museli jsme také výrazně posílit výstavbu obnovitelných zdrojů.

Tohle bylo pět věcí, o kterých Andrej Babiš jen mluvil a nikdy neudělal. To zdaleka není všechno. Mohl bych tu mluvit dále například o důchodové reformě, o digitalizaci veřejné správy. Andrej Babiš je totiž ztělesnění politiky minulosti. Politiky lží, podvodů, estébáckých praktik. Služba občanům je ale úplně někde jinde. Služba občanům je o otevřené komunikaci, o spolupráci, o prosazování budoucnosti pro naše děti a pro naše vnuky. A takovou bych si přál politiku a takovou bych si přál Českou republiku. Děkuji za pozornost. (Potlesk v pravé části jednacího sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane ministře. A další s přednostním právem je přihlášen pan ministr Dvořák. Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Ministr pro evropské záležitosti ČR Martin Dvořák: Děkuju za slovo, vážený pane předsedající. Páni poslanci, paní poslankyně, nečiní mi žádné potěšení, že český parlament má na dnešní mimořádné schůzi řešit otázku naší národní bezpečnosti, tedy téma, které by ze všech nejvíce vyžadovalo celospolečenský konsenzus. Bohužel svolání této schůze naznačuje, že tomu tak dnes v Česku není. Chci ale věřit, že naše dnešní jednání může přinést žádoucí změnu.

Dovolte mi nejprve kratičkou rekapitulaci toho, co bezprostředně předcházelo svolání této schůze. Minulou neděli uvedl pan ministr Lipavský v České televizi - cituji: "Andrej Babiš, poslanec za ANO, začíná být kvůli svým výrokům bezpečnostním ohrožením Česka." Co si budeme povídat, to není nijak šokující sdělení, to jsme všichni věděli, a já se posléze pokusím dodat několik argumentů k tomu, proč to tak opravdu je.

Novinkou není vlastně ani to, jak na to zareagoval pan poslanec Babiš. Soudně usvědčený lhář, jehož stopu lze nalézt v několika svazcích StB a který je současně předsedou největší opoziční české strany. Věrný svému dělení lidí kolem sebe jenom na dvě kategorie, tedy na poddané či slouhy na straně jedné a na nepřátele, které je potřeba zničit, pošpinit nebo z nich učinit poslušné otroky na straně druhé, rozhodl se postupovat svým obvyklým způsobem jako mnohokrát předtím. Přidám další citát: "Udělejte mi podklady, na toho píp píp píp," nemůžeme citovat, není 22 hodin, "napište mi příběh, jak se vykašlal na naše lidi." A tak dále, a tak dále. Většina z nás už to asi v poslední době párkrát slyšela. Jako vrchol hnusu potom dotaz "má děti?", který navzdory trapným pokusům vydávat to za hledání témat ke konverzaci svědčí o schopnosti poslance Babiše bezohledně zatáhnout do svých špinavých politických útoků i děti svých protivníků.

Můžete mi věřit, že vím, o čem mluvím. Podobně postupoval nedávno i vůči mé rodině. Tehdy jsem právě tady ve Sněmovně reagoval vystoupením, které si také dovolím ocitovat, protože na něm dodnes není co změnit. "Takhle prostě fungují estébácké metody. Někoho nepravdivě pošpinit, a i když se podaří prokázat posléze, že to není pravda, kus té špíny prostě už na vás zůstane, mezi přáteli, ve společenské vědomí, ve veřejnosti." Takže vlastně jedinou neobvyklou novinkou v takové situaci je to, že se díky neobratnosti pana poslance Babiše ta ubohá podlost dostala na veřejnost.

Je jistě smutné, že předseda největší české opoziční síly píše česky na úrovni žáka páté třídy. Je děsivé, že ve své funkci je schopen dopustit se tak fatální chyby, jako je poslání intimního a důvěrného pokynu na špatnou adresu. Je odpudivé vidět na vlastní oči, jak tento pan poslanec přemýšlí a jak jedná. Možná vás ale překvapím názorem, že to všechno bych já osobně neoznačil za bezpečnostní riziko. Koneckonců tohle všechno se stalo a vyjevilo až poté, co pan poslanec Babiš byl za takové riziko již veřejně označen. A z toho všeho vyplývá, že příčina či příčiny k vyslovení takového názoru leží spíš někde v minulosti, více či méně vzdálené před touto poslední epizodkou, v řadě trapasů a ostudných kroků, které už jsme od pana poslance Babiše viděli a zažili.

Dovolím si začít tím, co všechno podle mě může být bezpečnostním rizikem. Jako držitel bezpečnostní prověrky na stupeň tajné a prověrky NATO například vím, že za bezpečnostní riziko je považován ten, kdo je potenciálně vydíratelný, či ten, v jehož minulosti se vyskytují nějaká temná či nevysvětlitelná místa. A takových se v životě pana poslance Babiše pár skutečně najde. Nepočítám už mezi ně otázku, zda byl, či nebyl naverbován pod krycím jménem Bureš jako agent StB číslo 25085. Ať už se to v budoucnosti prokáže, či nikoliv, je to věc už natolik veřejně známá, že si jen těžko lze představit, že právě přes tuto temnou kapitolu by bylo možno ho ještě vydírat. Úplně jiná káva je ovšem například historie počátků jeho podnikatelských úspěchů. Dosud se například nepodařilo ověřit, kdo byli ti neznámí spolužáci ze švýcarského lycea, kteří mu údajně na počátku finančně pomohli s oddělením Agrofertu od Petrimexu. Tajemstvím nadále zůstává i to, čím je vlastně během jediného roku společného studia Andrej Babiš zaujal natolik, že mu po dvaceti letech pomohli nezištně k miliardovému kšeftu, a čím se jim za to vlastně odvděčil. Pláštíkem tajemství už asi také navždy zůstane přikryto, jaké ve skutečnosti byly vztahy a vazby s tehdejším vládcem podsvětí Františkem Mrázkem, jenž o Andreji Babišovi mluvil nepříliš lichotivě jako o chemickém Alím krátce předtím, než byl zavražděn neznámým nájemným vrahem.

Příběhů, které naznačují mírně řečeno poněkud nestandardní metody při vzniku, podnikání a expanzi holdingu Agrofert, je v historii této firmy mnohem více. Doporučuji například knihu Boss Babiš. Právě ta míra nejistoty je sama o sobě důvodem k obavám, zda náhodou není jejich aktér viditelný a zda tedy není oním bezpečnostním rizikem. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP