(16.40 hodin)
(pokračuje Vít Rakušan)

Prezidentská kampaň, v níž Andrej Babiš tvrdil, že premiér a Petr Pavel chtějí zatáhnout zemi do války. Co přesně tím vlastně tehdy myslel? Že na rozdíl od něj víme, že plnit závazky vůči našim spojencům v Severoatlantické alianci je zcela normální, na rozdíl od něj nezpochybňujeme spojeneckou pomoc v případě nouze a základní filozofii, na které Severoatlantická aliance stojí. Že chceme za každou cenu zastavit Putina, protože když ho nezastavíme na Ukrajině, bude následovat to, co následovalo, když jsme ho nezastavili v Gruzii a nezastavili jsme ho na Krymu.

Útoky Andreje Babiše a jeho členů na justici, na soudy, na Ústavní soud. Zvláštní dvojí metr Andreje Babiše. Zvykl si označovat trestní stíhání a soudy v České republice za podjaté, trestní stíhání za účelové, kdykoli byla namířena proti němu. Stíhání se stalo apolitickým v okamžiku, kdy bylo ukončeno. Případně okamžikem, kdy padl takový rozsudek, který Andreji Babišovi konvenoval. Myslím si, že v této chvíli nám jako demokratickým politikům, i když si o tom můžeme myslet cokoli, přece nezbývá nic jiného než říct jednu větu: Respektuji rozhodnutí soudu. Koneckonců i ve chvíli, kdy jsme jako vláda obhajovali naše kroky u Ústavního soudu, tak si vzpomeňte, co mnozí z těch, co tady teď nesedí a nechali cedulky, vyváděli. Jakým způsobem zpochybňují rozhodnutí výrazné autority v každé demokratické zemi, kterou je Ústavní soud, jenom proto, že se jim to nelíbilo. A co je nebezpečnější pro demokracii, než eroze jejích institucí, vyvolávání nedůvěry v instituce, v soudy, v demokratické instituce? A tuto nervozitu a nedůvěru přenášet z titulu svých veřejných funkcí do široké veřejnosti. Andrej Babiš tímto svým chováním, a je potřeba to pojmenovat, přímo nahrává nepřátelským režimům, které se snaží dění u nás intenzivně ovlivňovat.

Totéž způsobují i neustálé nevybíravé útoky Andreje Babiše i dalších lidí z ANO na média včetně těch veřejnoprávních. Nebo další instituce, jako je armáda a policie. Vzpomeňme si na bezpečnostní výbor, zásah u Národního muzea, kdy policie bránila davu rozzuřených demonstrantů proniknout dovnitř a chránila menšinu, která tam byla. Okamžitě jasný soud, že policie vyprovokovala nějakou davovou agresi. Ono se to ukáže po řádném vyšetřování jako úplný nesmysl. A myslíte, že potom někdy někdo se omluví a řekne, že vlastně šíří nervozitu a nedůvěru v instituce této země a že tím opravdu podrývá to nejdůležitější, co máme, elementární fungování našich demokratických institucí? Existuje nějaká společenská smlouva, společenský závazek na soudržnost lidí v naší společnosti. A měli bychom se opravdu vyvarovat rozdmýchávání animozit výroky typu - citace přesná: Od samotného nástupu této vlády pro pana premiéra na prvním místě nejsou ani občané České republiky, ale Ukrajinci, stále. - To stále tam nerozumím, co tam dělá, ale cituji přesně.

Tuhle setbu potom sklízíme, kdykoli se bavíme s lidmi. Kdykoli vyjedu, nebo kdokoli z nás, mezi občany České republiky na debaty, co slyším? Slyším přesně tyhle věty, opakované lidmi, a je evidentně vidět, že ta setba bohužel se uchytila velmi dobře, a Andrej Babiš ji dennodenně přihnojuje, aby byla výživnější, aby přinášela politické zisky, politické body bez ohledu na to, co tahle politika způsobuje dlouhodobě pro atmosféru a demokratické prostředí v naší zemi.

V tom všem hraje Andrej Babiš, strašně doufám, že nevědomě a nějakou zvláštní naivitou a účelovostí své politiky, ale hraje roli trojského koně v hybridní válce, kterou proti nám vede Rusko, Čína nebo kdokoli další. Netvrdím že snad vědomě, ale ta absence morálních zábran a základních principů vede k tomu, že pro dosažení vlastního cíle je schopen použít do slova a do písmene každého nástroje včetně těch nejničivějších a pro společnost dlouhodobě zhoubných a nejškodlivějších, jako je marketing strachu. Účinný nástroj v manipulaci s lidmi, účinný nástroj v ovlivňování jejich názorů, chování, rozhodování. Strach z neznámého, strach z nějaké hrozby ve světě, který není jednoduchý a není přehledný a je mnohem složitější, než býval třeba před deseti dvaceti lety, a má lidi motivovat a vést k tomu, aby se chovali určitým způsobem. Ale především ty lidi vede k tomu, že žijí ve strachu, v obavách, v nepříjemných pocitech. A to přece jako politici nemáme chtít a nemáme se snažit dosáhnout.

Vidíme to jasně na případu tématu migrace, tématu, které je a bude zneužíváno samozřejmě i v předvolební kampani především do evropských voleb. Tohle téma zneužil na světě snad každý populista, který právě s instrumentem šíření strachu, s marketingem strachu pracuje. Marketing strachu vede k polarizaci společnosti, k radikalizaci extremistických skupin, krátkodobě může přinést zisky, dlouhodobě napáchává mnohdy nevratné škody a v dlouhodobém horizontu se obrací i proti těm, kteří ho šířili. Strach a nedůvěra mezi různými skupinami společnosti vedou k eskalaci napětí, násilným konfliktům. A zahrávat si s něčím takovým je jako dát dítěti sirky a poslat ho hrát si do stohu.

Já na konci nebudu na Andreje Babiše apelovat. Chápu, apel na vás prostřednictvím předsedající nemá žádnou cenu. Apel, abyste nestrašil lidi, abyste nevyužíval marketing strachu, to je marné, protože na tom z velké části stojí celá vaše politika. Vzdal byste se tak nejúčinnějšího nástroje, který vám přináší osobní, politické i ekonomické zisky. Apelovat nebudu. Místo toho je potřeba tento způsob politiky zase porazit. Porazit ho politicky sebevědomou, čestnou, na faktech a komunikaci založenou politikou, která bude vyvracet lži a nesmysly a bude přicházet s konkrétními praktickými řešeními. Ale o jedno vás chci požádat na závěr přece jenom. Z našich soubojů laskavě vynechte naše děti, naše rodiny jednou provždy a najděte v sobě poslední zbytky cti k tomu, abyste dokázal připustit, že to byl váš přešlap, poctivě a upřímně jste se za něj tady na plénu Poslanecké sněmovny omluvil. Děkuji. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Jako další s přednostním právem je přihlášen pan ministr Marian Jurečka, poté pan ministr Vlastimil Válek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobré odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové a nepřítomní poslanci za hnutí ANO. Jsme tady opravdu ve výjimečné situaci. Já jsem v Poslanecké sněmovně 12 let, pardon, 10 let, a takovouto situaci si nepamatuji, aby tady největší opoziční strana opustila na hodiny jednání v tak mimořádné situaci, kdy tématem této mimořádné schůze je otázka vystupování a kroků Andreje Babiše v kontextu bezpečnostního rizika pro Českou republiku a také i v kontextu toho, co vygradovalo minulý týden v jeho e-mailu, který psal s ohledem na přípravu jeho údajných podkladů pro vystoupení, kdy se dožadoval informací na kolegu z vlády včetně osobních informací o rodinných poměrech, o dětech a podobně. Myslím si, že to je něco, co je opravdu naprosto přes čáru a k čemu nelze jen buď mlčet, nebo to okomentovat někde na sociálních sítích nebo v médiích. Myslím si, že tato tematika patří na půdu Poslanecké sněmovny, i když to bude vyžadovat několik hodin, možná jednoho dvou dnů jednání. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP