(15.10 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Pokračuji v citaci: Pakt však neodpovídá na to, jaký bude postup, když relokace nabídne jen několik málo států pro několik stovek lidí, tedy pro naprosto nedostačující počet již uznaných azylantů. Zůstává tak naprosto zásadní otázkou, za jakých okolností a podmínek bude dotčená země označena jako země pod značným migračním tlakem a jak často a v jakých počtech budou členské státy donuceny k aplikaci relokací nebo sponzorovaného návratu. Jistým příslibem v tomto ohledu může být návrh na možnost udělení povolení Evropské unie rezidenta uznaným uprchlíkům již po třech letech od udělení statusu uprchlíka, což by jim umožnilo volný pohyb po celém území Evropské unie. - To je tedy opravdu síla.
Od počátku upozorňujeme na to, že migrační pakt Evropské unie není pro naši zemi dobrý. To neříkám jen já, i když jsem o tom stoprocentně přesvědčen, ale třeba i místopředseda Poslanecké sněmovny a první místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek v rozhovoru pro web Fintag, 23. 2. 2024. Otázka: "Je naopak nějaké ustanovení, které se vám osobně vůbec nezamlouvá? V čem by měl být pakt ještě zpřesněn a doplněn?" A odpověď: "Jako lidovci dlouhodobě říkáme, že povinné kvóty nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Evropští zákonodárci se tomuto termínu kvůli jeho nepopularitě pečlivě vyhýbají. A ani současná dohoda Evropské unie se o zavedení povinných kvót přímo nezmiňuje. Povinná solidarita, kterou dohoda zavádí, je však zcela jasným eufemismem pro povinné kvóty. A s tím se prostě nemůžeme smířit." Ano, je to tak.
Další otázka: "Ministr vnitra Vít Rakušan STAN prohlásil, že nový návrh paktu snižuje obranu před nelegální migrací na vnější hranici Evropské unie. Co na to ministr dopravy Martin Kupka z ODS? Řekl, že přináší novou byrokracii. Souhlasíte?" Odpověď Jana Bartoška: "S výtkami obou kolegů souhlasím. Hlavně jsem velmi rád, že i ministr vnitra Vít Rakušan s námi lidovci konečně souhlasí v tom, že výsledná podoba migračního paktu pro naši zemi není dobrá. Přidal bych ještě jeden zásadní nedostatek. Oproti pracovní verzi není výsledná podoba paktu tak striktní vůči pašerákům. Jako Evropská unie potřebujeme smlouvy s třetími zeměmi, aby nám umožnily zabavit pašerákům majetek získaný přiživováním se na cizím neštěstí. Opatření se původně zvažovalo, ale z výsledné podoby vypadlo. A to je chyba." Jinými slovy, chtěli jsme to udělat dobře, dopadlo to jako vždycky.
Otázka: "Nejsou podle vás některá ustanovení paktu vágní? Například termín povinná solidarita napadají odpůrci paktu," jako my, "že jde o povinné kvóty. Proč migrační pakt nehovoří jasněji a výstižněji?" - "Povinné kvóty jsou a vždy byly nefunkčním mechanismem. A je jedno, jak jim říkáme. O tom jsme se přesvědčili během více než osmi let od začátku migrační krize. Prosazovat myšlenku povinného přerozdělování je cesta do pekel." Naprosto souhlasím, pane kolego. "To samé platí pro požadavek výpalného" - to jsem tady použil, ten termín - "po státech, které povinné přerozdělení odmítnou. Budoucnost migrační politiky Evropské unie musí být ve zcela dobrovolné solidaritě, nikoliv povinné. Státy musí k přijetí uprchlíků motivovat odměna, nikoliv trest." Tak po těch dvou odstavcích bych panu kolegovi Janu Bartoškovi nabídl členství v SPD.
Tak toto tedy řekl k migračnímu paktu před necelým týdnem vysoký představitel vládní koalice. Já se znovu ptám, proč se tedy česká vláda ve finálním hlasováním o migračním paktu zdržela? Proč jsme nehlasovali proti? Proč? Drží vás někdo pod krkem? Nebo proč?
Podle nového nařízení o řízení azylu a migrace musí žadatelé o azyl požádat, podat žádost v členském státě prvního vstupu nebo oprávněného pobytu. Jsou-li však splněna určitá kritéria, může být k vyřízení žádosti o azyl příslušný jiný členský stát. Kritérium zaměřené na sloučení žadatelů s jejich rodinnými příslušníky bude navíc rozšířeno tak, aby kromě rodinných příslušníků požívajících mezinárodní ochrany zahrnovalo i ty, kteří pobývají v některé ze zemí na základě povolení k dlouhodobému pobytu v EU nebo získali občanství na novorozence. Tedy další rozšíření migračních toků. Cituji: "Aby členské státy zajistily, že budou schopny provozovat účinný azylový a migrační systém, který bude v souladu s právem Evropské unie a mezinárodními právními závazky, musí zavést vnitrostátní strategie. V zájmu zajištění jednotného přístupu v rámci vnitrostátních plánů vypracuje Komise svou vlastní pětiletou evropskou strategií řízení azylu a migrace." Další citace z materiálu Evropské komise. Jde tedy o jakousi novou migrační pětiletku. To už jsme tady v minulosti kdysi měli.
Co se týče oné povinné solidarity, bude určen minimální roční počet relokací z členských států, na jejichž území většina žadatelů vstupuje do Evropské unie nebo žádá o azyl, do členských států, které tak velký počet vstupů nezaznamenávají. Tento počet je staven na 30 000 migrantů ročně a minimální roční částka na finanční příspěvky bude stanovena na 600 milionů eur. Tyto číselné hodnoty lze zvýšit, pokud to bude nezbytné. S cílem kompenzovat případný nedostatečný počet příslibů týkajících se relokace, tedy převzetí nelegálních migrantů na vlastní území, budou mít členské státy, které využívají solidarity, jako sekundární solidární opatření k dispozici kompenzace v oblasti příslušnosti. A pozor, tento systém bude povinný! Jestliže budou přísliby týkající se relokace nižší než 60 % celkové potřeby zjištěné Radou na daný rok nebo nedosáhnou počtu stanoveného v nařízení. Já jsem tady přesně o tomto hovořil loni v létě, když jsme migrační pakt a jeho tehdejší podporu ministrem Rakušanem probírali ve Sněmovně poprvé. A varoval jsem před tím.
Píše o tom nyní i právník Robert Kocián. A ve velice zajímavých analýzách klade zde tři podstatné otázky. (1.) Obsahuje migrační pakt mechanismus, který se za určitých podmínek aktivuje a ve svém důsledku se projevuje tak, že jsou žadatelé o mezinárodní ochranu až do určitého počtu povinně přemisťováni do členských států Evropské unie, kromě situací, kdy už tam fakticky jsou? (2.) Je tento mechanismus alespoň zčásti upraven v ustanovení čl. (44h) odst. 3 návrhu o nařízení o řízení azylu a migrace nebo v čl. 9 odst. 1 a 2 návrhu nařízení o řešení krizových situací a zásahu vyšší moci v oblasti migrace azylu, přičemž členské státy se dopadům tohoto mechanismu nemohou vyhnout hrazením jakýchkoliv finančních příspěvků? (3.) Je důsledkem převedení příslušnosti k vyřízení žádosti o mezinárodní ochranu, které je za určitých okolností povinné, většinou nebo vždy rovněž přemístění žadatele o mezinárodní ochranu do členského státu, na který byla tato příslušnost převedena, s výjimkou případů, kdy daný žadatel v tomto členském státě už fakticky pobývá?
Je-li odpověď na tyto tři otázky kladná, a já jsem na základě studia norem migračního paktu přesvědčen, že ano, pak tento pakt kvóty obsahuje. Znovu opakuji, je-li odpověď na tyto tři otázky kladná, a já jsem na základě studia norem migračního paktu přesvědčen, že ano, pak tento migrační pakt kvóty obsahuje. A můžete mě dát k soudu. Rád tam půjdu. Podstata je totiž v tom, že důsledkem migračního paktu bude za určitých okolností povinnost přebírat migranty, přesněji řečeno žadatele o azyl, bez možnosti se z této povinnosti vyplatit. Podstata je totiž v tom, že důsledkem migračního paktu bude za určitých okolností povinnost přebírat migranty bez možnosti se z této povinnosti vyplatit.
Z hlediska debaty o migračních kvótách jsou tedy nejpodstatnější dva návrhy norem migračního paktu: návrh nařízení o řízení azylu a migrace a návrh nařízení o krizových situacích a vyšší moci v oblasti azylu a migrace. ***
