(12.00 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
Takže ještě rekapitulace. Stávající návrh ohrožuje dosavadní funkční systém. Mě by tedy zajímalo, proč se vlastně ten stávající systém mění, jestli by mi pan ministr nemohl odpovědět, v čem je ten benefit, v čem je přidaná hodnota změny, kdy podpůrný aparát funguje pro více regionů najednou. Novelou hrozí, že jej bude třeba zajistit čtrnáctkrát pro každý kraj zvlášť. To povede k zbytečnému navýšení personálního zázemí nebo několikanásobné navýšení administrativy při rozúčtování podpůrného aparátu mezi čtrnáct dotací, a to jen v ideálním případě, kdy si všechny kraje budou ochotny službu zařadit do své sítě poskytování sociálních služeb.
Takže já bych, tohle to je v kostce ten dopis. Já jsem si potom a s ASNEPem ještě psal, slíbil jsem, že tady vystoupím v rámci druhého čtení, tak abyste se koaliční poslanci, kterých tady moc není tedy, abyste se pak nemohli vymlouvat, že to nevíte. Předpokládám, že jste ten dopis dostali, tak bych poprosil o reakci a o odpověď, to znamená, v čem ta změna, kterou navrhujete, pane ministře, má přidanou hodnotu? A v čem není pravda - protože tady jste říkal, že to takhle není to, co jsem já tady řekl - že tedy vy můžete tady na mikrofon říct, že nebudou ohroženy služby přepisovatelů a tlumočníků do znakového jazyka pro lidi se sluchovým postižením. Budu rád, když to vyřešíme teď, abychom se potom ve třetím čtení jako všichni hrozně nedivili, pro co tady hlasujeme nebo nehlasujeme. Děkuji za reakci.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Přeji dobrý den, vystřídali jsme se při řízení schůze. Nyní je na řadě paní poslankyně Oulehlová, která je přihlášena řádně do obecné rozpravy. Paní poslankyně, prosím.
Poslankyně Renata Oulehlová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, moji předřečníci již tady řekli mnoho závažných argumentů k tomuto sněmovnímu tisku a já jsem se tedy nakonec rozhodla nepřipojit se k těm argumentům, ale říct vám příběh maminky, která má dítě ve IV. stupni. Syn se jí narodil, když jí bylo dvacet let. Opravdu bohužel, porod byl těžký a její dnes 32letý syn je plně odkázán na její pomoc a vůbec na péči ostatních. Ta maminka je sama, jak už to bývá, málokdy tatínek zvládne ten velký nápor jak na psychiku, tak fyzično, prostě změní se příchodem dítěte, které je jiné, které je jedinečné, vlastně život celé rodiny. Ta maminka pobírá v současné době příspěvek na péči ve výši 19 200 korun. Tady bych chtěla říct, že určitě s radostí podpořím navýšení příspěvku na péči pro osoby, které jsou v domácí péči, na těch 27 000, ale já bych vám spíš chtěla říct, jak opravdu těžké to je. Takže ta maminka je sama, bydlí v nájemním bytě a v současné době má příspěvek na péči na syna 19 200 korun plus jeho důchod, který se nazývá důchod z mládí. Ten se vypočítává vlastně podle věku toho člověka a znamená to, že může být ten důchod 8 až 14 tisíc. Ta maminka nebere nic jiného, protože ona vlastně jako pečovatel na plný úvazek má ten příspěvek na péči. Ale oni vlastně z těch 19 200 plus 10 000 důchod jejího syna musí vyžít se vším - musí zaplatit nájem, musí zaplatit energie, musí jíst, ale hlavně musí nakupovat pomůcky. Co se týče denního stacionáře, ta maminka dává svého syna jednou za týden do stacionáře, a to hlavně z těch důvodů, aby si odpočinula. Ona bohužel zatím na víc nemá. Argument, že by mohla jít do práce a vlastně příspěvek na péči dát tomu zařízení, které by pečovalo, tomu dennímu nějakému centru, určitě je, a tady jsme v dalším vlastně problému, kdy opravdu ti poskytovatelé by ten příspěvek na péči potřebovali na svůj chod. Ale pak tady máme tu maminku, která opravdu celý den pečuje o svého syna, který váží 70 kilo, přebaluje ho, krmí ho, sám ani nesedí, jenom s podporou, komunikuje pouze nějakými spíš neverbálními než verbálními posunky... A teď si vezměte, že tahle maminka, která vlastně třikrát za noc k němu vstává, protože ho musí odsávat, aby se jí neudusil, má ráno vstát, toho syna obléct, nějakým způsobem ho dopravit do denního stacionáře a vlastně vydělá potom pomalu ještě méně, než stojí náklady někdy na celou tu péči. Vezměte si, že opravdu jenom hygienické pomůcky - dneska už i na pleny se musí doplácet, že opravdu to jednoduché není.
Já jsem tím svým výstupem chtěla hlavně apelovat na to, že ty maminky nebo manželky, babičky, prostě všichni, kteří se starají o někoho, kdo vyžaduje 24hodinovou péči, jsou pro mě ti novodobí hrdinové. Pro mě nejsou hrdinové někdo, koho nám třeba média představují, ale jsou to lidé, kteří nejen do systému nebo tomu systému hodně ulevují, ale jsou to lidé, kteří si zaslouží naši neskonalou úctu. Takže já jsem vám jenom chtěla osvětlit, že byť se může zdát, že ty příspěvky na péči jsou třeba v nějaké výši, jak se teď navrhuje 27 000, ale ten člověk, který je doma a stará se o něj někdo blízký, který nemůže chodit do práce, tak že to nemají opravdu jednoduché.
Ráda bych tady ještě zmínila, protože jsem zakladatelkou neziskové organizace, která provozuje domácí hospic, tak bych ráda ještě zmínila, že velkým problémem je, že příspěvku na péči se většinou naši klienti nedožijí, že bychom na to také měli pamatovat, že opravdu většinou jsou to onkologičtí pacienti a že většinou progrese toho terminálního stadia bývá rychlá a nestihne se to. Určitě velice kvituji to, že se nakonec našla cesta, že se s MPSV domluvilo to, že odborné sociální poradenství zřejmě - doufám, že to projde - budou moci poskytovat i mobilní hospicové týmy.
Já už tedy své povídání tady ukončím, ale jenom jsem chtěla ještě jednou říct, že ti, kteří pečují, to jsou ti největší frajeři a zaslouží si naši úctu, ale hlavně si zaslouží naši pomoc. (Potlesk z levé části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, paní poslankyně. Další do obecné rozpravy je přihlášena paní poslankyně Babišová. Paní poslankyně, prosím.
Poslankyně Andrea Babišová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se i já vyjádřila k návrhům pana ministra Jurečky jako poslance k sociálním službám. Dneska se zabýváme zásadním rozhodnutím týkající se budoucnosti sociálních služeb v naší zemi. Novela zákona o sociálních službách, kterou jsme dostali k projednání všichni a kterou vlastně projednáváme dneska v druhém čtení, vyvolává pořád vážné otázky a obavy všech organizací, kterých se tato novela týká. ***
