(17.50 hodin)
(pokračuje Mikuláš Bek)
Na druhé straně je pod určitou hranicí podle odborné literatury, a věřte, že jsem tomu věnoval v posledních měsících spoustu času a moji spolupracovníci, pod určitou hranicí už neexistuje žádný důkaz o tom, že by se zvyšovala kvalita, když třeba půjdeme z 10 dětí na 8 v té skupině, takže je třeba hledat nějakou balanci, nějaké rozumné nastavení. Pro mě ta redukce na 95 % je dostatečnou zárukou a je to názor odborný toho, že se nejenom naplní požadavky vzdělávacích programů z hlediska dělení výuky, ale je tady i prostor pro další dělení navíc. Zároveň v tuto chvíli už je v legislativním procesu, v mezirezortním připomínkovém řízení návrh novely školského zákona, která nám umožní naopak pozitivní indexaci zvyšování PHmaxu nad novou úroveň, ale už cíleně, ne plošně ve všech školách, ale chceme definovat jasně měřitelné parametry, například socioekonomické zázemí školy nebo podíl cizinců nebo podíl dětí nadaných, se kterými škola specificky pracuje, a za splnění těch podmínek školy budou moci dostat úvazky navíc, což považuji za důležité pro to, abychom skutečně realizovali klíčové cíle vzdělávací politiky.
Takže já jsem rád, že se nakonec podařilo vzrušenou debatu, která byla na podzim i součástí takzvané stávkové krize, se povedlo převést do věcné diskuse se zástupci škol a nalezení nějakého kompromisu, který umožňuje zajištění kvality při rozumném objemu personálních kapacit škol. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Zeptám se, zda je zájem o doplňující otázku? Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji. Na základě vaší odpovědi kvituji, protože v okamžiku, kdy se bavíme o průměrech, je to vždycky jakoby nebezpečné, protože tam jsou individuální situace. Sám jste řekl, pane ministře, že vlastně jsou ty třídy některé, že jsou třicetihlavé, některé méně. Z vašeho vystoupení jsem tedy pochopil, že tam se bude pracovat i na nějakém systému, že tam budou individuální odlišnosti nějakým způsobem zohledněny tak, aby to nebyl jenom pouhopouhý aritmetický průměr, který by mohl některým školám ublížit. Pokud to takhle bude tam implementováno, tak za to budu rád.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Je zájem o odpověď? (Ministr: Ano.) Prosím, pane ministře.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Děkuji. Jenom kratičká replika ještě. Ono vlastně paradoxně je to tak, že PHmax nepřináší mnoho těm školám, které zápasí s kapacitami. To jsou školy, které často musely využít všech svých odborných učeben a změnit je na kmenové třídy, a to jsou školy, které prostě nemají kde individualizovat výuku. Individualizace výuky často díky PHmaxu byla možná tam, kde prostě existovaly dostatečné prostorové podmínky, a také tam, kde bylo možné získat dostatek vyučujících, a upřímně řečeno, máme regiony, kde zápasíme s kvalifikovaností učitelů, takže já myslím, že ta nová hladina prostě dává nějaký standard. A teď hledejme cesty, jak případně přidávat tam, kde je to potřeba. To považuju za správné. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další na řadě je pan poslanec Koten, který interpeluje pana ministra Jurečku. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Radek Koten: Ještě jednou dobrý den. Jsem rád, že jsme to oba s panem ministrem stihli - jak já z kanceláře, tak i on.
Já bych se chtěl pana ministra zeptat, vaším prostřednictvím, co se týká potenciálních důchodů občanů Ukrajiny, kteří například u nás získají nějakým způsobem státní občanství, protože v příštím roce, v roce 2025, končí vlastně dočasný pobyt uprchlíků z válečného konfliktu, a v případě, že ten člověk je starší, neodpracuje u nás v zaměstnání ve svém aktivním životě tolik let, jako by odpracoval český občan, který tady žije stabilně celou dobu, tak mě právě zajímá, z čeho se budou platit takovým lidem, pokud někdo sem třeba utekl - já nevím - v 55, v 60 letech, tak z jakých peněz se budou platit důchody takovým občanům, kteří získají české občanství, a pak tedy budou mít nárok na důchod v České republice?
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji s nyní prostor pro odpověď pro pana ministra. Pane ministře, prosím.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Vážený pane poslanče, v této situaci je to v zásadě velmi jasné a poměrně jednoduché, protože tyto situace řeší vždycky vzájemné smlouvy mezi Českou republikou a třetími zeměmi, tam, kde takováto smlouva uzavřena je. Česká republika s Ukrajinou takovouto smlouvu má historicky uzavřenou a funguje to vlastně na principu velmi podobném, například úplně stejný je princip mezi Českou republikou a Slovenskem a mnoha dalšími zeměmi. To znamená, tam se to posuzuje tak, že daný člověk, pokud tady pracuje, platí pojistné, tak jednou, pokud bude mít a splní podmínky nároku v rámci důchodového systému Ukrajiny, nebo kdyby u nás odpracoval 35 let pojistné doby, tak potom by se vždycky brala ta část, kterou odpracoval v té které dané zemi na základě odvodu pojistného v tom daném roce a ty dané země potom vyplácí dílčí důchod. Stejně tak to funguje nejčastěji se slovenskou stranou, to znamená, ten člověk, pokud by přišel dneska, bylo by mu třeba 55, 60 let, tak pokud splní podmínky ukrajinského důchodového systému, pak pouze jenom ty roky, které odpracoval v České republice, ze kterých odváděl pojistné, tvoří dílčí část, jenom dílčí část celkového důchodu. Takže není to tak, že bychom přebírali plně tyto lidi do našeho důchodového systému, že bychom těmto lidem plně platili důchody, to v žádném případě.
Pokud jsou to země, jenom pro kontext, třeba jako je Vietnam, kde důchodový systém není a není tam ani smlouva, tak těm lidem my nevyplácíme důchod, pokud nesplní podmínku odpracovaných 35 let a nemají tam 35 let placeno pojistné, takže úplně stejně principiálně postupujeme vůči všem jiným občanům. To, jestli má trvalý pobyt, nebo nemá trvalý pobyt, nehraje žádnou roli. Prostě pokud nesplní základní podmínky pro nárok na důchod, tak ho nemá, stejně jako v České republice, když nemá člověk odpracovaných 35 let pojistné doby včetně dob náhradních, nemá nárok na důchod. Dneska je to zhruba kolem 6 000 lidí ročně, kteří si požádají o důchod, nedostanou ho, protože nesplňují zákonné nároky na získání starobního důchodu.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Radek Koten: Děkuji za odpovědi. Je to samozřejmě tak, jak říkáte, ale já tam vidím, stejně jako u poměrně početné komunity tady v České republice, že v případě, že tedy není z čeho vypočítat ten důchod, a například ukrajinská strana by i díky své situaci, která tam je taková, jaká je, nebude třeba schopna platit svým občanům adekvátní část odpracovaných let, a otázka zní, zda tedy ti občané, kteří získají české občanství, budou původem z Ukrajiny a u nás nebudou mít nárok na nějaký velký důchod nebo na nějakou poměrnou část, z Ukrajiny nedostanou ty peníze a budou žít tady, tak zda tedy spadnou do naší české sociální sítě a bude jim dopláceno, podobně jako jednomu etniku tady v České republice, všechno ostatní? Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Pan ministr má zájem o odpověď. Prosím.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Situace je taková, že i teď Ukrajina vyplácí svým občanům v zahraničí, nejenom v České republice, jejich důchody. To znamená, my když dneska máme žadatele, který žádá o humanitární dávku, výše důchodu je odečítána z výše příjmů, takže to už se dneska sleduje, je započítáváno. Pokud je kdokoliv bez ohledu na to, jaké je to etnikum a podobně, pokud prostě nesplní nároky na získání starobního důchodu, tak ho nedostává. V zásadě má nárok na sociální systém nebo na podporu ze sociálního systému, kde v zásadě dneska máme státní sociální podporu a hmotnou nouzi. Ty dva systémy mají svá pravidla, mají své testování příjmů, majetku a podobně. To znamená, například člověk, aby získal podporu v hmotné nouzi, opravdu musí prokázat, jaké má příjmy, jaké má majetky. ***
