(16.30 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)

Navíc platí, že se skutečně může jednat o skrytý poplatek za poskytnutí výběru z bankomatu, protože podle informací, které mám jakoby dohromady: vyberete si peníze a současně dostanete informaci o zůstatku, což je vlastně běžné, že na mnoha těch papírových výpisech, pokud si to klient přeje, je tam vytištěn i zůstatek po výběru, to není nic překvapivého. To znamená, nástroje, jak postihovat toto opatření, existují: buď je má Česká národní banka, nebo Česká obchodní inspekce - podle toho, o jakou službu a jakou (jaký produkt?) se jedná.

Navíc, a to je částečná odpověď na otázku 2, v této chvíli vyjednáváme na evropské úrovni... (Řečník hledá ve svých materiálech.) Omlouvám se, abych vám to řekl přesně: nová legislativní pravidla pro činnost nezávislých bankomatů na těch, které neprovozují jednotlivé bankovní doby (domy?). A nově, až se nám to povede dojednat a budeme implementovat v členských státech, budou muset tito provozovatelé podléhat registraci a dojde k posílení informační povinnosti vůči klientovi.

A když se jako opravdu vrátíme i k té síti, je třeba říct, že to není první problém, který tato skupina má. Když si vzpomenete, že jsme tady společně, myslím, že v roce, zkraje roku 2022, řešili zákon, který upravoval tu službu dynamic currency conversion, byla účinná od poloviny roku 2022, kde vlastně takový ten: Chcete to v korunách, nebo v té měně? Cizinci to vidí tady a naši občané to vidí v zahraničí. Tam jsme hodně zpřísnili pravidla, protože tam docházelo taky k něčemu, co bychom mohli nazvat pochybnou obchodní praktikou. Ta společnost má dlouhodobě problémy, je třeba říct. Ale na jedné straně to licencuje Česká národní banka, to je regulátor, a na druhé straně nekalé obchodní praktiky má poskytovat Česká obchodní inspekce. Jinak my o tom problému informováni jsme a bezesporu jsou o tom informováni z veřejných zdrojů jak Česká národní banka, tak Česká obchodní inspekce.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Má zájem pan poslanec o doplňující otázku? Je tomu tak. Prosím.

 

Poslanec Jan Kubík: Já bych se spíš jenom zeptal: Jestliže v podstatě to nemá v gesci Ministerstvo financí, tak jestli Ministerstvo financí může dát podnět České národní bance anebo České obchodní inspekci, aby to šlo z těch nejvyšších míst, na prošetření tohoto problému?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Bezesporu podnět dát může, ale já si myslím, že už to šetří, že to není tak překvapivá informace. Můžu prověřit, aby kolegové z Ministerstva financí na pracovní úrovni zkontaktovali své partnery v České národní bance, ale podle mě dostaneme informaci, a já myslím, že takové věci většinou dohledový orgán nebo regulátor oznamuje po skončení kontroly a řízení a neavizuje to dopředu právě proto, aby nezhatil vlastně férovost a objektivnost takové kontroly.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Králíček, ale pana poslance v sále nevidím, tudíž jeho interpelace propadá, a dostává se na řadu pan poslanec Okleštěk, který interpeluje pana ministra Bartoše. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo. Děkuji, pane ministře, že sedáte tam, kde sedáte. (Ministr Bartoš si sedl do první lavice před řečnický pult.)

Vážený pane ministře, základním kamenem novely stavebního zákona je ustanovení, podle kterého je každý majitel stavby povinen uchovávat stavební dokumentaci ve stavu, která odpovídá skutečnému provedení stavby. Povinnost se vztahuje na všechny typy stavebních objektů bez ohledu na to, zda byly postaveny před vstupem nebo po vstupu zákona v platnost. Nesplnění této povinnosti může vést k vydání rozhodnutí stavebním úřadem, které majiteli nařídí pořízení takzvaného pasportu stavby. V krajním případě může být majiteli uložena sankce až 400 000 korun. Pasport stavby je zjednodušená forma dokumentace, která reflektuje aktuální stav a uspořádání objektu. Je nezbytný v situacích, jako jsou rekonstrukce, prodeje nemovitostí, plánování stavebních zásahů, změna využití objektu, údržba, odstranění stavby či při žádosti o hypotéku. Pasport obsahuje výkresy současného stavu nemovitosti, technickou zprávu a průvodní zprávu popisující skutečné využití všech prostor. Pro majitele nemovitosti to znamená nutnost zajistit, aby jejich stavební dokumentace byla vždy aktuální a v souladu s legislativou. To může zahrnovat nutnost revize stávající dokumentace, případně pořízení nového pasportu stavby. Vlastníci by měli věnovat zvýšenou pozornost správě svých stavebních dokumentací, aby se vyhnuli možným sankcím.

A já se ptám, pane ministře, je toto v pořádku podle vás? Nové sankce, nové pokuty, navíc retroaktivita, když tito majitelé nemovitostí platili poctivě (Předsedající: Čas.), platili poctivě daň? A zbytek v doplňující otázce.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní prostor pro pana ministra. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za otázku. Vážený pane poslanče a poslanci a poslankyně, to téma totiž bylo zdviženo v médiích, tam se objevilo vlastně tvrzení o jakési nové povinnosti, kterou stanovuje právě nový stavební zákon, která spočívá v požadavku na uchování ověřené projektové dokumentace, a také o nové sankci za nedodržení této povinnosti, ale tohle tvrzení není zcela pravdivé. Povinnost uchovávat dokumentaci stavby platí již dneska podle zákona č. 183/2006 Sb. V konkrétním paragrafu se pak stanoví, že vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby dokumentaci jejího skutečného provedení, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy, ověřenou projektovou dokumentaci, popřípadě jiné důležité doklady týkající se stavby. Tahleta povinnost je zachována i v novém stavebním zákoně, konkrétně v § 167d, dle kterého vlastník stavby a zařízení je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou projektovou dokumentaci a opět dokumentaci provádění stavby a tak dále, došlo-li k odchylce od dokumentace pro povolení stavby, popřípadě dokumentaci skutečného provedení stavby, přesněji geodetické části nebo, a to - nebo zdůrazňuji - pasport stavby, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy a jiné důležité dokumenty.

Nově v tom výčtu jsou - do uchovávaných dokumentací je také ověřená projektová dokumentace a dokumentace pro provádění stavby, neboť tyto druhy dokumentací zavádí nový stavební zákon a jsou relevantní k tomu uchovávání. Pokud však u existujících staveb tyhlety dokumenty vlastník nemá nebo jimi nedisponuje, postačí dokumentace skutečného provedení stavby, opět zdůrazňuji, nebo pasport stavby. Nejedná se tedy o zavedení povinnosti, že by vlastník nemovitosti měl mít ověřenou projektovou dokumentaci, ale zcela mu postačí pasport stavby, což už je v současné době. Takže ta povinnost zůstává beze změny a nic se přechodem nového stavebního zákona nezmění.

V čem máte pravdu, tam byla udělena nějaká sankce, kterou lze za nedodržení této povinnosti uložit už v tom starém stavebním zákoně. Tam byla ta sankce až v hranici 200 000 korun. § 189 odst. 5. písm. b), přičemž podle nového stavebního zákona je tato sankce zvýšena až na 400 000 korun v patřičném odstavci. Navazuje to na skutečnost, že nový zákon zpřísňuje sankce za nedodržení všech povinností, nikoliv pouze tedy této sankce, což má zamezit skutečně nedodržování stavebního zákona. Těmito ustanoveními se naplňuje veřejný zájem na zachování stavební kázně. Ten je podle mě legitimní a celospolečenský.

Takže jenom abych to shrnul, možnosti, jak to bylo vyžadováno, to zůstává. Je tam varianta "nebo pasport stavby" a skutečně ta část uložené sankce se zvyšuje.

Jestli toto stačí? Případně doplním, vy jste také ještě chtěl mít nějakou doplňující otázku.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a hned se zeptám na doplňující otázku. Je zájem. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já vím, že tam ta sankce byla, ale byla 200 000, a možná bylo dobré diferencovat potom podnikatele nebo podnikající fyzické osoby a potom osoby, které jsou pouze fyzickými osobami. Ale co je důležité, nějakým záhadným způsobem nám vypadla větička, která tam byla, respektive odstavec, že při určení druhu správního trestu a jeho výměry se u fyzické osoby přihlédne k jejím osobním poměrům a u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti, a toto nám tam vypadlo. Potom už nemůžete zohlednit ani výši té pokuty, jak já bych si tedy představoval, nebo toho poplatku nebo jak tomu budeme říkat, ale trestáme ty lidi potom nebo hrozíme jim až 400 000. Pro mnohé lidi by toto mohlo být likvidační, myslím tím pro starší lidi, kteří velkými prostředky nedisponují. Děkuji. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP