(15.40 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)

Ta otázka, kterou zmínil prezident Macron jako jednu z možných úvah, se netýkala přímo vyslání jednotek, ale spíš vojáků, kteří by prováděli nějaký trénink. Byla vznesena ve veřejném prostoru, Česká republika se vyjádřila jasně a není k tomu co dodat. My žádné vojáky na Ukrajinu posílat nebudeme a preferujeme - a nikdo jiný se k tomu ani nechystá - ale evropské státy preferují tu cestu, kterou jdeme, to znamená jiné formy pomoci Ukrajině. Myslím si, že takto je to určitě správné a žádný rozpor v tom není.

Pokud jde o tu druhou otázku, kde můžeme spolupracovat v oblasti vnitřní bezpečnosti, azylu, migrace - vy jste to tady tak trošku mírně ironizoval, jestli si vezmeme jejich muslimy, oni naše Ukrajince nebo něco podobného, ale tak to přece není. Ta spolupráce má velký význam. Jednak ten samotný akční plán klade důraz na policejní spolupráci v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví a hledání evropského řešení migrace. Tady se možná neshodneme, ale já jsem přesvědčen, že bez evropského řešení si s ilegální migrací neporadíme.

To, v čem se shodneme, je, že je potřeba se více zaměřovat na země původu, tedy třetí země, na tranzit, na země, kde probíhá tranzit nelegální migrace, že musíme více chránit vnější hranici, že musíme zlepšit návratovou politiku. To jsou věci, které jsou účinné v boji s nelegální migraci. Jestli nebudeme hledat evropské řešení, nebudeme chránit vnější hranice Schengenu a vnější hranice Evropské unie, co se stane? No, budeme muset obnovovat kontroly na vnitřních hranicích, jak se to taky dalekosáhle děje. To pokládám za chybu, za špatné řešení - nebo špatné řešení ne, ale to je řešení následků, není to řešení těch příčin, a my se tady chceme bavit o příčinách.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. S doplňující otázkou pan poslanec Kettner, prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji. Jsem příjemně překvapen, že jsem dostal skutečně reálné odpovědi.

Chtěl bych ještě jenom upřesnit jednu věc. Vy tady mluvíte, že je samozřejmě celkem logické, že v rámci Evropské unie se musí jednat o evropské řešení. Mám tomu tedy rozumět tak, že nějakým způsobem budeme koordinovat jednání v rámci evropského schématu s Francií, že máme nějaké společné názory na tuto věc?

Druhá věc, ještě se vrátím k panu prezidentu Pavlovi, který udělal to vyjádření, které vyjádřil. Cítíte nebo necítíte tam v této otázce určitý rozpor mezi vládou a prezidentskou kanceláří? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Závěrečná reakce předsedy vlády, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Necítím rozpor s panem prezidentem, názory vlády a prezidenta na zahraniční politiku jsou velmi blízké, ale tady jde spíš o to, jak se na tuto věc díváme. Prezident Macron vnesl do veřejné debaty nějaké téma, o kterém se strategicky může přemýšlet. Reakce evropských zemí včetně České republiky byla jednoznačná. Tohle není cesta, kterou bychom chtěli jít. Tím si myslím, že věc je vyřešena pro tuto chvíli zcela jednoznačně.

K tomu bych postavil jinou věc. To je česká iniciativa, která je praktickým krokem, ke kterému se přidala řada zemí a kde se snažíme vytvořit opravdu účinnou pomoc Ukrajině na základě principu, který jsem tady zmínil, to znamená, že rozvíjíme stávající cesty a neotvíráme nějakou novou. Pokud jde o spolupráci, budeme hledat všechny spojence, kteří sdílejí podobnou představu o boji s nelegální migrací. Tady máme některé společné zájmy zcela nepochybně, a to je řešit nelegální migraci ještě před územím Evropské unie, protože když už ji řešíme na území, tak už je pozdě. Ale tady máme třeba zase velmi blízko ke státům střední a východní Evropy v tom směru, že my říkáme, že do boje s migrací a financování tohoto boje musíme nějakým způsobem zapojit i ty státy a zohlednit zájmy států, které nabízejí ukrajinským uprchlíkům dočasnou ochranu. To není totéž, ilegální migrace a dočasná ochrana, ale Česká republika patří k zemím, které jsou zatíženy obrovskou uprchlickou vlnou a v rámci evropské solidarity se toto musí také zohledňovat. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Přikročíme k následující interpelaci, kterou přednese pan poslanec Karel Rais. Poté se připraví paní poslankyně Štefanová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji vám. Vážený pane ministerský předsedo, na včerejší vládní schůzi jste operativně řešili jeden finanční problém rezortu školství, tím myslím zajištění mezd asi pro 2 500 nepedagogů na letošní rok. Domnívám se ale, že je nutné znát strategii vlády v oblasti platů, a to nejenom pro pedagogické pracovníky v rezortu školství, kterým jste slíbili v programovém prohlášení vlády nárůst průměrné mzdy o 130 % oproti stavu, kdy jste se chopili moci, ale také v oblasti vysokých škol.

Průměrný nárůst mezd učitelů o 1 663 korun v minulém roce znamenal ve skutečnosti další propad v porovnání s průměrnou mzdou. Celkově rostly platy pedagogů méně, než vláda slíbila. Zde se víceméně opřu o vyjádření šéfa Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE, pana kolegy Münicha, který říká, že v podstatě je to další pokles v řadě od roku 2021, to jest, kdy jsme skončili vládu hnutí ANO, ve srovnání s průměrnou mzdou. Já bych si dovolil zpřesnit tu informaci, že za vlády hnutí ANO byly splněny platové závazky vlády ANO učitelům a za nynější vlády závazky pětikoalice od roku 2021 doposud vzhledem k platům učitelů plněny nejsou.

Můj první dotaz je na oblast platové strategie vlády v regionálním školství a ten je relativně jednoduchý a logický: Kdy splníte slib ze svého programového prohlášení vlády v oblasti mzdové politiky, to jest navýšení průměrné mzdy o 130 %?

Co se týká vysokého školství, zde budu velmi stručný, protože tady vidím čas: Kdy dojde k vyrovnání průměrných platů, zejména asistentů a odborných asistentů, v rezortu školství s průměrnými platy pracovníků vysokých škol ve výrobní sféře? Je vůbec reálné očekávat toto srovnání, když platová hladina asistentů je výrazně nižší, než je průměrná hladina platů v regionálním školství? (Předsedající: Čas, prosím.) Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Velmi apeluji na dodržování času, opravdu musím měřit všem stejně. Chápu, že pan poslanec ví. Nyní vystoupí pan předseda vlády, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji váženému panu poslanci za jeho otázky, zkusím na ně odpovědět. Možná začnu od konce. Jako dva bývalí rektoři víme, že v oblasti mzdové politiky mají vysoké školy autonomii a je jen na nich, jak si stanoví platy, mzdové podmínky. Je to tak dobře. Za to jsem vždycky bojoval a myslím si, že to je správné. Proto také ale máme velké rozdíly v platech odborných asistentů nejenom mezi jednotlivými vysokými školami, ale někdy i uvnitř jednotlivých vysokých škol, na jednotlivých fakultách, ale je to věc nastavení toho systému uvnitř vysoké školy autonomními orgány vysokých škol.

Já jsem tady i s určitými obavami hleděl třeba na některé požadavky kolegů z humanitních fakult, aby toto garantoval stát. Pokud by to měl garantovat stát, tak by stát musel řídit mzdovou politiku, a to je to, co nejenom z pozice předsedy vlády, ale i z pozice člena akademické obce prostě nechci. Myslím si, že systém tak, jak je s autonomií vysokých škol, včetně autonomie v mzdové politice, je správný. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP