(10.30 hodin)
(pokračuje Josef Kott)
Takže já bych se skutečně přimlouval za to, vy jste tady o tom mluvil, že jste si dělali nějakou analýzu, ale já mluvím skutečně z vlastní praxe s tím, že to je vždycky - vždycky je to průšvih. Kdykoliv se to stane a ta voda se tam zvedne, nevíte, co dřív, a nevíte, jestli ta děcka odvážet - ta, co brečí, anebo jestli se postarat o ta, která jsou relativně v pohodě. Takže fakt bych se přimlouval za to, abychom neudělali takováhle unáhlená opatření a opravdu si to promysleli. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Bereniky Peštové, potom Václav Král, Drahoslav Ryba a další. Prosím.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem vás vzala za slovo, přihlásila jsem se do obecné rozpravy, kde shrnu kompletně všechno, a doufám, že mi neutečete, prostřednictvím pana předsedajícího, všichni, kdo jste se pod to podepsali, a budete tady se mnou hezky diskutovat.
Ale tedy chci zareagovat na ty aktivní povodňové zóny. Tento pokus už tady jednou měl pan poslanec Kučera, prostřednictvím pana předsedajícího, v minulém volebním období - předminulém období, kdy se snažil do aktivních povodňových zón - mám pocit, že to bylo někde u vás v Lounech, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího - dát tam něco, nějaké školky nebo něco takového. Tenkrát jsme se o tom bavili na výboru pro životní prostředí a dopadl jste úplně stejně, jako dopadne teď pan poslanec Šimek, prostřednictvím pana předsedajícího. Já jsem vám tam řekla jednu větu, doufám, že si ji ještě dodneška pamatujete: Kdo z vás půjde za těmi rodiči, až tam to dítě umře? Kdo z vás zákonodárců půjde říct: tenkrát jsem pro to zvedl ruku a ten zákon nebo tu novelu zákona jsem tady prosazoval já. Já jsem tam chtěl v té aktivní povodňové zóně, kde se vám během - opravdu, to jsou hodiny - zvedne voda, a bohužel se stalo to, že to dítě tam zůstalo. Ale my jsme to mysleli dobře, bohužel to dopadlo špatně.
Není to opravdu jednoznačné a tady určitě jsem viděla, že je přihlášen můj kolega, pan poslanec Tureček. On vám řekne ty bleskové povodně, kde jsou na těch bystřinách. Prostě to není nic, to si řeknete, vždyť to jdeme suchou nohou skoro, a ono to najednou vystoupá a je to tam opravdu během pár hodin v noci, a teď vy neděláte nic jiného, než s čelovkami tam počítáte děti a s hrůzou se bojíte, abyste je měli všechny. To už kašlete na nějaké stany a na nějaké spacáky. A to je to, že se do toho zákona kdysi dávno zase poslaneckou iniciativou dostalo, že v těch aktivních povodňových zónách mohou být chmelnice (Předsedající: Čas.) a já nevím, co všechno. (Předsedající: Čas!) Nedovedu si představit, co ty chmelnice, když se urvou ty kůly, co udělají na tom vodním díle...
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Paní poslankyně, čas! Vypršela vám faktická. Prosím příště o dodržení času. Děkuji vám.
Přeji hezké dopoledne, kolegyně, kolegové. Přebírám řízení schůze a hned vyvolám pana poslance Krále, který se přihlásil s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Václav Král: Děkuji. Dobrý den, dámy a pánové. Jednak mi dovolte na odlehčení na začátek poděkovat kolegyni Peštové, že nám tady řekla, kdy se mají vypouštět kyanidy do vodních toků, případně nějaké škodliviny do ovzduší, to je inspirativní.
Nicméně teď vážně k těm aktivním povodňovým zónám. Je mi jasné, že roky 1997 a roky 2002 už jsou dávno pryč, že mnozí lidé si již možná nepamatují ty srdceryvné televizní záběry z míst katastrofálních povodní a pak ty následující tiskové konference, kdy jednotliví politici byli připraveni bojovat se živlem, a že chuť přibližovat se novou zástavbou k vodním tokům stále roste. A já budu asi ten poslední, který bude chtít zastavovat nějaký pokrok v České republice a mluvit lidem do toho, jak mají žít, a upozorňovat na krásy, ale i nebezpečí vody, nicméně byl bych rád, aby skutečně v následující debatě, která bude určitě pokračovat, abychom do toho připustili i stanoviska podniků povodí a abychom do toho pustili i pojišťovny, protože bez toho to prostě dál nepůjde.
Takže mně se na jednu stranu líbí pozměňovací návrh kolegy Šimka a spol., na druhou stranu před tím hodně varuji, vytrhávat věci z kontextu, a spíš bych také horoval za nějakou komplexnější debatu na téma aktualizace aktivních povodňových zón, protože to je skutečně velice nebezpečná záležitost, a chápu, že někteří lidé prostě zapomínají na nebezpečí vody.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. A nyní je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Ryba, připraví se pan poslanec Brabec. Prosím, máte slovo.
Poslanec Drahoslav Ryba: Děkuji za slovo. Já bych chtěl také reagovat na ctěného pana poslance Šimka, vaším prostřednictvím. Pane poslanče, já jsem dělal v podstatě celý život u hasičů a opravdu je s tím velký problém. Ten problém spočívá v řadě věcí. První je ten, že jestliže budeme srovnávat dětské hřiště s táborem, opravdu to nejde srovnat, protože na tom dětském hřišti vím, i ti hasiči vědí, kde přesně to dětské hřiště je, a zpravidla největší problémy u takovýchto zásahů jsou v noci.
Ze své zkušenosti opět vím, že tedy řada táborů není ohlášena, takže hasiči v podstatě ani neví, kam mají jet. A když se něco strhne, tak je to veliký problém, protože byť mají místní znalost, ale dovedete si představit, jak v noci s baterkami hledáte tábořiště, které je někde mezi obcemi Horní Dolní. Je to fakt velký problém, a co se týká těch historických táborů, ano, i tam je ten problém, ale ti hasiči přesně vědí, kde ten tábor je, mnohokrát už na některých z nich zasahovali a vědí přesně, jak se tam dostanou, kam děti odvézt, ale u nových táborů se obávám, že to opravdu u spousty z nich vědět nebudou. A i když ten tábor je ohlášený, stejně to místo přesně znát nebudou. Takže já bych se toho ze své zkušenosti bál a já bych tento pozměňovací návrh podpořit nechtěl. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní k faktické poznámce je přihlášen pan poslanec Richard Brabec, připraví se pan poslanec Michal Kučera. Prosím, máte slovo.
Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážené paní poslankyně. Navážu na to, co tady padlo, dvěma poznámkami. Jedna z nich je ta, že průběh povodní, jak si je pamatujeme z roku 1997, 2002, 2006, 2010, 2013, jasně ukázal, že historická paměť vyhasla před tím rokem 1997, což byla vlastně největší povodeň novodobá. A když se podíváme, kde stavěli naši předci nebo předpředci, tak zjistíme, že oni tu historickou paměť měli. A pak se samozřejmě nelze divit tomu, že pokud někde padesát až sedmdesát let ta voda nestoupla takhle dramaticky, nebo dokonce katastroficky, aby brala životy, jak se stalo v těch katastrofických povodních minulých let, tak si ti lidé mysleli, že už něco takového nepřijde. Ale ono to přišlo, přišlo to opakovaně a ten ráz počasí, který se obávám, že nás čeká v dalších letech, bude vést k větší extremizaci. Takže klidně může být dva tři roky sucho a pak zase přijde nějaká takováhle povodeň. Takže to je jedna poznámka k tomu, co se nám dneska zdá jako dobrý nápad.
A druhá poznámka je to, že si skutečně velmi dobře pamatuji ty debaty ještě za mého působení na ministerstvu, a tady se projevuje určitá - už na to narazil pan kolega Král - vlastně dvojkolejnost, protože ten zákon o vodách je sice de iure zákonem, který předkládá ministr životního prostředí, ale zrovna v této situaci by tady bylo daleko zásadnější slovo ministra zemědělství, který je člověk, který má pod sebou správy povodí, a aktivní povodňové zóny a ty výhrady logicky přichází hlavně od podniků povodí, protože ony mají ty nejlepší zkušenosti, a bohužel i ty nejhorší zkušenosti s tím, co se děje, když pak přijde ta voda rychle. Takže prosím, i tohle je potřeba vzít v úvahu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Kučera a připraví se paní poslankyně Knechtová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych jenom poprosil, skutečně nestrašme tady umírajícími lidmi, dětmi. Ty argumenty jsou naprosto zbytečné, zbytečně jsou emocionální a bavme se o skutečných faktech. Tady nikdo netvrdí, že by se měly jakékoliv stavby provádět tam, kde skutečně hrozí povodně, kde skutečně hrozí ty záplavové či bleskové povodně. Já si myslím, že tady to nikdo neřekl. ***