(9.30 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)
Uvědomme si, že ti dodavatelé nejsou politici, to jsou ostřílení harcovníci, to jsou tvrdí byznysmeni, kteří sledují jeden jediný zájem, a to je vydělat na tom maximum, co se dá, a dodat to. Méně je zajímá to, jak to bude za několik let, oni hrají o svůj okamžitý benefit. Takže obecný závazek vyjádřený ve smlouvě - který nezpochybňuji, ten tam je - ten nestačí, protože máme celou řadu otázek.
A teď už jsou konkrétní dotazy. Co když dojde k nenaplnění těch přibližně 24 miliard korun? Jaká bude sankce pro dodavatele? A teď, jaká bude sankce, když to bude 7 miliard korun, když to bude 10 miliard korun, když to bude 22,5 miliard korun, teď si vymýšlím ta čísla? To znamená, velmi konkrétně se na to musíme dívat. Jaký budeme mít nástroj k tomu, abychom je k tomu vůbec donutili? Protože pro český průmysl to mohou být ztráty v řádu jednotek, možná třeba i deseti, patnácti, já nevím, kolik to nakonec dopadne, kdyby to nedopadlo. Jaká bude ta penalizace a jak je donutit k tomu, aby tady to zaplatili, a kdo z toho pak bude profitovat? Jak je ošetřena - to je velmi důležitá věc pro ministra průmyslu - jak je ošetřena přidaná hodnota? Není to jenom o tom, že si trošku barvíme trávu na zeleno a že tam tedy takzvaně oni s někým nakonec nasmlouvají nějaký kontrakt, který proteče přes Českou republiku, ale to, co tady nutně potřebujeme, je ziskovost, ta přidanka - za kterou znova říkám, vás dneska všichni kritizují, a možná i nás, v rámci toho, že Česká republika dosahuje nízké přidané hodnoty, proto prosperita klesá - tak jak to je ošetřeno? Jinými slovy, na jakých produktech to bude postaveno? To je asi ta klíčová otázka.
Jak je zapojen výzkum a univerzity? Ale zase konkrétně, ne obecné memorandum. Víte všichni, a vy, pane premiére, říkám to teď v dobrém, jste z univerzitního prostředí a víte, že se to dá udělat nabarvením trávy na zeleno, že se podepíše memorandum, pak tam udělají pár přednášek, udělají tam, založí nějaký start-up, spin-off, všichni si zatleskají, výsledek bude k ničemu. Potřebujeme to dotáhnout do toho, aby někdo opět kontroloval, třeba ministryně pro vědu - máme ji konečně, tak ať se do toho zapojí, nebo je nějaký jiný tým, aby to se propsalo do nějaké opravdu aplikované formy, do něčeho, co bude hmatatelné, z čeho něco bude, nejenom že si uděláme čárku: oni uzavřeli memorandum s univerzitou XY.
Pak by mě zajímalo, pane premiére, případně paní ministryně, můžeme samozřejmě diskutovat společně, jak to vypadá dnes? Já totiž jsem tu interpelaci už vznášel v květnu roku 2023. Teď pomíjím, že jsme se k tomu nedostali od té doby několikrát, ale v té době jsem i od vás dostal odpověď - za což děkuju, pane premiére - a v té odpovědi na to, co jsem já požadoval, bylo, že je zapojeno pět dodavatelů, mám tady vypsána i jejich jména. Byla tam VOPka CZ a tak dále, byl tam LOM Praha, uvažovalo se o Excaliburu, Meoptě, Ray Service a tak dále. A současně jste dával do odpovědi, že budou následovat další. Tak dobře, máme skoro rok poté, já se tedy ptám: Kdo k těm pěti přibyl? A teď, kdybyste mě tady umlátili argumenty a řekli byste: Vidíš, Havlíčku, ty jsi strašil, tenkrát jsme měli pět, a říkali jsme ti, že budou další, a dneska máme rok poté, a my už jich máme - já nevím - třináct, a už to není o 5 miliardách, je to o 10, 11, 12 miliardách, já jsem v klidu a řeknu si: dobře, postupuje to tím správným způsobem. Ale prosím, hlavně mi neříkejte, máme rozděláno dalších pět, sedm firem, ale v zásadě jsme pořád tam, kde jsme byli. To je ta konkrétnost, to je ten mikromanagement. A poté logicky otázka: Jestli tedy jich máme pět nebo sedm, co ten zbytek? Kdy to bude? Kdo s nimi jedná? Kdo na to tlačí?
Já myslím, že to nejsou ideologické otázky. Myslím, že vás nenapadám tady nějak, že snad to říkám i věcně a že nám jde o společnou věc. A poprosil bych ať už vás, nebo paní ministryni, nebo třeba i pana bývalého ministra, jestli by se do té diskuse krátké - nemusíme zde dlouho se o tom bavit - zapojili, a pojďme všechny přesvědčit, i ty průmyslníky, kteří se na nás možná dívají, anebo se to k nim dostane, o tom, že to nejsou obecné fráze, ale že konkrétně jdeme za tím, že český průmysl tam bude jasně dodávat a bude na tom vydělávat. Děkuju mockrát. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Do rozpravy se hlásí nejprve pan premiér a poté paní ministryně Černochová. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budu reagovat na písemnou interpelaci, respektive další otázky, které položil pan místopředseda Havlíček ve věci nákupu pásových bojových vozidel pěchoty, ale samozřejmě se vyjádřím také k některým jeho výrokům, tvrzením, které tady zazněly, samozřejmě také velmi věcně, a určitě se na spoustě věcí shodneme a nikdo nemůže říct, že bychom se tady napadali, a ta debata nepochybně bude v zájmu dobré budoucnosti České republiky, jak to tady opakovaně deklaroval Karel Havlíček. Nicméně pan místopředseda Havlíček uváděl některá fakta, která je nepochybně nejprve - aby ta debata byla skutečně věcná, mohli jsme bavit fakticky a tak, jak to tady bylo řečeno - tak ta fakta musíme uvést na pravou míru nebo musíme pracovat ještě s dalšími fakty, která zde nezazněla, jinak se nikam nedostaneme.
Takže k té katastrofální situaci, ve které je české hospodářství a česká ekonomika, jak to tady vylíčil pan místopředseda Havlíček, je potřeba dodat toto. Pokud jde o inflaci meziroční, tak jsme teď momentálně v třetině nejlepších zemí, v Evropské unii jsme na 9. místě, a to určitě je informace, která měla zaznít a ze které předpokládám, má i pan místopředseda Karel Havlíček radost, protože je to dobrá zpráva pro české občany, je to dobrá zpráva pro český byznys a je to důležité číslo.
Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, to je faktor, který je z mnoha hledisek důležitý. Můžeme se bavit o tom, co ho způsobuje a jakými rozhodnutími dosahujeme toho, že se toto číslo tady drží a jaké to má důsledky. Znovu u nás roste v lednu už podruhé důvěra spotřebitelů, což je faktor, který je z hlediska dalšího rozvoje důležitý. To je taky fakt, který je doložitelný a který také zapomněl Karel Havlíček v těch faktech, která zmiňoval, uvést. Máme zde také na rozdíl od jiných zemí Evropské unie i sousedních států pokles viditelný a doložitelný fakty a statistikou, odrážející se i ve statistice, a to je pokles cen některých věcí, například cen potravin. A pak je tu věc, kterou určitě nemůžeme využít marketingově, protože pro většinu lidí je nesrozumitelná, ale Karel Havlíček tomu určitě rozumět bude, a to je, že už dvě ratingové agentury nám zvýšily hodnocení. Ale to není taková banalita, protože to samozřejmě má vliv na chování firem, investorů a tak dále a tak dál. Můžeme nad tím mávat rukou a říkat, co to je? Ale tohle není zase něco, nad čím by ten, kdo tomu opravdu rozumí, úplně rukou mávnout mohl. Tolik k těm faktům.
Tady se vybírá, co se jenom hodí. Samozřejmě nezpochybňuji, že tu problémy jsou, a máme je, jsou to problémy dlouhodobé, a máme i problémy, které překračují hranice České republiky, a to je konkurenceschopnost, to je schopnost vlastně být atraktivní pro firmy a zahraniční investory, konkurenceschopnost vůči jiným regionům v globálním světě, a to je něco, co musíme řešit a kde musíme hledat prostě efektivnější cesty, jak dosáhnout toho, aby Evropa byla pro investory, aby pro ně vytvářela dobré podmínky, což teď není. ***
