(10.20 hodin)
(pokračuje Jan Síla)
Jak uzavřel Regnerus tu studii, už jsem tady řekl. Přestože jsem použil tady tohoto pádného argumentu, byl jsem opravdu napadán na CNN Prima News, byl jsem nazýván homofobem, byl jsem nazýván různými jinými negativními názvy. Přesto si myslím, že není to úplně pravda, nemáte úplně pravdu z jednoho prostého důvodu, že moje studie není vůbec založena na tom, že bych měl nějaký negativní vztah k homosexuálům nebo ke vztahům takovýchto lidí, protože v SPD my nerozlišujeme člověka podle barvy kůže, výše konta v bance nebo nějaké náboženské orientace nebo sexuální orientace a tak dále. My se snažíme pokud možno co nejvědečtějšími a nejobjektivnějšími metodami zjišťovat, kde je pravda.
Proto jsem navázal vztah s profesorem Regnerusem ve Spojených státech s výzvou o vysvětlení, proč není tato jeho studie z roku 2012 v poslední době uváděna v oficiálním nejen jeho písemnictví, ale vůbec na celém světě byla stažena ze všech písemnictví. Profesor Regnerus mně odpověděl, že stále trvá na závěrech své studie z roku 2012, a navíc mi přeposlal přednášku, která byla doplněna o další studie, kterou přednesl ve Varšavě v roce 2021 na podobném fóru, a tato jeho studie měla vyjít ve sborníku, který ale po nedávných změnách ve vládě v Polsku bylo zakázáno zveřejnit. Doktor Regnerus mi sdělil, že bude proto hledat jinou formu zveřejnění, a současně svolil, abych uvedl několik myšlenek z jeho přednášky, která se zabývá problematikou manželství pro všechny a výchovy dětí v těchto manželstvích. Já teď s dovolením, pokud vás to zajímá, vám uvedu pár jeho myšlenek z této přednášky. Profesor Regnerus udává:
"Manželství mezi mužem a ženou není univerzální a neměnnou institucí. Jde o projekt, který je tvárný nebo přizpůsobivý. Odpověď na tuto otázku generuje další otázku o struktuře a funkci manželství.
Další otázka. Vykazují páry stejného pohlaví srovnatelné funkce jako vdané ženy a ženatí muži? Diskurz o této problematice začal ve Spojených státech, kde existuje národní federální systém, který upravuje rodinné právo odlišně v jednotlivých státech. Od roku 2000 vedl tento stav v manželském právu k explozi právních sporů, které vyvrcholily a skončily v roce 2015 rozhodnutím Nejvyššího soudu ve věci Obergefell versus Hodges. Tento soudní proces vytvořil významnou historii právních argumentů. Současně s tímto procesem také došlo k nárůstu zájmu o sociální vědy, zabývající se vztahy osob stejného pohlaví, včetně vztahů mezi rodiči a dětmi a životní úspěšnosti, které byly vychovávány v různých typech domácností.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Prosím, kolegyně a kolegové, o ztišení.
Poslanec Jan Síla: Vzhledem k tomu, že stabilně trvající domácnosti osob stejného pohlaví s dětmi nebyly donedávna početné, byla empirická data na toto téma dlouhodobě zásadně omezována otázkami kvality a reprezentativnosti dat a četnosti prvků statistických souborů. Některá soudní rozhodnutí se zabývala empirickými důkazy ze společenských věd, zatímco u jiných se zdá, že uváděla ta zjištění, která zrovna soudci preferovali. Nicméně v současnosti, o deset let později od jeho studie, mají učenci mnohem relevantnější data k posouzení některých trvajících otázek, a sice základem jsou otázky významu dobra, otázky zabývající se účelem a významem mezilidských vztahů, které bohužel nelze snadno zodpovědět s pomocí empirických údajů. Zatím žádní nejinformovanější vědci nedokázali tyto otázky beze zbytku vyřešit, protože jsou to otázky morální, politické, náboženské a právní povahy. Jinými slovy, věda nemůže odpovídat na otázky a urovnávat debaty, které jí nepřísluší.
A nyní k otázce z úvodu, je manželství mezi mužem a ženou univerzální a neměnnou institucí, nebo je to instituce, která je tvárná a přizpůsobivá? Odpovědi jsou dvě. Na první část ano, manželství je univerzální instituce, a na druhou ne, tato instituce není neměnná. Manželství se měnilo po tisíciletí, staletí, desetiletí. Například imperativy souhlasu, posuny věkových minim, norem týkajících se načasování manželství, standardu sňatečnosti, občanských či finančních výhod plynoucích z manželství. Vyjmenovávám pouze některé, je jich tady podstatně víc. Nejdůležitější otázkou není, zda manželství může v čase a kultuře vypadat jinak, protože v minulosti vypadalo a v budoucnosti bude jistě vypadat jinak. Nejdůležitější otázka, kterou nakonec budou řešit všechny světové soudy a parlamenty, bude nejspíše ta, zda je konstitutivní struktura jádra manželství tvárná, nebo ne. Pokud je jádro manželství tvárné, pak není žádný konkrétní rys této instituce zabezpečen proti různým deformacím a její budoucnost pravděpodobně půjde směrem k historickému zániku. Pokud jádro manželství tvárné není, pak jediné, co může jakýkoliv soud nebo zákonodárný orgán udělat, je změnit jeho status de iure, čili v právu. Pak ale nejdůležitější otázkou, před kterou jsme postaveni, je rozhodnutí, v němž musíme ublížit na jedné straně nebo prospět konkrétnímu morálnímu lidskému postoji. Zjednodušený a povrchní pohled na problematiku by se dal v České republice popsat slovy: Česká republika nezakazuje homosexuální vztahy. Tento fakt vylučuje morální námitky proti homosexualitě či legitimní důvody diskriminace těchto vztahů. Proto by mělo být manželství homosexuálů uznáno.
Ve skutečnosti však jde o exaktní determinace a rozpoznání obsahu manželství a zajištění odrazu této reality v zákonné úpravě. De facto struktura manželství jako svazek muže a ženy může být znevážena a zpochybněna například občanským nebo církevním obřadem, kulturním posměchem nebo přehlížením reality manželství a jeho závazků, ale bohužel nebo bohudík nemůže být zničena, protože jeho struktura je robustní a ve skutečnosti není tvárná. Může se stát, že zákonodárné sbory a soudy budou tolerovat konkrétní alternativní vztahy, ale je iracionální a krátkozraké podkopávat archetyp manželství tím, že budeme schvalovat status alternativ de iure. Tento názor je nutné podrobně zdůvodnit za použití argumentů empirického jazyka ekonomie, sociologie, psychologie a demografie. ***