A já bych tady možná ještě zmínila jednu věc, kterou určitě vy, právníci, víte. Tady vlastně laici můžou soudce v těch věcech za stávající úpravy přehlasovat a můžou ho přehlasovat právě ti lidé, kteří - a teď to není, že by tady někdo chtěl někoho diskriminovat kvůli věku - ale vlastně ti soudci pak přemlouvali i ty osmdesátníky, aby chodili, aby byli těmi přísedícími, protože věděli, že za ně nemají náhradu, a opravdu to bylo velmi náročné ty lidi udržet čtyři hodiny, šest hodin, osm hodin, tři dny, týden při těch jednáních. Takže já ten návrh podporuji.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou pan poslanec Hendrych, připraví se pan poslanec Mašek, pan poslanec Petrtýl a pan poslanec Staněk. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, já vám taky poznámku k panu ministru Šalomounovi. Když se podívám na vaše vzdělání, tak vidím, že jste prošel - tím, že jste zvládl velký doktorát - vědeckou přípravou a jako člověk, který má za sebou vědeckou přípravu, přece nemůže tvrdit na základě své ojedinělé zkušenosti, té advokátní, jak tady říkala paní profesorka Válková, přece nemůže zobecňovat v podstatě na celou populaci všech lidí, kteří dělají přísedící. To mi přijde hodně, hodně tedy za čárou pro člověka, který prošel vědeckou přípravou.

A co se týká toho, co říká tady paní ministryně: ano, tak v podstatě se pořád točíme dokola. Nejsou lidé, a možná nejsou právě proto, že nejsou patřičně motivováni, ti mladí lidé. Ti starší lidé mají více času, možná že jsou v důchodu a tak dál a už jim třeba nebrání ani ta nízká odměna, aby to vykonávali. Ale pokud chceme mladé lidi, tak je musíme trošku jinak motivovat. Nejde o to, že by dostávali nějakou obrovskou odměnu, ale 160 korun na den je skutečně málo, jak tady říkal můj ctěný pan kolega Feranec. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou pan poslanec Mašek a připraví se pan poslanec Petrtýl. Pane poslanče, prosím.

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, paní předsedající. Já jsem to nestihnul v těch dvou minutách dokončit. O čem se tady bavíme? Bavíme se o zrychlení řízení, zjednodušení, a bavíme se o úspoře. Ta úspora mně přijde, pane ministře Blažku, úsměvná. Jestli je to dobře vyčísleno, je to 8 milionů korun českých. Prosím, pokud je hlavní motivací úspora této vlády, tak bych poprosil, abychom na to rychle zapomněli, a pojďme se bavit o tom, jak tam přísedící, ten laický faktor, zachovat, jak lidi odměnit tak, aby to bylo zajímavé i pro ty mladé, a aby se paní ministryně, pokud by byla zase na Praze 2 jednou, nedostávala do problémů, že si nemá z koho vybrat, a aby si mohla vybírat ty mladé, schopné, kteří budou tu práci vykonávat co nejlépe. Čili, pane ministře, pojďme hledat tu cestu, jak lidi motivovat, jak je získat, a zachovejme ten laický prvek. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další s faktickou poznámkou pan poslanec Petrtýl a připraví se pan poslanec Staněk. Pane poslanče, prosím.

Poslanec František Petrtýl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jenom, asi se shodneme na tom - a chtěl bych reagovat na pana ministra - jedná se skutečně vždy o to, jací to jsou lidé. Já zase můžu z druhého pólu uvést nějaké příklady, kdy mám kamarády nebo známé, kteří jsou místopřísedícími. Musím říci, že to jsou lidi, kteří jsou velice společensky vážení, morálního kreditu, a pro ně ta práce je skutečně takové ocenění, velice si jí váží, připravují se na to a také mně říkali příklady, o kterých - tady nechci to konkretizovat - kdy vlastně přesvědčili i soudce a on potom dal za pravdu, že možná ten jejich laický pohled trošku ho ovlivnil a dokázal z té bubliny, jak už tady byl několikrát zmíněno, vystoupit. Takže jestli se podaří k nápravě spravedlnosti jenom několik takovýchto příkladů, tak si myslím, že ti místopřísedící by v některých případech měli být - nemyslím u všech kauz - aby byli zachováni. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A další s faktickou poznámkou pan poslanec Staněk. Prosím.

Poslanec Pavel Staněk: Děkuji, paní místopředsedkyně, za slovo. Já jsem rád, že tady paní ministryně, která bohužel už opustila sál, dneska srozumitelně vysvětlila tu problematiku. To není jenom o penězích. To je o tom skutečně, že je velmi obtížné přísedící sehnat. Já jsem také byl přísedící, když jsem pracoval na Krajském soudě v Hradci Králové, abych si vyzkoušel právě tu roli, která není vůbec jednoduchá. Je to těžká agenda, těžký příběh někdy, protože ne všichni samozřejmě mají k tomu - já nevím - senátu nějaký vztah, jsou to mnohdy lidi z civilních povolání, jsou to samozřejmě lidi, kteří vůbec právu nerozumí, což samozřejmě může být výhodou, ale je to taky mnohdy nevýhodou, protože samozřejmě zejména v okamžiku, kdy může tedy dojít k přehlasování tedy soudce profesionála.

Ale já chci říct tolik, že to opravdu není jenom o penězích. 160 korun samozřejmě není málo - kdyby to bylo tak za hodinu, není to za den, je to nesmysl - ale já si opravdu myslím, že to není jenom o penězích, které kdybychom zvyšovali a zvedali odměnu, že by to přilákalo nějaké mladé lidi. Já si to vážně nemyslím. My jsme se s tím potýkali. Já jsem na Krajském soudu v Hradci Králové pracoval víc jak šest let a potýkali jsme se s nedostatkem soudců, přísedících soudců, soudců z lidu - jak je každý různě nazývá - permanentně a pořád a soustavně a v podstatě, jak tady taky někdo už říkal, docházelo k přemlouvání těch stávajících, aby se účastnili. A bohužel to vždycky - bohužel to byly většinou, ne vždycky, osoby starší a pro ně třeba hlavní líčení byla tak dlouhá a tak fyzicky náročná, že ne vždycky bylo vůbec pro ně vhodné, aby se toho účastnili, a bylo někdy i těžké je přemlouvat.

Čili já si myslím, že tady to není motivace finanční, není to ani motivace jiná, je to o tom, jestli opravdu ten prvek (Předsedající: Čas.) má zůstat nebo nezůstat v našem rozhodování. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan ministr Šalomoun a připraví se pan poslanec Feranec, pan ministr Blažek a pan poslanec Stržínek. Prosím, pane ministře.

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Já bych chtěl jenom upřesnit: my ty přísedící nerušíme všechny. Už teď ten systém je dvojkolejný - něco řeší samosoudci, něco řeší senáty. Akorát ta množina, kterou budou řešit samosoudci, se zvětší.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou pan poslanec Feranec a připraví se pan ministr Blažek. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy, pánové, já jenom zase budu reagovat na to, co říkala paní ministryně Černochová, a trošku to zobecním. Já nevím, kolik je přísedících, podle mě jsou to stovky, možná vyšší stovky - teď myslím v celé republice. Skutečně, nehodnoťme tuto množinu lidí na základě, jestli někdo navrhoval osm let nebo na základě toho. Skutečně je to dehonestace těch lidí. Ti lidi tam chodí proto, že je to baví, nechodí tam kvůli odměně. (Je) jasné, že odměna to nevyřeší, ale bylo by to alespoň trošku důstojné, trošku důstojné. Takže zkusme se vrátit k té podstatě, jestli si myslíme, že laická prvek je důležitý, nebo není, protože je jasné, že existují i snahy to zrušit úplně - tomu rozumím, já chápu ty důvody. Jenže já jsem přesvědčený, že skutečně ten laický prvek potřebujeme, a možná nejvíc ho potřebují soudci. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další s faktickou poznámkou pan ministr Blažek a připraví se pan poslanec Stržínek. Pane ministře, prosím.

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Na úvod zodpovím panu kolegovi Ferancovi otázku, kterou nepoložil, ale já tady mám ta čísla, tak je řeknu. To znamená, na okresních soudech v lednu 2023 bylo přísedících celkem 4 026, na krajských soudech 1 008 - jenom ať ta čísla tady jsou. A já se nechci tady vymlouvat v této debatě, která je principiální, na to, jestli se něco ušetří, neušetří, zefektivní, neefektivní. Můj názor je - a je dlouhodobý - že si myslím, že ten laický, říkejme tomu občanský prvek v soudním rozhodování, ono to možná, to laický, zavání jako, že to jsou nějací lidé, co nic nevědí, tak říkejme tomu občanský prvek, považuji za správný pouze a jenom v trestním řízení - a potřebný.

Já si myslím, že v pracovním právu - nikdy jsem nepochopil, proč vlastně byl nějakým způsobem zřízen - musím počítat s tím, že pokud jde o pracovní právo, naprostá většina přísedících úplně logicky budou pravděpodobně zaměstnanci nebo bývalí zaměstnanci. To znamená, že už nikdo si to nezvažuje. Já nedokážu si představit zaměstnavatele, který by trávil volný čas na soudech, jo? To prostě si nedokážu představit. A myslím si, že občanský prvek ve všech státech, kde je zachován, tam je proto, že se sice dává důvěra lidem, kteří jsou vzdělaní v právu, to znamená, profesionální soudci, ale současně se předpokládá, že by u soudního rozhodování měl být taky nějaký prvek znalců života a znalců praxe. Proto tam bývají ti spoluobčané, kteří třeba nemají právnické vzdělání, a za mě osobně - a to je moje přesvědčení - to stačí v trestním právu. ***