(9.10 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)
Nicméně ten nejzásadnější argument byl zřejmý a byl jasný: je to naprosto nelogické s ohledem na to, co se v současné Evropské unii odehrává. Jinými slovy, jsme v situaci, kdy Evropská unie nezvládá klimatickou politiku, nezvládá energetickou politiku, kdy Evropská unie nezvládá migrační politiku, kdy se dostáváme do situace, že Evropská unie přestává být konkurenceschopná z podnikatelského úhlu pohledu, Evropská unie je přeregulovaná. Toto jsou zásadní fakta a není v tuto chvíli vhodná situace, vhodná doba, abychom se stávali součástí takzvaného pevného jádra. Argumenty, že budeme součástí extraligy, první ligy - při vším respektu k těm, kteří říkají, jsou infantilní, protože to s tím nemá co společného. My dneska můžeme rozhodovat a Evropská unie nerovná se euro. Jinými slovy, není na to vhodná doba. Notabene v situaci, a to rovněž padalo v těch argumentech, kdy neplníme konvergenční kritéria, minimálně jedno konvergenční kritérium - inflační - neplníme. Co hůře, jsme nejhorší v oblasti inflace za rok 2023, beru-li tedy poslední měsíc.
A je třeba rovněž vzít ještě jeden významný argument - veřejnost není nakloněna přijetí eura. Je zde jasný nesouhlas a je zajímavé si jenom porovnat, jak to vypadalo, a to říkám pro ty, kteří argumentují, jak to bylo před dvaceti lety, že jsme se zavázali. Ano, ale zavázali jsme se kdy? To je první důležitá věc. Ale v té době bylo proti euru, čili v roce 2004 podle CVVM, 35 % populace, nyní je to 73 % populace podle stejného zdroje. To znamená, je zcela patrné, že se změnila situace, změnila se Evropská unie, a já jsem zde říkal, co jsou ty zásadní změny, což dnes logicky znamená, že není na to vhodná doba.
My jsme jasně řekli, že jsme proti v tuto chvíli a řekli jsme, že jediná možnost, pokud by vláda o tom vážně uvažovala, je referendum. Výsledek - a to je konec té rekapitulace - je takový, že vláda před pár týdny v zásadě racionálně rozhodla o tom, že v tomto období euro není na stole, jinými slovy, že tato vláda nebude dál diskutovat o přijetí, nepřijetí eura ve smyslu konkrétních aktů, například vstup do ERM II nebo vládní zmocněnec či vládní koordinátor a podobně. Já jsem tehdy před tím varoval, protože se mi to zdálo trošku obecné, a pokud si vzpomínáte, tak jsem řekl: Ano, vláda říká "v tomto volebním období", tato vláda. Jinými slovy, glosoval jsem to tak, že pokud by se tato vláda náhodou dostala do vládní sestavy i v příštím období, jinými slovy, byla by tam pětikoalice - věřím, že tomu tak nenastane, ale kdyby tak nastalo, tak jsem tvrdil, tak nás skutečně už euro nemine.
No, to jsem netušil, co nastane v těch následujících týdnech, protože vládní progresivisté a aktivisté se s porážkou zjevně nebyli ochotni smířit a ministr pro evropské záležitosti navzdory stanovisku vlády jmenuje nebo jmenoval zmocněnce pro euro. Upřesňuji, abychom si to řekli natvrdo, že zbytečný ministr jmenuje zbytečného zmocněnce. Všichni velmi dobře víme, že ministr pro Evropskou unii, pro evropské záležitosti, je ministr do počtu proto, aby se udržela koalice, není jiný důvod. A není to nic proti kvalifikaci toho tak zvaného zmocněnce. Petra Zahradníka znám dobře, je to korektní člověk a nepochybně kvalifikovaný člověk. Problém je v tom, že ministr takto rozhodl navzdory názoru vlády, a logicky se vyrojila celá řada otázek, kdo vlastně řídí Česko. Na první pohled by to logicky měla být vláda, ale vzhledem k tomu, že ministři si zjevně dělají co chtějí navzdory názoru či rozhodnutí vlády, tato otázka je zcela namístě. Pomíjím několikátý podraz hnutí STAN vůči koalici, premiérovi, vůči svým ostatním partnerům. Konečně, to mi nepřísluší komentovat, to je problém pětikoalice, problém hnutí STAN, a to je jejich záležitost. Ale co už není možné pominout, je to, že existují určitá pravidla. Já mohu stokrát nesouhlasit s touto vládou a nesouhlasím s ní prakticky v ničem až na výjimky, ale respektuji jejich většinu a postupuji podle nějakých daných pravidel. A premiér, místo aby v tuto chvíli prokázal svoji rozhodnost a okamžitě se dohodl s koaličním partnerem na výměně ministra, se nechá vmanévrovat do dohodovacího řízení, jehož výsledkem je, že "odvolávám, co jsem odvolal, slibuji, co jsem slíbil", takže zmocněnec nakonec přece jenom nebude, bude poradce.
Ale máme zde zásadní změnu - toto jsou veletoče, které jsou víceméně pro tuto vládu signifikantní - to podstatnější je něco jiného a to je to, proč tady vystupuji, to je ta změna. Zatímco ještě před pár týdny vláda říkala: V tomto volebním období to není na stole - a já jsem tomu rozuměl, znovu opakuji, zdálo se mi to jako v zásadě racionální rozhodnutí vlády z důvodů, které jsem zde jmenoval, na základě argumentů, které převážily nad plusy, které nikdo nikdy nezpochybňoval, vláda jasně řekla: bude to řešit až příští vláda, můžeme se bavit o tom a v rámci politického souboje bojovat i o voliče, jestli tady ta příští v uvozovkách eurovláda pětikoalice by se stala těmi, kteří zde budou rozhodovat, anebo jestli naopak půjdu do opozice, to je naprosto férový souboj - tak najednou změna. Vláda si totiž vyžádala stanovisko NERVu, podotýkám poradců, k vyhodnocení problematiky výhodnosti vstupu České republiky do ERM II, jinými slovy, do předpokoje přijetí eura, ačkoliv vláda má podklady. A od koho? Má podklady od České národní banky a od Ministerstva financí, od veřejných institucí, kvalifikovaných veřejných institucí, které dávaly jasné stanovisko, a dokonce ho opakují každý rok. Stačí si ho přečíst, to stanovisko je jasné - nedoporučují to v tuto chvíli. Vláda navzdory tomuto pod tlakem progresivistických stran v rámci pětikoalice přesto tvrdí, že si nechá zhodnotit výhodnost vstupu do ERM II. To je zcela zásadní změna a nepodceňujme to, prosím. A současně tedy, aby toho nebylo málo, legislativní otázky související se vstupem do mechanismu, čili do předpokoje eura pro ty, kteří se třeba dívají, či do eurozóny, zpracuje Legislativní rada vlády. Jinými slovy ještě jednou, nikoliv tedy ta příští, ale už tato vláda o tom chce zjevně rozhodovat.
Co z toho vyplývá? To je můj závěr, a prosím, oponujte mi, že Česko neřídí ani vláda, ani premiér, protože během měsíce proběhlo několik názorových změn, a zjevně ho řídí části této vlády, říkejme ministři, kteří mají jiný názor než většina. Ale já jsem přesvědčen, že fakticky vládu už dneska řídí aktivisté, že ji řídí progresivisté. To, co nastalo včera večer, to není žádný kompromis, nezlobte se na mě, je to kapitulace zdravého rozumu a je to alibistické rozhodnutí, kdy místo aby premiér jasně rozhodl a řekl, že chce, aby bylo dodrženo to, na čem se ta vláda dohodla, a opakuji potřetí, v zásadě racionální rozhodnutí, odkopává někdy na podzim s tím, že se podíváme, co nám řeknou odborníci z NERVu. A od čeho tady máme Českou národní banku? Od čeho tady máme Ministerstvo financí? Prosím, přečtěme si ty závěry, jsou to rozumné závěry. Takže o osudu koruny bude rozhodovat NERV? Ne, vláda má rozhodovat. Všichni víme, že to je politické rozhodnutí, ke kterému samozřejmě potřebuji ekonomické informace. Opakuji, ekonomické informace zde poskytla Česká národní banka a Ministerstvo financí.
Jediným důvodem tohoto je opět snaha udržet nesourodou koalici. Ale to, co je horší, je to, že v tuhletu chvíli se rukojmími stávají lidé. Já rozumím, i když nerad, tomu, že vláda často ustoupí některým stranám v koalici, a například udělá - oni říkají kompromisy, já říkám kapitulaci, v rámci třeba daní. Ale popravdě řečeno, s tím mohu nesouhlasit, ale to se dá změnit. Ano, vláda udělala změnu - slíbila, že nebude zvyšovat daně, ODS tvrdila, žádné daně se zvyšovat nebudu, tvrdil to premiér, za pár měsíců bylo všechno jinak. Argument byl: Museli jsme udělat kompromis. ***
