(12.10 hodin)
(pokračuje Petr Sadovský)
V jakých druzích voleb má být korespondenční hlasování zavedeno? Ano ve volbách do Poslanecké sněmovny, včetně předčasných, s novelou ústavy a volbě prezidenta republiky, ve volbách do Poslanecké sněmovny, včetně předčasných voleb s novelou ústavy, ústavy, volbě prezidenta republiky a volbách do Evropského parlamentu, nebo ve všech druzích voleb? A tato varianta přináší značné technické organizační obtíže při rozdělování hlasů mezi volební obvody, jak bylo zde zmíněno. Tolik z Ministerstva vnitra.
Když pominu, že korespondenční volba je nejen drahá, náročná na organizaci, ale co je naprosto zásadní, nemáte prostě zajištěnou tu osobní volbu. U korespondenční volby existuje vždy a bude vysoké riziko zneužití hlasů a obecně je snadnější manipulovat se zaslanými hlasy než s hlasy v urně při jejich počítání. Jak jsem říkal, i jmenované ministerstvo uvádělo, že není možné garantovat, že volič nehlasuje pod nátlakem jiné osoby nebo že se nejedná o kupčení s hlasy, a tedy že hlasování probíhá svobodně, tajně, jak je zaručeno, když jste za plentou. Toto riziko lze výrazně omezit pouze tím, že korespondenční hlasování je umožněno jen vybrané skupině, zatímco v případě univerzálního zavedení riziko významně roste. Další riziko představují listovní zásilky, jejichž doručování není pod kontrolou státních orgánů ani voliče a je zcela závislé na soukromoprávních subjektech. Tím prostě dochází k narušení bezprostřednosti hlasování, což lze považovat za ústavní problém. Realizace volebního práva jako takového bude vystavena nahodilosti doručování listových zásilek držitelem poštovní licence. Tento stav je v demokratickém právním státě obhajitelný pouze vyváženými zájmy podstatnými pro výkon volebního práva.
Já chápu, že podle průzkumů by velká část Čechů s možností volby v zahraničí volila strany pravicové, sdružené v dnešní pětikoalici. Ale je to ošemetné lákadlo. Ano, mohou se tím zlepšit jejich volební výsledky, i když o tom už dnes pochybuji, ale nemá přednost ústavnost a záruka, že hlasy nebudou manipulovány nebo zneužity? Uvidíme. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Takže nevyužijete dalších deset minut.
Další v pořadí do obecné rozpravy je přinášena paní poslankyně Lucie Šafránková. Omlouvá se pan ministr Blažek od 14 hodin z pracovních důvodů.
Paní kolegyně, máte deset minut.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo, a chtěla bych vás poprosit, že bych využila dvakrát deset minut. (Předsedající: Určitě. Je to možné.) Výborně. Děkuji.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi se také vyjádřit k novele zákona o správě voleb, která spočívá v zavedení korespondenčního hlasování do naší legislativy, a vyjádřit se i ke korespondenčnímu hlasování jako takovému. Dopředu otevřeně říkám, že jsem proti zavedení korespondenční volby, a to z principiálních důvodů. A to nejen z důvodů ústavních a právních, o kterých tu již byla a jistě ještě bude řeč, ale i z důvodů řekněme, společenských etických, morálních a praktických.
A co mě na tomto celém nejvíce trápí? Jsou to dvě věci. Za prvé, volební systém a volby v současné podobě jsou v podstatě poslední věcí, posledním významným institutem, kterému naši občané důvěřují, bez ohledu na to, koho volí a zda fandí momentálně vládním, či opozičním stranám. Nikdy nikdo nezpochybnil žádné volební výsledky. I my v SPD je vždy respektujeme, ať volby dopadnou jakkoliv. A tato důvěra bude zavedením korespondenčního hlasování zcela podkopána a zničena, což je určitě neodpustitelné.A druhá věc, která mě nesmírně trápí, je to, že korespondenční hlasování umožní nátlak na voliče a zásadně omezí svobodu volby. Ale k tomu se ještě dostanu. Je nanejvýš pravděpodobné, že schválení korespondenčního hlasování by přineslo do našeho veřejného prostoru a do českého politického systému mnohem více škod než užitku, zcela ve smyslu staletími prověřeného pravidla, že cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly. I když v případě návrhu na korespondenční volbu lze důvodně pochybovat i o těch dobrých úmyslech.
Hlavním smyslem voleb, který má stát nade vším, je přece zajistit naprosto svobodnou volbu každého občana, voliče, což korespondenční volba zcela neguje. A jde především o svobodu ve smyslu zachování a garance tajnosti hlasování, jeho anonymity a vyloučení byť sebemenší možnosti, že jakýkoliv volič hlasuje pod nátlakem. V tomto ohledu britští autoři, politologové Sarah Birch a Bob Watt, říkají mimo jiné toto, cituji: V soukromí hlasovací kabiny za plentou může volič volit libovolným způsobem, který si vybere, a může tak učinit z jakéhokoliv důvodu, ať už je tento důvod dobrý, nebo špatný. Volič tak za své hlasování není odpovědný nikomu kromě svého vlastního svědomí. Pokud je však tajnost hlasování narušena, vzniká reálná pravděpodobnost a možnost, že bude tento volič odpovědný někomu jinému. Jestliže totiž v případě korespondenčního způsobu hlasování úprava volebních lístků probíhá společně, například v rámci jedné rodiny nebo mezi přáteli, spolupracovníky a podobně, svědomí jednotlivých voličů může ustoupit druhým, a to ať už z důvodu loajality ke skupině rodinných vazeb, pracovních vazeb a podobně. A to už dodávám já, v horším případě může jít i o projevy nepřímého nebo přímého a nepokrytého nátlaku, například v rámci firmy ve vztahu majitele a zaměstnanců, zneužití systému nadřízenosti a podřízenosti, závislosti v rámci rodiny či partnerských vztahů a tak dále. A to už nemá se skutečnou svobodou nic společného.
V podobném duchu hovoří i uznávaný ústavní právník Marek Antoš, který uvádí, opět cituji: Nelze nic namítat proti tomu, aby se v rodině nebo mezi přáteli diskutovalo o politických otázkách, a to ani tehdy, pokud jeden druhého přesvědčuje o tom, koho volit. Nakonec je to však pouze volič, který se v soukromí volební místnosti za plentou rozhodne, komu svůj hlas odevzdá. Pokud se však volební akt přesune do jiného, absolutně nekontrolovaného prostředí mimo volební místnost, tato volnost vůle se výrazně omezí nebo zcela absentuje. Konec citace. Tato svobodná vůle v podstatě zanikne a zmizí.
Vedle omezení svobody a tajnosti hlasování samozřejmě zavedení korespondenční volby rapidně zvyšuje i riziko nakupování hlasů, které samozřejmě hypoteticky hrozí i v případě standardní osobní volby, ale tam může být zcela neutralizováno tím, že jej nelze bezezbytku vynutit. A to proto, že každý takto takzvaně koupený volič má ve volební místnosti možnost vyzvednout si u volební komise celou sadu volebních lístků a hlasovat zcela dle svého uvážení. V případě jakéhokoliv podezření na nepatřičné jevy a podezřelé dění ve volební místnosti či v případě přítomnosti osob, které tam nemají co dělat, má možnost volební komise zasáhnout nebo přivolat například Policii České republiky a podobně.
V případě korespondenčního hlasování tyto obranné mechanismy opět padají. Bylo by možné vyplnit volební lístek přímo před zraky a pod kontrolou dalších osob a poté jej rovnou odeslat, anebo jej dokonce natvrdo prodat jiné osobě. Garance, že k tomu nedojde anebo že to bude odhaleno a potrestáno a že budou takové hlasy zneplatněny, neexistuje. Každé volby, které proběhnou tímto způsobem, budou už navěky nést pachuť nesvobody a manipulace. A to nesmíme připustit, zejména když z naší nedávné historie dobře víme, že o podobě vládní většiny několikrát rozhodlo pouhých pár tisíc hlasů nebo jeden jediný poslanecký mandát. Je nepřijatelné riskovat, že se tato situace bude opakovat, natož kvůli neprůhledným praktikám okolo typu hlasování, které navíc může probíhat i protizákonným a protiústavním způsobem.
A to už vůbec nemluvím o tom, že korespondenční volba trvá dlouho. Probíhá i mimo zákonný termín voleb, přesněji docela dlouho před ním, což také může hlasování negativně ovlivnit, například i v tom smyslu, že se volič hlasující korespondenčně nemůže rozhodovat se znalostí všech podstatných informací známých k termínu oficiálního času zahájení voleb v České republice a na zastupitelských úřadech. ***
